Objev dvojrozměrného grafitu, grafenu, byl pouze počátek obrovského boomu výzkumu vrstevnatých materiálů. Tyto tzv. vad der Waalsovké materiály je možné izolovat ve formě monovrstvy a znovu složit do chytrých struktur, aby díky svým vlastnostem nalezli místo na výsluní moderních technologií. Nicméně vcelku jednoduchá idea přináší v praxi nečekaná úskalí, protože většina ultratenkých krystalů se při interakci s okolím chová zcela nečekaně. Nakonec již mnohem dříve nositel Nobelovy ceny, Linus C. Pauling tvrdil, že pevné látky stvořil Bůh, zatímco jejich povrchy jsou dílem ďábla. A dvojrozměrné krystaly jsou de facto pouze dva nekonečné povrchy. Přednáška vás seznámí s posledními trendy výzkumu ďábelsky tenkých krystalů a výzvami, které dosud brání jejich širokému uplatnění v každodenním životě.

Jana Kalbáčová Vejpravová vystudovala anorganickou chemii na Přírodovědecké fakultě UK, diplomovou práci a docentský titul v oboru fyzika kondenzovaných látek obhájila na Matematicko-fyzikální fakultě UK, kde nyní primárně působí a vyučuje.

Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.

Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1593498591171833

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=43yuDF_2nd4

Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

Když se řekne šnek, většina lidí si přestaví hlemýždě a případně si vybaví, jak může škodit na zahrádce či že je k jídlu. Suchozemští plži jsou ale fascinující skupinou živočichů, reagujících svým výskytem na různé typy prostředí a různý vliv člověka na prostředí. Díky tomu, že se ulity plžů snadno zachovávají ve vápnitých sedimentech, můžeme pomocí jejich fosilních společenstev rekonstruovat, jak vypadala naše příroda během posledních několika set tisíc let. Zároveň nám jejich současná společenstva vypovídají o tom, jak naše příroda reaguje na stále sílící vliv člověka.

Lucie Juřičková získala doktorát na katedře zoologie přírodovědecké fakulty UK v Praze, kde se v roce 2014 habilitovala. Na stejném pracovišti přednáší několik kurzů zaměřených na malakozoologii, zoologii bezobratlých a paleoekologii a vede několik terénních cvičení. Pod jejím vedením ukončilo zatím studia 23 magisterských a čtyři postgraduální studenti. Je šéfredaktorkou online časopisu Malacologica Bohemoslovaca. Ve své vědecké činnosti se v současnosti zabývá hlavně rekonstrukcí přírodního prostředí střední Evropy během kvartéru na základě studie fosilních společenstev měkkýšů. Zajímají ji také způsoby šíření měkkýšů v krajině a jejich přizpůsobení k životu v člověkem pozměněném prostředí. Publikovala několik knih a kapitol v odborných knihách, více než 200 odborných článků, z toho 45 citovaných ve WOS.

Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.

Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/629567412100002

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=v_PfoYvZ7iQ

Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

Žijeme v době pandemie, války na Ukrajině a všudypřítomné klimatické krize, a emoce hrají zásadní roli v souvisejících společenských debatách. Náš každodenní život je stále více politický, mluvíme o stoupající polarizaci společnosti. Zároveň žijeme v době stažení se do sebe, odcizení a zvýšené péče o sebe; možná právě proto, že svět tam venku je takzvaně politický. I tento obrat dovnitř může být chápán jako projev politiky, která má silnou emotivní dimenzi a která s onou polarizací souvisí. Přednáška se proto zaměří na emoce v politice nejen jako nástroje argumentace ale i jako oblast, kterou politika reguluje.

Emoce jako projevy našich pocitů jsou zásadní pro naše kognitivní vnímání světa. Často se však přehlíží strukturální rozměr emocí, který lze uchopit prostřednictvím jejich veřejného rámování a kulturních reprezentací. Určité emoce jsou přijímány jako pochopitelné, zatímco v jiných kontextech mohou být považovány za diskvalifikující nebo proti věci. To platí zejména v politických debatách, kde mohou být emoce vnímány jako irelevantní nebo příliš subjektivní na to, aby byly zahrnuty. Stejně tak některé oblasti vnímáme jako příliš intimní a nedovedeme si jejich veřejnou regulaci představit. Sociologie emocí v této souvislosti vyzdvihuje roli kontextu, v němž jsou emoce předkládány a chápány jako legitimní prostředky politiky.

Anna Pospěch Durnová je socioložkou zabývající se současným vývojem liberálních demokracií, zejména pak rolí emocí v politice. Ve svém výzkumu se soustředí především na oblast privátní sféry, zdraví a občanského aktivismu. Od listopadu 2021 pak působí jako profesorka politické sociologie na Univerzitě ve Vídni. Spolupracuji jako Faculty Fellow s Yale University Center for Cultural Sociology. Na Fakultě sociálních věd UK Praha byla hlavní řešitelkou projektů GAČR Domov jako veřejně-politický nástroj: emotivní dimenze domova v době karanténních opatření v Česku (2021-2023) a Role intimity v české kontroverzi ohledně domácích porodů (2018 -2021). Je autorkou odborných statí a monografií z oblasti politické sociologie (zejména Understanding Emotions in Post-factual Politics, Edward Elgar 2019 nebo The Politics of Intimacy, The University of Michigan Press 2018). V minulosti také působila na univerzitách v Essexu, Lyonu či Paříži, kde se v roce 2019 habilitovala na Sciences Po. Mimo svoji odbornou činnost je externí přispěvatelkou Hospodářských novin. Žije a pracuje ve Vídni a z této pozice pravidelně komentuje dění v Rakousku pro ČRO a ČT. V roce 2019 obdržela Cenu města Vídně v oblasti věda a výzkum.

Pozor! Přednáška se bude streamovat, ale záznam poté nebude nějakou dobu k dispozici. Zveřejníme jej až v listopadu či prosinci tohoto roku. Pokud tedy nechcete čekat, dívejte se prosím na stream nebo se ideálně přijďte za námi podívat naživo.

Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.

Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/6326859464027437/

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=WVO78duy0Cc

Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

Chemická evoluce raných terestrických planet je dlouhodobou záhadou, která souvisí s nejistotou chemického složení atmosféry a možnosti syntézy biomolekul. V této studii je navržen nový alternativní scénář původu metanu na Marsu a terestrických planetách. Atmosféry Marsu a jiných planet bohatých na oxid uhličitý mohou být abioticky přeměněny na směs metanu a oxidu uhelnatého pomocí „methanogeneze“ na porézních minerálních fotoaktivních površích působením měkké UV radiace. Na mladých planetách vystavených silnému bombardování mezihvězdnou hmotou může být tento proces následován syntézou biomolekul z této reaktivní redukční atmosféry nárazem indukovaných šokových vln. Navrhovaný mechanismus methanogeneze může pomoci odpovědět na otázky týkající se vzniku metanu a oxidu uhelnatého pomocí fotochemických procesů, vzniku biomolekul na rané Zemi a na dalších terestrických planetách a zdroje a sezónních změn koncentrací metanu na Marsu.

Svatopluk Civiš (*1955) se v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v. v. i., zabývá aplikovanou a experimentální spektroskopií v oblasti vysoce citlivých analytických technik, dálkové detekce molekul, atomů a iontů ve vesmíru, laboratorních metod pro simulaci procesů v mezihvězdném prostoru, planetárních a hvězdných atmosférách a chemií laserového plazmatu a elektrických výbojů o vysoké energii.

Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.

Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1581464145670299/

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=ndNfAkX1l6s

Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

V mediální i veřejné debatě se poslední dobou často skloňují konspirační teorie. Z vnějšího pohledu to vypadá, že jsou na vzestupu a konspiračním vysvětlením politických událostí věří stále vice lidí. Z tohoto nárůstu jsou zároveň často “obviňovány” platformy jako Facebook nebo Instagram. Máme ale skutečně nyní ve společnosti vice konspirátorů než dříve a mohou skutečně sociální sítě šíření konspirační teorií podporovat a pokud ano, tak co přesně způsobují? Přednáška se zaměří se na fenomén konspirací v současném digitálním prostředí a zaměří se na to, jak se konspirace na sociálních sítích proměňují a šíří, v čem mohou být pro členy a členky různých online komunit přitažlivé a kdo a jak na sociálních sítích získává autoritu a vliv skrze nabízení alternativních vysvětlení společenského dění. Rozebere také konkrétně pojem “konspiritualita”, který vysvětluje současný překryv spirituálního a konspiračního obsahu v online prostředí a představí konkrétní příklady z českého prostředí.

Marie Heřmanová je sociální antropoložka, aktuálně působí na Sociologickém ústavu Akademie věd ČR jako vědecká pracovnice a výzkumnice v Institutu SYRI. Jejím hlavním výzkumným zájmem jsou sociální média, online identity a komunity, kultura influencerů, šíření konspirací a dezinformací a genderové nerovnosti v online prostorech, zaměřuje se metody etnografického a kvalitativního výzkumu v online prostředí. Kromě akademické práce také příležitostně publikuje v médiích a spolupracuje s neziskovými organizacemi.

Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.

Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/245466148033012/

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=jisl7n2PWdo

Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

O šesti letech života v orientu, o střetu Západu s Východem a toleranci k afghánské jinakosti. Proč se Afghánky nechtějí rozvádět a jak vnímají svá práva? Mají také práva afghánští muži?

Petra Procházková (*1964) od roku 1989 pracovala v obnovených Lidových novinách. V roce 1992 odjela jako jejich zpravodajka do Moskvy a působila na území bývalého SSSR až do roku 2001. Byla zpravodajkou z řady válečných konfliktů v Asii i Africe, věnovala se krizovému zpravodajství. Založila agenturu Epicentrum, kterou společně s Jaromírem Štětinou řadu let vedla. V roce 2001 byla z Ruska vypovězena. Do roku 2006 pracovala v Afghánistánu. Po návratu do ČR se věnovala bývalému SSSR, Střední Asii, Afghánistánu. V roce 2018 přešla do Deníku N, kde působí dodnes.

Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.

Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/213331774746652

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=bEVPlQMqUKQ

Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

Lidská rozvinutá sociální kognice, jako například schopnost teorie mysli, a komunikace včetně vyjadřování a rozpoznávání emočních stavů patří mezi klíčové adaptace, které odlišují kognitivní schopnosti člověka od schopností zvířat. Za hlavní selekční tlak, který podnítil jejich rozvoj u člověka, je zpravidla pokládaný komplexní sociální život, stojící na spolupráci v rámci skupiny. Nicméně nejen širší společnost, ale i romantický pár – komplexní kooperativní jednotka, která se vyznačuje dělbou práce a sdílením zdrojů – může představovat kontext, ve kterém jsou tyto schopnosti obzvláště výhodné. V přednášce se podíváme na to, jakou výhodu mohou sociálně kognitivní a komunikační schopnosti v partnerství přinášet a jaký vliv mají na kvalitu vztahu.

Jitka Lindová je seniorní výzkumná pracovnice Centra pro výzkum sexuálního zdraví a intervence. Je sociální psycholožka a etoložka, působící dále také na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, kde vede Katedru psychologie a věd o životě. Absolvovala psychologii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy a biologii na Přírodovědecké fakultě téže univerzity. V roce 2019 obdržela titul docent v oboru sociální psychologie na Masarykově univerzitě v Brně.

Výzkumně se věnuje neverbálnímu chování během iniciace a udržování romantického vztahu a zaměřuje se na jeho evoluční, vývojové a psychické aspekty. V současnosti je řešitelkou projektů partnerské komunikace a vývoje mezipohlavního chování a dvoření u dívek a žen. Ve svých výzkumech využívá především experimentální a kvantitativní přístupy, doplněné o kvalitativní analýzy a pozorování chování a komunikace. Vedlejšími projekty jsou studium partnerské spokojenosti, udržování partnerského vztahu, souvislosti neverbálního chování a osobnosti a preverbálních vokalizací kojenců.

Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.

Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1016896489296363

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=ZjTnkPIL48w

Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

Radek Žemlička: Role vědomí pro interpretaci kvantové mechaniky ve filozoficko-fyzikální práci Jenö Wignera

Pavel Váňa: Práce v CERN a nároky kladené na fyzikální teorie v kontextu historie Standartního modelu částicové fyziky.

Dva 30 minutové příspěvky dají nejprve nahlédnout na historii filozofického problému fyziky mikrosvěta, ze kterého dodnes těží pseudověda a v kontrastu s ní se pak podíváme na podobu seriózního výzkumu na poli částicové fyziky na MFF UK a v CERN. Po prezentacích bude následovat beseda s publikem.

Radek Žemlička vystudoval na MU v Brně obor Obecná fyzika a na něj navazující magisterský a doktorský obor Fyzika plazmatu. V dnešní době se věnuje fyzikálním simulacím a experimentům na pozici Scientist ve švýcarské firmě Evatec AG, která vyvíjí plazmové technologie pro tvorbu čipů, polovodičů a elektromagnetických filtrů. Mezi jeho záliby patří filozofie poznání a absolvoval například semestrální kurz Filozofie vědy pořádaný Oxfordskou univerzitou. Ve volném čase se věnuje rovněž tvorbě na YouTube na kanále Maxwellovi démoni.

Pavel Váňa se narodil v roce 1997 v Uherském Hradišti. Vystudoval obor Obecná fyzika na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. Poté pokračoval ve studiu částicové a jaderné fyziky v navazujícím magisterském studiu a nyní doktorském studiu na MFF UK. Věnuje se studiu produkce charmonií ve srážkách těžkých iontů na Velkém hadronovém urychlovači LHC v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) v rámci kolaborace ATLAS.

Mezi jeho koníčky patří fotografování, požární sport a astronomie. Již několik let působí jako vedoucí na Astronomické expedici, což je letní škola astronomie s mnohaletou tradicí, a od roku 2021 je předsedou Amatérské prohlídky oblohy, sekce České astronomické společnosti.

Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.

Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/562788739322244

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=vHTI2k1DYY8

Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

Pod pojmem „paleolit“ se za posledních sto let ustálila jednoduchá a nepříliš lichotivá představa. Přednáška chce ukázat, jak současný výzkum tuto uniformní vizi postupně mění v dynamické „dějiny“ migrací a adaptací Homo sapiens. Nové inspirace aktuálně vnáší paleogenetika, jejíž výsledky se pokusíme korelovat s fluktuacemi pleistocenního klimatu a s fosilním archeo/antropologickým záznamem. Příkladem bude území v samém centru Evropy – dnešní ČR (což je i téma chystané kolektivní knihy).

Jiří Svoboda je přední odborník na paleolit, paleoantropologii a geologii kvartéru a pokračovatel ve vedení slavných výzkumů areálu Dolní Věstonice – Pavlov a dalších významných paleolitických lokalit (Stránská skála, Předmostí u Přerova, Petřkovice). Vůdčí osobnost mezinárodních vědeckých týmů, univerzitní pedagog.

Na Karlově univerzitě vystudoval archeologii a historii, poté pokračoval ve studiu geologie na Université de Provence v Marseille. Pracoval nejprve v Moravském zemském muzeu v Ústavu Anthropos, od roku 1981 působí v Archeologickém ústavu AV ČR v Brně, kde byl vedoucím Střediska pro výzkum paleolitu a paleoetnologie a výzkumné základny v Dolních Věstonicích. V letech 2010-2019 byl ředitelem Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Výsledky svých četných výzkumů, z nichž řada byla realizována v zahraničí (Sahara, Sibiř, Ohňová země, aj.) publikoval ve 380 statích a 30 monografiích. Byl dlouholetým editorem monografické řady Dolnověstonické studie, členem redakčních rad mezinárodních časopisů a vědeckých komitétů.

Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.

Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1374349980023604/

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=QK9lCFEB_FA

Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/