2.6.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Anny Pospěch Durnové na téma Emoce v politice – proč nás štvou a proč tam patří?

Žijeme v době pandemie, války na Ukrajině a všudypřítomné klimatické krize, a emoce hrají zásadní roli v souvisejících společenských debatách. Náš každodenní život je stále více politický, mluvíme o stoupající polarizaci společnosti. Zároveň žijeme v době stažení se do sebe, odcizení a zvýšené péče o sebe; možná právě proto, že svět tam venku je takzvaně politický. I tento obrat dovnitř může být chápán jako projev politiky, která má silnou emotivní dimenzi a která s onou polarizací souvisí. Přednáška se proto zaměří na emoce v politice nejen jako nástroje argumentace ale i jako oblast, kterou politika reguluje.
Emoce jako projevy našich pocitů jsou zásadní pro naše kognitivní vnímání světa. Často se však přehlíží strukturální rozměr emocí, který lze uchopit prostřednictvím jejich veřejného rámování a kulturních reprezentací. Určité emoce jsou přijímány jako pochopitelné, zatímco v jiných kontextech mohou být považovány za diskvalifikující nebo proti věci. To platí zejména v politických debatách, kde mohou být emoce vnímány jako irelevantní nebo příliš subjektivní na to, aby byly zahrnuty. Stejně tak některé oblasti vnímáme jako příliš intimní a nedovedeme si jejich veřejnou regulaci představit. Sociologie emocí v této souvislosti vyzdvihuje roli kontextu, v němž jsou emoce předkládány a chápány jako legitimní prostředky politiky.
Anna Pospěch Durnová je socioložkou zabývající se současným vývojem liberálních demokracií, zejména pak rolí emocí v politice. Ve svém výzkumu se soustředí především na oblast privátní sféry, zdraví a občanského aktivismu. Od listopadu 2021 pak působí jako profesorka politické sociologie na Univerzitě ve Vídni. Spolupracuji jako Faculty Fellow s Yale University Center for Cultural Sociology. Na Fakultě sociálních věd UK Praha byla hlavní řešitelkou projektů GAČR Domov jako veřejně-politický nástroj: emotivní dimenze domova v době karanténních opatření v Česku (2021-2023) a Role intimity v české kontroverzi ohledně domácích porodů (2018 -2021). Je autorkou odborných statí a monografií z oblasti politické sociologie (zejména Understanding Emotions in Post-factual Politics, Edward Elgar 2019 nebo The Politics of Intimacy, The University of Michigan Press 2018). V minulosti také působila na univerzitách v Essexu, Lyonu či Paříži, kde se v roce 2019 habilitovala na Sciences Po. Mimo svoji odbornou činnost je externí přispěvatelkou Hospodářských novin. Žije a pracuje ve Vídni a z této pozice pravidelně komentuje dění v Rakousku pro ČRO a ČT. V roce 2019 obdržela Cenu města Vídně v oblasti věda a výzkum.
Pozor! Přednáška se bude streamovat, ale záznam poté nebude nějakou dobu k dispozici. Zveřejníme jej až v listopadu či prosinci tohoto roku. Pokud tedy nechcete čekat, dívejte se prosím na stream nebo se ideálně přijďte za námi podívat naživo.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

26.5.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Svatopluka Civiše na téma Chemie CO2 a TiO2 aneb od dýchajících minerálů k životu na Marsu

Chemická evoluce raných terestrických planet je dlouhodobou záhadou, která souvisí s nejistotou chemického složení atmosféry a možnosti syntézy biomolekul. V této studii je navržen nový alternativní scénář původu metanu na Marsu a terestrických planetách. Atmosféry Marsu a jiných planet bohatých na oxid uhličitý mohou být abioticky přeměněny na směs metanu a oxidu uhelnatého pomocí „methanogeneze“ na porézních minerálních fotoaktivních površích působením měkké UV radiace. Na mladých planetách vystavených silnému bombardování mezihvězdnou hmotou může být tento proces následován syntézou biomolekul z této reaktivní redukční atmosféry nárazem indukovaných šokových vln. Navrhovaný mechanismus methanogeneze může pomoci odpovědět na otázky týkající se vzniku metanu a oxidu uhelnatého pomocí fotochemických procesů, vzniku biomolekul na rané Zemi a na dalších terestrických planetách a zdroje a sezónních změn koncentrací metanu na Marsu.
Svatopluk Civiš (*1955) se v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v. v. i., zabývá aplikovanou a experimentální spektroskopií v oblasti vysoce citlivých analytických technik, dálkové detekce molekul, atomů a iontů ve vesmíru, laboratorních metod pro simulaci procesů v mezihvězdném prostoru, planetárních a hvězdných atmosférách a chemií laserového plazmatu a elektrických výbojů o vysoké energii.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

19.5.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Marie Heřmanové na téma Zkušenost proti vědomostem – šíření konspiračních teorií na sociálních médiích

V mediální i veřejné debatě se poslední dobou často skloňují konspirační teorie. Z vnějšího pohledu to vypadá, že jsou na vzestupu a konspiračním vysvětlením politických událostí věří stále vice lidí. Z tohoto nárůstu jsou zároveň často “obviňovány” platformy jako Facebook nebo Instagram. Máme ale skutečně nyní ve společnosti vice konspirátorů než dříve a mohou skutečně sociální sítě šíření konspirační teorií podporovat a pokud ano, tak co přesně způsobují? Přednáška se zaměří se na fenomén konspirací v současném digitálním prostředí a zaměří se na to, jak se konspirace na sociálních sítích proměňují a šíří, v čem mohou být pro členy a členky různých online komunit přitažlivé a kdo a jak na sociálních sítích získává autoritu a vliv skrze nabízení alternativních vysvětlení společenského dění. Rozebere také konkrétně pojem “konspiritualita”, který vysvětluje současný překryv spirituálního a konspiračního obsahu v online prostředí a představí konkrétní příklady z českého prostředí.
Marie Heřmanová je sociální antropoložka, aktuálně působí na Sociologickém ústavu Akademie věd ČR jako vědecká pracovnice a výzkumnice v Institutu SYRI. Jejím hlavním výzkumným zájmem jsou sociální média, online identity a komunity, kultura influencerů, šíření konspirací a dezinformací a genderové nerovnosti v online prostorech, zaměřuje se metody etnografického a kvalitativního výzkumu v online prostředí. Kromě akademické práce také příležitostně publikuje v médiích a spolupracuje s neziskovými organizacemi.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

5.5.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Petry Procházkové na téma Proč se vývoz demokracie do Afghánistánu nevydařil?

O šesti letech života v orientu, o střetu Západu s Východem a toleranci k afghánské jinakosti. Proč se Afghánky nechtějí rozvádět a jak vnímají svá práva? Mají také práva afghánští muži?
Petra Procházková (*1964) od roku 1989 pracovala v obnovených Lidových novinách. V roce 1992 odjela jako jejich zpravodajka do Moskvy a působila na území bývalého SSSR až do roku 2001. Byla zpravodajkou z řady válečných konfliktů v Asii i Africe, věnovala se krizovému zpravodajství. Založila agenturu Epicentrum, kterou společně s Jaromírem Štětinou řadu let vedla. V roce 2001 byla z Ruska vypovězena. Do roku 2006 pracovala v Afghánistánu. Po návratu do ČR se věnovala bývalému SSSR, Střední Asii, Afghánistánu. V roce 2018 přešla do Deníku N, kde působí dodnes.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/