10.11.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednáškuTomáše Moravce na téma Zakázané ovoce – použití CRISPR-Cas9 při šlechtění rostlin

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na úterý 10. listopadu v 17 hodin na

na přednášku Tomáše Moravce na téma Zakázané ovoce – použití CRISPR-Cas9 při šlechtění rostlin

Evropané jsou stále ještě skeptičtí vůči používání transgenních (GMO) plodin v zemědělství. Tato nedůvěra existuje navzdory jejich prokázaným zdravotním, environmentálním a ekonomickým přínosům a třem desítkám let zkušeností. Genetika v posledních několika letech prožívá doslova revoluci díky novým technikám přesné editace genomů (CRISPR/Cas9 a dalších). Tyto techniky mají obrovský potenciál pro uplatnění mimo jiného při šlechtění rostlin. Otázkou zůstává, zda techniky genové editace nepotká stejný osud jako transgenozi a zda jsme jako společnost připraveni čelit environmentálním výzvám 21. století racionálně a bez předsudků.

Tomáš Moravec vystudoval obor biochemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Po krátkodobých studijních pobytech ve Francii, USA a Německu pobýval v letech 2002 až 2006 v laboratoři dr. R. Beachyho v Donald Danforth Planth Science Center v St. Louis v Missouri v USA. Od roku 2006 působí jako vědecký pracovník Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky v Praze. Zabývá se detekcí a klasifikací rostlinných virů, šlechtěním rostlin rezistentních k virovým chorobám, využitím rostlinných virů k produkci farmaceuticky významných látek v rostlinách a využitím semen k produkci farmaceutických proteinů. Jedním z posledních projektů, na němž spolupracuje, je zkoumání rostlin jako bioreaktorů na pěstování molekul pro medicínské využití.

Odkaz na stream zde.:

https://www.youtube.com/watch?v=I7DIgUJkO24

Odkaz na záznam zde.:

6.11.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednášku Jarmily Bednaříkové na téma Homo migrantis: dějiny pohybů lidských skupin

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve v pátek 6. listopadu v 17 hodin
na přednášku Jarmily Bednaříkové na téma Homo migrantis: dějiny pohybů lidských skupin
Přednáška se zabývá migracemi lidských populací od počátků starověku po vrcholný středověk, poukazuje na jejich četnost, hledá nejdůležitější příčiny pohybu lidských skupin, hodnotí míru destrukce a pokroku, které přicházely s velkými migracemi nebo postupným pronikáním cizorodých prvků do stabilizovaných kultur, představuje tzv. velké stěhování národů mezi antikou a středověkem, prameny, které o něm vytvořili současníci (jejich bezprostřední dojem z vrcholícího stěhování etnik) a snaží se odpovědět na otázku, v čem byly případné chyby Římanů, kteří jsou pokládáni za mistry integrace, uvedený proces však již nezvládli. Hledá v minulosti návody pro dnešek.
Jarmila Bednaříková (* 1952) je česká historička zabývající se dějinami pozdní antiky a raného středověku, působící na Ústavu klasických studií Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Publikovala množství knih a odborných studií, ve kterých se zabývala např. problematikou stěhování národů, historii Hunů, germánským státům a sociálním problémům pozdně Římské říše.
Jarmila Bednaříková vystudovala historii, archeologii a klasickou filologii na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity také přednáší starověké dějiny. K 1. dubnu 2007 byla jmenována docentkou v oboru historie – obecné dějiny.
Odkaz na stream zde.:
Odkaz na záznam zde:
https://www.youtube.com/watch?v=sfZS90jMzI4&authuser=0 

3.11.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednášku Radka Žemličky na téma Plazma pro tvorbu supertvrdých materiálů

Techencium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve v úterý 3.listopadu v 17 hodin
na přednášku Radka Žemličky na téma Plazma pro tvorbu supertvrdých materiálů
Jak syntetizovat nanokompozitní vrstvy a ty nejtvrdší známé materiály pomocí plazmatu? V prezentaci si představíme laboratorní i průmyslové plazma, jeho vlastnosti a schopnosti tvořit ochranné vrstvy. Ukážeme si, jak souvisí struktura materiálů s jejich mechanickými vlastnostmi a jak tuto strukturu ovlivnit pomocí parametrů plazmatu, ve kterém tyto materiály rostou.
Radek Žemlička začal v roce 2007 studovat na MU obor Obecná fyzika, poté na něj navazující obor Fyzika plazmatu. Od roku 2012 byl Ph.D. studentem fyziky plazmatu pod vedením prof. Petra Vašiny na Ústavu fyzikální elektroniky. V rámci své dizertační práce se zabýval přenosem PVD technologií vzniklých v laboratořích MU na průmyslová zařízení. Tato práce probíhala ve spolupráci se šumperskou firmou Platit a.s., do které po obhajobně své dizertační práce v roce 2016 nastoupil na pozici vývojového pracovníka. Od roku 2017 pak pracuje na pozici R&D engineer v ústředí Platitu, firmě Platit AG ve švýcarském Selzachu. Ve volném čase se věnuje rovněž tvorbě na YouTube na kanál Maxwellovi démoni.
Odkaz na stream zde.:
Odkaz na záznam zde:
https://www.youtube.com/watch?v=1E5aJ-xke1g&authuser=0

27.10.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednášku Petra Brože na téma Vulkanismus na Venuši

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na úterý 27. října v 17 hodin
na přednášku Petra Brože na téma Vulkanismus na Venuši
Planeta Venuše je třetím nejjasnějším objektem noční oblohy, který od nepaměti přitahoval lidskou pozornost. Nicméně až do první poloviny 60. let 20. století jsme o tomto světě příliš nevěděli. Celou planetu totiž obklopuje hustá atmosféra s mračny zcela zahalujícími povrch. Dlouho jsme tak netušili, jak povrch Venuše vypadá – že se jedná o svět vytvořený v geologicky relativně nedávné minulosti bouřlivými epizodami sopečné činnosti celoplanetárního rozsahu. A bude to právě sopečná činnost a její záznam na povrchu Venuše, se kterou se v rámci přednášky seznámíme.
Petr Brož (*1984) je vědeckým pracovníkem na Geofyzikálním ústavu AV ČR, kde se věnuje výzkumu sopečné činnosti ve sluneční soustavě. Převážně se zaměřuje na hledání a popis malých sopečných těles na Marsu vznikajících jak během explozivních, tak i výlevných sopečných erupcí.
Odkaz na stream zde.:
Odkaz na záznam zde:
https://www.youtube.com/watch?v=cYBwYQROQsg&authuser=0
Nabídka online přednášek na listopad 2020 je ke stažení zde.

20.10.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednášku Ludmily Hamplové na téma Dezinformace v době pandemie COVID-19

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na úterý 20. října v 17 hodin

na přednášku Ludmily Hamplové na téma Dezinformace v době pandemie COVID-19
Jak se nezbláznit z přílivu informací o covid-19 a jak si mezi nimi najít ty, co jsou kvalitní a smysluplné? Proč nyní intenzivně zažíváme stav označovaný jako infodemie? Stále platí, že emoce jsou důležitější než fakta? Společně se podíváme nejen na časté desinformace o covid-19, fenomén mluvících hlav, falešných medicínských autorit i vliv sociálních sítí na zvládání pandemie.
Ludmila Hamplová (* 1985) je redaktorkou portálu Zdravotnickydenik.cz. Dlouhodobě věnuje zdravotním tématům a také dezinformacím na poli medicíny i jejich vyvracení. Za svou práci získala Novinářskou cenu Psychiatrické společnosti ČLS JEP a také ocenění Koalice pro podporu očkování.
Odkaz na stream zde.:
Odkaz na záznam zde:
https://www.youtube.com/watch?v=IIl5m1N8SiQ&authuser=0

16.10.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednášku Jaroslava Kousala na téma Elektrické kosmické pohony

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na pátek 16. října v 17 hodin


na přednášku Jaroslava Kousala na téma Elektrické kosmické pohony

Elektrické pohony dnes patří k běžné výbavě kosmických družic a sond. „Iontové motory“ už v odborném i laickém žargonu prakticky nikoho nepřekvapí, elektrické kosmické pohony jsou však mnohem širší pojem. Podíváme se na jejich různé zajímavé podkategorie pro velmi širokou oblast použití v současnosti i v nejbližší budoucnosti.
Jaroslav Kousal vystudoval na Masarykově univerzitě v Brně, doktorát získal na Univerzitě Karlově. Vědecky a pedagogicky působí hlavně na Matematicko-fyzikální fakultě UK a zčásti na Fakultě strojní ČVUT. Jeho domovským“ oborem je fyzika nízkoteplotního plazmatu a tenkých vrstev. Je také velkým fanouškem kosmonautiky, které se v posledních letech věnuje i profesně a snaží se ji i popularizovat.
Odkaz na stream zde.: https://www.youtube.com/watch?v=5YyzloNkSbk

13.10.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednášku Lenky Hrabalové na téma Západní Sahara v proměnách času.

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na úterý 13. října v 17 hodin

na přednášku Lenky Hrabalové na téma Západní Sahara v proměnách času.

Západní Sahara je svět plný rozporů a vnitřních konfliktů, s bohatou historií a fascinující kulturou. Hroby světců, amulety gri-gri, posvátné stromy a odhalené ženy – to vše je tváří místního islámu, který dostal nezaměnitelnou africkou příchuť. Transsaharský obchodní systém po celá staletí přivážel luxusní zboží na evropské trhy a zároveň udržoval u moci pohádkově bohaté africké a arabské vládce. V kontaktu s rozpínající se koloniální mocí Evropanů však upadl v zapomnění a nechal po sobě jen vzpomínky v podobě pískem zavátých pouštních měst. Dědictví tohoto starého světa, jeho úžasných kultur a náboženských systémů, ale i krutého otrokářského systému, je stále živé a nepřestává ovlivňovat každodennost obyvatel pouště a jejího okolí.

O současné i minulé západní Sahaře bude vyprávět arabistka Lenka Hrabalová, která žila v Maroku dva roky, a do regionu se už dekádu vrací jako výzkumnice a průvodkyně.

Odkaz na stream zde.:

https://www.youtube.com/watch?v=H0TW–_adk4

Odkaz na záznam zde:

6.10.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednášku Julie Nekola Novákové na téma Venuše známá a neznámá.

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na úterý 6. října v 17 hodin

na přednášku Julie Nekola Novákové na téma Venuše známá a neznámá.

Nedávný objev fosfanu na Venuši po období relativního nezájmu opět rozvířil debaty o možnostech života na Venuši a minulosti této „sestry Země“. Ta nám totiž zatím zůstává skrytá. Proč se navzdory podobné velikosti a složení tolik liší od Země – může za to čistě jen vyšší oslunění? Jak dlouho si Venuše zachovala kapalné vodní oceány, pokud je vůbec někdy měla? Co nám může říci o budoucím osudu Země? A především – jak je to s tou šancí na život na Venuši?

Julie Nováková (* 1991) je evoluční bioložka na PřF UK, popularizátorka vědy, autorka a editorka science fiction. Podílí se na výuce předmětu Základy astrobiologie a organizaci Semináře z astrobiologie (PřF UK). Její popularizační články se objevily mj. ve Vesmíru či Astropisu, přednášela na AFO, Science Café, Café Nobel a dalších cyklech a festivalech. Je členkou Evropského astrobiologického institutu (EAI), kde se podílí zejména na popularizaci vědy. Na jaře 2020 vydala v angličtině antologii astrobiologických sci-fi povídek doplněných o vědecký komentář s titulem Strangest of All. Jakožto vzdělávací projekt je kniha volně dostupná na webu EAI a editorky.

Odkaz na stream zde.:

https://www.youtube.com/watch?v=H0TW–_adk4

Odkaz na záznam zde:

5.10.2020 – Rozšiřujeme nabídku online aktivit o pravidelné přednášky a kurzy – Pátečníci z Technecia a Technecium Online

V souvislosti s COVID19 Technecium rozšiřuje nabídku online vzdělávacích aktivit a programů.

Spolu s interaktivním video podcastem Horké novinky z vědy – což je pravidelný 14-ti denník o tom co aktuálně hýbe přírodní vědou očima Mgr. Stanislava Mihulky PhD., který se vedle své badatelské a pedagogické činnosti na JČU, věnuje též popularizaci vědy a je šéfredaktorem internetového periodika OSEL.cz – (Objective Source E-Learning).

Od 6.10. 2020 běží ve spolupráci s Pátečníky (Sysifos) každé úterý a pátek od 17:00 seminář s názvem Pátečníci z Technecia, které Vám v rámci série online přednášek představí aktuální témata současné vědy a techniky očima předních českých vědců, inženýrů a lékařů v širokém spektru oborů a to nejen přírodovědných, ale i humanitních.  Přednášky můžete sledovat zde: https://www.youtube.com/watch?v=cYBwYQROQsg

Vybraná témata doplní na strákách Technecia online vzdělávací aktivity a na ně navazující badatelské a tvůrčí projekty a jakmile to situace dovolí proběhnou navazující presenční aktivity – exkurze, projektové wshopy/hackathony a stáže.

Z důvodu zhoršující se epidemiologické situace od 3.11. 2020 poběží presenční kurzy, kroužky a klub (3K) také v online režimu. Chystáme pro Vás

  • Astrobiologie
  • Raspberry Pi Playground
  • HowToPython – Python pro mladé badatele a badatelky
  • 3D design a 3D tisk
  • Mikrokontrolery a IoT
  • Elektrotechnika
  • LEGO-robotika online

Na podzim 2020 poběží též online badatelské projekty.

Od října 2020 běží

  • UTESLA Space Program – Orbitální mechanika a Země z vesmíru (Astro Pí – SPACE LAB)
  • AntiCOVID19 ROBOT

Od listopadu 2020 poběží

  • Dálkový průzkum Země v ochraně přírody
  • Mapujeme Invazní druhy rostlin
  • Extrémní biologie – BioXXX
  • Světlo a hmota – UV VIS NIR spektroskopie.
  • Ochrana mořských želv

Na další online projekty se můžete těšit od prosince 2020.

Program běží s podporou MŠMT, NIDV (Krajské sítě na podporu nadání) Královehradeckého kraje a Pardubického kraje a JHV Engineering.

V případě zájmu a dotazů nás kontaktujte na čísle 774 143 458 nebo na emailu [email protected]