Všichni víme, že vymírání hmyzu je jen jedním z apsektů Eroze biodiverzity na značné části Země. Aby byla skutečně účinná, musí ochrana hmyzu mířit na nápravu hlubších příčin Eroze, musí být systémová. Ty příčiny začínáme bezpečně znát až v posledních přibližně dvou dekádách a je poučné, jak poznání života motýlů a jiné žoužele kopírovalo, a někdy předcházelo, vývoj poznání ve „velkých“ vědách, od klimatologie a makroekologie po paleoekologii.

Martin Konvička (*1969) vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě UP v Olomouci. Po řadě dobrodružství získal doktorský titul na katedře zoologie Biologické fakulty Jihočeské univerzity. Nyní působí na Přírodovědecké fakultě JU a v oddělení biodiverzity a ochrany přírody Entomologického ústavu AV ČR. Zabývá se výukou ochrany přírody a zkoumá všechny různé aspekty života motýlů, v poslední době také v souvislosti se snahami o návrat velkých kopytníků do České republiky.

Strávil s tímto vývojem většinu dospělého života, malým dílkem jako účastník, mnohem víc jako pozorovatel. V přednášce se pokusí ukázat, že ochrana hmyzu je současně ochranou přírodních procesů, ekosystémových služeb, potravinové základny, kultury – a může být zábavná a možná i výnosná. Krom věcí, které všichni znáte, předvede i pár dosud nepublikovaných výsledků svých studentek, kterým by rád poděkoval tím, že jim přednášku věnuje.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=a5B8PaKyQyI

Bezpečnější, hustější a rychlejší. Takové počítačové paměti slibuje spintronika, vědní obor o nové elektronice, která zohledňuje nejenom elektrický náboj, ale také spin částic. A je to právě snaha o velmi vysokou rychlost zápisu dat, která přesunula spintronický výzkum také do laserových laboratoří. V této přednášce se tedy kromě obecného úvodu do spintroniky dozvíte i o tom, proč jsou ve výzkumu potřebné extrémně krátké laserové záblesky, pro které je nanosekunda jako věčnost, a jaké otázky pomohou vyřešit terahertzové pulzy – elektromagnetické záření z mírně tajemného koutu elektromagnetického spektra.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=a39naYdfLV8

Děje probíhající v mezihvězdných oblacích či v atmosférách cizích hvězd a planet jsou natolik odlišné od chemie, která nás v běžném životě obklopuje, že je lze s trochou nadsázky nazvat alchymií, tedy něčím na pomezí kouzel a chemie. Nejprve se vydáme na cestu vedoucí od prvních atomů a molekul formujících se na samém počátku existence našeho vesmíru přes vznik všech prvků periodické soustavy při hrozivém výbuchu supernovy až ke zhroucení mezihvězdného oblaku obsahujícího základní stavební kameny vzniku hvězd, planet i života. Poté nahlédneme do současného chemismu utvářejícího povrch a atmosféru planet Sluneční soustavy a svou cestu zakončíme v atmosférách cizích hvězd a exoplanet.

Martin Ferus vystudoval fyzikální chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a od roku 2005, tj. od bakalářských studií, působí v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Jeho prvotní specializací bylo studium spalovacích procesů pomocí spektroskopických technik (v rámci bakalářské práce), v ústavu dále realizoval svou diplomovou práci a posléze i dizertační práci (obhájena v roce 2012, téma Studium nestabilních částic a prekurzorů biomolekul pomocí spektroskopických technik).

V současnosti pracuje jako vědecký pracovník v Oddělení spektroskopie, kde dosáhl celé řady vědeckých výsledků. V rámci spektroskopických experimentů s laserovou ablací se dnes mj. věnuje identifikaci nových, dosud nepopsaných spektrálních přechodů vysoce excitovaných atomů ve spektrech Slunce a hvězd. O této problematice úspěšně přednáší studentům PřF UK v Praze a v popularizační formě i středoškolákům v rámci různých programůústavu. Ve vzdělávacím a popularizačním projektu ÚFCH JH s názvem Tři nástroje je již několik let zapojen jako školitel odborných SŠ praxí a stáží.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=MY9JlklJCSE

Epistemologie ctností a neřestí je filozofický směr, který usiluje o identifikaci charakterových vlastností vedoucích k úspěchu či neúspěchu při formulaci zdůvodněných a pravdivých přesvědčení. Ve svém příspěvku se pokusím ukázat, že takový přístup je slibnější než předchozí pokusy o demarkaci pseudovědy a konspiračních teorií. Hlavními epistemickými neřestmi, které brání lidem v dosažení poznání, jsou lenost a sebepřeceňování. Tyto povahové rysy jsou naneštěstí všudypřítomné a je otázkou, nakolik je lze vůbec překonat.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=jzTLAS9SaM8

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=P2eGaw94h1s

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=5f3P749DYMc

Česká republika je od roku 2007 členem Evropské jižní observatoře (ESO). Díky tomu mohou čeští astronomové využívat nejmodernější dalekohledy světa, které se nacházejí v nejsušší poušti světa Atakamě. Jaké přístroje se nachází na Cerro Paranal, jak fungují a co objevují? Jak se žije astronomům, kteří s těmito přístroji pozorují a případně jak dostat práci v ESO? Na to se pokusíme odpovědět v tomto neformálním povídání.

Petr Kabáth (*1980) obhájil doktorát na Technische Universität v Berlíně, kde se zabýval detekcí exoplanet. Od roku 2009 do roku konce 2014 pracoval na Evropské jižní observatoři v Chile jako astronom a v roce 2015 se vrátil do ČR s prestižním Purkyně Fellowshipem na Akademii věd. V Astronomickém ústavu v Ondřejově vede skupinu výzkumu exoplanet.

Odkaz na Stream: https://www.youtube.com/watch?v=yv3rLl5ZX70

Mezinárodní kosmická stanice ISS (International Space Station) patří právem mezi nejznámější umělá kosmická tělesa, které lidstvo kdy vyslalo do kosmického prostoru. Jedná se zároveň o umělé kosmické těleso největší a nejhmotnější. V roce 2020 si Mezinárodní kosmická stanice připomněla jedno významné výročí – 2. listopadu uběhlo 20 let od zahájení trvalého osídlení ISS. Celkem stanici navštívilo 242 osob z 19 států světa, některé samozřejmě opakovaně. Za oněch více než 20 let jsme se již naučili obstojně žít v kosmickém prostoru se všemi jeho výhodami i nástrahami. V přednášce si proto přiblížíme některá specifika dlouhodobého pobytu na palubě Mezinárodní kosmické stanice včetně tak samozřejmých činností jako je spánek či stravování.

Stanice ISS je však především výkonnou vědeckou laboratoří, která se nachází v podmínkách, jež není možné nikde na Zemi navodit či nasimulovat. Dodnes se na uvnitř i vně stanice uskutečnilo téměř 3000 experimentů, do nichž byly zapojeny vědecké týmy ze 109 států světa včetně České republiky. Na palubu stanice bylo pouze pro potřeby experimentů dopraveno 85 tun materiálu a 27 tun výsledků bylo dopraveno zpět na Zemi. Aktuálně probíhá na Mezinárodní kosmické stanici okolo 350 experimentů. Některé jsou relativně jednoduché a rychlé, jiné komplikované a další si vyžádají i několik let, než jsou získána všechna vědci požadovaná data. Jak je vidět událo se a děje se toho ve vědě na ISS mnoho. Na některé z experimentů se v přednášce podíváme podrobněji, ale jak je z výše uvedené statistiky patrné, tak půjde pouze o drobné nahlédnutí.

Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).

Odkaz na Stream: https://www.youtube.com/watch?v=LzwbPXkc-f8

Odkaz na Stream: https://www.youtube.com/watch?v=revtLnt0-co

Studium plynných obalů těles v rámci naší sluneční soustavy i mimo ni je předmětem intenzivního výzkumu na pomezí fyziky atmosféry a astrofyziky. Přednáška představí souhrn současného stavu této problematiky, včetně poznatků o struktuře různých typů atmosfér a faktorech zodpovědných za jejich utváření a dlouhodobou evoluci. Pozornost bude věnována též vybraným klimatotvorným činitelům důležitým pro vznik atmosféry pozemského typu, jakož i možnostem výskytu a detekce jejích mimozemských analogů.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=EtviDG0Iick