29.9.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Aleše Stuchlíka na téma Jak se učíme a pamatujeme si

Chování živočichů i člověka, a také učení a paměť, lze chápat jako výsledek činnosti desítek miliard neuronů v mozku a ohromného počtu jejich spojení. Na základě poznatků anatomů a fyziologů z počátku dvacátého století zažily neurovědy velký rozmach v jeho druhé polovině. Badatelé se dnes učí chápat signály přenášené prostřednictvím neuronů a funkci nervových okruhů a jejich význam pro učení a obecně chování. Přesto však mnoho otázek zůstává nezodpovězených. Přednáška odhalí tajemství neurofyziologie učení a paměti, mozkových reprezentací a pár tipů pro lepší učení a paměť.
Aleš Stuchlík (*1974) pracuje jako vědecký pracovník a vedoucí oddělení neurofyziologie paměti Fyziologického ústavu AV. Zabývá se především výzkumem učení, paměti a prostorové navigace. Věnuje se též studiu kognitivních defi citů a dalších změn chování doprovázejících zvířecí modely neuropsychiatrických onemocnění, výzkum jeho týmu napomáhá porozumět nervovým základům chování. Zabývá se i popularizací vědy (mj. působil jako odborný lektor překladu knihy Od neuronu k mozku z nakl. Academia).
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1425305588241201/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=cFafTpzcQuA
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

22.9.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Davida Heyrovského na téma Vznik a vývoj struktur ve vesmíru

Pozorování kosmického reliktního záření dokládají, že raný vesmír byl téměř dokonale homogenní, pouze s nepatrnými fluktuacemi hustoty. Jaký je jejich původ a co nám říkají o vlastnostech vesmíru před uvolněním tohoto záření? Jak vedl další vývoj od této podle lidských měřítek všude stejně husté „kosmické polévky“ až ke vzniku galaxií, kup galaxií i větších struktur, které dnes ve vesmíru pozorujeme? Vysvětlení, které nám podává moderní kosmologie, lze ilustrovat pomocí superpočítačových simulací vzniku struktury. Předpovědi kosmologické teorie lze už postupně také konfrontovat s nejnovějšími pozorováními éry vzniku prvních galaxií kosmickým dalekohledem JWST.
David Heyrovský studoval teoretickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK (Mgr.), astronomii na Harvard University (PhD), pracuje na Ústavu teoretické fyziky MFF UK, zabývá se teoretickou astrofyzikou, zejména gravitačním čočkováním.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 Fotochemie (na dveřích je též označení P34), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/7103566739707305/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=pUDR5KKF6NU
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

15.9.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Ondřeje Pejchy na téma Původ chemických prvků ve vesmíru

Vysvětlení vzniku chemických prvků patří mezi základní úkoly astronomie a vyžaduje spojení znalostí jaderné a subjaderné fyziky, hydrodynamiky a explozí, ale také třeba syntézy molekul a prachových zrn. Zároveň je ale třeba chytře interpretovat a kombinovat astronomická pozorování, abychom dokázali myšlenkově překlenout ohromné vzdálenosti stejně jako časové škály od milisekund až po miliardy let. Přednáška představí naše současné znalosti o původu prvků a o jejich vzniku v různých druzích hvězdných výbuchů.
Ondřej Pejcha (*1984) absolvoval MFF UK v r. 2008. Na Ohijské státní universitě r. 2013 obhájil doktorát. Následně získal postdoktorská stipendia NASA Hubble a Lyman Spitzer Jr. a čtyři roky působil na Princetonské univerzitě. V roce 2018 získal ERC grant na téma „Catastrophic Interactions of Binary Stars and the Associated Transients“. V roce 2019 získal Cenu Neuron pro mladé nadějné vědce v oboru fyzika.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 Fotochemie (na dveřích je též označení P34), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

9.8.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jaromíra Šrámka na téma Somatické mutace v nenádorových onemocněních

Získáním solidní evidence dokladující to, že molekulární podstatou nádorů je získané poškození DNA (somatická mutace), byla v hrubých rysech osvětlena záhada vzniku jedné velké skupiny onemocnění. S postupem času se v laickém chápání patologických procesů začala klást rovnost mezi somatická mutace a nádory. Existují však i jiná onemocnění, u kterých se dlouho spekuluje o významu somatických mutací na jejich vznik a nebo rozvoj. Jde zejména o neurodegenerativní onemocnění jako například Alzheimerova nebo Parkinsonova nemoc. Až do nedávné doby bylo prakticky nemožné hypotézu o vlivu somatických mutací na patogenezi neurodegenerativních onemocnění testovat přímo, teprve v posledních letech s možností analýzy DNA na úrovni jednotlivých buněk se situace mění.
Jaromír Šrámek vystudoval všeobecné lékařství na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Po různých pracovních zkušenostech zahrnujících i několik let práce na patologickém oddělení okresní nemocnice se nyní na Ústavu histologie a embryologie zabývá kvantitativní histologií.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 Fotochemie (na dveřích je též označení P34), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/