29.7.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Miroslava Havránka na téma Infračervená astronomie s Webbovým dalekohledem

Dalekohled Jamese Webba započal svoji misi na Vánoce roku 2021. Od té doby byl úspěšně uveden do provozu a nyní těší nejen astronomický svět úchvatnými snímky pořízenými v infračerveném oboru elektromagnetického spektra. Kombinace velkého průměru zrcadla a citlivosti v oblasti blízkého a středního infračerveného oboru umožňuje zachytit světlo z galaxií, které se zformovaly krátce po vzniku vesmíru, a na které již Hubbleův dalekohled nedohlédl. Přednáška bude zaměřena nejen na samotný dalekohled Jamese Webba, ale povíme si také více o jeho vědeckém programu a o významu pozorování vesmíru v tomto pro lidské oko neviditelném oboru elektromagnetického spektra.
Miroslav Havránek (*22. 7. 1985) vystudoval FEL-ČVUT obor elektronika, Durham University obor částicová fyzika a doktorát získal na Bonnské univerzitě za design mikroelektroniky pro částicové detektory ve fyzice vysokých energií. Návrhem mikroelektronických integrovaných obvodů se zabýval na FJFI-ČVUT, nyní pracuje v soukromém sektoru. Příležitostně se věnuje popularizaci vědy prostřednictvím sdružení Aldebaran.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

22.7.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Martina Rybáře na téma Recept na výrobu hmoty ze světla

Vytvořit hmotu ze světla, to je nejen ohromující důkaz jedné z nejslavnějších Einsteinových rovnic, ale i jeden z nejobtížněji pozorovatelný jevů předpovězených kvantovou teorií. V přednášce si řekneme co to vůbec světlo je, jak můžeme srážet dva světelné paprsky, a jaké další důsledky ze studia tohoto jevu vyplývají.
Martin Rybář působí jako výzkumník na Univerzitě Karlově, kde získal i doktorát. Jako postdoktorand pracoval na University of Illinois a na Columbia University v New Yorku. Je členem skupiny těžkých iontů na experimentu ATLAS v laboratoři CERN, kde studuje extrémní stavy hmoty a snaží se pochopit náš vesmír na té nejelementárnější úrovni. Rád popularizuje vědu – organizoval letní školu astronomie, přednáší na středních školách a institucích, kde se snaží pokrýt různá témata z fyziky a astronomie s důrazem na částicovou a jadernou fyziku. Je také spoluzakladatelem projektu Science to Go.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

8.7.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jana Tomana na téma Evoluční trendy a směrovanost evoluce

Co je zapotřebí k velkému objevu v částicové fyzice? Je to největší a nejvýkonnější urychlovač na světě? Nebo snad detektor částic velikosti plaveckého bazénu? Nebo je to pečlivá příprava a analýza dat, na které se podílí více než 3000 vědců a inženýrů z celého světa? Ve skutečnosti jsou zapotřebí všechny tyto ingredience, jak se dozvíte v této přednášce, která vás v rychlosti provede částicovou fyzikou od jejích prvopočátků až k nejvýznamnější události posledních let — k objevu Higgsovu bosonu.
Daniel Scheirich strávil při studiích čtyři roky v CERNu během vzrušujícího období, kdy byl poprvé spuštěn největší urychlovač světa, LHC. Svůj PhD titul obdržel na University of Michigan v USA. V současné době žije v Praze se svou ženou a dvěma dětmi, pracuje jako vědec a přednášející na Univerzitě Karlově. Kromě vědy se baví také kreslením. Jeho talent byl využit při tvorbě krátkého filmu Den s částicemi. V té troše volného času, která mu zbude, ho můžete najít na vrcholu nějaké hory.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.