Věda

18.7.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Vladimíra Wagnera na téma Riziko použití jaderné zbraně opět dramaticky roste

Posted on by Vítězslav Škorpík

Již několik let se u ruských politiků, i poměrně vysoké úrovně, objevují hrozby použitím jaderné zbraně. V současné době se prohloubil konflikt mezi jadernými mocnostmi Indii a Pákistánem. V polovině července uplyne 80 let od prvního testu jaderné zbraně v rámci projektu Manhattan. Je tak důležité se podívat na jaderné zbraně z technického, vojenského, politického i historického hlediska. Na to bude zaměřena naše přednáška.
Vladimír Wagner po studiu jaderné fyziky na MFF University Karlovy v Praze začal pracovat na oddělení jaderné spektroskopie v Ústavu jaderné fyziky AVČR v Řeži u Prahy nejdříve ve skupině zabývající se studiem struktury jádra pomocí metod jaderné spektroskopie a od roku 1990 ve skupině relativistických těžkých iontů. Zde také dokončil diplomovou a aspirantskou práci. Zaměřovaly se na experimentální studium struktury deformovaných jader. V současné době se zabývá hlavně studiem horké a husté jaderné hmoty. Taková hmota vzniká například při výbuchu supernov a lze ji najít uvnitř neutronových hvězd. V laboratoři můžeme takovou hmotu získat ve srážkách těžkých jader na velmi vysoké energie (rychlosti blízké rychlosti světla). Zabývá se také výzkumem možnosti využití produkce neutronů pomocí tříštění jader protony s velmi vysokou energií a využitím tohoto procesu pro „spalování“ jaderného odpadu.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

11.7.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Karla Zvoníka na téma Indická cesta do kosmu

Posted on by Vítězslav Škorpík

Pohled na vývoj indické kosmonautiky od jejích počátků až po současnost. Prozkoumáme klíčové milníky, jako jsou první družice, mise na Měsíc nebo Mars a představíme si průkopníky, kteří stáli za těmito úspěchy. Dozvíte se, jak se Indii podařilo stát se významným hráčem ve vesmírném výzkumu díky inovacím a odhodlání.
Karel Zvoník od roku 2015 aktivně popularizuje kosmonautiku a jeho články vycházejí pro řadu internetových portálů, jako je Osel cz Zaměřuje se především na méně známé oblasti dobývání vesmíru a znovupoužitelnost kosmických nosičů.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

4.7.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Radky Kellnerové na téma Co kdyby dnes do Země narazil asteroid, který vyhubil dinosaury

Posted on by Vítězslav Škorpík

Před 65 miliony let dopadl jeden takový na planetu Země a vyhladil většinu života včetně dinosaurů. Kde se takovéto asteroidy vůbec berou a jaká je šance, že do nás znovu narazí? Co by se stalo s klimatem, kdyby stejný asteroid zasáhl stejné místo na Zemi dneska? Jak by rozpad ekosystému probíhal krok za krokem? A co udělat, abychom přežili? Přednáška o drastických dopadech srážky naší planety s kamenem o pouhých 10 km v průměru vedená Radkou Kellnerovou.
Radka Kellnerová vystudovala fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Specializovala se na meteorologii a klimatologii na Katedře fyziky atmosféry a následně tam dokončila doktorské studium. Pracuje v Ústavu termomechaniky Akademie věd ČR v Laboratoři aerodynamiky prostředí. Stala se navíc i lektorkou pilotů a dispečerů pro leteckou meteorologii. Obecně ráda cestuje (především po horách), a proto se zúčastnila charitativního projektu výuky vědců v Malém Tibetu v Himálajích.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

27.6.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Bohumíra Janského na téma Amazonka – čtvrtstoletí od objevu pramenů českými expedicemi a stopy českých jezuitů v Amazonii

Posted on by Vítězslav Škorpík

Celkem 10 expedic z různých zemí hledalo po celé 20. století hlavní pramen největší řeky světa. Podařilo se to až českým expedicím z Přírodovědecké fakulty UK pod vedením Prof. Janského. Jeho tým prozkoumal území na jihu Peru a za pomoci družicových a leteckých snímků vytvořil první mapy pramenné oblasti. Hlavním motivem expedic byla skutečnost, že autorem první rukopisné mapy Amazonky byl český jezuita Samuel Fritz, rodák z Trutnova a absolvent Karlovy univerzity.
Za přednáškovou činnost na peruánských univerzitách a organizaci expedic k pramenům Amazonky obdržel Prof. Janský nejvyšší státní vyznamenání Peru s právem užívat šlechtický titul „Komtur“.
Bohumír Janský je plzeňský rodák, mládí prožil v Mladoticích na severním Plzeňsku, po absolvování gymnázia v Plasích vystudoval geografii a biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.
Na Přírodovědecké fakultě UK přednáší fyzickou geografii, hydrologii, limnologii, oceánografii, geografii Latinské Ameriky, management a ochranu vod. Vedl 12 úspěšných doktorských dizertací a více než 80 diplomových prací.
Ve výzkumu je zaměřen na hydrografii, hydrologii, limnologii, ochranu vod a analýzu přírodních rizik. Od r. 1990 je zapojen do česko-německých Magdeburských seminářů na ochranu vod. Od stejného roku se zabývá výzkumem v pramenné oblasti Amazonky v Peru, kde vedl dvě české a jednu mezinárodní expedici. Od roku 2005 vedl výzkumné týmy PřF UK v rámci projektů české rozvojové spolupráce v Kyrgyzstánu, zaměřených na výzkum průvalových glaciálních jezer. V letech 2012 až 2014 vedl mezinárodní tým v rámci projektu NATO, který se zabýval vodohospodářskou situací v postsovětské střední Asii.
Je čestným členem České i Slovenské geografické společnosti. Za celoživotní přínos ochraně životního prostředí obdržel Cenu ministra životního prostředí vlády ČR.
V roce 2007 mu prezident Peru udělil nejvyšší státní vyznamenání „Za mimořádné zásluhy“, s právem užívat titul „Komtur“, za dlouhodobou pedagogickou činnost na peruánských univerzitách a za výzkum pramenů Amazonky.
Na zahraničních univerzitách a mezinárodních konferencích přednesl více než 60 přednášek.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.

20.6.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Paulíny Tabery na téma Demokraci na rozcestí? Postoje veřejnosti k demokracii a alternativním režimům

Posted on by Vítězslav Škorpík

V posledních dvou desetiletích pozorujeme ústup demokratických režimů a posilování autokratických prvků v mnoha státech. Tato eroze demokracie se odráží v postupném oslabování institucí a v nárůstu počtu politických stran a vůdců s autoritářskými sklony. Jaké jsou ale postoje lidí a je i veřejnost skeptická k demokratickému zřízení a vládnutí?
V přednášce na příkladu České republiky rozebereme postoje české veřejnosti k demokracii, jejich proměnu v čase a faktory, které tyto postoje ovlivňují. Česká republika zatím patří ke konsolidovaným demokraciím a budeme proto diskutovat, zda z postojů lidí lze vyčíst, jakým směrem se česká demokracie vydá.
Paulína Tabery je pracovnicí Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, které v letech 2015 – 2024 vedla. Ve své expertíze se zaměřuje na metodologii výběrových šetření, tedy provádění velkých sociologických průzkumů, na změny ve veřejném mínění, a důvěru ve společnosti. Pravidelně spolupracuje na popularizačních projektech Českého rozhlasu jako Rozděleni svobodou nebo Společnost nedůvěry.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

13.6.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Ludmily Čírtkové na téma Mad or bad? Forenzní psychologie o pachatelích (extrémního) násilí

Posted on by Vítězslav Škorpík

Extrémní násilí není odborným, přesně vydefinovaným pojmem forenzní psychologie, jde spíše o morální, hodnotící etiketu. Zločiny, které vybočují, bývají médii i veřejností označovány za šílené. K tomu se přidává psycho-logika: šílený čin, šílený pachatel. Co říká čin o pachateli? Jsou pachatelé duševně nemocní anebo zlí? Jsou jejich činy opravdu chudé na motivaci? Vede nezpracované trauma k agresi? Na tyto a další otázky nabídne přednáška odpovědi z pohledu současné forenzní psychologie.
Ludmila Čírtková (*1954) je soudní znalkyně, jako policejní psycholožka spolupracuje na objasňování a vyšetřování závažné trestné činnosti. Působí též jako vedoucí katedry společenských věd a proděkanka Fakulty bezpečnostního managementu pro vědu a výzkum na Policejní akademii ČR v Praze.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=C6g-Eg0Gw9Y
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

6.6.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Michala Václavíka na téma 50 let ESA a ohlédnutí za významnými vědeckými misemi

Posted on by Vítězslav Škorpík

Aktivity Evropské kosmické agentury ESA nejsou na první pohled tak viditelné a zpopularizované jako ty od americké NASA. Přesto za 50 let své činnosti vypustila velké množství vědeckých družic, observatoří a sond. Mnohé z nich zamířily k doposud neprozkoumaným cílům či přinesly celosvětově unikátní data. Jmenujme například sondu Giotto zkoumající zblízka jádro Halleyovy komety, přistávací pouzdro Huygens jež dosedlo na povrch měsíce Titan nebo družicovou observatoř Planck, jejíž pozorování zpřesnila standardní kosmologický model. Na mnoha zajímavých a přínosných misích ESA spolupracovala také s dalšími kosmickými agenturami z celého světa. V přednášce se ohlédneme za 50letou historií „naši“ kosmické agentury, její programy i fungování a podrobněji se zaměříme na vybrané vědecké mise. Lehce nahlédneme také na to, co se zrovna připravuje. Rozhodně se však nedostane na všechno a půjde tak o autorův výběr. Snad vybere dobře.
 
Michal Václavík je dlouholetý pracovník České kosmické kanceláře. Od roku 2009 je českým delegátem v Programové radě ESA pro pilotované lety, výzkum v mikrogravitaci a průzkum Sluneční soustavy a také jejího poradního výboru. Několik let byl členem expertní Pracovní skupiny OSN pro dlouhodobou udržitelnost kosmických aktivit. Od roku 2013 je také hrdým členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace. S přestávkami, od roku 2007, vyučuje na Ústavu letadlové techniky Fakulty strojní ČVUT několik předmětů zaměřených na kosmickou techniku a kosmické prostředí. Profesně se také zabývá vyhledáváním, analýzou a případnou implementací nových pokročilých technologií a materiálů ve vojenství, zejména u těžké techniky, v letectví a necivilní kosmonautice.
 
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
 
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.
 
 
 
Příští pátek, tedy 13. června přijde psycholožka Ludmila Čírtková, která promluví o pachatelích extrémního násilí. 

30.5.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jakuba Rozehnala na téma oulavé planety – dynamický vývoj Sluneční soustavy

Posted on by Vítězslav Škorpík

Migrace planet je klíčovým procesem formování planetárních soustav a vysvětluje mnohé rysy naší Sluneční soustavy, od struktury Kuiperova pásu po malou hmotnost Marsu. Přednáška představí hlavní modely dynamických procesů v rané planetární soustavě a zaměří se na observační důkazy a jejich interpretaci. Závěr bude věnován srovnání s exoplanetárními systémy a aktuálnímu výzkumu.
Jakub Rozehnal vystudoval obory Obecná fyzika (Bc., 2008) a Astronomie a astrofyzika (Mgr., 2011). Disertační práci na téma Kolizní a orbitální dynamika malých těles Sluneční soustavy obhájil v roce 2021. Odborně se zaměřuje především na orbitální a kolizní dynamiku raných planetárních soustav.
Jakub Rozehnal je výraznou osobností české popularizace astronomie. S Hvězdárnou a planetáriem hl. m. Prahy spojil svůj profesní život už v roce 1993, kdy po absolvování astronomického kurzu začal jako demonstrátor provázet návštěvníky. Postupně se vypracoval až na pozici ředitele instituce, jímž se stal v roce 2017. Pod jeho vedením došlo ke sjednocení všech středisek pod novou značkou Planetum, jež reprezentuje moderní a otevřenou vzdělávací organizaci.
Rozehnal stojí za celkovou proměnou dramaturgie a technického zázemí hvězdáren i planetária. Pod jeho vedením prošla Štefánikova hvězdárna kompletní rekonstrukcí, kompletně zrestaurován byl i slavný astrograf z počátku 20. století. Výrazně zvýšil návštěvnost i zájem o menší hvězdárnu v Ďáblicích. Největším projektem je však kompletní rekonstrukce Planetária Praha, které se po jeho přestavbě stává prvním plně digitálním LED planetáriem mimo USA a jednoznačně nejmodernějším v Evropě.
Kromě řízení organizace se Rozehnal dlouhodobě věnuje popularizační činnosti, překládá populárně-naučné knihy z angličtiny a francouzštiny, přednáší a publikuje. Spolupodílí se na vývoji českého deployeru pro nanosatelity a na provozu řídicího střediska, které Planetum vybudovalo pro potřeby studentských misí. Vede vzdělávací projekty Evropské kosmické agentury a je zastáncem vzniku science centra v Praze.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.

23.5.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Aleše Špičáka na téma Velká zemětřesení uplynulých století. Mohou nastat ještě silnější?

Posted on by Vítězslav Škorpík

Velikost (síla) zemětřesení se odvíjí od velikosti plochy zlomu, na kterém k zemětřesení došlo, a od velikosti rychlého posunutí (skluzu) horninových bloků podél zlomu. Při dosud nejsilnějším zaznamenaném zemětřesení v Chile 22. 5. 1960, které mělo sílu (magnitudo) 9,5, se aktivovala zlomová plocha přibližně 800 x 100 km2 a maximální skluz činil 30 m. Hypotetické zemětřesení o síle (magnitudu) 10 by vyžadovalo aktivaci souvislého pásma zlomů o délce 3000 km se skluzem 60 m.
Aleš Špičák (* 1955) absolvoval studium užité geofyziky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze v letech 1974-1979, doktorát (tehdy ve formě CSc.) získal v Geofyzikálním ústavu ČSAV r. 1987. Hlavním předmětem jeho odborného zájmu jsou souvislosti mezi charakterem seismické aktivity a tektonickou stavbou litosféry ve světě i v Čechách. Kromě základního výzkumu se věnuje pedagogické a především popularizační činnosti, v r. 2015 obdržel Cenu předsedy AV ČR za popularizaci vědy. Od r. 2017 je ředitelem Geofyzikálního ústavu AV ČR.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.

16.5.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Kateřiny Smejkalové na téma Německo po předčasných volbách –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Jak velká koalice bojuje s ambicemi o převzetí moci AfD

Posted on by Vítězslav Škorpík

U sousedů od začátku května vládne nová vláda křesťanských a sociálních demokratů pod vedením konzervativce Friedricha Merze. Turbulentní dění země přitom zažívá již nejméně poslední půl rok – od pro Německu velmi netypického předčasného pádu vlády přes lednové prohlasování usnesení v parlamentu hlasy AfD po uskutečnění velkých programových záměrů nové vlády starými parlamentními většinami. Nový kabinet nastupuje do mimořádně nestabilního světa s vládním prohlášením, které vzbuzuje rozpaky, za situace, kdy od voleb AfD v průzkumech už předehnala kancléřskou CDU/CSU, přičemž ji zároveň tajné služby prohlásily pravicově extremistickou. Jak si Německo v příštích čtyřech letech pod vnějším i vnitřním tlakem povede? Odkud se v blahobytné zemi bere podpora pro AfD a jakou roli v tom hraje východní Německo? Dává ještě smysl usilovat o její zákaz, který je na stole?
Kateřina Smejaklová (*1986) vystudovala politologii a germanistiku v německé Bochumi se stipendiem pro mimořádně nadané studující nadace Studienstiftung des deutschen Volkes. Výzkumně krátce působila na jmenované univerzitě, od roku 2014 pracuje jako vědecká pracovnice pro veřejně financovaný think-tank Friedrich-Ebert-Stiftung v Praze. Pravidelně komentuje dění v Německu, mimo jiné pro Český rozhlas Plus, Deník Referendum či Deník Alarm. Nadto se věnuje další publicistické činnosti, ať už týkající se každodenního politického dění či nadčasovějších témat jako jsou práce, technologie či širší politické posuny současnosti.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/