Geologie je často velmi zábavná detektivní hra. Nad dávnými událostmi se přehnala moře času a očitých svědků je pomálu. Pro zjištění stavů minulých vstupuje na scénu hrdina – geolog – vybaven nejenom kladívkem a kompasem, ale i elektronovým mikroskopem nebo hmotovým spektroskopem. Přednáška by měla ukázat současnou multidisciplinaritu geologie a v hrubých rysech seznámit posluchače s aktuálním poznáním vývoje variského orogenu na konci prvohor na území České Republiky.

Vladimír Kolář Kusbach (*1981) působí od roku 2011 jako vědecký pracovník na Oddělení geodynamiky, kde se věnuje především deformaci a reologickému chování horninových komplexů spodní kontinentální kůry a deformaci hornin obecně. Magisterské (2002-2007) studium absolvoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, doktorské (2007-2011) pak kombinovaně opět na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a na Université de Strasbourg – Ecole et Observatoire des Sciences de la Terre. Zaměřuje se na mikrostrukturní studie, které jsou důležitým nástrojem pro dešifrování reologie hornih a procesů segregace taveniny.

Hlavními tématy výzkumu jsou zejména: a) strukturní studie orogenních pásů, b) interakce kůry a pláště a tektonické procesy ve velkém měřítku, c) mikrostruktury, textury, deformační mechanismy a reologie deformovaných hornin.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=7_g-5f-rLo0

Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/331046618834677/

Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

Kognitivní robotika je velmi dynamicky se rozvíjející obor. V posledních letech jsme zaznamenali obrovský posun ve strojovém učení. Díky stále větším výpočetním možnostem a obrovským datasetům kombinovaným s hlubokými neuronovými sítěmi se na téměř lidskou úroveň dostalo rozpoznání lidského jazyka i zpracování obrazu. Roboti získávají umělou kůži nebo taktilní sensory na prstech. Mnozí z vás možná viděli úžasné pohybové schopnosti robotů jako Atlas z Boston Dynamics. Tyto obrovské pokroky ve schopnostech zpracování zvuku, obrazu, motoriky, i haptické informace, umožňují vytvořit roboty, kteří budou lidem příjemnými společníky, kteří budou schopni vnímat, reagovat, interagovat a učit se nové informace. Oproti robotům, kteří byli v minulosti vždy vytvářeny pro jeden účel (např. robotický vysavač), moderní robotika se snaží pracovat na tom, aby byl robot schopný vykonávat nejrůznější úlohy. K tomu, aby se mohl učit od lidí, musí skutečně chápat význam jednotlivých činností a slov. V přednášce se primárně zaměřím na to, jak se u nás snažíme naučit roboty komunikovat tak, aby skutečně chápali, co je jim říkáno. Pokud řekneme robotovi „Posuň židli dopředu“, nebo „posuň červenou kostku ke kouli“, jedná se z našeho pohledu o jasný úkol, pro robota to ale není tak jednoduché. Stejně jako dítě se musí napřed naučit rozpoznat, co které slovo ve větě znamená a jak ho vztáhnout k situaci, kterou zrovna před sebou vidí. Stejně jako malé dítě vám na začátku nebude rozumět, nebo bude často chybovat, tak se i robot musí z více a více příkladů naučit porozumět skutečnému významu toho, co po něm chceme. Učí se pomocí příkladů, zpětné vazby od okolí, ale i vlastním zkoušením a zkoumáním toho, jaký efekt mají různé akce.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=R8QnmbkmrU0

Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/421485406111956/

Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

Proč je někdy lepší čekat s rukama v kapsách než dělat to nejlepší pro pacienty? A jak vlastně víme, co je nejlepší? A víme to vůbec? Úvod do tajů klinické epidemiologie, medicínských studií, pyramidy důkazů i problémů, které je třeba si připomínat během formování vlastního názoru s Googlem v ruce.

Eliška Selinger je lékařka pracující v oboru preventivní medicíny a veřejného zdraví. V rámci svého medicínského studia na 3. lékařské fakultě UK absolvovala několikaměsíční výzkumné stáže v Itálii na Universita Magna Greacia v Catanzaro, v Německém centru výzkumu rakoviny (DKFZ) v Heidelbergu a na Arctic University of Norway v Tromsø a dále krátkodobé tréninky v Evropské molekulárně biologické laboratoři (EMBL) v Heidelbergu a v Německém diabetologickém centru (DDZ) v Düsseldorfu. Během studia získala Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy a fakultní grant pro talentované absolventy medicíny Donatio Facultatis Medicinae Tertiae.

Výzkumně se Eliška Selinger pohybuje především v oboru nutriční epidemiologie. V rámci svého doktorského studia se věnuje dopadům alternativního stravování na zdraví. Je jednou z iniciátorek založení Evropské sítě výzkumníků se zájmem o téma rostlinné stravy (VESNA). Jako vysokoškolská pedagožka zodpovídá za výuku metodologie medicínského výzkumu a vyučuje volitelné kurzy věnované zdraví a prevenci nemocí u vegetariánů a veganů. Věnuje se problematice výživy ve veřejném zdraví, včetně nutriční edukace a také problematice systému školního stravování a nutričního prostředí na školách obecně. Od svého vítězství v českém kole soutěže Famelab – Talking Science v roce 2016 působí příležitostně i jako popularizátorka vědy.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=u3_CLChwAGU

Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/3087384818150492

Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

Zatímco druhohorním souším vládli dinosauři, pod hladinou moří a oceánů v té době dominovali mořští plazi, z nichž někteří, jako třeba plesiosauři, patřili k nejmohutnějším dravým obratlovcům v dějinách naší planety. V průběhu své více než 135 milionů let trvající evoluční historie se plesiosauři rozšířili po celé planetě a dali vzniknout mnoha rozmanitým skupinám – odlišným nejen vzhledově, ale také z hlediska jejich ekologických vztahů a rolí, které ve svých ekosystémech plnili. Během přednášky se posluchači seznámí s hlavními vývojovými větvemi plesiosaurů, jejich evoluční historií a nejcharakterističtějšími znaky. Řeč bude také a českých nálezech plesiosaurů a jejich významu pro výzkum této úspěšné skupiny obratlovců.

Daniel Madzia (* 1989) je paleontolog, který se zabývá především druhohorními obratlovci. Účastnil se terénních výzkumů ve Spojených státech, v Rusku, v Panamě či v Polsku. Vedl výzkum, jehož výsledkem bylo pojmenování prvního českého neptačího dinosaura, druhu Burianosaurus augustai. Je také autorem popisu masožravého dinosaura z okolí Brna. V rámci své výzkumné činnosti se věnoval kupříkladu teropodním a sauropodním dinosaurům ze svrchní křídy Mongolska, pliosaurům z evropských a severoamerických nalezišť či příbuzenským vztahům velkých šupinatých plazů ze skupiny mosasaurů.

Daniel Madzia je autorem desítek populárně naučných článků, které vyšly v češtině a polštině (mj. v polském vydání časopisu Scientific American), příležitostně vyučuje v oblasti evoluční paleontologie a přednáší dětem v rámci nadace NaUD (Nadwiślański Uniwersytet Dziecięcy, Varšava, Polsko). V roce 2017 se stal laureátem prestižního stipendia prezidenta Polské akademie věd, jež se uděluje doktorandům výzkumných ústavů za mimořádné úspěchy na poli vědy.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=nfxwPeVUJ-I

Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/974147263168320/

Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/