30.3.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Miroslava Kutala na téma Velké šelmy ve střední Evropě – pověry a fakta

Vlci se vrací do české krajiny. Přímých setkání mezi lidmi a vlky přibývá. Je to důleslek častějšího výskytu vlka v české krajině nebo se mění i chování vlků? Hrozí lidem nebezpečí ze strany šelem? Zvyšuje se také množství útoků na hospodářská zvířata. Je možné je před útoky šelem ochránit? Jak šelmy ohrožuje pytláctví a fragmentace krajiny.

Miroslav Kutal vystudoval Systematickou biologii a ekologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a doktorské studium v oboru Ekologie lesa na Mendelově univerzitě v Brně, kde v současné době působí jako akademický pracovník. Tématu velkých šelem se věnuje od roku 2002, kdy začal koordinovat projekty ochrany a monitoringu velkých šelem v Hnutí DUHA Olomouc, kde nadále působí jako koordinátor pobočného spolku. Dále se věnuje přípravě odborných i popularizačních článků o velkých šelmách, spolu s dalšími odborníky napsal knihu Velké šelmy na Moravě a ve Slezsku. Také dohlíží na to, aby úřady při ochraně přírody rozhodovaly férově a věcně správně. Miroslav Kutal je českým zástupcem Large Carnivore Initiative for Europe (LCIE), expertní skupiny Mezinárodního svazu ochrany přírody (Species Survival Commission při IUCN).

Odkaz na Stream: https://www.youtube.com/watch?v=JCX3U8_sWlU

23.3.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jakuba Velímského na téma O velikém magnetu zemském

Nedávno uplynulo 750 let od doby, kdy francouzský učenec Petrus Peregrinus ve svém dopise „Epistula de magnete“ poprvé popsal chování magnetické střelky. Od středověkých poznatků, přes rozvoj měření magnetické deklinace v období velkých objevitelských mořeplaveb a dále přes průkopnické teoretické i praktické příspěvky Gaussovy, se geomagnetismus rozvinul do dnešní podoby moderní a široké geofyzikální disciplíny. V přednášce se dotkneme několika vybraných kapitol: podíváme se, proč a kam putují geomagnetické póly, nahlédneme do nitra Země pomocí metody geomagnetické indukce a prozkoumáme, jaké elektromagnetické pole vzniká prouděním vody ve světových oceánech.

Odkaz na Stream: https://www.youtube.com/watch?v=8k7uEn5mUMs

19.3.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Vladimíra Sochy na téma Pravěk v České republice

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na pátek 19. března v 17 hodin
na přednášku Vladimíra Sochy na téma Pravěk v České republice
Když se řekne dinosaurus nebo ptakoještěr, nejspíš si představíte pustiny Mongolska, Argentiny nebo Kanady. Zkameněliny velkých druhohorních plazů ale byly objeveny i na našem území a jeden „náš“ dinosaurus už má dokonce i své vědecké jméno. O všech těchto zajímavých objevech bude pojednávat tato přednáška.
Vladimír Socha (*1982 v Hradci Králové) je pedagogem, publicistou a popularizátorem paleontologie i přírodních věd obecně.
Jeho hlavním zájmem je věda o pravěkém životě – paleontologie (především tématika dinosaurů), dále také historie (zvláště období pravěku a starověku) a biologie (vertebrátní zoologie).
Ve volném čase přispívá do populárně naučných periodik, píše popularizační povídky a v současné době má na kontě již třináct knih o dinosaurech – Úžasný svět dinosaurů (vyšla květen 2009; druhé vydání únor 2012), Encyklopedie dinosaurů ve světle nejnovějších objevů (červen 2010), Dinosauři od Pekelného potoka (listopad 2010), Po stopách dinosaurů (listopad 2011), Objevy pod vrstvami času (květen 2014) a Neznámí dinosauři (2015; kniha byla nominována na Zlatou stuhu 2016 v kategorii naučné literatury pro děti a mládež). Dále Poslední dny dinosaurů (2016), Dinosauři v Čechách a Vymírání na konci křídy (obě 2017), Poslední den druhohor (2018) a dvojici knih Nová cesta do pravěku a Legenda jménem Tyrannosaurus rex (obě 2019).
Přednáší také pro laickou veřejnost v různých vzdělávacích institucích, překládá knihy z anglického jazyka, dělá korektury odborných knih o pravěku a poskytuje rozhovory pro televizní vysílání i pro rozhlasové pořady o vědě.

16.3.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Martina Gembece na téma Barvy vesmíru

Technecium ve spolupráci popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zvou na úterý 16. března v 17 hodin
na přednášku Martina Gembece na téma Barvy vesmíru
Obsahem přednášky s pokusy budou zdroje světla a vnímání barev, Wienův zákon a barva hvězd, barva mlhovin a původ jejich barev, spektra zdrojů, modrá obloha a zapadající červené Slunce, barva vesmíru.
Martin Gembec se narodil v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vedl vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Je rovněž členem redakce kosmonautix.cz a v současnosti pracuje pro liberecké planetárium IQLandia.

12.3. 2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Renáty Androvičové: Kartografie lidské sexuality od 1700

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás srdečně zvou na pátek 12. března v 17 hodin
na přednášku Renáty Androvičové na téma Kartografie lidské sexuality

Lidé mají tendenci o vlastní sexualitě přemýšlet v diskrétních konstruktech – např. jsem vs. nejsem hetero, vzrušuje vs. nevzrušuje mne násilí, jsem vs. nejsem „normální“, atd. Lidský mozek ale konstruuje mapu sexuálního vzrušení kontinuálně a probabilisticky, žádná situace tedy není nemyslitelná, jen více či méně pravděpodobná. Jaký je tedy vztah mezi jednotlivými parafiliemi (sexuálními deviacemi) a tzv. normofílií (běžné heterosexuální nebo homosexuální praktiky). Je sexuální agrese skutečně přirozenou součástí heterosexuality? Jsou tradiční parafilie jako exhibicionismus nebo voyeurismus skutečně tak vzácné jak si myslíme? Vypadá mapa sexuálního vzrušení stejně u mužů a žen? Na tyto a další otázky se Vám pokusím dát odpověď díky fascinující technice vizualizace vztahů tzv. „sociomapování“, která vznikla v Praze (Bahbouh & Bahbouh, 2005; Höschl, 2006). Tato metoda dokáže přetvořit nepřehledné matice čísel do intuitivní “mapy” vztahů. Data, z nichž byla mapa vytvořena, vzešla z celonárodního průzkumu na vice než 10 tisících respondentů a respondentek.

Renáta Androvičová pracuje jako výzkumná sexuoložka, neurovědkyně v laboratoři evoluční sexuologie a psychopatologie na Národním ústavu duševního zdraví (NUDZ) v Klecanech u Prahy.

Stream najdete zde: https://youtu.be/jcHsMsePNzo

9.3.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Michala Václavíka na téma Výzkum a život na Mezinárodní kosmické stanici

Technecium a popularizační sekce Sisyfa – Pátečníci Vás zvou na úterý 9. března v 17 hodin
na přednášku Michala Václavíka na téma Výzkum a život na Mezinárodní kosmické stanici
Mezinárodní kosmická stanice ISS (International Space Station) patří právem mezi nejznámější umělá kosmická tělesa, které lidstvo kdy vyslalo do kosmického prostoru. Jedná se zároveň o umělé kosmické těleso největší a nejhmotnější. V roce 2020 si Mezinárodní kosmická stanice připomněla jedno významné výročí – 2. listopadu uběhlo 20 let od zahájení trvalého osídlení ISS. Celkem stanici navštívilo 242 osob z 19 států světa, některé samozřejmě opakovaně. Za oněch více než 20 let jsme se již naučili obstojně žít v kosmickém prostoru se všemi jeho výhodami i nástrahami. V přednášce si proto přiblížíme některá specifika dlouhodobého pobytu na palubě Mezinárodní kosmické stanice včetně tak samozřejmých činností jako je spánek či stravování.
Stanice ISS je však především výkonnou vědeckou laboratoří, která se nachází v podmínkách, jež není možné nikde na Zemi navodit či nasimulovat. Dodnes se na uvnitř i vně stanice uskutečnilo téměř 3000 experimentů, do nichž byly zapojeny vědecké týmy ze 109 států světa včetně České republiky. Na palubu stanice bylo pouze pro potřeby experimentů dopraveno 85 tun materiálu a 27 tun výsledků bylo dopraveno zpět na Zemi. Aktuálně probíhá na Mezinárodní kosmické stanici okolo 350 experimentů. Některé jsou relativně jednoduché a rychlé, jiné komplikované a další si vyžádají i několik let, než jsou získána všechna vědci požadovaná data. Jak je vidět událo se a děje se toho ve vědě na ISS mnoho. Na některé z experimentů se v přednášce podíváme podrobněji, ale jak je z výše uvedené statistiky patrné, tak půjde pouze o drobné nahlédnutí.
Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).

5.3.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Zdeňky Bendové na téma Biorytmy a světlo v noci

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás srdečně zvou na pátek 5. března v 17 hodin
na přednášku Zdeňky Bendové na téma Biorytmy a světlo v noci
Svět, ve kterém žijeme, se neustále periodicky mění. Odliv se střídá s přílivem, Slunce vychází a zapadá a léto se mění v zimu. Každý organismus, aby přežil, musel se těmto cyklům evolučně přizpůsobit. Ačkoliv v přírodě existuje mnoho dějů, které se opakují s různými periodami, střídání dne a noci s periodou 24 hodin je dominantní přírodní rytmus. Všechny organismy, od cyanobakterií po člověka si vyvinuly vnitřní hodinový mechanismus, který dokáže měřit čas a pomáhá směrovat aktivitu a fyziologické procesy do vhodné denní doby, a dokonce spouštět reprodukci ve vhodnou část roku, či napomáhá navigaci. K tomu, aby tento hodinový strojek sloužil svému účelu, musí být synchronizován s rotací Země kolem své osy. Do nedávné doby bylo střídání světla a tmy jediným spolehlivým ukazatelem fáze zemské rotace. Ani výkyvy teploty, ani výkyvy vlhkosti nebyly nikdy v minulosti tak stabilní, aby mohly převzít plnou zodpovědnost za synchronizaci vnitřních hodin a vnitřní hodiny se tak spoléhají zejména na světelný kontrast mezi dnem a nocí. V posledních desetiletích dynamicky zvyšujeme míru umělého světla v noci po celé planetě a kontrast mezi dnem a nocí dramaticky snižujeme. Kam až můžeme zajít, než překročíme práh, za kterým již vnitřní hodinový strojek den a noc prostě nepozná? Co se pak stane? A nepřekročili jsme již tento práh pro některé živočichy či rostliny?
Zdeňka Bendová vystudovala PřF UK, obor fyziologie živočichů. Pracovala ve Fyziologickém ústavu AV ČR po dvouleté stáži v Institut de Génétique et de Biologie Moléculaire et Cellulaire. Od roku 2011 vede na PřF UK skupinu fyziologických adaptací a biorytmů a od roku 2015 je zaměstnankyní NUDZ, kde vede pracovní skupinu pro cirkadiánní fyziologii a chronoterapii.

2.3.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Davida Černého na téma Etika očkování

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na úterý 2. března v 17 hodin
na přednášku Davida Černého na téma Etika očkování
Etika očkování nepochybně vzbuzuje silné emoce. Snaží se totiž odpovědět na otázku, zda a za jakých podmínek by očkování mělo být dobrovolné a ponecháno na uvážení rodičů (a dospělých), či zda by mělo být povinné. V takém případě se etika táže, jaké prostředky jsou přípustné k efektivnímu vynucování povinnosti vakcinace. V této přednášce se pokusím ukázat, že očkování by povinné být mělo a kromě vzácných a jasně definovaných podmínek by tato povinnost neměla připouštět výjimky.
David Černý studoval filosofii na univerzitách v Bologni a Římě a posléze získal doktorát z filosofie na Karlově univerzitě v Praze. V současné době je vědeckým pracovníkem Ústavu státu a práva AV ČR a Ústavu informatiky AV ČR.
Jeho výzkum se zaměřuje na morální filosofii a personální ontologii, v poslední době zvláště na filosofické a etické implikace umělé inteligence a robotiky. Je autorem samostatné monografie Princip dvojího účinku. Zabíjení v mezích morálky (Academia, 2016) a spoluautorem dalších knih o etice interrupcí, právech zvířat, výzkumu kmenových buněk, principu dvojího účinku a etice smrti a umírání. V současné době pracuje na monografii s názvem Eutanazie a dobrý život. Publikuje také v odborných filosofických časopisech.