Pátečníci z Technecia

25.10.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jana Tomana na téma Evoluce evolvability aneb Proč ještě nevznikl život v počítači?

Posted on by Vítězslav Škorpík
Výzkum na poli evoluční a teoretické biologie ukazuje, že si při vysvětlování evolučních dějů nevystačíme s jednou, dobře známou, úrovní popisu. Přirozený výběr, mutace a další evoluční mechanismy posloužily životu jako nezbytné nástroje, evoluce na Zemi ale zahrnovala i jeden další, na první pohled nesamozřejmý, proces. Výmluvně to ukazují experimenty s „umělým životem“ v počítači. Různé pokusy implementovaly snad všechny myslitelné evoluční mechanismy a demonstrovaly vývoj organismů, dosud ovšem nevyústily v rozrůzňování života s otevřeným koncem tak typické pro pozemskou evoluci. Umělé systémy totiž neměly dostatečnou evolvabilitu. Čím se taková evolvabilita vyznačuje? Jak si ji vyvinul život na Zemi? Dokážeme ji někdy napodobit? A žily kdysi i „neživé organismy“? To jsou jen některé z témat, kterým se budeme v přednášce věnovat.
Jan Toman je postdoktorandem na Katedře filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Zaměřuje se zejména na problémy evoluční a teoretické biologie, zejména teorii zamrzlé evoluce a další moderní přístupy v evoluční biologii. Je autorem monografie Pohlavní rozmnožování optikou evoluce, kterou na začátku roku 2015 vydalo nakladatelství Academia.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/3908378822774603
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=TelgLhZMa2s
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/
Jménem organizátorů.

18.10.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jiřího Hořejšího na téma Stručná historie standardního modelu částicové fyziky

Posted on by Vítězslav Škorpík
V úvodu bude popsán současný obraz spektra známých elementárních částic s nezbytným komentářem o jeho historickém vývoji. Hlavní část přednášky se věnuje postupné konstrukci současného standardního modelu (SM) elektroslabých interakcí. Historicky se přitom vychází z kvantové elektrodynamiky a původní Fermiho teorie slabých interakcí. Stručně je popsána technika Feynmanových diagramů, která je velmi užitečná pro pochopení struktury SM a relevantních interakcí. V rámci tohoto popularizujícího přehledu bude matematický aparát omezen na minimum.
Jiří Hořejší absolvoval Matematicko-fyzikálnı́ fakultu Univerzity Karlovy v roce 1974. Od roku 1998 je na této fakultě profesorem teoretické částicové fyziky a v letech 1999–2009 zde byl ředitelem Ústavu částicové a jaderné fyziky. Dlouhodobě přednáší kvantovou teorii pole a teorii elektroslabých interakcí a během své vědecké profesní dráhy se zabýval řadou různých témat z oblasti teoretické jaderné fyziky, kvantové teorie a teorie elementárních částic. Kromě několika desítek článků v mezinárodních vědeckých časopisech publikoval také dvě odborné knihy o standardním modelu slabých interakcí.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

11.10.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Petry Mlejnkové na téma Je to spiknutí! Podoby konspiračního myšlení současné krajní pravice

Posted on by Vítězslav Škorpík
Konspirační teorie nejsou jen nevinnými příběhy na okraji společnosti – mají schopnost polarizovat, radikalizovat a podněcovat k politickému extremismu. V přednášce se zaměříme na dynamiku radikalizace, jakými mechanismy jsou lidé vtahováni do světa konspiračních teorií a extremismu, proč jsou konspirační teorie tak silným nástrojem extremistů a autoritářů, a jak přispívají k šíření násilí a nenávisti. Probereme konkrétní příklady vedoucí k reálným činům, včetně teroristických útoků.
Petra Mlejnková působí na Katedře politologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Ve svém výzkumu se dlouhodobě profiluje ve dvou oblastech, které spolu úzce souvisí. Tou první je pravicový extremismus v Evropě, otázka radikalizace a protiopatření. Druhou oblastí je informační válka, dezinformace a propaganda. Je členkou mezinárodních sítí expertů Radicalization Awareness Network a European Expert Network on Terrorism Issues. Jako pedagožka vedla studenty v několika projektech zaměřených na podporu mediální gramotnosti. Je mimo jiné spoluautorkou popularizační knihy ‚‚Nejlepší kniha o fake news, dezinformacích a manipulacích!!!
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

4.10.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Markéty Křížové na téma Pracovní cesty Čechů a Moravanů do Ameriky na přelomu 19. a 20. století

Posted on by Vítězslav Škorpík
Přednáška má ambici rozšířit tradiční obraz migrací, dosud soustředěný především na vystěhovalectví trvalé. Ale pohyby mezi starým a novým světem byly mnohem rozmanitější, už proto, že od poloviny 19. století zrychlování a zlevňování dálkové přepravy nejen usnadnilo cestu za oceán, ale také návrat do vlasti. Otevřela se tak možnost opakovaných – a to jak několikaletých, tak sezónních – pracovních výjezdů. Přednáška nejen nabídne pohled do života těchto krátkodobých migrantů, ale také vysvětlí, jak jejich odchody a návraty ovlivňovaly jejich rodiny, domovské komunity a celé prostředí českých zemí.
Markéta Křížová (*1974) vystudovala etnologii a historii na FF UK, působí jako profesorka ve Středisku ibero-amerických studií FF UK. Zabývá se původními kulturami Nového světa, koloniálními dějinami Ameriky, dopady setkání s americkou realitou na evropské vnímání sebe sama a evropskou vědu a také dějinami vztahů střední Evropy a amerického kontinentu. Vydala odborné monografie Ideální město v divočině (2007, věnovaná katolickým a protestantským misiím na americkém území), Otroctví v Novém světě v 16.-19. století (2013), s Monikou Brenišínovou soubornou publikaci Dějiny umění Latinské Ameriky (2018) a k tématu migrací knihu Za velkou louži: Vzpomínky moravského dělníka Matěje Poláčka na Afriku a Jižní Ameriku (2017).
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1526601667984188/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=U9uDXch_w1c
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

27.9.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Vojtěcha Pleskota a Daniela Scheiricha na téma CERN –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nejvýznamnější laboratoř částicové fyziky

Posted on by Vítězslav Škorpík
CERN je v současné době největší a nejvýznamnější laboratoř částicové fyziky. Díky urychlovači LHC, který je naprosto unikátním zařízením, lze v CERNu studovat hmotu s nejvyšším lidmi dosaženým prostorovým rozlišením! V přednášce Vám představíme, jaké jsou nejmenší známé stavební kameny hmoty, jak spolu interagují a jak CERN jejich chování studuje. Dotkneme se také několika pozoruhodných otázek, které dosud zůstávají nezodpovězené a kterými se CERN intenzivně zabývá.
Vojtěch Pleskot pracuje na Univerzitě Karlově jako vědecký pracovník v oboru částicová fyzika. Má rád elementární částice, CERN, experiment ATLAS, rodinu, jablka, zmrzlinu, koláče, úžasné světy vysokých rychlostí a malých rozměrů, kočky, které jsou živé i mrtvé, zahradničení, včelaření a spoustu dalších věcí.
Daniel Scheirich získal doktorát na University of Michigan v USA. Během studia strávil čtyři roky v CERNu uprostřed vzrušujícího období, kdy byl spuštěn největší urychlovač na světě LHC. V současné době žije v Praze se svou ženou Radkou, synem Martinem a dcerou Petrou. Pracuje jako fyzik a učitel na Univerzitě Karlově.
Daniel rád kreslí a tuto dovednost používá i při svých přednáškách a dalších popularizačních aktivitách.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

20.9.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jiřího Dolejšího na téma CERN letos slaví sedmdesátiny. Co stihl udělat?

Posted on by Vítězslav Škorpík
V přednášce pohovořím o sedmdesátileté historii CERN, urychlovačích, které postavil, o některých experimentech, které na nich pracovaly, a o podstatných přínosech k poznání mikrosvěta (a taky k lecčemu jinému). Doporučená četba před přednáškou je stránka https://home.cern/about/who-we-are/our-history
Jiří Dolejší je absolvent Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde také v současnosti působí. V minulosti pracoval ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně u Moskvy, na univerzitě v německém Heidelbergu a v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) v Ženevě. Od roku 2009 také působil jako ředitel Ústavu částicové a jaderné fyziky MFF UK.
Zabývá se fenomenologií a experimentálním studiem srážek jader při vysokých energiích, výukou a popularizací fyziky. Kromě částicové fyziky se věnuje vzdělávání učitelů fyziky a její popularizaci. Je členem Vědecké rady Nadačního fondu na podporu vědy Neuron v oboru fyzika.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/3754565708140042
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=4aE6rgJ0mXo
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

13.9.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Dariny Vymětalíkové na téma Spojení politiky a sportu v minulosti a současnosti: od Hitlera přes Gottwalda po Putina

Posted on by Vítězslav Škorpík
Lze oddělit sport od politiky a ostatních společenských vlivů? Týká se problematika prorůstání ideologie do pohybových aktivit jen profesionálního sportu? Byly olympijské hry vůbec někdy apolitické? Darina Vymětalíková se přes krátký historický a teoretický úvod pokusí vysvětlit sport jako společenský fenomén, který obsahuje velký prostor pro prezentaci a šíření symbolů a metafor a také problematiku sportovního nacionalismu, který v některých případech plní zástupnou roli války.
Darina Vymětalíková je sportovní redaktorkou a reportérkou České televize. Působí jako reportérka u hokejového národního týmu, moderátorka zpravodajství a moderátorka pořadů , Magazín Time-out a Sportovních zpráv.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

6.9.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jaroslava Nejdla na téma Nobelova cena za fyziku 2023 – Generace attosekundových impulzů a jejich využití

Posted on by Vítězslav Škorpík
V roce 2023 byla Nobelova cena za fyziku udělena trojici vědců za jejich experimentální práci v oblasti generace attosekundových impulzů (1 attosekunda = 10-18 s), což jsou ty vůbec nejkratší světelné záblesky, které lidstvo dokáže vytvořit, charakterizovat, ale i využít. V této přednášce představím fyzikální principy vytváření takových impulzů využívající nelineární interakci výkonných laserů se vzácnými plyny. Dále nastíním, jak lze generované impulzy charakterizovat a použít ke studiu velmi rychlé dynamiky elektronových obalů v atomech a molekulách nebo k měření vývoje elektromagnetického pole viditelného záření.
Jaroslav Nejdl působí jako vedoucí skupiny vývoje rentgenových zdrojů v ELI Beamlines (ELI ERIC) a zároveň přednáší na FJFI ČVUT. Kromě rentgenové fotoniky a laserového plazmatu se zabývá také optikou a optickou metrologií.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1238457530493266/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=FS_RkT2_wwQ
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

30.8.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Víta Straky na téma Známí i neznámí dobyvatelé Měsíce aneb příběhy lidí, kteří sedlali lodě Apollo

Posted on by Vítězslav Škorpík
Už je tomu 55 let. Psal se 20. červenec 1969, když Neil Armstrong sestupoval po žebříku z lunárního modulu a pronášel historickou větu o malém krůčku pro člověka ale obrovském skoku pro lidstvo. Proč ale vlastně právě on? Jakým způsobem uvnitř NASA zvolili prvního člověka na Měsíci? A podle čeho vybrali toho posledního? Program Apollo a dobytí Měsíce nebylo jen dobrodružstvím vědy a technologie ale i zajímavou přehlídkou lidských osudů, které jsou dodnes opředeny některými mýty. Pojďme si představit muže, kteří kráčeli po Měsíci, jejich motivace a nečekané zážitky či kauzy, které jim jejich mise přinesly. Jaký byl třeba příběh „vzpoury“ na palubě Apolla 7 či jak řídil astronauty jejich šéf Deke Slayton? Připomeňme si výročí dosažení Měsíce i z trochu netradičního úhlu.
 
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a vystudoval Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmonautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb.
 
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
 
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
 
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/843444877374174/
 
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=kmSgCnepTPI
 
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

23.8.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Kateřiny Šimáčkové na téma Dědova mísa. O zranitelnosti a odolnosti z pohledu práva

Posted on by Vítězslav Škorpík
Moderní občanské zákoníky, které vznikaly na začátku 19. století, stejně jako katalogy lidských práv v 18. a 19. století vnímaly člověka – nositele základních práv – jako autonomní silnou lidskou bytost nezávislou na ostatních. Tento pohled byl užitečný v tom, že nastolil formální rovnost mezi lidmi a občanské svobody. Na druhou stranu nechával stranou lidskou zranitelnost, propojenost a různorodost. Nyní právo přihlíží k rozdílnostem lidí (například podle věku, podle zdravotního stavu). Mezigenerační solidarita i vstřícnost a laskavost k všem lidem by měla být jedním ze základů odolné společnosti. Starší doktríny o bránicí se demokracii (obranyschopné či militantní demokracii) jsou v současnosti doplňovány úvahami o tom, jak je třeba demokracie chránit prostřednictvím práva (koncept vlády práva), a větším zaměřením na odolnost demokratických společností v měnícím se světě.
Kateřina Šimáčková je soudkyní Evropského soudu pro lidská práva a odbornou asistentkou Katedry ústavního práva a politologie na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, členkou vědecké rady Právnické fakulty Karlovy univerzity a Akademického sněmu Akademie věd České republiky. V minulosti působila jako advokátka, soudkyně Nejvyššího správního soudu a Ústavního soudu, členka Legislativní rady vlády, Výboru pro výběr soudců Soudu pro veřejnou službu EU a byla náhradnicí členky Evropské komise pro demokracii prostřednictvím práva, tzv. Benátské komise. Publikuje o lidských právech, je spoluautorkou několika knih – např. Mužské právo aneb jsou právní pravidla neutrální? Lidská práva starších lidí, Évolution des rapports entre les ordres juridiques de l’Union européenne, international et nationaux. Komentář zákona o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, Budoucnost státu?, Lidská práva: (ne) smysl české politiky ?, Komentář Listiny základních práv a svobod.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/7894781697308493/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=HwEIhxoXlh8
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/
Jménem organizátorů.
Vítězslav Škorpík