Věda

17.3.2023 Pátečníci z Techneciu uvádějí přednášku Petra Janečka na téma Anekdoty a vtipy jako antropologická univerzálie? Kolektivní humor pohledem etnologie

Posted on by Vítězslav Škorpík

Přednáška se zaměří na problematiku anekdot, vtipů, memů a dalších typů humorných vyprávění s důrazem na euroamerické prostředí. Úvodem představí stručné dějiny evropského kolektivního humoru v širším kontextu, následně se zaměří na základní žánry, témata a motivy těchto textů, a závěrem demonstruje hlavní teoretické přístupy k humoru optikou společenských a humanitních věd.
Petr Janeček je pražský etnolog a folklorista. Působí jako docent a zástupce ředitele Ústavu etnologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy; do roku 2013 působil jako vedoucí Etnografického oddělení Národního muzea.
Absolvoval badatelské pobyty a prováděl terénní a archivní výzkumy v USA, Rakousku, Polsku a Slovinsku. Badatelsky se zaměřuje především na výzkum současného slovesného folkloru a teorii, metodologii a historii folkloristiky. O slovesném folkloru a příbuzných tématech publikuje v odborném, kulturním i společenském tisku.
V roce 2006 publikoval první českou komentovanou sbírku současných pověstí Černá sanitka a jiné děsivé příběhy, která se setkala se značným zájmem široké i odborné veřejnosti a která byla v letech 2007 a 2008 následována dalšími sbírkami Černá sanitka: Druhá žeň a Černá sanitka: Třikrát a dost. Černá sanitka byla formou retrokabaretu z 80. let 20. století zdramatizována brněnským HaDivadlem a do rozhlasové podoby ji inscenovala rozhlasová stanice Český rozhlas Leonardo. Na její motivy vznikl i stejnojmenný patnáctidílný televizní seriál, který od září 2008 vysílala Česká televize.
Mezi jeho další publikace patří sbírka současných českých duchařských historek Krvavá Máry a jiné strašlivé historky (2015) a odborná monografie Mýtus o pérákovi. Městská legenda mezi folklorem a populární kulturou (2017), jjíž vydání v USA se připravuje na letošní rok. V roce 2020 publikoval další knihu z cyklu Černá sanitka s názvem Černá sanitka: Znovu v akci. Hoaxy, fámy, konspirace.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

10.3.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Lubomíra Peške na téma Projekty na záchranu světově ohrožených druhů ptáků

Posted on by Vítězslav Škorpík

Již první výsledky satelitního sledování větších ptačích druhů v 80tých a 90tých letech ukazovaly do té doby netušené detaily. Až s postupem elektronické miniaturizace se výzkum mohl zaměřit i na menší druhy. Po primárním rozkrývání tras tahových cest a zaměření na identifikaci problémových míst pro přežití se do popředí dostávají otázky rychlosti, výdrže a „lifetime“, ale i míry flexibility ve vztahu k měnícím se přírodním podmínkám. Masivní aplikace telemetrie je pak součástí projektů na záchranu světově kriticky ohrožených druhů a také zpětnou vazbou pro modifikace při suplementaci nebo reintrodukcích. Závěrem budou ukázány některé detaily z projektů, kterých jsem se zúčastnil. Jde o kriticky ohrožené druhy jako ibis skalni (Geronticus eremita), sup mrchožravý (Neophron percnopterus), volavka císařská (Ardea insignis) nebo lokálně ohrožené jako je drop obojkový (Chlamydotis undulata „houbara“) a chřástal polní (Crex crex) aj.
Lubomír Peške (*1948) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V letech 1972–1997 pracoval jako archeozoolog v Archeologickém ústavu (tehdy) ČSAV v Praze. Později se věnoval vývoji a aplikacím elektrotechnických prostředků (zvláště satelitní telemetrie) v zoologických projektech na poznání a záchranu světově ohrožených druhů v Evropě, Asii a Africe.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

3.3.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jana A. Kozáka na téma Co to jsou mýty?

Posted on by Vítězslav Škorpík

Výraz „mýtus“ je v běžné řeči používán ve významu „populární omyl“. Antropologové a religionisté ale chápou mýtus jinak, definují jej jako „posvátný narativ“, přičemž otázku jeho fakticity nechávají stranou, ježto je velmi často nerozhodnutelná (netestovatelná). V této přednášce se podíváme zblízka na to, co to mýty vlastně jsou, jak fungují (či nefungují), a zdali se jim v nějaké formě podařilo přežít dobu Osvícenství. Řekneme si, co jsou kandidáti na moderní mýty a jaký je s nimi základní problém.
Jan A. Kozák je religionista se zaměřením na komparativní religionistiku, psychologii náboženství a teorii mýtu. Jeho oblastní specializací jsou historická náboženství předkřesťanské Evropy, především pak náboženství Skandinávie. Jako Marie Curie Fellow strávil dva roky (2018-2020) v norském Bergenu výzkumem surreality mýtu a fungování tělesné symboliky v mytologických příbězích. Odborně se zabývá též tématem hrdinského mýtu a to jak u historických náboženství, tak v současné kultuře. A zajímají ho i konspiračních teorie, u nichž se nejvíce zaměřuje na jejich podobnost s klasickou mytologií, zvláště pak na roli metafor a surreálných obrazů v konspiračních narativech.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

24.2.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Kataríny Holcové na téma História klimatických zmien z dávnejšej minulosti a poučenie pre dnešok

Posted on by Vítězslav Škorpík

Paleogeografické zmeny môžu byť iniciátorom dlhodobých klimatických cyklov: kde sa v rámci týchto cyklov práve nachádzame, brzdí alebo urýchľuje to súčasné klimatické zmeny? Aké „drobnosti“ ovplyvnili dlhodobý vývoj klímy v treťohorách: hrozia nám podobné udalosti? Existujú rozdiely medzi prirodzenými a človekom podmienenými klimatickými zmenami, alebo ako si s otepľovaním poradila v treťohorách príroda a čo sme ochotní urobiť my.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

17.2.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jarmily Bednaříkové na téma Způsobili Germáni středověk?

Posted on by Vítězslav Škorpík

Období, jemuž jsme zvyklí říkat doba císařská, zvláště pak 3.-5. stol. n. l., přináší změny ve světě římského impéria i těch, kterým obyvatelé antického světa říkali „barbaři“. Předmětem přednášky bude zamyšlení, jak vývoj v „barbarském“ světě, a to včetně našeho území, ovlivnil osudy a úpadek římské říše. Půjde však také o to, jakými vnitřními proměnami procházela tato říše sama, do jakých často neřešitelných problémů se dostávala – např. v oblasti zemědělství, daňové politiky, občanství, měst a venkova, zda bychom ji dokonce mohli porovnat s dnešními „captured states“, a především nakolik byla v době, kdy vrcholily její střety s „barbary“, ještě antickým státem a nakolik stála již sama ve světě středověku.
Jarmila Bednaříková (* 1952) je česká historička zabývající se dějinami pozdní antiky a raného středověku, působící na Ústavu klasických studií Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Publikovala množství knih a odborných studií, ve kterých se zabývala např. problematikou stěhování národů, historii Hunů, germánským státům a sociálním problémům pozdně Římské říše.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B7 (Zoologie), která se nachází ve druhém patře naproti hlavnímu schodišti.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

3.2.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Davida Šance na téma Neuznané státy. Kvazistátní jednotky v současném světě

Posted on by Vítězslav Škorpík
Na současné mapě světa nalezneme kromě nezávislých států rovněž některé anomální politicko-geografické jednotky. Jedním z příkladů je tzv. kvazistát, který v řadě ohledů naplňuje definice státnosti, nicméně nedostává se mu mezinárodního uznání. Jak kvazistáty vznikají? Čím jsou charakteristické? Jak fungují v prostředí mezinárodního systému? Jak existence kvazistátů ovlivňuje stabilitu mezinárodního prostředí? To jsou témata, na která se mimo jiné během přednášky zaměříme. Dále si přiblížíme konkrétní příklady kvazistátů – především těch, které nalezneme v postsovětském prostoru a které hrají důležitou roli v současných mezinárodních vztazích.
David Šanc vystudoval sociální a kulturní antropologii a politologii na Filozofické fakultě Západočeské univerzity v Plzni. Od roku 2007 působí jako odborný asistent na Katedře politologie a mezinárodních vztahů, od roku 2012 je vedoucím katedry. Od roku 2007 vykonává funkci proděkana fakulty pro studijní záležitosti a od roku 2017 děkana fakulty. Ve své pedagogické a vědecké činnosti se zaměřuje na témata související s politickou geografií, geopolitikou a regionalizací.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B7 (Zoologie), která se nachází ve druhém patře naproti hlavnímu schodišti.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

27.1.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Luboše Picka na téma Strašidelné matematické paradoxy aneb S rozumem v koncích

Posted on by Vítězslav Škorpík

V roce 1924 dokázali polští matematikové Stefan Banach a Alfred Tarski matematickou větu, která zdánlivě odporuje zdravému rozumu. Trojrozměrnou kuličku je možné napsat ve tvaru sjednocení několika množin, z nichž lze pak sestavit dvě takové kuličky, obě zcela identické s tou původní. Věta dostala přiléhavý název „Banachův-Tarského paradox“. Jak je ale vůbec něco takového možné, co je to za podivná kouzla?
Luboš Pick se narodil 15. 10. 1961 v Praze. Působí jako matematik na Katedře matematické analýzy Matematicko-fyzikální fakulty UK, kde zastává post profesora. Kromě toho je i editorem sborníků, překladatelem z angličtiny a hudebníkem, kytaristou a zpěvákem v hudební skupině Asonance.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí nalevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

20.1.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Karla Kováře na téma V kůži youtubera

Posted on by Vítězslav Škorpík

Pohled za oponu sociálních sítích, kde každý (ať už cíleně, nebo ne) buduje svou osobní značku. Sonda do současných trendů v užívání platforem i v komunikaci. Jak v současném světě obsahového přehlcení nezapadnout? Jak si tvůrci drží odstup, odolávají tlaku okolních reakcí i vlastního ega? A jak se lépe orientovat v informační džungli? O tom všem bude řeč v přednášce i následné besedě, ve které bude možné pokládat dotazy na libovolné téma.
Karel Kovář je jedním z nejvýraznějších představitelů české YouTube scény a s téměř 900 tisíci odběrateli ho už dávno nesledují jen děti. Ve videích probírá celospolečenská témata, politiku, finanční gramotnost, soukromí, či sociální sítě. Časopis Forbes ho zařadil mezi 30 nejvlivnějších Čechů na sociálních sítích. Pravidelně moderuje benefiční koncerty Světlo pro Světlušku a vědecké Ceny Neuron. Vedl rozhovory s Jeho Svátostí Dalajlámou nebo s bývalým Předsedou Evropské komise Jeanem Claudem Junckerem pro televizi Euronews. Zatančil si v pořadu Stardance a s Ivo Bystřičanem pro Českou televizi vytvořil dokumentární sondu do české (ne)výuky moderních dějin „Kovy řeší dějiny“. Je také autorem dvou bestsellerů: autobiografie OVŠEM a young adult fikce iPohádka.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí nalevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/587706139389664
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=BFj8z-ShIIQ
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

13.1.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Lucie Hrdé na téma Dětské oběti násilí v rodině – co dělat a jak se nechovat

Posted on by Vítězslav Škorpík

V přednášce probereme jak přistupovat k dětským obětem sexualizovaného a domácího násilí a jak s nimi mluvit. Řekneme si jak, kde a co nahlásit, vysvětlíme si dopady na psychiku, problémy v opatrovnickém řízení a probereme práva dítěte.
Lucie Hrdá (* 1981) je česká advokátka specializující se na rodinné právo, sexualizované a domácí násilí a stalking.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí nalevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

6.1.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Dušana Majera na téma Rok 2022 v kosmonautice – Úsvit superraket

Posted on by Vítězslav Škorpík

V roce 2022 zažila kosmonautika celou řadu mimořádných událostí. Nade všemi jednoznačně ční dva vrcholy – rozkládání a aktivace Teleskopu Jamese Webba a lunární mise Artemis I. O jejich významu není potřeba dlouze spekulovat – JWST jakožto vlajková loď astronomie tohoto desetiletí otevírá nové možnosti vědeckého výzkumu a Artemis I je předzvěstí návratu lidí na Měsíc. Ale stalo se toho mnohem více – sondou DART lidstvo poprvé v dějinách změnilo oběžnou dráhu kosmického tělesa a na celém světě proběhl (opět) rekordní počet startů. Ale ne všechny události byly radostné – i v kosmonautice se bohužel projevila ruská invaze na Ukrajinu.
Dušan Majer (* 1987) vystudoval gymnázium AD FONTES a po maturitě nastoupil do regionální televize, ve které pracoval několik let jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že ho baví si o ní nejen číst, ale že je mnohem zajímavější získané informace předávat dál. Na podzim roku 2009 se proto odhodlal ke dvěma malým krokům pro lidstvo, ale velkým pro něj – na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a založil diskusní fórum věnující se tomuto oboru. Během dvou let se původně nesmělý audiovizuální příspěvek proměnil v pravidelnou tvorbu, kterou zastřešil pořad Dobývání vesmíru a kterou v posledních třech ročnících soutěže SCIAP ocenila AV ČR hned pěti oceněními. Od roku 2012 je navíc šéfredaktorem blogu kosmonautix.cz, který se zaměřuje na zpravodajství z kosmonautiky. Na MALL.TV vytváří pořady Vesmírné zprávy, Vesmírná technika a Vesmírné starty.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí nalevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/