Author: Vítězslav Škorpík

26.8.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Radovana Samotného na téma Otázka svobody projevu na YouTube a sociálních sítích

Posted on by Vítězslav Škorpík

Dezinformace. Slovo v poslední době propírané častěji, než ponožky. Sociální sítě jsou pro dezinformace to samé, co je pro mravence havarovaný náklaďák s cukrem. Čím to je? Snad tím, že v prostředí sociálních sítí se může zdrojem stát prakticky kdokoliv? Nebo tím, že se informace i dezinformace po sítích rychle šíří? Nebo tím, že v online prostředí je lehčí vyvolat emotivní reakce? A lze se proti dezinformacím nějak bránit?
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

19.8.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Michala Pitoňáka na téma Menšinový stres: významný, nikoliv minoritní činitel

Posted on by Vítězslav Škorpík

Mezinárodní výsledky výzkumů z posledních desetiletí konzistentně dokládají, že LGBTQ+ lidé, tedy lesby (L), gayové (G), bisexuální (B), queer (Q) a další neheterosexuální lidé, stejně tako jako trans (T) lidé a další genderově rozmanití lidé, se v rámci svých životů setkávají statisticky častěji s duševně zdravotními problémy a vykazují mnohdy celkově nižší životní prosperitu. Po dekádách diskurzů, které v minulém století např. patologizovaly „homosexualitu“ v současnosti již výzkum dospěl ke konsensu, že zaznamenané zdravotní nerovnosti lze přičítat na vrub působení stigmatizace a specifickým formám na ní založeného menšinového stresu.
V rámci přednášky bude menšinový stres představen jako ucelený interpretační rámec, který propojuje faktory působící na systémové (strukturální) úrovni, interpersonální a individuální úrovni.
Michal Pitoňák (*1986) vystudoval biologii a geografii na Přírodovědecké fakultě UK. V Národním ústavu duševního zdraví zkoumá sociálně-geografické a sociálně-psychologické vlivy působící na kvalitu života a duševní zdraví neheterosexuálních lidí.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

12.8.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Martina Kozáka na téma Pozorování dynamiky mikrosvěta pomocí laserových a elektronových pulsů

Posted on by Vítězslav Škorpík

Fyzikální procesy se mohou odehrávat na nejrůznějších časových škálách od zlomku vteřiny po miliardy let. V této přednášce se zaměříme na dynamické procesy v mikrosvětě, které souvisí s fyzikou valenčních elektronů, a jejichž typická dynamika je v oblasti femtosekund (1 fs=0.000 000 000 000 001 s) až mikrosekund. Ke studiu těchto jevů slouží experimentální metody ultrarychlé laserové spektroskopie a časově-rozlišené elektronové mikroskopie, jejichž základní principy a aplikace budou diskutovány.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/942859136398311
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

5.8.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jakuba Kroulíka-Klingenberga na téma Říká se, že nelze spáchat zločin v hypnóze

Posted on by Vítězslav Škorpík
Pozor! Tentokrát pouze živě v Praze na Viničné 7. Stream ani záznam z této přednášky nebudou.
Možnost zneužití sugesce či hypnózy k nemorálnímu chování, protispolečenskému jednání, ke zneužití subjektu samotného nebo ke spáchání zločinu, je projednávána v lékařských i právních kruzích od okamžiku, kdy věda začala brát tyto fenomény vážně. U laické veřejnosti tomu bylo pravděpodobně mnohem dříve. Fantazie v tomto směru lze dobře stopovat v tajemných kriminálních zápletkách krásné literatury a nověji i u filmů a seriálů.
Protože hypotetická souvislost hypnózy a trestných činů může být v základě trojí – páchání trestného činu na hypnotizovaném subjektu (subjektech), páchání trestného činu prostřednictvím hypnotizovaného subjektu (subjektů) a odhalení trestného činu za pomoci hypnózy, ve své přednášce se zaměřím na pokusy o experimentální prověření otázky, zda lze hypnózu zneužít proti hypnotickému subjektu, zda lze hypnotický subjekt donutit spáchat čin proti jeho vůli, dále na příklady soudních procesů, při kterých se tato možná podezření ze zneužití sugesce či hypnózy k trestnému činu vyšetřovala, a nakonec též na možnost užití hypnózy v kriminalistice coby vyšetřovací metody.
Hypnotizér Jakub Kroulík je prvotřídním expertem na hypnózu a milovníkem magického umění a módy z viktoriánské éry a začátku dvacátého století v Evropě. Tajemství tohoto umění z pohledu dnešních vědeckých poznatků poodhalil již na více než devadesáti přednáškách po České republice.
Díky svému mnohaletému studiu technik zázračných léčitelů, psychotroniků, exorcistů a spiritistických médií, kteří paranormální jevy prezentují jako své skutečné schopnosti, se stal Jakub Kroulík odborníkem na podvodné provádění paranormálních jevů – racionálním thaumaturgem. Jako nejlepší hypnotizér v oboru je zván coby konzultant k projektům zkoumajícím hranici mezi vědou a magií. Těmi jsou například EXPERIMENT NÁHODA či INVESTIGÁTORI.
Od roku 2013 spolupracuje s Českým klubem skeptiků. V roce 2013 jej tento klub oslovil aby pro něj zajišťoval odborný dohled na tzv. evropskou miliónovou výzvu – „The Sisyphus Prize“ o 1.000.000 Euro. Tuto odměnu vypsal na dobu jednoho roku belgicko-vlámský skeptický klub SKEPP ve spolupráci s evropskou skeptickou organizací ECSO. Od roku 2014 se dále aktivně podílí na projektu Paranormální výzva, kde též dohlíží na férovost experimentů, prověřujících tvrzení nadpřirozených schopnosti.

29.7.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Miroslava Havránka na téma Infračervená astronomie s Webbovým dalekohledem

Posted on by Vítězslav Škorpík

Dalekohled Jamese Webba započal svoji misi na Vánoce roku 2021. Od té doby byl úspěšně uveden do provozu a nyní těší nejen astronomický svět úchvatnými snímky pořízenými v infračerveném oboru elektromagnetického spektra. Kombinace velkého průměru zrcadla a citlivosti v oblasti blízkého a středního infračerveného oboru umožňuje zachytit světlo z galaxií, které se zformovaly krátce po vzniku vesmíru, a na které již Hubbleův dalekohled nedohlédl. Přednáška bude zaměřena nejen na samotný dalekohled Jamese Webba, ale povíme si také více o jeho vědeckém programu a o významu pozorování vesmíru v tomto pro lidské oko neviditelném oboru elektromagnetického spektra.
Miroslav Havránek (*22. 7. 1985) vystudoval FEL-ČVUT obor elektronika, Durham University obor částicová fyzika a doktorát získal na Bonnské univerzitě za design mikroelektroniky pro částicové detektory ve fyzice vysokých energií. Návrhem mikroelektronických integrovaných obvodů se zabýval na FJFI-ČVUT, nyní pracuje v soukromém sektoru. Příležitostně se věnuje popularizaci vědy prostřednictvím sdružení Aldebaran.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

22.7.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Martina Rybáře na téma Recept na výrobu hmoty ze světla

Posted on by Vítězslav Škorpík

Vytvořit hmotu ze světla, to je nejen ohromující důkaz jedné z nejslavnějších Einsteinových rovnic, ale i jeden z nejobtížněji pozorovatelný jevů předpovězených kvantovou teorií. V přednášce si řekneme co to vůbec světlo je, jak můžeme srážet dva světelné paprsky, a jaké další důsledky ze studia tohoto jevu vyplývají.
Martin Rybář působí jako výzkumník na Univerzitě Karlově, kde získal i doktorát. Jako postdoktorand pracoval na University of Illinois a na Columbia University v New Yorku. Je členem skupiny těžkých iontů na experimentu ATLAS v laboratoři CERN, kde studuje extrémní stavy hmoty a snaží se pochopit náš vesmír na té nejelementárnější úrovni. Rád popularizuje vědu – organizoval letní školu astronomie, přednáší na středních školách a institucích, kde se snaží pokrýt různá témata z fyziky a astronomie s důrazem na částicovou a jadernou fyziku. Je také spoluzakladatelem projektu Science to Go.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

8.7.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jana Tomana na téma Evoluční trendy a směrovanost evoluce

Posted on by Vítězslav Škorpík

Co je zapotřebí k velkému objevu v částicové fyzice? Je to největší a nejvýkonnější urychlovač na světě? Nebo snad detektor částic velikosti plaveckého bazénu? Nebo je to pečlivá příprava a analýza dat, na které se podílí více než 3000 vědců a inženýrů z celého světa? Ve skutečnosti jsou zapotřebí všechny tyto ingredience, jak se dozvíte v této přednášce, která vás v rychlosti provede částicovou fyzikou od jejích prvopočátků až k nejvýznamnější události posledních let — k objevu Higgsovu bosonu.
Daniel Scheirich strávil při studiích čtyři roky v CERNu během vzrušujícího období, kdy byl poprvé spuštěn největší urychlovač světa, LHC. Svůj PhD titul obdržel na University of Michigan v USA. V současné době žije v Praze se svou ženou a dvěma dětmi, pracuje jako vědec a přednášející na Univerzitě Karlově. Kromě vědy se baví také kreslením. Jeho talent byl využit při tvorbě krátkého filmu Den s částicemi. V té troše volného času, která mu zbude, ho můžete najít na vrcholu nějaké hory.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

1.7.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Daniela Scheiricha na téma CERN a objev Higgsova bosonu

Posted on by Vítězslav Škorpík

Co je zapotřebí k velkému objevu v částicové fyzice? Je to největší a nejvýkonnější urychlovač na světě? Nebo snad detektor částic velikosti plaveckého bazénu? Nebo je to pečlivá příprava a analýza dat, na které se podílí více než 3000 vědců a inženýrů z celého světa? Ve skutečnosti jsou zapotřebí všechny tyto ingredience, jak se dozvíte v této přednášce, která vás v rychlosti provede částicovou fyzikou od jejích prvopočátků až k nejvýznamnější události posledních let — k objevu Higgsovu bosonu.
Daniel Scheirich strávil při studiích čtyři roky v CERNu během vzrušujícího období, kdy byl poprvé spuštěn největší urychlovač světa, LHC. Svůj PhD titul obdržel na University of Michigan v USA. V současné době žije v Praze se svou ženou a dvěma dětmi, pracuje jako vědec a přednášející na Univerzitě Karlově. Kromě vědy se baví také kreslením. Jeho talent byl využit při tvorbě krátkého filmu Den s částicemi. V té troše volného času, která mu zbude, ho můžete najít na vrcholu nějaké hory.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

24.6.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Michala Švandy na téma Slunce zblízka

Posted on by Vítězslav Škorpík

V blízkosti Slunce se v současnosti nacházejí hned dvě moderní kosmické automaty, Parker Solar Probe a Solar Orbiter. V následujících měsících a letech se tak lidský výtvor nejen poprvé ponoří hluboko do sluneční atmosféry, ale pohlédne i na sluneční póly. Pojďme si představit zásadní zjištění, která z výprav těchto sond prozatím vyplývají.
Michal Švanda (1980), vědecký pracovník ASU AV ČR a učitel na MFF UK. Od mala se zajímá o dění na noční obloze, od roku 1999 odborně spolupracuje s ASU na výzkumu Slunce, zejména na výzkumu struktury a dynamiky magnetických a rychlostních polí ve sluneční fotosféře a pod ní. V letech 2009-2011 absolvoval postdocový pobyt v Max-Planck-Institut für Sonnensystemforschung v Německu.

17.6.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Stanislava Vosolsobě na téma Intimní život rostlin

Posted on by Vítězslav Škorpík

Úspěšnost přenosu pylu z prašníků na bliznu rozhoduje o bytí a nebytí rostlinného druhu, přitom v přírodě existuje nesčetně překážek, co mohou tuto kritickou fázi životního cyklu zcela zhatit. Stačí třeba nenadálá přeháňka. Povíme si, jak jsou rostliny uzpůsobeny k tomu, aby bylo jejich opylování co nejúspěšnější a aby je při tom nic nepříjemného nepřekvapilo.

Stanislav Vosolsobě pracuje na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde se zabývá buněčnou biologií rostlin a zejména bioinformatikou, tedy počítačovou analýzou genetických dat. Jeho hlavním zájmem je evoluce rostlinné signalizace, o které přednáší na UK. V nedávné době se podílel například na přečtení genomu řasy parožnatky, které bylo nezbytné pro studium dávné evoluce rostlin.

Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.

Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1108259763093043Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/