Věda

1.7.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Daniela Scheiricha na téma CERN a objev Higgsova bosonu

Posted on by Vítězslav Škorpík

Co je zapotřebí k velkému objevu v částicové fyzice? Je to největší a nejvýkonnější urychlovač na světě? Nebo snad detektor částic velikosti plaveckého bazénu? Nebo je to pečlivá příprava a analýza dat, na které se podílí více než 3000 vědců a inženýrů z celého světa? Ve skutečnosti jsou zapotřebí všechny tyto ingredience, jak se dozvíte v této přednášce, která vás v rychlosti provede částicovou fyzikou od jejích prvopočátků až k nejvýznamnější události posledních let — k objevu Higgsovu bosonu.
Daniel Scheirich strávil při studiích čtyři roky v CERNu během vzrušujícího období, kdy byl poprvé spuštěn největší urychlovač světa, LHC. Svůj PhD titul obdržel na University of Michigan v USA. V současné době žije v Praze se svou ženou a dvěma dětmi, pracuje jako vědec a přednášející na Univerzitě Karlově. Kromě vědy se baví také kreslením. Jeho talent byl využit při tvorbě krátkého filmu Den s částicemi. V té troše volného času, která mu zbude, ho můžete najít na vrcholu nějaké hory.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

24.6.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Michala Švandy na téma Slunce zblízka

Posted on by Vítězslav Škorpík

V blízkosti Slunce se v současnosti nacházejí hned dvě moderní kosmické automaty, Parker Solar Probe a Solar Orbiter. V následujících měsících a letech se tak lidský výtvor nejen poprvé ponoří hluboko do sluneční atmosféry, ale pohlédne i na sluneční póly. Pojďme si představit zásadní zjištění, která z výprav těchto sond prozatím vyplývají.
Michal Švanda (1980), vědecký pracovník ASU AV ČR a učitel na MFF UK. Od mala se zajímá o dění na noční obloze, od roku 1999 odborně spolupracuje s ASU na výzkumu Slunce, zejména na výzkumu struktury a dynamiky magnetických a rychlostních polí ve sluneční fotosféře a pod ní. V letech 2009-2011 absolvoval postdocový pobyt v Max-Planck-Institut für Sonnensystemforschung v Německu.

17.6.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Stanislava Vosolsobě na téma Intimní život rostlin

Posted on by Vítězslav Škorpík

Úspěšnost přenosu pylu z prašníků na bliznu rozhoduje o bytí a nebytí rostlinného druhu, přitom v přírodě existuje nesčetně překážek, co mohou tuto kritickou fázi životního cyklu zcela zhatit. Stačí třeba nenadálá přeháňka. Povíme si, jak jsou rostliny uzpůsobeny k tomu, aby bylo jejich opylování co nejúspěšnější a aby je při tom nic nepříjemného nepřekvapilo.

Stanislav Vosolsobě pracuje na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde se zabývá buněčnou biologií rostlin a zejména bioinformatikou, tedy počítačovou analýzou genetických dat. Jeho hlavním zájmem je evoluce rostlinné signalizace, o které přednáší na UK. V nedávné době se podílel například na přečtení genomu řasy parožnatky, které bylo nezbytné pro studium dávné evoluce rostlin.

Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.

Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1108259763093043Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

10.6.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Moniky Marekové na téma Právní otázky spojené s umělointeligentními systémy

Posted on by Vítězslav Škorpík
Předpokládá se, že autonomní vozidla mohou zvýšit bezpečnost i plynulost provozu a systémy umělé inteligence můžou zlepšit kvalitu našeho života a přispět k odstranění mnohých problémů naší společnosti. Umělá inteligence je také všeobecně vnímána jako spravedlivá a neutrální technologie, která může zabezpečit rovnost a spravedlivější rozhodování. Jak však samořiditelná vozidla můžou zasáhnout do našeho soukromí a změnit jeho pojetí? Jak mohou být využívána a zneužívaná data o našich pohybech na veřejnosti a v online prostoru? Můžeme být ovládáni algoritmy, které zasahují do našeho soukromí a podsouvají nám zcela pozměněnou realitu? A jak může být umělá inteligentce ovlivněna předsudky a jaký dopad může mít na jednotlivce i celou společnost? Při přednášce rozebereme otázky vlivu systémů umělé inteligence na právo na soukromí i na naše jiná základní práva.
Monika Mareková je absolventkou právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a University of Oxford, Lincoln College, od které získala stipendium Supperstone Law Scholarship. Studovala také právo na University of Fribourg a Laurentian University v Sudbury v Kanadě a lidská práva na postgraduálním studijním programu OSN v Ženevě. Je vědeckou pracovnicí Ústavu státu a práva Akademie věd ČR, spolupracovnicí Centra pro lidská práva a demokratizaci a advokátkou.
Na Akademii věd se Monika specializuje na odpovědnost za škodu způsobenou provozem autonomních vozidel se zaměřením na data. Je také zkušenou advokátkou v oblasti technologií a médií. Její diplomová práce o sledování pomocí GPS a právu na soukromí byla uznána jako nejlepší lidskoprávní diplomová práce roku 2011 v České republice. Monika publikovala v České republice a na Slovensku, vystoupila na mnoha mezinárodních konferencích a byla hostující přednášející na Laurentian University. Během studia na Oxfordu se účastnila výzkumu pro Oxford Pro Bono Publico a spolupracovala na reportech o zločinech z nenávisti a právu na soukromí. Je prezidentkou spolku Oxford and Cambridge Alumni Society Czech Republic.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.
Přestože stále pořizujeme záznamy a budeme se snažit zachovat i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

3.6.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Tomáše Bandžucha na téma Volič kontra strany – volby v meziválečném Československu

Posted on by Vítězslav Škorpík

První republiku jsme si zvykli vnímat jako „ostrov demokracie“ ve střední Evropě. Ale i zde měl volební proces značná omezení. Navíc každé volební klání, k němuž tu v meziválečném dvacetiletí došlo, mělo svá zásadní témata, která dopadala na celou společnost a polarizovala ji podle leckdy nečekaných linií. Tématem přednášky tak budou prvorepublikové volby nejen z hlediska jejich průběhu a výsledků, ale zmíněny budou i limity tehdejšího demokratického procesu a aféry ovlivňující jejich důvěryhodnost.
Tomáš Bandžuch (*1986) vystudoval politologii a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jeho badatelský zájem se soustřeďuje především na dějiny střední Evropy v první polovině dvacátého století, v současnosti se zaobírá především rolí národnostních menšin v době konstituování první Československé republiky.

20.5.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Michala Malinského na téma O budoucnosti hmoty

Posted on by Vítězslav Škorpík

V přednášce krátce shrneme současné fyzikální představy o tom, co se s hmotou, jak ji známe, bude dít v (kosmologicky) blízké i vzdálenější budoucnosti. Dotkneme se otázek její absolutní stability, “odolnosti” vůči efektům kosmologické expanze i její konečné konverze v záření prostřednictvím černých děr.
Michal Malinský je absolventem MFF UK v Praze a Mezinárodní školy pro pokročilá studia v Trieste. Jako postdoktorand pokračoval v Southamptonu, Stockholmu a Valencii. Podílel se také na výzkumu v CERNu jako člen teoretické skupiny. V současné době působí opět na MFF UK. Zabývá se Standartnímmodelem částicové fyziky a fyzikou za Standartním modelem, Supersymetrií nebo Teorií velkého sjednocení.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

13.5.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jeleny Lenky Příplatové na téma O kočce, která letěla do vesmíru a další historky z dějin (zvířecí) kosmonautiky

Posted on by Vítězslav Škorpík

V roce 1945 skončila druhá světová válka, a už dva roky poté startovala do kosmu první zvířata. Mnohá z nich na raketách V2 ukořistěných právě během války. V průběhu let se za hranici kosmického prostoru dostala všemožná bezobratlá havěť, jakož i opice, psi, ryby, obojživelníci, ptáci a dokonce i jedna patrně značně nespokojená kočička. Pojďme se vydat na cestu s nimi a prozkoumat společně historii vesmírných letů se zvířecími kosmonauty, i důvody, proč a jak jsou vlastně zvířata ve vesmírném výzkumu využívána.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=xVBMbcve9rE

6.5.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Tomáše Petráska na téma Člověk pod tlakem

Posted on by Vítězslav Škorpík

Ať už člověk stoupá ke hvězdám nebo se noří do mořských hlubin, ocitá se pod tlakem – a to nejen v přeneseném smyslu. Astronauti, piloti i horolezci čelí nízkému tlaku a nedostatku kyslíku, potápěči zase drtivému tlaku vodních mas. Jak na takové extrémní podmínky reaguje lidský organismus, a do jaké míry se jim může přizpůsobit? Může se nám ve vesmíru vařit krev? Jak hluboko do oceánu můžeme sestoupit, než se samotný vzduch stane smrtelným jedem? Kam až můžeme posunout hranice člověka, a proč to (ne)dělat? Seznámíme se s některými odvážlivci, díky nimž si dnes můžeme na tyto otázky odpovědět, a zamyslíme se i nad budoucností dobývání těchto extrémních prostředí.
Tomáš Petrásek se narodil v roce 1984 v Praze, vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK, v současné době pracuje ve Fyziologickém ústavu AV ČR a Národním ústavu duševního zdraví, kde se zabývá výzkumem mozku a chování. Ve volné čase se věnuje popularizaci astronomie a astrobiologie. Je autorem populárně naučné série Vzdálené světy (společně s Igorem Duszkem), zabývající se problematikou exobiologie, a stejnojmenné webové stránky. Na pole sci-fi vstoupil novelou Poslední hlídka (ve sborníku Mlok 2007, samostatně vyšla v roce 2012) a povídkami Tvůrci (Kočas 2009) a Bensonové efekt (v antologii Terra Nullius, 2015).
Pozor! Půjde o první přednášku živě. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7. Tentokrát ovšem v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

29.4.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jaromíra Šrámka na téma Pitva mimozemšťana

Posted on by Vítězslav Škorpík

Začátek několika sci-fi je nález mrtvého mimozemšťana, na který navazuje pitva. Na chvíli zapomeneme na to, jak málo pravděpodobné něco takového je a zamyslíme se nad tím, jak by se prakticky realizovala pitva mimozemšťana prostředky, které jsou dostupné. Inspirací budou především dějiny medicíny, paleopatologie a soudní lékařství.
Jaromír Šrámek je předseda Českého klubu skeptiků Sisyfos. V minulosti pracoval mimo jiné několik let na patologii, nyní se na Ústavu histologie a embryologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy zabývá kvantitativní histologií, především v souvislosti s metabolickým syndromem.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

18.3.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jakuba Benecha na téma Rímsky vojak a jeho podoba naprieč storočiami

Posted on by Vítězslav Škorpík

Keď sa dnes spýtate bežných ľudí, ako vyzeral, alebo čo si predstavia pod pojmom „rímsky vojak“ zistíte, že ich odpovede budú pozoruhodne jednotné, a budú korešpondovať z väčšej časti s obrazom vo filmových predlohách. Tieto predlohy, v rôzne nízkej miere, korešpondujú s podobou armády v úzkom období rímskych dejín, a to s úplným záverom republiky a nasledujúcim obdobím včasného principátu. Tieto predstavy môžu vyvolávať dojem stability a ustálenosti rímskej armády. Tento dojem je však veľmi mylný. Cieľom prednášky je stručne, ale výstižne predstaviť rímsku armádu ako neskutočne dynamickú entitu, ktorá naprieč dlhými dejinami Rímskej ríše menila svoju podobu pod vplyvmi nie len politickými, ale hlavne sociálnymi, ekonomickými, a ktorá bola vždy verným odrazom nie len rímskej spoločnosti, ale aj nepriateľov Ríma, proti ktorým ríšu bránila, alebo ktorých územie pre jej slávu obsadzovala. Vychádzať budem pri tom z písomných a archeologických prameňov, ale aj z motívov a vyobrazení na monumentálnej architektúre.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/