V mediální i veřejné debatě se poslední dobou často skloňují konspirační teorie. Z vnějšího pohledu to vypadá, že jsou na vzestupu a konspiračním vysvětlením politických událostí věří stále vice lidí. Z tohoto nárůstu jsou zároveň často “obviňovány” platformy jako Facebook nebo Instagram. Máme ale skutečně nyní ve společnosti vice konspirátorů než dříve a mohou skutečně sociální sítě šíření konspirační teorií podporovat a pokud ano, tak co přesně způsobují? Přednáška se zaměří se na fenomén konspirací v současném digitálním prostředí a zaměří se na to, jak se konspirace na sociálních sítích proměňují a šíří, v čem mohou být pro členy a členky různých online komunit přitažlivé a kdo a jak na sociálních sítích získává autoritu a vliv skrze nabízení alternativních vysvětlení společenského dění. Rozebere také konkrétně pojem “konspiritualita”, který vysvětluje současný překryv spirituálního a konspiračního obsahu v online prostředí a představí konkrétní příklady z českého prostředí.

Marie Heřmanová je sociální antropoložka, aktuálně působí na Sociologickém ústavu Akademie věd ČR jako vědecká pracovnice a výzkumnice v Institutu SYRI. Jejím hlavním výzkumným zájmem jsou sociální média, online identity a komunity, kultura influencerů, šíření konspirací a dezinformací a genderové nerovnosti v online prostorech, zaměřuje se metody etnografického a kvalitativního výzkumu v online prostředí. Kromě akademické práce také příležitostně publikuje v médiích a spolupracuje s neziskovými organizacemi.

Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.

Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/245466148033012/

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=jisl7n2PWdo

Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

O šesti letech života v orientu, o střetu Západu s Východem a toleranci k afghánské jinakosti. Proč se Afghánky nechtějí rozvádět a jak vnímají svá práva? Mají také práva afghánští muži?

Petra Procházková (*1964) od roku 1989 pracovala v obnovených Lidových novinách. V roce 1992 odjela jako jejich zpravodajka do Moskvy a působila na území bývalého SSSR až do roku 2001. Byla zpravodajkou z řady válečných konfliktů v Asii i Africe, věnovala se krizovému zpravodajství. Založila agenturu Epicentrum, kterou společně s Jaromírem Štětinou řadu let vedla. V roce 2001 byla z Ruska vypovězena. Do roku 2006 pracovala v Afghánistánu. Po návratu do ČR se věnovala bývalému SSSR, Střední Asii, Afghánistánu. V roce 2018 přešla do Deníku N, kde působí dodnes.

Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.

Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/213331774746652

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=bEVPlQMqUKQ

Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

Lidská rozvinutá sociální kognice, jako například schopnost teorie mysli, a komunikace včetně vyjadřování a rozpoznávání emočních stavů patří mezi klíčové adaptace, které odlišují kognitivní schopnosti člověka od schopností zvířat. Za hlavní selekční tlak, který podnítil jejich rozvoj u člověka, je zpravidla pokládaný komplexní sociální život, stojící na spolupráci v rámci skupiny. Nicméně nejen širší společnost, ale i romantický pár – komplexní kooperativní jednotka, která se vyznačuje dělbou práce a sdílením zdrojů – může představovat kontext, ve kterém jsou tyto schopnosti obzvláště výhodné. V přednášce se podíváme na to, jakou výhodu mohou sociálně kognitivní a komunikační schopnosti v partnerství přinášet a jaký vliv mají na kvalitu vztahu.

Jitka Lindová je seniorní výzkumná pracovnice Centra pro výzkum sexuálního zdraví a intervence. Je sociální psycholožka a etoložka, působící dále také na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, kde vede Katedru psychologie a věd o životě. Absolvovala psychologii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy a biologii na Přírodovědecké fakultě téže univerzity. V roce 2019 obdržela titul docent v oboru sociální psychologie na Masarykově univerzitě v Brně.

Výzkumně se věnuje neverbálnímu chování během iniciace a udržování romantického vztahu a zaměřuje se na jeho evoluční, vývojové a psychické aspekty. V současnosti je řešitelkou projektů partnerské komunikace a vývoje mezipohlavního chování a dvoření u dívek a žen. Ve svých výzkumech využívá především experimentální a kvantitativní přístupy, doplněné o kvalitativní analýzy a pozorování chování a komunikace. Vedlejšími projekty jsou studium partnerské spokojenosti, udržování partnerského vztahu, souvislosti neverbálního chování a osobnosti a preverbálních vokalizací kojenců.

Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.

Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1016896489296363

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=ZjTnkPIL48w

Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

Radek Žemlička: Role vědomí pro interpretaci kvantové mechaniky ve filozoficko-fyzikální práci Jenö Wignera

Pavel Váňa: Práce v CERN a nároky kladené na fyzikální teorie v kontextu historie Standartního modelu částicové fyziky.

Dva 30 minutové příspěvky dají nejprve nahlédnout na historii filozofického problému fyziky mikrosvěta, ze kterého dodnes těží pseudověda a v kontrastu s ní se pak podíváme na podobu seriózního výzkumu na poli částicové fyziky na MFF UK a v CERN. Po prezentacích bude následovat beseda s publikem.

Radek Žemlička vystudoval na MU v Brně obor Obecná fyzika a na něj navazující magisterský a doktorský obor Fyzika plazmatu. V dnešní době se věnuje fyzikálním simulacím a experimentům na pozici Scientist ve švýcarské firmě Evatec AG, která vyvíjí plazmové technologie pro tvorbu čipů, polovodičů a elektromagnetických filtrů. Mezi jeho záliby patří filozofie poznání a absolvoval například semestrální kurz Filozofie vědy pořádaný Oxfordskou univerzitou. Ve volném čase se věnuje rovněž tvorbě na YouTube na kanále Maxwellovi démoni.

Pavel Váňa se narodil v roce 1997 v Uherském Hradišti. Vystudoval obor Obecná fyzika na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. Poté pokračoval ve studiu částicové a jaderné fyziky v navazujícím magisterském studiu a nyní doktorském studiu na MFF UK. Věnuje se studiu produkce charmonií ve srážkách těžkých iontů na Velkém hadronovém urychlovači LHC v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) v rámci kolaborace ATLAS.

Mezi jeho koníčky patří fotografování, požární sport a astronomie. Již několik let působí jako vedoucí na Astronomické expedici, což je letní škola astronomie s mnohaletou tradicí, a od roku 2021 je předsedou Amatérské prohlídky oblohy, sekce České astronomické společnosti.

Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.

Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/562788739322244

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=vHTI2k1DYY8

Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

Pod pojmem „paleolit“ se za posledních sto let ustálila jednoduchá a nepříliš lichotivá představa. Přednáška chce ukázat, jak současný výzkum tuto uniformní vizi postupně mění v dynamické „dějiny“ migrací a adaptací Homo sapiens. Nové inspirace aktuálně vnáší paleogenetika, jejíž výsledky se pokusíme korelovat s fluktuacemi pleistocenního klimatu a s fosilním archeo/antropologickým záznamem. Příkladem bude území v samém centru Evropy – dnešní ČR (což je i téma chystané kolektivní knihy).

Jiří Svoboda je přední odborník na paleolit, paleoantropologii a geologii kvartéru a pokračovatel ve vedení slavných výzkumů areálu Dolní Věstonice – Pavlov a dalších významných paleolitických lokalit (Stránská skála, Předmostí u Přerova, Petřkovice). Vůdčí osobnost mezinárodních vědeckých týmů, univerzitní pedagog.

Na Karlově univerzitě vystudoval archeologii a historii, poté pokračoval ve studiu geologie na Université de Provence v Marseille. Pracoval nejprve v Moravském zemském muzeu v Ústavu Anthropos, od roku 1981 působí v Archeologickém ústavu AV ČR v Brně, kde byl vedoucím Střediska pro výzkum paleolitu a paleoetnologie a výzkumné základny v Dolních Věstonicích. V letech 2010-2019 byl ředitelem Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Výsledky svých četných výzkumů, z nichž řada byla realizována v zahraničí (Sahara, Sibiř, Ohňová země, aj.) publikoval ve 380 statích a 30 monografiích. Byl dlouholetým editorem monografické řady Dolnověstonické studie, členem redakčních rad mezinárodních časopisů a vědeckých komitétů.

Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.

Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1374349980023604/

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=QK9lCFEB_FA

Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

Osmdesát let odborníci zkoumají autismus. Názory na příčiny, symptomatiku i terapii prošly bouřlivým vývojem, mnohdy se ukázalo, že šlo o slepé uličky. Velká část vědění stále čeká na své odhalení. Díky četným výzkumům však víme stále víc.

Mýty provází autismus od počátků jeho existence a bohužel se i cyklicky opakují bez ohledu na dostupná fakta. V přednášce se budeme věnovat aplikaci výsledků vědeckého bádání do praxe i dopadu nepodložených informací na životy lidí s autismem a jejich rodin.

Kateřina Thorová je klinická psycholožka, která se v České republice jako první specializovala na práci s dětmi s poruchami autistického spektra. Věnuje se přednáškové a supervizní činnosti ve zdravotnických, sociálních i vzdělávacích zařízeních. Založila občanské sdružení Asociace pomáhající lidem s autismem (APLA), podílí se na řadě projektů a grantů, které se snaží zlepšit situaci lidí s pervazivními vývojovými poruchami v České republice.

Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.

Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/623120535895789/

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=V6mlmiO9NnI

Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

Carl Sagan poposal barvu Venuše jako „světle citronově žlutou“. Přestože se spekulace o Venušině citrónové barvě v odborné literatuře objevují již od roku 1926, dodnes zůstává barva mraků kyseliny sírové nad Venuší nevyřešenou záhadou. Žádná z hypotéz představených během posledních sta let nebyla přijata jako uspokojivé vysvětlení. Já jsem byl najat skupinou z MIT, abych jim pomohl tuto záhadu vyřešit. Můj návrh podložený laboratorními pozorováními ukazuje, že zbarvení mraků Venuše může být způsobeno směsí organických látek.

Tato hypotéza bude v roce 2025 testována během první soukromé interplanetární mise. Raketa Electron společnosti Rocket Lab doručí sondu, která bude během sestupu atmosférou Venuše měřit fluorescenci oblačných kapének. Pokud je žlutavé zbarvení oblak Venuše způsobeno organickými látkami, které předvídá moje hypotéza, měli bychom pozorovat jejich charakteristickou fluorescenci.

Mars

Přestože se astrobiologové shodují na tom, že život na Marsu asi spíše je, a jeho nalezení se považuje za jeden z hlavních cílů výzkumu Marsu, žádná vládní organizace v současné době po životě na Marsu nepátrá. Co více, žádná vládní organizace po něm v dohledné době pátrat ani neplánuje a to i přes to, že USA, Čína a SpaceX mají v plánu vyslat lidi na Mars již během třicátých let.

V přednášce představím mezinárodní projekt ALFA Mars (alfamars.org), jehož cílem je najít život na Marsu ještě před příletem prvních astronautů.

Jan Špaček

Firebird Biomolecular Sciences, LLC, 13709 Progress Blvd N134, Alachua, FL 32615,

Foundation for Applied Molecular Evolution, FfAME.org 13709 Progress Blvd., Alachua, FL 32615

ALFA Mars, alfamars.org

Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/3491646894435573

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=s5BOFR69Svg

Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

Přednáška se zaměří na problematiku anekdot, vtipů, memů a dalších typů humorných vyprávění s důrazem na euroamerické prostředí. Úvodem představí stručné dějiny evropského kolektivního humoru v širším kontextu, následně se zaměří na základní žánry, témata a motivy těchto textů, a závěrem demonstruje hlavní teoretické přístupy k humoru optikou společenských a humanitních věd.

Petr Janeček je pražský etnolog a folklorista. Působí jako docent a zástupce ředitele Ústavu etnologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy; do roku 2013 působil jako vedoucí Etnografického oddělení Národního muzea.

Absolvoval badatelské pobyty a prováděl terénní a archivní výzkumy v USA, Rakousku, Polsku a Slovinsku. Badatelsky se zaměřuje především na výzkum současného slovesného folkloru a teorii, metodologii a historii folkloristiky. O slovesném folkloru a příbuzných tématech publikuje v odborném, kulturním i společenském tisku.

V roce 2006 publikoval první českou komentovanou sbírku současných pověstí Černá sanitka a jiné děsivé příběhy, která se setkala se značným zájmem široké i odborné veřejnosti a která byla v letech 2007 a 2008 následována dalšími sbírkami Černá sanitka: Druhá žeň a Černá sanitka: Třikrát a dost. Černá sanitka byla formou retrokabaretu z 80. let 20. století zdramatizována brněnským HaDivadlem a do rozhlasové podoby ji inscenovala rozhlasová stanice Český rozhlas Leonardo. Na její motivy vznikl i stejnojmenný patnáctidílný televizní seriál, který od září 2008 vysílala Česká televize.

Mezi jeho další publikace patří sbírka současných českých duchařských historek Krvavá Máry a jiné strašlivé historky (2015) a odborná monografie Mýtus o pérákovi. Městská legenda mezi folklorem a populární kulturou (2017), jjíž vydání v USA se připravuje na letošní rok. V roce 2020 publikoval další knihu z cyklu Černá sanitka s názvem Černá sanitka: Znovu v akci. Hoaxy, fámy, konspirace.

Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.

Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/146446931666992/

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=IoDyc0zlFks

Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

Již první výsledky satelitního sledování větších ptačích druhů v 80tých a 90tých letech ukazovaly do té doby netušené detaily. Až s postupem elektronické miniaturizace se výzkum mohl zaměřit i na menší druhy. Po primárním rozkrývání tras tahových cest a zaměření na identifikaci problémových míst pro přežití se do popředí dostávají otázky rychlosti, výdrže a „lifetime“, ale i míry flexibility ve vztahu k měnícím se přírodním podmínkám. Masivní aplikace telemetrie je pak součástí projektů na záchranu světově kriticky ohrožených druhů a také zpětnou vazbou pro modifikace při suplementaci nebo reintrodukcích. Závěrem budou ukázány některé detaily z projektů, kterých jsem se zúčastnil. Jde o kriticky ohrožené druhy jako ibis skalni (Geronticus eremita), sup mrchožravý (Neophron percnopterus), volavka císařská (Ardea insignis) nebo lokálně ohrožené jako je drop obojkový (Chlamydotis undulata „houbara“) a chřástal polní (Crex crex) aj.

Lubomír Peške (*1948) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V letech 1972–1997 pracoval jako archeozoolog v Archeologickém ústavu (tehdy) ČSAV v Praze. Později se věnoval vývoji a aplikacím elektrotechnických prostředků (zvláště satelitní telemetrie) v zoologických projektech na poznání a záchranu světově ohrožených druhů v Evropě, Asii a Africe.

Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.

Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/3150368594976540

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=XZRGcoxhc-I

Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

Výraz „mýtus“ je v běžné řeči používán ve významu „populární omyl“. Antropologové a religionisté ale chápou mýtus jinak, definují jej jako „posvátný narativ“, přičemž otázku jeho fakticity nechávají stranou, ježto je velmi často nerozhodnutelná (netestovatelná). V této přednášce se podíváme zblízka na to, co to mýty vlastně jsou, jak fungují (či nefungují), a zdali se jim v nějaké formě podařilo přežít dobu Osvícenství. Řekneme si, co jsou kandidáti na moderní mýty a jaký je s nimi základní problém.

Jan A. Kozák je religionista se zaměřením na komparativní religionistiku, psychologii náboženství a teorii mýtu. Jeho oblastní specializací jsou historická náboženství předkřesťanské Evropy, především pak náboženství Skandinávie. Jako Marie Curie Fellow strávil dva roky (2018-2020) v norském Bergenu výzkumem surreality mýtu a fungování tělesné symboliky v mytologických příbězích. Odborně se zabývá též tématem hrdinského mýtu a to jak u historických náboženství, tak v současné kultuře. A zajímají ho i konspiračních teorie, u nichž se nejvíce zaměřuje na jejich podobnost s klasickou mytologií, zvláště pak na roli metafor a surreálných obrazů v konspiračních narativech.

Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.

Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/2184524788411827

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=AcV42_-osxQ

Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/