18.3.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jakuba Benecha na téma Rímsky vojak a jeho podoba naprieč storočiami

Keď sa dnes spýtate bežných ľudí, ako vyzeral, alebo čo si predstavia pod pojmom „rímsky vojak“ zistíte, že ich odpovede budú pozoruhodne jednotné, a budú korešpondovať z väčšej časti s obrazom vo filmových predlohách. Tieto predlohy, v rôzne nízkej miere, korešpondujú s podobou armády v úzkom období rímskych dejín, a to s úplným záverom republiky a nasledujúcim obdobím včasného principátu. Tieto predstavy môžu vyvolávať dojem stability a ustálenosti rímskej armády. Tento dojem je však veľmi mylný. Cieľom prednášky je stručne, ale výstižne predstaviť rímsku armádu ako neskutočne dynamickú entitu, ktorá naprieč dlhými dejinami Rímskej ríše menila svoju podobu pod vplyvmi nie len politickými, ale hlavne sociálnymi, ekonomickými, a ktorá bola vždy verným odrazom nie len rímskej spoločnosti, ale aj nepriateľov Ríma, proti ktorým ríšu bránila, alebo ktorých územie pre jej slávu obsadzovala. Vychádzať budem pri tom z písomných a archeologických prameňov, ale aj z motívov a vyobrazení na monumentálnej architektúre.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

11.3.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jany Cíglerové na téma Změní Latinos Ameriku? Jaký má měnící se demografie americké populace vliv na politické dění v USA

Jana Ciglerová vystudovala žurnalistiku na FSV v Praze a International Journalism na City University v Londýně. Žije v USA a do Deníku N přišla po třinácti letech v MF Dnes na pozici americké zpravodajky. V minulosti působila jako zpravodajka Lidových novin ve Velké Británii, psala pro The Observer a Evening Standard a absolvovala stáž pro zahraniční zpravodaje v Helsinkách. Zajímá se také o témata žen, založila diskusní pořad Tah dámou na ČT, vedla časopis Elle a stála na začátku vzniku přílohy Ona Dnes. Vedle novinářské práce také přednáší pro české i zahraniční studenty médií a žurnalistiky v Praze, v roce 2016 například přednášela na univerzitě Clemson v Jižní Karolíně.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

4.3.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jana Havlíka na téma Bůh, smrt a sedm tun olova – Historie chemického prvku v kulturních souvislostech

Olovo je souputník lidstva už od úsvitu naší civilizace. Na rozdíl od zlata či železa však nikdy nemohlo aspirovat na svou krásu, ani na tvrdost a houževnatost. Přesto i díky své zdánlivé obyčejnosti mnohokrát zásadním způsobem ovlivnilo vývoj mnoha civilizací. Je jen málo prvků, ke kterým bychom měli jako společnost takto komplikovaný vztah a zároveň se bez nich nebyli schopni v běžném životě obejít. Přijměte proto moji pozvánku na exkurzi do pozoruhodného světa tohoto ryze plebejského kovu.
Jan Havlík (*1985) vystudoval anorganickou chemii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Během doktorského studia se zabýval výzkumem nanodiamantů v ÚOCHB AV ČR. Nyní se na Vysoké škole chemicko‑technologické v Praze věnuje přípravě budoucích učitelů chemie, péči o talentovanou mládež a popularizaci vědy. Jeho vášní je pořizování si nových knih, které se pak zpravidla nepřečtené hromadí všude v jeho okolí.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

28.1.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Marka Skarky na téma Proměnné hvězdy

Hvězdy měnící svoji jasnost sehrály zásadní roli v našem chápání vesmíru a stále mají klíčový význam v současném astrofyzikálním výzkumu. Ve své přednášce se pokusím podat obecný přehled o proměnných hvězdách a jejich významu, mechanismech proměnnosti a metodách jejich výzkumu. Také se zaměřím na českou stopu v této oblasti stelární astrofyziky.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

21.1.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Petry Hyklové na téma Biografie v historii vědy

Biografie má zejména v historii vědy mizernou pověst. Je skutečně zasloužená? Patří biografie do vědy nebo spíš mezi literární žánry? A jaké podoby může mít?
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

17.12.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jany Nenadalové na téma Vtělená mysl, predikce a evoluce – jak a proč vznikají náboženské zkušenosti

Různé druhy zvláštních zkušeností – ať už je nazveme náboženskými, mystickými, duchovními nebo třeba paranormálními – provázejí lidstvo pravděpodobně už tisícovky let. Jak ale podobné zkušenosti na úrovni lidské mysli vůbec vznikají? A měly by být chápány pouze jako vedlejší produkt evoluce naší kognice, nebo mohou mít i adaptivní funkci? V příspěvku se blíže podíváme na současnou teorii mysli (a těla) zvanou prediktivní vyhodnocování a ukážeme si, jakým způsobem je podle ní vytvářená naše subjektivní realita a s ní i náboženské zkušenosti – a jaký může mít jejich prožívání evoluční význam.
Jana Nenadalová se věnuje výzkumu zvláštních lidských zkušeností, běžně označovaných jako náboženské, spirituální, mystické, psychedelické a další. Zajímá ji, jaké obecné evolučně vyvinuté kognitivní mechanismy umožňují vznik takových zkušeností a jak jsou provázané s procesy kulturního učení a socializace. V neposlední řadě se také ptá, jaký význam má zažívání náboženských zkušeností z hlediska evoluce. Hlavním teoretickým rámcem jejího výzkumu je tzv. teorie prediktivního vyhodnocování, tedy kognitivně-komputační teorie lidského vědomí a vnímání. Její hlavní výzkumnou metodou je experiment. Kvůli lepšímu pochopení žitého sociálního a kulturního kontextu náboženských zkušeností se ale věnuje také terénnímu výzkumu praxí současné alternativní spirituality.
K přednášce se můžete připojit živě na Microsoft Teams, paní přednášející bude ráda, nicméně zkuste to prosím stihnout do 17 hodin. Odkaz je zde:
Pokud nechcete na Teamsy či se nestíháte připojit, odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=b0sNBg3qcqk
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

3.12.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Evy Kundtové Klocové na téma Náboženské rituály a praktiky jako komunikační platforma lidské sociality

Evoluční teorie zabývající se náboženstvím tvrdí, že náboženství pomáhá stabilizaci spolupráce ve skupinách přesahujících rodinné vazby, ochotu dělit se o zdroje s neznámými osobami sdílejícími stejné náboženské představy nebo jinak se projevujícími jako členové stejné náboženské skupiny. Na konkrétních výzkumech náboženských rituálů a praktik budu ilustrovat to, jak náboženství navazuje na mechanismy vyvinuté pro sociální život, skupinovou soudržnost, vnitroskupinovou spolupráci a důvěru.
Eva Kundtová Klocová vystudovala religionistiku na Masarykově univerzitě. V roce 2018 získala titul Ph.D. za dizertační práci věnující se komunikační roli těla v náboženských rituálech. Ve své práci se zaměřuje jak na teoretické přístupy k tématu tělesnosti v náboženském rituálu, tak na empirické výzkumné přístupy zaměřené na specifické rituální tělesné praktiky.
Od roku 2015 má na starosti vedení infrastrukturního pracoviště HUME Lab na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, kde se podílí na podpoře a koordinaci výzkumných projektů v humanitních a sociálních vědách.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

24.11.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Karly Štěpánové na téma Kognitivní robotika – kterak učíme roboty chápat význam slov

Kognitivní robotika je velmi dynamicky se rozvíjející obor. V posledních letech jsme zaznamenali obrovský posun ve strojovém učení. Díky stále větším výpočetním možnostem a obrovským datasetům kombinovaným s hlubokými neuronovými sítěmi se na téměř lidskou úroveň dostalo rozpoznání lidského jazyka i zpracování obrazu. Roboti získávají umělou kůži nebo taktilní sensory na prstech. Mnozí z vás možná viděli úžasné pohybové schopnosti robotů jako Atlas z Boston Dynamics. Tyto obrovské pokroky ve schopnostech zpracování zvuku, obrazu, motoriky, i haptické informace, umožňují vytvořit roboty, kteří budou lidem příjemnými společníky, kteří budou schopni vnímat, reagovat, interagovat a učit se nové informace. Oproti robotům, kteří byli v minulosti vždy vytvářeny pro jeden účel (např. robotický vysavač), moderní robotika se snaží pracovat na tom, aby byl robot schopný vykonávat nejrůznější úlohy. K tomu, aby se mohl učit od lidí, musí skutečně chápat význam jednotlivých činností a slov. V přednášce se primárně zaměřím na to, jak se u nás snažíme naučit roboty komunikovat tak, aby skutečně chápali, co je jim říkáno. Pokud řekneme robotovi „Posuň židli dopředu“, nebo „posuň červenou kostku ke kouli“, jedná se z našeho pohledu o jasný úkol, pro robota to ale není tak jednoduché. Stejně jako dítě se musí napřed naučit rozpoznat, co které slovo ve větě znamená a jak ho vztáhnout k situaci, kterou zrovna před sebou vidí. Stejně jako malé dítě vám na začátku nebude rozumět, nebo bude často chybovat, tak se i robot musí z více a více příkladů naučit porozumět skutečnému významu toho, co po něm chceme. Učí se pomocí příkladů, zpětné vazby od okolí, ale i vlastním zkoušením a zkoumáním toho, jaký efekt mají různé akce.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

12.11.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Elišky Selinger na téma Čím dláždíme cesty do pekel: Jak (ne)dělat a (ne)číst medicínský výzkum. Možná.

Proč je někdy lepší čekat s rukama v kapsách než dělat to nejlepší pro pacienty? A jak vlastně víme, co je nejlepší? A víme to vůbec? Úvod do tajů klinické epidemiologie, medicínských studií, pyramidy důkazů i problémů, které je třeba si připomínat během formování vlastního názoru s Googlem v ruce.
Eliška Selinger je lékařka pracující v oboru preventivní medicíny a veřejného zdraví. V rámci svého medicínského studia na 3. lékařské fakultě UK absolvovala několikaměsíční výzkumné stáže v Itálii na Universita Magna Greacia v Catanzaro, v Německém centru výzkumu rakoviny (DKFZ) v Heidelbergu a na Arctic University of Norway v Tromsø a dále krátkodobé tréninky v Evropské molekulárně biologické laboratoři (EMBL) v Heidelbergu a v Německém diabetologickém centru (DDZ) v Düsseldorfu. Během studia získala Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy a fakultní grant pro talentované absolventy medicíny Donatio Facultatis Medicinae Tertiae.
Výzkumně se Eliška Selinger pohybuje především v oboru nutriční epidemiologie. V rámci svého doktorského studia se věnuje dopadům alternativního stravování na zdraví. Je jednou z iniciátorek založení Evropské sítě výzkumníků se zájmem o téma rostlinné stravy (VESNA). Jako vysokoškolská pedagožka zodpovídá za výuku metodologie medicínského výzkumu a vyučuje volitelné kurzy věnované zdraví a prevenci nemocí u vegetariánů a veganů. Věnuje se problematice výživy ve veřejném zdraví, včetně nutriční edukace a také problematice systému školního stravování a nutričního prostředí na školách obecně. Od svého vítězství v českém kole soutěže Famelab – Talking Science v roce 2016 působí příležitostně i jako popularizátorka vědy.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

5.11.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Ivany Kolmašové na téma Skrytá tvář bouří, aneb co se děje uvnitř a nad bouřkovými oblaky

Lov barevných nadoblačných blesků láká amatérské pozorovatele i profesionální vědce již od prvních zveřejněných pozorování v devadesátých letech minulého století. Nad mohutnými bouřkovými oblaky se objevují skřítci, elfové, duchové, trollové a další přízračné jevy. Jak tyto tajemné jevy vznikají? Jak souvisí s obyčejnými blesky? Jsou vzácné? Lze je pozorovat prostým okem? Jsou nebezpečné? A víme vlastně vše o obyčejném blesku, který každý viděl? Je to neuvěřitelné, ale stále ještě přesně nevíme, jak blesk v bouřkovém oblaku vzniká. Jeho ohromnou energii neumíme využít. Kam jsme se posunuli od dob Benjamina Franklina a Prokopa Diviše?
Ivana Kolmašová je vědeckou pracovnicí Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd. Zabývá se fyzikou plazmatu, analýzou družicových dat a dat z pozemních měření. Mezi oblasti jejího zájmu patří především vlny generované přírodními bleskovými výboji a vlnové emise v magnetosféře Země. Dále se věnuje vývoji a testování družicových přístrojů vyvíjených v oddělení kosmické fyziky.
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=gT8bfBMbp0E
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/471838744143827/