Vhodné pro SŠ

18.11.2022 Pátečníci z technecia uvádějí přednášku Davida Storcha na téma Krize biodiverzity a šesté masové vymírání

Posted on by Vítězslav Škorpík

Už dlouho se mluví o krizi biodiverzity a o tom, že žijeme v době šestého masového vymírání. Řada současných studií ale ukazuje mnohem barvitější obrázek toho, co se kolem nás skutečně děje. Vstupujeme do třetí fáze antropocénu, charakterizované spíše než mizením přírody dramatickou proměnou ekologických interakcí a novými ekologickými i evolučními procesy. Role člověka na planetě se proměňuje a důsledky toho jsou často netriviální a neočekávané.
David Storch vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Zabývá se makroekologií, biodiverzitou a ekologickou teorií. Působí na Přírodovědecké fakultě UK a v Centru pro teoretická studia (CTS), společném pracovišti UK a AV ČR, jehož byl v letech 2008–2018 ředitelem. Je editorem časopisů Ecology Letters a Global Ecology and Biogeography. Je členem Učené společnosti České republiky.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B7 (Zoologie), která se nachází ve druhém patře přímo naproti hlavnímu schodišti.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

11.11.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Petra Brože na téma Co odhalila mise InSight o nitru Marsu?

Posted on by Vítězslav Škorpík

Nástup kosmického věku nám umožnil spatřit, jak Mars vypadá na povrchu. Našli jsme svět, jehož tvář byla utvářena řadou procesů spjatých se sopečnou činností, přítomností kapalné vody i ledu, srážkami těles, erozí i tektonickými procesy. Co před námi ale zůstalo skryto bylo to, jak Mars vypadá uvnitř. Je jeho vnitřní stavba podobná Zemi nebo se liší? A pokud se liší, tak jak? K nalezení odpovědí byla k Marsu vyslána sonda InSight, která na povrch umístila seismometr a tepelnou sondu. Tedy zařízení umožňující nám pod povrch planety nahlédnout. V rámci přednášky se podíváme na osud této sondy i si přiblížíme hlavní vědecké objevy, které nám sonda umožnila udělat.
Petr Brož (*1984) je vědeckým pracovníkem na Geofyzikálním ústavu AV ČR, kde se věnuje výzkumu sopečné činnosti ve sluneční soustavě. Převážně se zaměřuje na hledání a popis malých sopečných těles na Marsu vznikajících jak během explozivních, tak i výlevných sopečných erupcí.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B7 (Zoologie), která se nachází ve druhém patře přímo naproti hlavnímu schodišti.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

4.11.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Ondřeje Sedláčka na téma Vidět hořet Říp a zemřít – Ekologie ohně v ČR

Posted on by Vítězslav Škorpík

Oheň je přirozenou součástí vývoje a fungování mnoha původních ekosystémů. Recentní paleoekologické studie dokazují, že v minulých tisíciletích ve střední Evropě hořelo poměrně často.
Požáry tak významně ovlivňovaly podobu řady biotopů, udržovaly bezlesí a byly běžnou součástí lesní dynamiky. V průběhu posledních staletí jsme však oheň z naší krajiny efektivně vytěsnili. Hlavní událostí tohoto léta byl rozsáhlý požár v NP České Švýcarsko, který rozvířil debatu o dopadu požárů na přírodu a hrozbě podobných událostí v budoucnosti. Cílem přednášky je pospojovat všechny tyto souvislosti, uchopit oheň jako obrovskou příležitost pro budoucí přirozený vývoj našich ekosystémů a nabídnout řešení do budoucna včetně preventivních opatření i cíleného využívání ohně v krajině.
Ondřej Sedláček (*1977) vystudoval zoologii na katedře zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Od dob studií pak působí na katedře ekologie stejné fakulty. Zabývá se výzkumem ptačích společenstev v pralesích a savanách subsaharské Afriky. U nás se věnuje praktické ochraně přírody se zaměřením na hmyz.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B7 (Zoologie), která se nachází ve druhém patře přímo naproti hlavnímu schodišti.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

21.10.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Pavla Jungwirtha na téma Homeopatie a placebo

Posted on by Vítězslav Škorpík

Kde se vzala homeopatie? Dají se nějak vědecky zdůvodnit obvyklá vysvětlení, jak by měla fungovat? A pokud ne, má cenu se o ní bavit jako o placebu? A pokud ano, co je přiznané a co nepřiznané placebo? Tyto otázky si položíme a budeme na ně hledat odpovědi během přednášky a diskuse s krátkým, ale výstižným názvem „Homeopatie a placebo“.
Pavel Jungwirth (*1966) vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. V Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i. se zabývá modelováním interakcí iontů s biomolekulami v roztocích a dalšími příbuznými problémy. Od r. 2009 je členem Učené společnosti ČR.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B7 (Zoologie), která se nachází ve druhém patře přímo naproti hlavnímu schodišti.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

9.9.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Davida Svobody na téma Naše ukrajinské války

Posted on by Vítězslav Škorpík

Za posledních sto let měly dramatické otřesy v prostoru dnešní Ukrajiny téměř tektonický dopad na dějinnou situaci a nálady v naší zemi. A to ať jde o první světovou válku, občanskou válku v bývalé ruské říši, druhou světovou válku, válku studenou či současnou Putinovu agresi. Přesto vnímali Češi a Ukrajinci tyto zlomové události nezřídka nesourodou optikou, tak jak se lišily jejich historické zkušenosti a odlišné ambice. Co mohou Češi vyvodit z ukrajinských osudů, jak se nás dění v této východoevropské zemi dotýká a jak na něm závisí osudy české demokracie bude vysvětlovat David Svoboda z Muzea paměti XX. století a ÚSTR.
David Svoboda je český historik pracující v Ústavu pro studium totalitních režimů a zabývající se moderními dějinami Ukrajiny, ukrajinsko-polskými vztahy a osudy Ukrajiny v Sovětském svazu.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

19.8.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Michala Pitoňáka na téma Menšinový stres: významný, nikoliv minoritní činitel

Posted on by Vítězslav Škorpík

Mezinárodní výsledky výzkumů z posledních desetiletí konzistentně dokládají, že LGBTQ+ lidé, tedy lesby (L), gayové (G), bisexuální (B), queer (Q) a další neheterosexuální lidé, stejně tako jako trans (T) lidé a další genderově rozmanití lidé, se v rámci svých životů setkávají statisticky častěji s duševně zdravotními problémy a vykazují mnohdy celkově nižší životní prosperitu. Po dekádách diskurzů, které v minulém století např. patologizovaly „homosexualitu“ v současnosti již výzkum dospěl ke konsensu, že zaznamenané zdravotní nerovnosti lze přičítat na vrub působení stigmatizace a specifickým formám na ní založeného menšinového stresu.
V rámci přednášky bude menšinový stres představen jako ucelený interpretační rámec, který propojuje faktory působící na systémové (strukturální) úrovni, interpersonální a individuální úrovni.
Michal Pitoňák (*1986) vystudoval biologii a geografii na Přírodovědecké fakultě UK. V Národním ústavu duševního zdraví zkoumá sociálně-geografické a sociálně-psychologické vlivy působící na kvalitu života a duševní zdraví neheterosexuálních lidí.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

29.7.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Miroslava Havránka na téma Infračervená astronomie s Webbovým dalekohledem

Posted on by Vítězslav Škorpík

Dalekohled Jamese Webba započal svoji misi na Vánoce roku 2021. Od té doby byl úspěšně uveden do provozu a nyní těší nejen astronomický svět úchvatnými snímky pořízenými v infračerveném oboru elektromagnetického spektra. Kombinace velkého průměru zrcadla a citlivosti v oblasti blízkého a středního infračerveného oboru umožňuje zachytit světlo z galaxií, které se zformovaly krátce po vzniku vesmíru, a na které již Hubbleův dalekohled nedohlédl. Přednáška bude zaměřena nejen na samotný dalekohled Jamese Webba, ale povíme si také více o jeho vědeckém programu a o významu pozorování vesmíru v tomto pro lidské oko neviditelném oboru elektromagnetického spektra.
Miroslav Havránek (*22. 7. 1985) vystudoval FEL-ČVUT obor elektronika, Durham University obor částicová fyzika a doktorát získal na Bonnské univerzitě za design mikroelektroniky pro částicové detektory ve fyzice vysokých energií. Návrhem mikroelektronických integrovaných obvodů se zabýval na FJFI-ČVUT, nyní pracuje v soukromém sektoru. Příležitostně se věnuje popularizaci vědy prostřednictvím sdružení Aldebaran.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

24.6.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Michala Švandy na téma Slunce zblízka

Posted on by Vítězslav Škorpík

V blízkosti Slunce se v současnosti nacházejí hned dvě moderní kosmické automaty, Parker Solar Probe a Solar Orbiter. V následujících měsících a letech se tak lidský výtvor nejen poprvé ponoří hluboko do sluneční atmosféry, ale pohlédne i na sluneční póly. Pojďme si představit zásadní zjištění, která z výprav těchto sond prozatím vyplývají.
Michal Švanda (1980), vědecký pracovník ASU AV ČR a učitel na MFF UK. Od mala se zajímá o dění na noční obloze, od roku 1999 odborně spolupracuje s ASU na výzkumu Slunce, zejména na výzkumu struktury a dynamiky magnetických a rychlostních polí ve sluneční fotosféře a pod ní. V letech 2009-2011 absolvoval postdocový pobyt v Max-Planck-Institut für Sonnensystemforschung v Německu.

17.6.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Stanislava Vosolsobě na téma Intimní život rostlin

Posted on by Vítězslav Škorpík

Úspěšnost přenosu pylu z prašníků na bliznu rozhoduje o bytí a nebytí rostlinného druhu, přitom v přírodě existuje nesčetně překážek, co mohou tuto kritickou fázi životního cyklu zcela zhatit. Stačí třeba nenadálá přeháňka. Povíme si, jak jsou rostliny uzpůsobeny k tomu, aby bylo jejich opylování co nejúspěšnější a aby je při tom nic nepříjemného nepřekvapilo.

Stanislav Vosolsobě pracuje na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde se zabývá buněčnou biologií rostlin a zejména bioinformatikou, tedy počítačovou analýzou genetických dat. Jeho hlavním zájmem je evoluce rostlinné signalizace, o které přednáší na UK. V nedávné době se podílel například na přečtení genomu řasy parožnatky, které bylo nezbytné pro studium dávné evoluce rostlin.

Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.

Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1108259763093043Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/