Věda

11.6.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Kateřiny Sam na téma O ptácích a stromech – jak spolu mluví a jak si pomáhají

Posted on by Vítězslav Škorpík

V mnohých ekosystémech spotřebuje býložravý hmyz až 70% vyprodukované rostlinné biomasy. Hmyzožraví predátoři naopak zkonzumují stovky tun hmyzu ročně, čímž udržují potravní sítě v rovnováze. Potravní sítě mezi rostlinami, hmyzem a predátory jsou navíc velmi jemně propojeny a všechny články řetězce spolu komunikují. Co se tedy stane ve chvíli kdy predátoři vymizí (nebo je pokusně vyloučíme)? Tyto otázky zkoumáme nejen v Čechách, ale i různých tropických oblastech světa. A nedržíme se jen při zemi, ale pomocí jeřábů stoupáme za hmyzem a listovím i do korun stromů.

Kateřina Sam vystudovala zoologii a biologii ekosystémů na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kde získala také doktorát v oboru ornitologie. Od roku 2017 je vedoucí laboratoře multitrofických interakcí v Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích.Má za sebou stáže a výzkumné pobyty v Kodani či v Queenslandu v Austrálii a v uplynulých deseti letech strávila mnoho času v terénním výzkumu na Papui Nové Guinei. Je autorkou či spoluautorkou řady publikací v impaktovaných časopisech včetně Science.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=GYdkyb-B0Dg

8.6.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Rity Kočárové na téma Psychedelika v péči o duševní zdraví

Posted on by Vítězslav Škorpík

Duševní nemoci představují závažný problém současné společnosti. Spotřeba psychofarmak stoupá, přesto často nenabízí uspokojující pomoc. Řeší se důsledky, oproti příčinám. Zároveň roste zájem o využití psychedelických látek v péči o duševní zdraví. Výzkumy podporují jejich slibný terapeutický potenciál v léčbě deprese, úzkostí, závislostí či traumatu. Účinek psychedelické terapie ale jde za hranice diagnóz, naznačující existenci společného jádra duševních nemocí. Na stejném principu mohou být ku prospěchu i lidem považovaným za zdravé, v seberozvoji a sebepéči. Mohla by sloužit i jako prevence duševních onemocnění? Psychedelická terapie představuje radikální změnu v samotném přístupu ke zdraví směrem ke komplexnějším a univerzálnějším strategiím působícím na celém spektru nemoci a zdraví.Vedle klinických studií jsou tyto látky dnes lidmi užívány i přes zákonné restrikce. Přes převažující pozitivní zkušenosti se však i s těmito látkami pojí řada rizik, zejména při nezodpovědném užití. Můžeme se s nimi vydat na cestu ke zdraví či k nemoci. Jak zvolit směr jako jedinci i jako společnost? Jak se neztratit?Přednáška představí současné poznatky z výzkumu těchto látek i výsledky mapování jejich užívání v České republice v rámci Národního psychedelického výzkumu. (www.psychedelickyvyzkum.cz)

Rita Kočárová (www.ritakocarova.com) je psycholožka, výzkumnice a postgraduální studentka klinické psychologie na Univerzitě Karlově v Praze a Národním ústavu duševního zdraví (NUDZ), frekventantka výcviku v Gestalt modalitě, mezinárodního Certifikátu v psychedeliky-asistované terapii a výzkumu a MDMA-asistované terapii pro post-traumatickou stresovou poruchu; zakladatelka mezinárodní iniciativy Beyond Psychedelics a České psychedelické společnosti. Ve své soukromé praxi poskytuje terapii a seberozvoj, psychedelické poradenství a integraci.Psychedeliky se odborně zabývá přes 10 let. Výzkumně se věnovala zejména účinkům psilocybinu, ayahuascy, MDMA a sekretu z ropuchy Bufo alvarius obsahující 5-MeO-DMT. Zaměřuje se na jejich mechanismus účinku, vliv na duševní zdraví u pacientů i zdravých jedinců, využití v terapii a seberozvoji a historii psychedelického výzkumu. Spolu s kolegy vystavěla teorii o jejich transdiagnostickém potenciálu. Je hlavní řešitelkou celonárodní studie mapující užívání psychedelik v České republice (“Národní psychedelický výzkum”) s cílem vývoje návrhu systému služeb pro uživatele psychedelik.Absolvovala odbornou stáž v centru Takiwasi v Peru, kde se ayahuasca využívá v léčbě závislostí. Kromě výzkumu čerpá z četných cest po celém světě (Mexiko, Venezuela, Austrálie, Kolumbie, Peru aj.), kde jsou psychedelika dodnes rituálně užívána. Její vášní je průzkum podstaty lidství a potenciálu vědomé zkušenosti, propojování tradičních a moderních způsobů poznání a vizualizace budoucnosti.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=4HfCfO5VfvE

4.6.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Tomáše Mančala na téma Historie jako učitelka kvantové mechaniky

Posted on by Vítězslav Škorpík

Kvantová mechanika už dávno není pouhou akademickou záležitostí. V posledních letech se stává běžnou součástí techniky a vydobyla si i stálé místo v populární kultuře. Při výuce není už tedy často potřeba, “novicům” nutnost kvantové mechaniky nějak zvlášť zdůvodňovat. Kvantová mechanika může takříkajíc spadnout z nebe ve své moderní podobě. Přesto však existuje vzrušující, náročná, ale nesmírně poučná cesta ke kvantové mechanice skrze její historický vývoj. Původní práce otců zakladatelů kvantové mechaniky poskytují unikátní pohled na fyziku v prvních dekádách dvacátého století, na vztah klasické a kvantové mechaniky a na proces, kdy fyzika láme svoje dosavadní pravidla, aby se přiblížila skutečnosti. V této přednášce se pokusíme provést posluchače několika zásadními originálními pracemi od Plancka po Diraca a ukázat, jak a proč jejich autoři překročili hranice klasické fyziky.

Tomáš Mančal (* 1974) obhájil magisterský titul v oboru fyzika na Univerzitě Karlově v roce 1997, titul Ph.D. získal na Humboldt-Universität v Berlíně v roce 2002. Zde také v letech 1998 až 2002 pracoval, poté působil do roku 2006 na University of California v Berkeley. Od roku 2007 je vědeckým pracovníkem Teoretického oddělení Fyzikálního ústavu MFF UK. V roce 2014 pracoval šest měsíců jako hostující profesor na Fakultě přírodních věd a astronomie na Vrije Universiteit Amsterdam.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=3tQtSLcA7uA

1.6.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Patrika Kořenáře na téma Století konspirací

Posted on by Vítězslav Škorpík

Co to vlastně (ne)jsou konspirační teorie, jak fungují a proč by nás měly zajímat? Tyto příběhy prošly fascinujícím vývojem: V posledním století se proměnily ze všeobecného vědění v šuškandu podivínů na okraji společenského zájmu a nyní se vracejí zpět na výsluní. V této přednášce se podíváme na jejich vývoj, výzkum i hlubší společenský problém, který představují.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=swwoUG1CaBw

28.5.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jany Kalbáčové Vejpravové na téma Magie grafenu

Posted on by Vítězslav Škorpík

Jednadvacáté století lze označit jako věk uhlíku. Uhlík je základním prvkem života, ale brzy se může také stát základním prvkem zbytku světa. Grafit, termodynamicky stabilní forma uhlíku, je studován a používán lidstvem po celá staletí. Jedna vrstva grafitu se nazývá grafen a má tloušťku miliardtinu metru.

Kanadský teoretický fyzik, Phillip Wallace, původně konceptualizoval grafen již v roce 1947. Slavným se grafen stal až po izolaci pomocí lepící pásky fyziky Andreem Giemem a Konstantinem Novoselovem z University of Manchester v roce 2004. V roce 2010 jim byla za tento jednoduchý, ale průkopnický experiment udělena Nobelova cena. Po celé desetiletí byl grafen na výsluní vědeckého bádání, nicméně nadšení výzkumníků postupně sláblo a vypadalo to, že placatý uhlík již nemá světu co nabídnout.

Před dvěma lety objevil tým vědců z Massachusetts Institute of Technology, že dvě vrstvy grafenu posunuté o tzv. magický úhel (1,1o) vykazují velmi exotické chování elektronů, např. supravodivost. Objev magického grafenu zapříčinil vznik tzv. twistroniky, zásadně nového přístupu ke konstrukci nanoeletronických zařízení.

Přednáška vás provede důležitými milníky historie grafenu, snad i objasní nádhernou fyziku tohoto archetypálního 2D materiálu a kriticky zhodnotí, zda éra grafenová vedla k naplnění velkých očekávání.

Jana Kalbáčová Vejpravová vystudovala anorganickou chemii na Přírodovědecké fakultě UK, diplomovou práci a docentský titul v oboru fyzika kondenzovaných látek obhájila na Matematicko-fyzikální fakultě UK, kde nyní primárně působí a vyučuje.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=ckSiEuf5JZY

25.5.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Michala Stehlíka na téma Komunismus mezi ideou a realitou – Československo 1921-1989

Posted on by Vítězslav Škorpík

Komunismus se stal v naší paměti pojmem spojeným s konkrétní diktaturou mezi léty 1948-1989. Jaké byly myšlenky a vývoj před komunistickým převzetím moci? Jakou roli hrála ve vývoji československé komunistické strany Moskva? Jak se lišily dekády samostatného vývoje Československa pod komunistickou vládou? Přednáška se zaměří i na konkrétní osobnosti, rozdíly mezi Čechy a Slováky nebo aktuální diskusi nad charakterem komunistické nadvlády před rokem 1989.

Michal Stehlík (*1976) je český historik a slovakista. Pracuje jako náměstek ředitele v Národním muzeu a jako profesor na Filozofické fakultě UK, kde byl i děkanem. Působil také jako předseda Rady Českého rozhlasu.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=NOQIa_fCHcc

21.5.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Zuzany Kříhové na téma Ženské centrum Aftáb (Slunce) v Esfahánu – Problematika rovnosti pohlaví v Íránu, islámského a sekulárního feminismu

Posted on by Vítězslav Škorpík

V současném Íránu se diskutuje míra zapojení žen do společenského a politického dění v zemi na mnoha úrovních, i když o otevřené debatě zatím hovořit nelze. To, jak se proměňuje role žen ve společnosti, posilují či oslabují jejich práva, odráží celkovovou atmosféru ve společnosti. Ve sporech o podobu ženských práv krystalizují zárodky budoucího směřování Íránu – ustupuje-li aktuální vedení země přespříliš požadavkům na zrovnoprávnění žen, zvedá se rozhořčená reakce z řad tradicionalistů a konzervatistů, dovolávajících se k ochraně údajně autentických íránských (islámských) hodnot. V přednášce se proto zaměříme na dosud málo diskutovaný jev, který bychom mohli charakterizovat jako sociální konformismus – tedy společensky výhodný postoj akceptování takového postavení ženy, jež je hlasitě proklamováno v souladu s islámskými a tradičně konzervativními normami, ovšem za tichého přijímání postojů, které jsou s těmito normami přinejmenším v rozporu.

Zuzana Kříhová (*1979) vyučuje na oboru íránistika perštinu a perskou literaturu. Ve své dizertaci se věnovala reflexi přistěhovalectví v dílech íránských autorů žijících v USA. V současnosti se zabývá moderní perskou literaturou a výukou perského jazyka. Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=K2HtmMRQGvA

14.5.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Martina Konvičky na téma Od motýlů k mamutům – optimistický pohled na budoucnost ochrany přírody

Posted on by Vítězslav Škorpík

Všichni víme, že vymírání hmyzu je jen jedním z apsektů Eroze biodiverzity na značné části Země. Aby byla skutečně účinná, musí ochrana hmyzu mířit na nápravu hlubších příčin Eroze, musí být systémová. Ty příčiny začínáme bezpečně znát až v posledních přibližně dvou dekádách a je poučné, jak poznání života motýlů a jiné žoužele kopírovalo, a někdy předcházelo, vývoj poznání ve „velkých“ vědách, od klimatologie a makroekologie po paleoekologii.

Martin Konvička (*1969) vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě UP v Olomouci. Po řadě dobrodružství získal doktorský titul na katedře zoologie Biologické fakulty Jihočeské univerzity. Nyní působí na Přírodovědecké fakultě JU a v oddělení biodiverzity a ochrany přírody Entomologického ústavu AV ČR. Zabývá se výukou ochrany přírody a zkoumá všechny různé aspekty života motýlů, v poslední době také v souvislosti se snahami o návrat velkých kopytníků do České republiky.

Strávil s tímto vývojem většinu dospělého života, malým dílkem jako účastník, mnohem víc jako pozorovatel. V přednášce se pokusí ukázat, že ochrana hmyzu je současně ochranou přírodních procesů, ekosystémových služeb, potravinové základny, kultury – a může být zábavná a možná i výnosná. Krom věcí, které všichni znáte, předvede i pár dosud nepublikovaných výsledků svých studentek, kterým by rád poděkoval tím, že jim přednášku věnuje.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=a5B8PaKyQyI

11.5.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Lukáše Nádvorníka na téma Spintronika na terahertzových vlnách

Posted on by Vítězslav Škorpík

Bezpečnější, hustější a rychlejší. Takové počítačové paměti slibuje spintronika, vědní obor o nové elektronice, která zohledňuje nejenom elektrický náboj, ale také spin částic. A je to právě snaha o velmi vysokou rychlost zápisu dat, která přesunula spintronický výzkum také do laserových laboratoří. V této přednášce se tedy kromě obecného úvodu do spintroniky dozvíte i o tom, proč jsou ve výzkumu potřebné extrémně krátké laserové záblesky, pro které je nanosekunda jako věčnost, a jaké otázky pomohou vyřešit terahertzové pulzy – elektromagnetické záření z mírně tajemného koutu elektromagnetického spektra.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=a39naYdfLV8

7.5.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Martina Feruse na téma Alchymie cizích světů aneb malý kurz astrochemie

Posted on by Vítězslav Škorpík

Děje probíhající v mezihvězdných oblacích či v atmosférách cizích hvězd a planet jsou natolik odlišné od chemie, která nás v běžném životě obklopuje, že je lze s trochou nadsázky nazvat alchymií, tedy něčím na pomezí kouzel a chemie. Nejprve se vydáme na cestu vedoucí od prvních atomů a molekul formujících se na samém počátku existence našeho vesmíru přes vznik všech prvků periodické soustavy při hrozivém výbuchu supernovy až ke zhroucení mezihvězdného oblaku obsahujícího základní stavební kameny vzniku hvězd, planet i života. Poté nahlédneme do současného chemismu utvářejícího povrch a atmosféru planet Sluneční soustavy a svou cestu zakončíme v atmosférách cizích hvězd a exoplanet.

Martin Ferus vystudoval fyzikální chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a od roku 2005, tj. od bakalářských studií, působí v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Jeho prvotní specializací bylo studium spalovacích procesů pomocí spektroskopických technik (v rámci bakalářské práce), v ústavu dále realizoval svou diplomovou práci a posléze i dizertační práci (obhájena v roce 2012, téma Studium nestabilních částic a prekurzorů biomolekul pomocí spektroskopických technik).

V současnosti pracuje jako vědecký pracovník v Oddělení spektroskopie, kde dosáhl celé řady vědeckých výsledků. V rámci spektroskopických experimentů s laserovou ablací se dnes mj. věnuje identifikaci nových, dosud nepopsaných spektrálních přechodů vysoce excitovaných atomů ve spektrech Slunce a hvězd. O této problematice úspěšně přednáší studentům PřF UK v Praze a v popularizační formě i středoškolákům v rámci různých programůústavu. Ve vzdělávacím a popularizačním projektu ÚFCH JH s názvem Tři nástroje je již několik let zapojen jako školitel odborných SŠ praxí a stáží.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=MY9JlklJCSE