Vhodné pro SŠ

2.3.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Davida Černého na téma Etika očkování

Posted on by prokop.alex

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na úterý 2. března v 17 hodin
na přednášku Davida Černého na téma Etika očkování
Etika očkování nepochybně vzbuzuje silné emoce. Snaží se totiž odpovědět na otázku, zda a za jakých podmínek by očkování mělo být dobrovolné a ponecháno na uvážení rodičů (a dospělých), či zda by mělo být povinné. V takém případě se etika táže, jaké prostředky jsou přípustné k efektivnímu vynucování povinnosti vakcinace. V této přednášce se pokusím ukázat, že očkování by povinné být mělo a kromě vzácných a jasně definovaných podmínek by tato povinnost neměla připouštět výjimky.
David Černý studoval filosofii na univerzitách v Bologni a Římě a posléze získal doktorát z filosofie na Karlově univerzitě v Praze. V současné době je vědeckým pracovníkem Ústavu státu a práva AV ČR a Ústavu informatiky AV ČR.
Jeho výzkum se zaměřuje na morální filosofii a personální ontologii, v poslední době zvláště na filosofické a etické implikace umělé inteligence a robotiky. Je autorem samostatné monografie Princip dvojího účinku. Zabíjení v mezích morálky (Academia, 2016) a spoluautorem dalších knih o etice interrupcí, právech zvířat, výzkumu kmenových buněk, principu dvojího účinku a etice smrti a umírání. V současné době pracuje na monografii s názvem Eutanazie a dobrý život. Publikuje také v odborných filosofických časopisech.

19.2.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Martina Přečka na téma Jaderná chemie – od energetiky až po radiolýzu

Posted on by prokop.alex

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás srdečně zvou na pátek 19. února v 17 hodin
na přednášku Martina Přečka na téma Jaderná chemie – od energetiky až po radiolýzu
Přednáška se pokusí o praktický přehled nepříliš známého oboru jaderné chemie. Podíváme se na významné okolnosti jeho vzniku, na nichž se podílely i české horniny, dále na jeho současné dělení, a pak zejména na současný význam oboru jak v jeho aplikacích v průmyslu (zejména v jaderné energetice, medicíně a také v potravinářství) i ve vědeckých oborech mimo jaderné vědy (radiostopovací a izotopové metody). Na závěr přiblížíme i pracoviště přednášejícího (laserové centrum ELI Beamlines), kde se chystá studium radiačně-chemických procesů pomocí laserem řízené pulzní radiolýzy.
Martin Přeček v současné době pracující v oddělení Radiační a chemické fyziky Fyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i., na přípravě výzkumu ultrarychlé pulzní radiolýzy při projektu laserového střediska ELI Beamlines.

16.2.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jaromíra Beneše na téma Změny sídelní struktury a otázky kontinuity  obyvatel na území Čech v době poledové: pohled soudobé archeologie a biologie

Posted on by prokop.alex

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás srdečně zve na úterý 16. února v 17 hodin
na přednášku Jaromíra Beneše na téma Změny sídelní struktury a otázky kontinuity 
obyvatel na území Čech v době poledové: pohled soudobé archeologie a biologie
Otázka původu obyvatelstva Čech je dosud silně ovlivněna národní mytologií. Ta v sobě může skrývat vzdálený odraz vývoje lokální lidské populace. Poslední desetiletí přineslo v archeologii řadu nových dokladů o dynamice sídelních procesů od konce doby ledové do raného novověku. Tyto poznatky ukazují jak na pestrost lidských populací, ale i na dlouhodobý souběh různých ekonomických strategií. Genetická mapa pak ukazuje starobylost populací, ale i efekt tavícího kotle, kterým česká kotlina vždy byla a je.
Jaromír Beneš (*1958) vystudoval archeologii na FF UK Praha a botaniku na PřF JU v Českých Budějovicích, kde vede Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie. Zabývá se problematikou počátků zemědělství a historickou archeobotanikou. Vedl výzkumy neolitu v České republice, na zahraničních expedicích a výzkumech v Egyptě a v Itálii poskytuje archeobotanickou podporu. Autor knihy více jak jedno sta odborných studií, několika odborných i populárních knih.

12.2.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku přednášku Lukáše Čížka na téma Paradoxy ochrany hmyzu v České kotlině: Občanská věda jako nepromlčitelný zločin a další historky ze zeleného podsvětí

Posted on by prokop.alex

Technecium a popularizační sekce Sisyfa – Pátečníci Vás srdečně zve na pátek 12. února v 17 hodin
na přednášku Lukáše Čížka na téma Paradoxy ochrany hmyzu v České kotlině: Občanská věda jako nepromlčitelný zločin a další historky ze zeleného podsvětí
Ohrožené druhy často zoufale potřebují naši pomoc. Snahy o jejich ochranu v České republice často ignorují základní biologické zákonitosti i zdravý rozum. Reprezentanti státní moci volí ty nejsnazší cesty, za bagatelní přestupky tvrdě stíhají jednotlivce, ale plošnou likvidaci zvláště chráněných druhů velkoryse ignorují. Pokud doma pietně uchováváte malou sbírku motýlů, které před sto lety nachytal Vás pradědeček, možná k Vám naběhnou policejní zakuklenci a skončíte za mřížemi. Pokud ale zahubíte tisíce chráněných motýlů, třeba tím, že zdevastujete podstatný kus třeba chráněné krajinné oblasti Pálava, buďte v klidu. Česká inspekce životního prostředí nehne ani brvou. Tak dnes (ne)fungují zákony a instituce, které kdysi vznikly k ochraně přírody.
Lukáš Čížek vystudoval entomologii na Biologické fakultě Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích. Z lesů a stepí mírného pásu, kde od dětství honil brouky a hady, se přes krátkou exkurzi do ekologie mokřadů a delší exkurzi do ekologie tropických lesů dostal k ekologii a ochranářské biologii lesů a stepí mírného pásu a jejich šestinohých obyvatel. Pokouší se přispět k tomu, aby se z ochrany přírody stala racionální a efektivní činnost. Pracuje na Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR, přednáší na Jihočeské univerzitě a občas i jinde.

5.2.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Davida Heyrovského: Temná hmota ve vesmíru

Posted on by prokop.alex

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfos – Pátečníci Vás srdečně zve v pátek 5. 2. 2021 od 17h

na přednášku Davida Heyrovského: Temná hmota ve vesmíru

Pokud by se toto potvrdilo, vedlo by to k překvapivému výsledku, že se temná hmota vyskytuje v daleko vyšší hustotě než hmota zářící,“ popsal v roce 1933 astronom Fritz Zwicky důsledek vyplývající z jeho měření rychlostí galaxií v kupě galaxií. Dnes, po téměř 90 letech, na existenci temné hmoty, na její vlastnosti a na její klíčovou roli při vzniku struktur ve vesmíru poukazuje řada nezávislých astronomických pozorování. Překvapivým výsledkem však temná hmota zůstává i nadále, dokud se nepodaří experimentálně určit její složení.

David Heyrovský studoval teoretickou fyziku na Matematicko fyzikální fakultě UK (Mgr.), astronomii na Harvard University (PhD), pracuje na Ústavu teoretické fyziky MFF UK, zabývá se teoretickou astrofyzikou, zejména gravitačním čočkováním.

Live stream přednášky Temná hmota ve vesmíru: https://youtu.be/GLUvkL4d8ok
PROGRAM PÁTEČNÍKŮ NA 1Q/2021 ZDE

26.1.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Robina Kopeckého na téma O robotech a lidech – experimentální filosofie interakce stroje a člověka

Posted on by prokop.alex

Techencium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás srdečně zve na úterý 26. ledna v 17 hodin
na přednášku Robina Kopeckého na téma O robotech a lidech – experimentální filosofie interakce stroje a člověka
V blízké budoucnosti budou lidé v těsném každodenním styku s roboty. Pomáhat nám budou robotičtí lékaři nebo učitelé cizích jazyků, na druhou stranu je také možné, že v některých státech budou na obyvatele dohlížet robotičtí policisté nebo vojáci. V Přednášce si si představíme zkoumané interakce člověka a stroje a filosofické intuice dospělých i dětí o lidské a robotické mysli a tváři (koncept „uncanny valley“).
Robin Kopecký, absolvent filosofie na FF UK a teoretické a evoluční biologie na PřF UK. Pracuje jako vědecký pracovník na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a PřF UK, je interním členem Centra Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a technice. Zabývá se filosofií techniky, experimentální filosofií a studiem morálního soudu.

19.1.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Vladimíra Wagnera na téma Současnost a budoucnost jaderné energetiky

Posted on by prokop.alex

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci bych Vás srdečně zve na úterý 19. ledna v 17 hodin
na přednášku Vladimíra Wagnera na téma Současnost a budoucnost jaderné energetiky
Ve světě už je v provozu sedm typu reaktorů III. generace, celkově 22. Několik desítek dalších je ve výstavbě. Ukazuje se, že řada nadějí, které se do nich vkládají, se daří plnit. Zároveň se velké úsilí věnuje do oblasti malých modulárních reaktorů, které by umožnily proniknutí jaderné energetiky do decentralizovaného sektoru a teplárenství. Do provozu se dostala plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov a v Číně se spouští malý modulární vysokoteplotní plynem chlazený reaktor HTR-PM. Ten je zároveň příkladem nové koncepce reaktoru IV. generace. Některé typy těchto reaktorů, například rychlé sodíkové reaktory, by mohly přispět k uzavření palivového cyklu a efektivnímu využití dostupného paliva. Zde je také pokrok. Důležitost jaderné energetiky i pro Českou republiku vystupuje hlavně s tlakem na snižování environmentálních dopadů a přechod k nízkoemisní energetice. V přednášce se pokusím o přehled její současnosti a budoucnosti.
Vladimír Wagner po studiu jaderné fyziky na MFF University Karlovy v Praze začal pracovat na oddělení jaderné spektroskopie v Ústavu jaderné fyziky AVČR v Řeži u Prahy nejdříve ve skupině zabývající se studiem struktury jádra pomocí metod jaderné spektroskopie a od roku 1990 ve skupině relativistických těžkých iontů. Zde také dokončil diplomovou a aspirantskou práci. Zaměřovaly se na experimentální studium struktury deformovaných jader. V současné době se zabývá hlavně studiem horké a husté jaderné hmoty. Taková hmota vzniká například při výbuchu supernov a lze ji najít uvnitř neutronových hvězd. V laboratoři můžeme takovou hmotu získat ve srážkách těžkých jader na velmi vysoké energie (rychlosti blízké rychlosti světla). Zabývá se také výzkumem možnosti využití produkce neutronů pomocí tříštění jader protony s velmi vysokou energií a využitím tohoto procesu pro „spalování“ jaderného odpadu.

15.1.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Michala Waltera na téma Alternativci na českém psychotrhu

Posted on by prokop.alex

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na pátek 15. ledna v 17 hodin
na přednášku Michala Waltera na téma Alternativci na českém psychotrhu
Cílem přednášky je zmapovat českou alternativní psychologickou a částečně i psychoterapeutickou scénu. Nejprve si stručně nastíníme situace v ČR. Pohovoříme o právo svobodné volby a o vědeckém a nevědeckém přístupu. Zaměříme se na tzv. „osobní rozvoj“ v ČR. Podrobněji se podíváme na situaci na sociálních sítích, zejména na Facebooku. Řekneme si něco o situaci v oblasti psychodiagnostických metod, jaký je jejich legislativní rámec a ochrana klientů či pacientů. V poslední části našeho povídání se více zaměříme na alternativní psychology a psychoterapeuty a představíme si možné cesty jak z toho ven?
Michal Walter je dopravní psycholog akreditovaný Ministerstvem dopravy ČR a certifikovaný lektor rehabilitace řidičů. Od roku 2017 vykonává funkci předsedy Unie psychologických asociací ČR (www.upacr.cz) a je členem Asociace dopravních psychologů ČR (www.dopravnipsychologovecr.cz). Absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor psychologie – pedagogika a postgraduálního studia psychologie (včetně dopravní psychologie). Na Facebooku je jedním ze správců skupiny Psychokraviny.

13.1.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí (vyjíměčně ve středu od 18h!) přednášku Tomáše Petráska na téma Všechno na Mars! Vyřeší nejnovější sondy záhadu života na rudé planetě?

Posted on by prokop.alex

Technecium ve spolupáci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na středu 13. ledna v 18 hodin
na přednášku Tomáše Petráska na téma Všechno na Mars! Vyřeší nejnovější sondy záhadu života na rudé planetě?
V létě loňského roku odstartovaly k Marsu dvě velké, přístroji nabyté sondy. V roce 2022 bude následovat další. Odhalí konečně, jestli na Rudé planetě byl, nebo stále je život?
Tomáš Petrásek se narodil v roce 1984 v Praze, vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK, v současné době pracuje ve Fyziologickém ústavu AV ČR a Národním ústavu duševního zdraví, kde se zabývá výzkumem mozku a chování. Ve volné čase se věnuje popularizaci astronomie a astrobiologie. Je autorem populárně naučné série Vzdálené světy (společně s Igorem Duszkem), zabývající se problematikou exobiologie, a stejnojmenné webové stránky. Na pole sci-fi vstoupil novelou Poslední hlídka (ve sborníku Mlok 2007, samostatně vyšla v roce 2012) a povídkami Tvůrci (Kočas 2009) a Bensonové efekt (v antologii Terra Nullius, 2015).