Věda

26.5.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Svatopluka Civiše na téma Chemie CO2 a TiO2 aneb od dýchajících minerálů k životu na Marsu

Posted on by Vítězslav Škorpík

Chemická evoluce raných terestrických planet je dlouhodobou záhadou, která souvisí s nejistotou chemického složení atmosféry a možnosti syntézy biomolekul. V této studii je navržen nový alternativní scénář původu metanu na Marsu a terestrických planetách. Atmosféry Marsu a jiných planet bohatých na oxid uhličitý mohou být abioticky přeměněny na směs metanu a oxidu uhelnatého pomocí „methanogeneze“ na porézních minerálních fotoaktivních površích působením měkké UV radiace. Na mladých planetách vystavených silnému bombardování mezihvězdnou hmotou může být tento proces následován syntézou biomolekul z této reaktivní redukční atmosféry nárazem indukovaných šokových vln. Navrhovaný mechanismus methanogeneze může pomoci odpovědět na otázky týkající se vzniku metanu a oxidu uhelnatého pomocí fotochemických procesů, vzniku biomolekul na rané Zemi a na dalších terestrických planetách a zdroje a sezónních změn koncentrací metanu na Marsu.
Svatopluk Civiš (*1955) se v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v. v. i., zabývá aplikovanou a experimentální spektroskopií v oblasti vysoce citlivých analytických technik, dálkové detekce molekul, atomů a iontů ve vesmíru, laboratorních metod pro simulaci procesů v mezihvězdném prostoru, planetárních a hvězdných atmosférách a chemií laserového plazmatu a elektrických výbojů o vysoké energii.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

19.5.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Marie Heřmanové na téma Zkušenost proti vědomostem – šíření konspiračních teorií na sociálních médiích

Posted on by Vítězslav Škorpík

V mediální i veřejné debatě se poslední dobou často skloňují konspirační teorie. Z vnějšího pohledu to vypadá, že jsou na vzestupu a konspiračním vysvětlením politických událostí věří stále vice lidí. Z tohoto nárůstu jsou zároveň často “obviňovány” platformy jako Facebook nebo Instagram. Máme ale skutečně nyní ve společnosti vice konspirátorů než dříve a mohou skutečně sociální sítě šíření konspirační teorií podporovat a pokud ano, tak co přesně způsobují? Přednáška se zaměří se na fenomén konspirací v současném digitálním prostředí a zaměří se na to, jak se konspirace na sociálních sítích proměňují a šíří, v čem mohou být pro členy a členky různých online komunit přitažlivé a kdo a jak na sociálních sítích získává autoritu a vliv skrze nabízení alternativních vysvětlení společenského dění. Rozebere také konkrétně pojem “konspiritualita”, který vysvětluje současný překryv spirituálního a konspiračního obsahu v online prostředí a představí konkrétní příklady z českého prostředí.
Marie Heřmanová je sociální antropoložka, aktuálně působí na Sociologickém ústavu Akademie věd ČR jako vědecká pracovnice a výzkumnice v Institutu SYRI. Jejím hlavním výzkumným zájmem jsou sociální média, online identity a komunity, kultura influencerů, šíření konspirací a dezinformací a genderové nerovnosti v online prostorech, zaměřuje se metody etnografického a kvalitativního výzkumu v online prostředí. Kromě akademické práce také příležitostně publikuje v médiích a spolupracuje s neziskovými organizacemi.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

5.5.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Petry Procházkové na téma Proč se vývoz demokracie do Afghánistánu nevydařil?

Posted on by Vítězslav Škorpík

O šesti letech života v orientu, o střetu Západu s Východem a toleranci k afghánské jinakosti. Proč se Afghánky nechtějí rozvádět a jak vnímají svá práva? Mají také práva afghánští muži?
Petra Procházková (*1964) od roku 1989 pracovala v obnovených Lidových novinách. V roce 1992 odjela jako jejich zpravodajka do Moskvy a působila na území bývalého SSSR až do roku 2001. Byla zpravodajkou z řady válečných konfliktů v Asii i Africe, věnovala se krizovému zpravodajství. Založila agenturu Epicentrum, kterou společně s Jaromírem Štětinou řadu let vedla. V roce 2001 byla z Ruska vypovězena. Do roku 2006 pracovala v Afghánistánu. Po návratu do ČR se věnovala bývalému SSSR, Střední Asii, Afghánistánu. V roce 2018 přešla do Deníku N, kde působí dodnes.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

28.4.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jitky Lindové na téma Význam kognitivních adaptací v komunikaci a spolupráci v dlouhodobém partnerském vztahu

Posted on by Vítězslav Škorpík

Lidská rozvinutá sociální kognice, jako například schopnost teorie mysli, a komunikace včetně vyjadřování a rozpoznávání emočních stavů patří mezi klíčové adaptace, které odlišují kognitivní schopnosti člověka od schopností zvířat. Za hlavní selekční tlak, který podnítil jejich rozvoj u člověka, je zpravidla pokládaný komplexní sociální život, stojící na spolupráci v rámci skupiny. Nicméně nejen širší společnost, ale i romantický pár – komplexní kooperativní jednotka, která se vyznačuje dělbou práce a sdílením zdrojů – může představovat kontext, ve kterém jsou tyto schopnosti obzvláště výhodné. V přednášce se podíváme na to, jakou výhodu mohou sociálně kognitivní a komunikační schopnosti v partnerství přinášet a jaký vliv mají na kvalitu vztahu.
Jitka Lindová je seniorní výzkumná pracovnice Centra pro výzkum sexuálního zdraví a intervence. Je sociální psycholožka a etoložka, působící dále také na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze, kde vede Katedru psychologie a věd o životě. Absolvovala psychologii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy a biologii na Přírodovědecké fakultě téže univerzity. V roce 2019 obdržela titul docent v oboru sociální psychologie na Masarykově univerzitě v Brně.
Výzkumně se věnuje neverbálnímu chování během iniciace a udržování romantického vztahu a zaměřuje se na jeho evoluční, vývojové a psychické aspekty. V současnosti je řešitelkou projektů partnerské komunikace a vývoje mezipohlavního chování a dvoření u dívek a žen. Ve svých výzkumech využívá především experimentální a kvantitativní přístupy, doplněné o kvalitativní analýzy a pozorování chování a komunikace. Vedlejšími projekty jsou studium partnerské spokojenosti, udržování partnerského vztahu, souvislosti neverbálního chování a osobnosti a preverbálních vokalizací kojenců.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

21.4.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Pavla Váni a Radka Žemličky na téma Wigner, vědomí a cesta ke standardnímu modelu

Posted on by Vítězslav Škorpík

Radek Žemlička: Role vědomí pro interpretaci kvantové mechaniky ve filozoficko-fyzikální práci Jenö Wignera
Pavel Váňa: Práce v CERN a nároky kladené na fyzikální teorie v kontextu historie Standartního modelu částicové fyziky.
Dva 30 minutové příspěvky dají nejprve nahlédnout na historii filozofického problému fyziky mikrosvěta, ze kterého dodnes těží pseudověda a v kontrastu s ní se pak podíváme na podobu seriózního výzkumu na poli částicové fyziky na MFF UK a v CERN. Po prezentacích bude následovat beseda s publikem.
Radek Žemlička vystudoval na MU v Brně obor Obecná fyzika a na něj navazující magisterský a doktorský obor Fyzika plazmatu. V dnešní době se věnuje fyzikálním simulacím a experimentům na pozici Scientist ve švýcarské firmě Evatec AG, která vyvíjí plazmové technologie pro tvorbu čipů, polovodičů a elektromagnetických filtrů. Mezi jeho záliby patří filozofie poznání a absolvoval například semestrální kurz Filozofie vědy pořádaný Oxfordskou univerzitou. Ve volném čase se věnuje rovněž tvorbě na YouTube na kanále Maxwellovi démoni.
Pavel Váňa se narodil v roce 1997 v Uherském Hradišti. Vystudoval obor Obecná fyzika na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. Poté pokračoval ve studiu částicové a jaderné fyziky v navazujícím magisterském studiu a nyní doktorském studiu na MFF UK. Věnuje se studiu produkce charmonií ve srážkách těžkých iontů na Velkém hadronovém urychlovači LHC v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) v rámci kolaborace ATLAS.
Mezi jeho koníčky patří fotografování, požární sport a astronomie. Již několik let působí jako vedoucí na Astronomické expedici, což je letní škola astronomie s mnohaletou tradicí, a od roku 2021 je předsedou Amatérské prohlídky oblohy, sekce České astronomické společnosti.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

14.4.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jiřího A. Svobody na téma Interdisciplinární pohled na minulost. Příklad českého paleolitu.

Posted on by Vítězslav Škorpík

Pod pojmem „paleolit“ se za posledních sto let ustálila jednoduchá a nepříliš lichotivá představa. Přednáška chce ukázat, jak současný výzkum tuto uniformní vizi postupně mění v dynamické „dějiny“ migrací a adaptací Homo sapiens. Nové inspirace aktuálně vnáší paleogenetika, jejíž výsledky se pokusíme korelovat s fluktuacemi pleistocenního klimatu a s fosilním archeo/antropologickým záznamem. Příkladem bude území v samém centru Evropy – dnešní ČR (což je i téma chystané kolektivní knihy).
Jiří Svoboda je přední odborník na paleolit, paleoantropologii a geologii kvartéru a pokračovatel ve vedení slavných výzkumů areálu Dolní Věstonice – Pavlov a dalších významných paleolitických lokalit (Stránská skála, Předmostí u Přerova, Petřkovice). Vůdčí osobnost mezinárodních vědeckých týmů, univerzitní pedagog.
Na Karlově univerzitě vystudoval archeologii a historii, poté pokračoval ve studiu geologie na Université de Provence v Marseille. Pracoval nejprve v Moravském zemském muzeu v Ústavu Anthropos, od roku 1981 působí v Archeologickém ústavu AV ČR v Brně, kde byl vedoucím Střediska pro výzkum paleolitu a paleoetnologie a výzkumné základny v Dolních Věstonicích. V letech 2010-2019 byl ředitelem Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Výsledky svých četných výzkumů, z nichž řada byla realizována v zahraničí (Sahara, Sibiř, Ohňová země, aj.) publikoval ve 380 statích a 30 monografiích. Byl dlouholetým editorem monografické řady Dolnověstonické studie, členem redakčních rad mezinárodních časopisů a vědeckých komitétů.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

1.4.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Davida Černého na téma Můžeme přežít kousnutí zombie? Osobní identita v extrémních situacích.

Posted on by Vítězslav Škorpík

Kousnutí zombie nám (snad) v nejbližší době nehrozí, může ale poskytnout dobré východisko o přemítání nad tím, jak velké změny vlastně můžeme přežít a zachovat si (alespoň v nějaké podobě) vlastní identitu. U zombií ale nezůstaneme, i když jsou tak fascinující. Posuneme se do oblasti vědecko–technické imaginace se všemi těmi teleporty, nahráváním mysli do počítače a samoreplikujícími se sondami, které pro nás možná jednou budou dobývat vesmír. Většinou si myslíme, že kousnutí zombie přežít nemůžeme, ale přenos teleportem či upload mysli ano. Je to ale pravda? Právě nad tím se budeme během této přednášky společně zamýšlet.

31.3.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Kateřiny Thorové na téma Autismus – mýty a fakta

Posted on by Vítězslav Škorpík

Osmdesát let odborníci zkoumají autismus. Názory na příčiny, symptomatiku i terapii prošly bouřlivým vývojem, mnohdy se ukázalo, že šlo o slepé uličky. Velká část vědění stále čeká na své odhalení. Díky četným výzkumům však víme stále víc.
Mýty provází autismus od počátků jeho existence a bohužel se i cyklicky opakují bez ohledu na dostupná fakta. V přednášce se budeme věnovat aplikaci výsledků vědeckého bádání do praxe i dopadu nepodložených informací na životy lidí s autismem a jejich rodin.
Kateřina Thorová je klinická psycholožka, která se v České republice jako první specializovala na práci s dětmi s poruchami autistického spektra. Věnuje se přednáškové a supervizní činnosti ve zdravotnických, sociálních i vzdělávacích zařízeních. Založila občanské sdružení Asociace pomáhající lidem s autismem (APLA), podílí se na řadě projektů a grantů, které se snaží zlepšit situaci lidí s pervazivními vývojovými poruchami v České republice.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

24.3.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Vladimíra Kopeckého na téma Co je zač Ramanova spektroskopie? Aneb s lasery na Mars a dále

Posted on by Vítězslav Škorpík

Viděli jste někdy tak podivného vědce jako byl C.V. Raman? Tolik smůly a štěstí kolem Nobelovy ceny se hned tak nevidí! Jak funguje vibrační spektroskopie o které většinou ani matfyzáci mnoho netuší? A co to má společného se „šmírováním roztřesených“ molekul, celníky, prezidentovým alkoholismem, diagnostikou rakoviny a hlavně s tím co se děje na Marsu a může dít při výzkumu Europy? Vladimír Kopecký vystudoval biofyziku a chemickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde v současnosti působí jako odborný asistent na Fyzikálním ústavu. Zabývá se především vibrační spektroskopií a výpočty biomolekul; za tuto práci obdržel řadu vědeckých ocenění. Je autorem několika desítek vědeckých a několika set popularizačních článků, příležitostně jej můžete slyšet i na rozhlasových vlnách. Mezi jeho zájmy patří popularizace astronomie a biofyziky, a proto začal mezi prvními na světě přednášet vysokoškolský kurz astrobiologie. Je šéfredaktorem populárně naučného časopisu Astropis. Mezi jeho koníčky patří kromě amatérské přírodovědy také cestování, především po Japonsku a Asii, historie, kaligrafie a zahrádkaření.

22.3.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jana Špačka na téma Proč je Venuše žlutá a jak najít život na Marsu před příletem prvních astronautů

Posted on by Vítězslav Škorpík

Carl Sagan poposal barvu Venuše jako „světle citronově žlutou“. Přestože se spekulace o Venušině citrónové barvě v odborné literatuře objevují již od roku 1926, dodnes zůstává barva mraků kyseliny sírové nad Venuší nevyřešenou záhadou. Žádná z hypotéz představených během posledních sta let nebyla přijata jako uspokojivé vysvětlení. Já jsem byl najat skupinou z MIT, abych jim pomohl tuto záhadu vyřešit. Můj návrh podložený laboratorními pozorováními ukazuje, že zbarvení mraků Venuše může být způsobeno směsí organických látek.
Tato hypotéza bude v roce 2025 testována během první soukromé interplanetární mise. Raketa Electron společnosti Rocket Lab doručí sondu, která bude během sestupu atmosférou Venuše měřit fluorescenci oblačných kapének. Pokud je žlutavé zbarvení oblak Venuše způsobeno organickými látkami, které předvídá moje hypotéza, měli bychom pozorovat jejich charakteristickou fluorescenci.
Mars
Přestože se astrobiologové shodují na tom, že život na Marsu asi spíše je, a jeho nalezení se považuje za jeden z hlavních cílů výzkumu Marsu, žádná vládní organizace v současné době po životě na Marsu nepátrá. Co více, žádná vládní organizace po něm v dohledné době pátrat ani neplánuje a to i přes to, že USA, Čína a SpaceX mají v plánu vyslat lidi na Mars již během třicátých let.
V přednášce představím mezinárodní projekt ALFA Mars (alfamars.org), jehož cílem je najít život na Marsu ještě před příletem prvních astronautů.
Jan Špaček
Firebird Biomolecular Sciences, LLC, 13709 Progress Blvd N134, Alachua, FL 32615,
Foundation for Applied Molecular Evolution, FfAME.org 13709 Progress Blvd., Alachua, FL 32615
ALFA Mars, alfamars.org
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/