2.8.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Scarlett Rauschgoldové na tém Sci-fi ve stínu atomové bomby

Za pár dní uplyne 79 let od svržení atomových bomb na japonská města Hirošima a Nagasaki. Po srpnu 1945 náš svět už nemůže být takový, jaký byl. V této přednášce se podíváme na to, jak hrozbu jaderné války reflektovala knižní i filmová díla žánru sci-fi. Připomeneme jak ta velmi slavná, tak také některá dnes – často neprávem – skoro zapomenutá. Jedná se samozřejmě o jistý osobní „výběr z hroznů“ ze strany přednášející, která je dlouholetou fanynkou žánrů sci-fi a fantasy a na téma Star Wars obhájila diplomovou práci.

Scarlett Rauschgoldová vystudovala právnickou fakultu MU a poté se specializovala na ústavní právo, politologii, mezinárodní a evropské právo. K tomu později vystudovala i magisterský obor „Dějiny evropské kultury“ na Katolické teologické fakultě UK. Je vášnivá scifistka, píše sci-fi a fantasy povídky a jezdí na cony, přičemž na těch conech už minimálně 15 let přednáší nejen o své velké vášni Star Wars, ale také o historii – kde se snaží publikum přesvědčit, že výklad dějin dle Jiráska je naprostá pitomost.

Facebooková událost: https://www.facebook.com/events/843444877374174

YouTube: https://www.youtube.com/watch?v=3bGB6V1Kdd8

26.7.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Pavla Gabzdyla na téma Měsíc plný otazníků

Odpovědi na některé jednoduché otázky bývají mnohdy velmi zapeklité. Nejinak je tomu i v případě našeho Měsíce, o kterém ještě zdaleka nevíme vše. Jeho výzkum v posledních letech ukázal, že náš nejbližší kosmický soused je mnohem komplikovanějším a zajímavějším tělesem, než jsme si doposud mysleli.
Pavel Gabzdyl (* 1974) pracuje na Hvězdárně a planetáriu Mikuláše Koperníka v Brně. Zabývá se především planetárními vědami, které vyučuje na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 1991 se věnuje projektu Prohlídka Měsíce, jenž přibližuje zajímavá místa měsíčního povrchu. Je autorem nebo spoluautorem řady populárních astronomických publikací a vzdělávacích pořadů pro brněnské planetárium (např. Extrémní vesmír, Kde se vzalo Brno?, Měsíční podvod?). V roce 2007 po něm byla pojmenována planetka číslo (43 971) Gabzdyl. Za nejpodivuhodnější místo ve vesmíru považuje naši Zemi.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1017945649706362/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=dm5Ws5yw3Rw
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

19.7.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jany Ciglerové na téma Bude Donald Trump prezidentem USA a co v takovém případě čeká Evropu a svět?

Nedávný pokus o atentát na Donalda Trumpa na americké politické scéně všechno změnil. Na obou stranách politického spektra se voliči i politici sjednotili za svými lídry a ti tím incidentem velmi posílili. Vydrží to ale ty čtyři zbývající měsíce do prezidentských voleb? Průzkumy dávají navrch republikánskému kandidátovi, který má velmi jiné představy o tom, jak a kam USA bude směřovat. Některé z jeho plánů, například na situaci v Ukrajině, může mít přímý dopad na život v Česku. Přijďte si poslechnout zpravodajku Deníku N v USA Janu Ciglerovou tento pátek na přednášce Pátečníci.
 
Jana Ciglerová vystudovala žurnalistiku na FSV v Praze a International Journalism na City University v Londýně. Žije v USA a do Deníku N přišla po třinácti letech v MF Dnes na pozici americké zpravodajky. V minulosti působila jako zpravodajka Lidových novin ve Velké Británii, psala pro The Observer a Evening Standard a absolvovala stáž pro zahraniční zpravodaje v Helsinkách. Zajímá se také o témata žen, založila diskusní pořad Tah dámou na ČT, vedla časopis Elle a stála na začátku vzniku přílohy Ona Dnes. Vedle novinářské práce také přednáší pro české i zahraniční studenty médií a žurnalistiky v Praze, v roce 2016 například přednášela na univerzitě Clemson v Jižní Karolíně.
 
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
 
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
 
 
 
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/
 
Omlouváme se za další změnu, kvůli aktuální situaci musí paní Ciglerová odletět do USA dříve, proto došlo k prohození její přednášky s přednáškou pana Gabzdyla.
Příští pátek, to je 26. července, vystoupí astronom Pavel Gabzdyl, který pohovoří a téma Měsíc plný otazníků. Touto přednáškou si připomeneme 55. výročí přistání prvních lidí na Měsíci. 

12.7.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Martina Luláka na téma Ohrožená Antarktida

V přednášce se společně podíváme na americký výzkum, který se věnuje Suchým údolím v Antarktidě, jedněm z nejnehostinnějších a zároveň nejchráněnějších oblastí na planetě Zemi. Představíme si, jak se na Antarktidě pracuje, žije a co se dělá pro její ochranu.
Martin Lulák je student doktorského programu fyzické geografie na Masarykově universitě v Brně. Zabývá se paleoekologií centrálních Špicberk. Od roku 2015 se zúčastnil šesti vědeckých expedic do Arktidy a dvou na Antarktidu. V současné době působí v redakci vědy ČT24 jako redaktor.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/446635011532913
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=nPOrJFM-NHg
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/
Omlouváme se, Původně avizovaný Jiří Kacetl se musel ze zdravotních důvodů omluvit. Pokusíme se s ním domluvit náhradní termín, abyste o přednášku nepřišli.

28.6.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Adély Šimkové na téma Jak uvařit molekuly, které najdou nádor

Proč mají některé léky nežádoucí účinky? A jak docílit toho, aby lék v těle doputoval tam, kam má? Na obě otázky najdeme společně odpověď. A podíváme se, jaké krůčky věda podniká směrem k citlivější nádorové diagnostice a terapii.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Příští pátek, to je 5. července je státní svátek, takže se přednáška nekoná! Uvidíme se znovu v pátek 12. července, kdy vstoupí historik Jiří Kacetl, který promluví na téma Polozapomenutá bitva u Znojma v roce 1809 ve výpovědi dobových pramenů.  

21.6.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jany Nenadalové na téma Proč lidé vnímají duchy a přízraky? Poci, že člověk není sám optikou teorie prediktivního zpracování

Většina z nás někdy zažila pocit, jako bychom snad nebyli sami – slyšíme divné zvuky v okolí, cítíme, jakoby nás někdo pozoroval, lehce se nás dotkl nebo chodil kolem nás. Mohou naše mysli a těla vytvářet tyto pocity čistě na základě prostředí, v němž se ocitneme (jako je tma, ticho a samota)? Jak souvisí s naším předchozím očekáváním a dají se navozovat i cíleně, s pomocí praxí, které nám očekávané smyslové vjemy pomáhají dotvářet? V přednášce se zaměřím na představení svých dvou nedávných výzkumů tzv. pocitu přítomnosti a zobecním je s ohledem na širší teoretický a kulturní kontext.
Jana Nenadalová se věnuje výzkumu zvláštních lidských zkušeností, běžně označovaných jako náboženské, spirituální, mystické, psychedelické a další. Zajímá ji, jaké obecné evolučně vyvinuté kognitivní mechanismy umožňují vznik takových zkušeností a jak jsou provázané s procesy kulturního učení a socializace. V neposlední řadě se také ptá, jaký význam má zažívání náboženských zkušeností z hlediska evoluce. Hlavním teoretickým rámcem jejího výzkumu je tzv. teorie prediktivního vyhodnocování, tedy kognitivně-komputační teorie lidského vědomí a vnímání. Její hlavní výzkumnou metodou je experiment. Kvůli lepšímu pochopení žitého sociálního a kulturního kontextu náboženských zkušeností se ale věnuje také terénnímu výzkumu praxí současné alternativní spirituality.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Příští týden, to je 28. června nás navštíví chemička Adéla Šimková s tématem Jak uvařit molekuly, které najdou nádor? 

7.6.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jarmily Bednaříkové na téma Myšlení a etika starověkého člověka

Představy o jednotě kosmu, ovlivňování řádu, zlatém věku a sakrální moci, role spravedlnosti a správného jednání jako prvky, které udržují řád světa, bezpráví a křivdy jako ohrožení řádu a možný návrat světa do stavu chaosu; smysl státu a práva, povinnosti vlád. Transformace představy jednoty kosmu z mytologického do filozofického myšlení. Vztah starověkých lidí k přírodě (Matka Země, zvířata). Jaká je souvislost mezi jednáním člověka a jeho obživou? Jak zbohatnout, k čemu je bohatství, co s chudými a postiženými?
Jarmila Bednaříková (* 1952) je česká historička zabývající se dějinami pozdní antiky a raného středověku, působící na Ústavu klasických studií Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Publikovala množství knih a odborných studií, ve kterých se zabývala např. problematikou stěhování národů, historii Hunů, germánským státům a sociálním problémům pozdně Římské říše.
Pokračujeme v živých přednáškách. Nicméně pozor! Došlo ke změně místa konání. Od začátku října jsme každý pátek (nejméně) do konce zimního semestru setkávat krátce před pátou v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

31.5.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Kateřiny Hoňkové na téma Ovlivnění genové exprese působením znečištěného ovzduší

Přednáška by měla poskytnout ucelený pohled na to, jak faktory životního prostředí, se zvláštním zaměřením na znečištění ovzduší, ovlivňují náš genom, geny a epigenetiku. Zabývá se mechanismy, kterými mohou znečišťující látky a toxiny v ovzduší vyvolat genetické poškození, změnit genovou expresi a modifikovat epigenetické znaky. Přednáška se bude zabývat nejnovějšími výsledky výzkumu a studiemi, které ilustrují přímý i nepřímý dopad znečištění ovzduší na náš genetický materiál. Budou také diskutovány širší důsledky tohoto poškození a dává je do souvislosti s různými zdravotními následky, včetně zvýšeného rizika rakoviny, respiračních onemocnění a vývojových poruch. Kromě toho se přednáška bude zabývat konceptem epigenetických změn a jejich možnými transgeneračními účinky, což vrhá světlo na dlouhodobé důsledky expozice životnímu prostředí.
Kateřina Hoňková (*1989 v Ostravě) se začala věnovat astronomii na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy v Ostravě. Po několikaletých zkušenostech s pozorováním zákrytových dvojhvězd a fyzických hvězd typu Mira Ceti na tamní hvězdárně svou pozornost upřela zejména na zpracovávání fotometrických dat z robotického dalekohledu FRAM umístěného v Argentině. V současné době provází pozorováním pro veřejnost na ostravské hvězdárně, je členkou výkonného výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS a jako vedoucí CCD skupiny na každoroční Astronomické expedici v Úpici se podílí na praktické výuce pozorování pro zájemce o studium proměnných hvězd. Profesně se zabývá výzkumem na pomezí oborů genetické toxikologie a molekulární biologie v Ústavu experimentální medicíny AV ČR v Praze.
Pokračujeme v živých přednáškách. Nicméně pozor! Došlo ke změně místa konání. Od začátku října jsme každý pátek (nejméně) do konce zimního semestru setkávat krátce před pátou v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
 
Příští týden, to je 7. května, přijde Jarmila Bednaříková, které promluví na téma Myšlení a etika starověkého člověka