29.1.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Petra Janečka na téma Městské legendy, hoaxy a fámy v době koronaviru

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás srdečně zve na pátek 29. ledna v 17 hodin
na přednášku Petra Janečka na téma Městské legendy, hoaxy a fámy v době koronaviru
Uplynulý rok opanovalo mediální i obecně veřejný prostor jedno hlavní téma: globální pandemie koronaviru Covid-19. Podobně jako tomu bylo před pěti lety během takzvané evropské migrační krize, přítomnost jediného dominantního celospolečenského tématu, které navíc disponovalo výrazným potenciálem vzbuzovat kontroverze, způsobila i nebývalé šíření neoficiálních, neověřených a často falešných informací: městských legend, hoaxů a fám. Přednáška představí výběr těch nejvlivnějších a nejpopulárnějších s důrazem na situaci v České republice, které se bude snažit interpretovat z etnologického, respektive folkloristického úhlu pohledu.
Petr Janeček je pražský etnolog a folklorista. Vystudoval etnologii na Filozofické fakultě a humanitní studia na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze.
V současnosti pracuje v Národopisném oddělení Národního muzea a externě přednáší na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze.
Absolvoval badatelské pobyty a prováděl terénní a archivní výzkumy v USA, Rakousku, Polsku a Slovinsku. Badatelsky se zaměřuje především na výzkum současného slovesného folkloru a teorii, metodologii a historii folkloristiky. O slovesném folkloru a příbuzných tématech publikuje v odborném, kulturním i společenském tisku.
V roce 2006 publikoval první českou komentovanou sbírku současných pověstí Černá sanitka a jiné děsivé příběhy, která se setkala se značným zájmem široké i odborné veřejnosti a která byla v letech 2007 a 2008 následována dalšími sbírkami Černá sanitka: Druhá žeň a Černá sanitka: Třikrát a dost. Černá sanitka byla formou retrokabaretu z 80. let 20. století zdramatizována brněnským HaDivadlem a do rozhlasové podoby ji inscenovala rozhlasová stanice Český rozhlas Leonardo. Na její motivy vznikl i stejnojmenný patnáctidílný televizní seriál, který od září 2008 vysílá Česká televize.
Je členem International Society for Contemporary Legend Research a České národopisné společnosti. Mezi jeho koníčky patří RPG a cestování po absurdních pamětihodnostech.
PROGRAM PÁTEČNÍKŮ NA 1Q/2021 ZDE

26.1.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Robina Kopeckého na téma O robotech a lidech – experimentální filosofie interakce stroje a člověka

Techencium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás srdečně zve na úterý 26. ledna v 17 hodin
na přednášku Robina Kopeckého na téma O robotech a lidech – experimentální filosofie interakce stroje a člověka
V blízké budoucnosti budou lidé v těsném každodenním styku s roboty. Pomáhat nám budou robotičtí lékaři nebo učitelé cizích jazyků, na druhou stranu je také možné, že v některých státech budou na obyvatele dohlížet robotičtí policisté nebo vojáci. V Přednášce si si představíme zkoumané interakce člověka a stroje a filosofické intuice dospělých i dětí o lidské a robotické mysli a tváři (koncept „uncanny valley“).
Robin Kopecký, absolvent filosofie na FF UK a teoretické a evoluční biologie na PřF UK. Pracuje jako vědecký pracovník na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a PřF UK, je interním členem Centra Karla Čapka pro studium hodnot ve vědě a technice. Zabývá se filosofií techniky, experimentální filosofií a studiem morálního soudu.

19.1.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Vladimíra Wagnera na téma Současnost a budoucnost jaderné energetiky

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci bych Vás srdečně zve na úterý 19. ledna v 17 hodin
na přednášku Vladimíra Wagnera na téma Současnost a budoucnost jaderné energetiky
Ve světě už je v provozu sedm typu reaktorů III. generace, celkově 22. Několik desítek dalších je ve výstavbě. Ukazuje se, že řada nadějí, které se do nich vkládají, se daří plnit. Zároveň se velké úsilí věnuje do oblasti malých modulárních reaktorů, které by umožnily proniknutí jaderné energetiky do decentralizovaného sektoru a teplárenství. Do provozu se dostala plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov a v Číně se spouští malý modulární vysokoteplotní plynem chlazený reaktor HTR-PM. Ten je zároveň příkladem nové koncepce reaktoru IV. generace. Některé typy těchto reaktorů, například rychlé sodíkové reaktory, by mohly přispět k uzavření palivového cyklu a efektivnímu využití dostupného paliva. Zde je také pokrok. Důležitost jaderné energetiky i pro Českou republiku vystupuje hlavně s tlakem na snižování environmentálních dopadů a přechod k nízkoemisní energetice. V přednášce se pokusím o přehled její současnosti a budoucnosti.
Vladimír Wagner po studiu jaderné fyziky na MFF University Karlovy v Praze začal pracovat na oddělení jaderné spektroskopie v Ústavu jaderné fyziky AVČR v Řeži u Prahy nejdříve ve skupině zabývající se studiem struktury jádra pomocí metod jaderné spektroskopie a od roku 1990 ve skupině relativistických těžkých iontů. Zde také dokončil diplomovou a aspirantskou práci. Zaměřovaly se na experimentální studium struktury deformovaných jader. V současné době se zabývá hlavně studiem horké a husté jaderné hmoty. Taková hmota vzniká například při výbuchu supernov a lze ji najít uvnitř neutronových hvězd. V laboratoři můžeme takovou hmotu získat ve srážkách těžkých jader na velmi vysoké energie (rychlosti blízké rychlosti světla). Zabývá se také výzkumem možnosti využití produkce neutronů pomocí tříštění jader protony s velmi vysokou energií a využitím tohoto procesu pro „spalování“ jaderného odpadu.

15.1.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Michala Waltera na téma Alternativci na českém psychotrhu

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na pátek 15. ledna v 17 hodin
na přednášku Michala Waltera na téma Alternativci na českém psychotrhu
Cílem přednášky je zmapovat českou alternativní psychologickou a částečně i psychoterapeutickou scénu. Nejprve si stručně nastíníme situace v ČR. Pohovoříme o právo svobodné volby a o vědeckém a nevědeckém přístupu. Zaměříme se na tzv. „osobní rozvoj“ v ČR. Podrobněji se podíváme na situaci na sociálních sítích, zejména na Facebooku. Řekneme si něco o situaci v oblasti psychodiagnostických metod, jaký je jejich legislativní rámec a ochrana klientů či pacientů. V poslední části našeho povídání se více zaměříme na alternativní psychology a psychoterapeuty a představíme si možné cesty jak z toho ven?
Michal Walter je dopravní psycholog akreditovaný Ministerstvem dopravy ČR a certifikovaný lektor rehabilitace řidičů. Od roku 2017 vykonává funkci předsedy Unie psychologických asociací ČR (www.upacr.cz) a je členem Asociace dopravních psychologů ČR (www.dopravnipsychologovecr.cz). Absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor psychologie – pedagogika a postgraduálního studia psychologie (včetně dopravní psychologie). Na Facebooku je jedním ze správců skupiny Psychokraviny.

13.1.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí (vyjíměčně ve středu od 18h!) přednášku Tomáše Petráska na téma Všechno na Mars! Vyřeší nejnovější sondy záhadu života na rudé planetě?

Technecium ve spolupáci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na středu 13. ledna v 18 hodin
na přednášku Tomáše Petráska na téma Všechno na Mars! Vyřeší nejnovější sondy záhadu života na rudé planetě?
V létě loňského roku odstartovaly k Marsu dvě velké, přístroji nabyté sondy. V roce 2022 bude následovat další. Odhalí konečně, jestli na Rudé planetě byl, nebo stále je život?
Tomáš Petrásek se narodil v roce 1984 v Praze, vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK, v současné době pracuje ve Fyziologickém ústavu AV ČR a Národním ústavu duševního zdraví, kde se zabývá výzkumem mozku a chování. Ve volné čase se věnuje popularizaci astronomie a astrobiologie. Je autorem populárně naučné série Vzdálené světy (společně s Igorem Duszkem), zabývající se problematikou exobiologie, a stejnojmenné webové stránky. Na pole sci-fi vstoupil novelou Poslední hlídka (ve sborníku Mlok 2007, samostatně vyšla v roce 2012) a povídkami Tvůrci (Kočas 2009) a Bensonové efekt (v antologii Terra Nullius, 2015).

5.1.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí novoroční přednášku Petra Jana Vinše na téma Jak se psala Bible – textová kritika a biblické mýty

Technecium Vás ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás srdečně zvou na úterý 5. ledna v 17 hodin
na novoroční přednášku Petra Jana Vinše na téma Jak se psala Bible – textová kritika a biblické mýty
Snesl se text Bible za zvuku andělských polnic z nebe, nebo ho napsali lidé? Bible je nejen posvátná kniha několika náboženství, ale také významná literární památka s velmi komplexní historií vzniku. Také je to asi nejprodávanější text na světě. Co můžeme (a co naopak nemůžeme) říci o pisatelích biblických knih? Existuje jedna „správná“ verze Bible? A proč si biblický text mnohdy protiřečí? Na to všechno je podíváme v exkurzi do literární historie Knihy knih.
Petr Jan Vinš Vystudoval religionistiku a teologii na HTF UK v Praze, postgraduálně starozákonní biblistiku na Universität Bern ve Švýcarsku a v Tel Avivu v Izraeli a v Bernu dokončuje doktorské studium na pomezí biblistiky a předovýchodní archeologie.

8.1.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Dušana Majera na téma 5 momentů Space X v roce 2020

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás srdečně zve na pátek 8. ledna v 17 hodin
na přednášku Dušana Majera na téma 5 momentů Space X v roce 2020
Firma SpaceX ani v roce 2020 nezahálela. Ba právě naopak! Před pár dny skončený rok byl pro ni rekordní z hlediska počtu startů. Mezi nimi najdeme hned celou řadu momentů, které si z nejrůznějších důvodů stojí za to připomenout. V rámci přednášky se zaměříme na pět momentů, které v souvislosti se SpaceX stojí za připomenutí. řeč bude například o budování sítě Starlink, testech prototypů lodí Starship, ale i o první soukromé pilotované kosmické lodi v historii.
Dušan Majer je český popularizátor kosmonautiky, autor pořadů Vesmírné zprávy, Vesmírné starty a Vesmírná technika uváděných na Mall.tv a šéfredaktoru blogu kosmonautix.cz. Za svoji činnost několikrát získal cenu Akademie věd ČR za popularizaci vědy.