24.11.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 19:00 online přednášku Tomáše Bandžucha: Prvorepublikové perličky aneb o mýtech, aférách a podivnostech meziválečného Československa

 

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve

v úterý 24. listopadu v 19 hodin
na přednášku Tomáše Bandžucha na téma:
Prvorepublikové perličky aneb o mýtech, aférách a podivnostech meziválečného Československa
Dvacet let první republiky bylo popsáno v celé řadě knih a odborných článků. Přesto však toto období stále skrývá celou řadu neprozkoumaných zákoutí. Celou řadu osob a událostí, které dostanou nečekaný význam, když se na meziválečné dvacetiletí podíváme z jiného úhlu. Během přednášky tak připomeneme pět afér z československé historie, které dnes už upadly v zapomnění, ale přesto leckdy měly zásadní dopad na další běh událostí.
Proč první bitva československé armády na našem území skončila úplnou katastrofou? Opravdu mladá republika málem získala zámořské kolonie? Jak bylo možné v národnostním boji využít zvukový film? Mohli fašisté požadovat pomoc Sovětského svazu proti Hitlerovi? A stalo se Československo jedním z bojišť hybridní války?
Tomáš Bandžuch (*1986) vystudoval politologii a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jeho badatelský zájem se soustřeďuje především na dějiny střední Evropy v první polovině dvacátého století, v současnosti se zaobírá především rolí národnostních menšin v době konstituování první Československé republiky.
Kvůli zhoršené epidemiologické situace není možné udělat přednášku s lidmi v sále. Stejně jako v poslední době již obvykle proběhne povídání přes online stream. Děkujeme za pochopení.
Odkaz na stream zde.:
Odkaz na záznam je zde:

20.11.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednášku Tomáše Fürsta: Cesta do pekel aneb jak perverzní incentivy a špatná statistika ničí vědu a výzkum

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve

v pátek 20. listopadu v 17 hodin

na přednášku Tomáše Fürsta na téma: Cesta do pekel aneb jak perverzní incentivy a špatná statistika ničí vědu a výzkum

Protože jsou napsány tím správným jazykem. Že tento jazyk ovládáme je ta největší záhada života, vesmíru a vůbec.

Poslední dobou se čím dál častěji stává, že publikované výsledky experimentálních studií nelze zopakovat. Něco v těle vědy a výzkumu se pokazilo. Dle našeho názoru je důvodem této replikační krize kombinace špatných incentiv a nevhodného matematického aparátu. Špatné incentivy sestávají s přílišného tlaku na množství publikací, preferování pozitivních nálezů před negativními, nedostatečnou motivaci k opakování experimentů a unikátní středoevropský systém akademických titulů. Nevhodnými matematickými metodami rozumíme většinu aparátu klasické statistiky, která je velmi obtížně interpretovatelná, typicky odpovídá na otázky, na které se nikdo neptá, a přímo svádí k zaměňování podmíněných pravděpodobností a kumulaci falešně pozitivních výsledků. V této přednášce hodláme vysvětlit, proč k replikační krizi došlo, a nastínit cestu k nápravě.

Tomáš Fürst studoval matematické modelování na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde v roce 2006 získal Ph.D, momentálně pracuje na katedře matematické analýzy a aplikací matematiky Univerzity Palackého v Olomouci. Domnívá se, že matematika je jazykem přírodních věd a podle toho se i chová – baví se matematickým modelováním různých přírodních jevů a procesů. Je překvapen, že ho za to někdo platí. Zabývá se také zpracováním digitálních signálů a výukou různých kurzů aplikované matematiky. Zpovzdálí a s nedůvěrou sleduje aplikace matematiky v ekonomii, a když se to hodí nejméně, utrousí k tomuto tématu pár nevychovaných poznámek.
Odkaz na stream zde:
Odkaz na záznam zde:
https://www.youtube.com/watch?v=FAWz2uWim14&feature=youtu.be 

18.11.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednášku přednášku Pavla Cejnara na téma Proč jsou fyzikální vzorečky jednoduché?

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve

na středu 18. listopadu v 17 hodin
na přednášku Pavla Cejnara na téma Proč jsou fyzikální vzorečky jednoduché?
Protože jsou napsány tím správným jazykem. Že tento jazyk ovládáme je ta největší záhada života, vesmíru a vůbec.
Pavel Cejnar vystudoval na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze, kde v roce 1995 získal Ph.D. a dnes zde působí jako profesor v Ústavu částicové a jaderné fyziky. Pracovně pobýval na univerzitách ve Švýcarsku, USA, Německu, Itálii a Jihoafrické republice, přednášel na mnoha mezinárodních konferencích. Na Matematicko-fyzikální fakultě vyučuje kvantovou fyziku a zabývá se teoretickým výzkumem kvantových fázových přechodů a kvantového chaosu. Pokouší se také o popularizaci svého oboru.
Odkaz na záznam zde.:

10.11.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednáškuTomáše Moravce na téma Zakázané ovoce – použití CRISPR-Cas9 při šlechtění rostlin

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na úterý 10. listopadu v 17 hodin na

na přednášku Tomáše Moravce na téma Zakázané ovoce – použití CRISPR-Cas9 při šlechtění rostlin

Evropané jsou stále ještě skeptičtí vůči používání transgenních (GMO) plodin v zemědělství. Tato nedůvěra existuje navzdory jejich prokázaným zdravotním, environmentálním a ekonomickým přínosům a třem desítkám let zkušeností. Genetika v posledních několika letech prožívá doslova revoluci díky novým technikám přesné editace genomů (CRISPR/Cas9 a dalších). Tyto techniky mají obrovský potenciál pro uplatnění mimo jiného při šlechtění rostlin. Otázkou zůstává, zda techniky genové editace nepotká stejný osud jako transgenozi a zda jsme jako společnost připraveni čelit environmentálním výzvám 21. století racionálně a bez předsudků.

Tomáš Moravec vystudoval obor biochemie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Po krátkodobých studijních pobytech ve Francii, USA a Německu pobýval v letech 2002 až 2006 v laboratoři dr. R. Beachyho v Donald Danforth Planth Science Center v St. Louis v Missouri v USA. Od roku 2006 působí jako vědecký pracovník Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky v Praze. Zabývá se detekcí a klasifikací rostlinných virů, šlechtěním rostlin rezistentních k virovým chorobám, využitím rostlinných virů k produkci farmaceuticky významných látek v rostlinách a využitím semen k produkci farmaceutických proteinů. Jedním z posledních projektů, na němž spolupracuje, je zkoumání rostlin jako bioreaktorů na pěstování molekul pro medicínské využití.

Odkaz na stream zde.:

https://www.youtube.com/watch?v=I7DIgUJkO24

Odkaz na záznam zde.:

6.11.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednášku Jarmily Bednaříkové na téma Homo migrantis: dějiny pohybů lidských skupin

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve v pátek 6. listopadu v 17 hodin
na přednášku Jarmily Bednaříkové na téma Homo migrantis: dějiny pohybů lidských skupin
Přednáška se zabývá migracemi lidských populací od počátků starověku po vrcholný středověk, poukazuje na jejich četnost, hledá nejdůležitější příčiny pohybu lidských skupin, hodnotí míru destrukce a pokroku, které přicházely s velkými migracemi nebo postupným pronikáním cizorodých prvků do stabilizovaných kultur, představuje tzv. velké stěhování národů mezi antikou a středověkem, prameny, které o něm vytvořili současníci (jejich bezprostřední dojem z vrcholícího stěhování etnik) a snaží se odpovědět na otázku, v čem byly případné chyby Římanů, kteří jsou pokládáni za mistry integrace, uvedený proces však již nezvládli. Hledá v minulosti návody pro dnešek.
Jarmila Bednaříková (* 1952) je česká historička zabývající se dějinami pozdní antiky a raného středověku, působící na Ústavu klasických studií Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Publikovala množství knih a odborných studií, ve kterých se zabývala např. problematikou stěhování národů, historii Hunů, germánským státům a sociálním problémům pozdně Římské říše.
Jarmila Bednaříková vystudovala historii, archeologii a klasickou filologii na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity také přednáší starověké dějiny. K 1. dubnu 2007 byla jmenována docentkou v oboru historie – obecné dějiny.
Odkaz na stream zde.:
Odkaz na záznam zde:
https://www.youtube.com/watch?v=sfZS90jMzI4&authuser=0 

3.11.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednášku Radka Žemličky na téma Plazma pro tvorbu supertvrdých materiálů

Techencium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve v úterý 3.listopadu v 17 hodin
na přednášku Radka Žemličky na téma Plazma pro tvorbu supertvrdých materiálů
Jak syntetizovat nanokompozitní vrstvy a ty nejtvrdší známé materiály pomocí plazmatu? V prezentaci si představíme laboratorní i průmyslové plazma, jeho vlastnosti a schopnosti tvořit ochranné vrstvy. Ukážeme si, jak souvisí struktura materiálů s jejich mechanickými vlastnostmi a jak tuto strukturu ovlivnit pomocí parametrů plazmatu, ve kterém tyto materiály rostou.
Radek Žemlička začal v roce 2007 studovat na MU obor Obecná fyzika, poté na něj navazující obor Fyzika plazmatu. Od roku 2012 byl Ph.D. studentem fyziky plazmatu pod vedením prof. Petra Vašiny na Ústavu fyzikální elektroniky. V rámci své dizertační práce se zabýval přenosem PVD technologií vzniklých v laboratořích MU na průmyslová zařízení. Tato práce probíhala ve spolupráci se šumperskou firmou Platit a.s., do které po obhajobně své dizertační práce v roce 2016 nastoupil na pozici vývojového pracovníka. Od roku 2017 pak pracuje na pozici R&D engineer v ústředí Platitu, firmě Platit AG ve švýcarském Selzachu. Ve volném čase se věnuje rovněž tvorbě na YouTube na kanál Maxwellovi démoni.
Odkaz na stream zde.:
Odkaz na záznam zde:
https://www.youtube.com/watch?v=1E5aJ-xke1g&authuser=0

27.10.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednášku Petra Brože na téma Vulkanismus na Venuši

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na úterý 27. října v 17 hodin
na přednášku Petra Brože na téma Vulkanismus na Venuši
Planeta Venuše je třetím nejjasnějším objektem noční oblohy, který od nepaměti přitahoval lidskou pozornost. Nicméně až do první poloviny 60. let 20. století jsme o tomto světě příliš nevěděli. Celou planetu totiž obklopuje hustá atmosféra s mračny zcela zahalujícími povrch. Dlouho jsme tak netušili, jak povrch Venuše vypadá – že se jedná o svět vytvořený v geologicky relativně nedávné minulosti bouřlivými epizodami sopečné činnosti celoplanetárního rozsahu. A bude to právě sopečná činnost a její záznam na povrchu Venuše, se kterou se v rámci přednášky seznámíme.
Petr Brož (*1984) je vědeckým pracovníkem na Geofyzikálním ústavu AV ČR, kde se věnuje výzkumu sopečné činnosti ve sluneční soustavě. Převážně se zaměřuje na hledání a popis malých sopečných těles na Marsu vznikajících jak během explozivních, tak i výlevných sopečných erupcí.
Odkaz na stream zde.:
Odkaz na záznam zde:
https://www.youtube.com/watch?v=cYBwYQROQsg&authuser=0
Nabídka online přednášek na listopad 2020 je ke stažení zde.

20.10.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednášku Ludmily Hamplové na téma Dezinformace v době pandemie COVID-19

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na úterý 20. října v 17 hodin

na přednášku Ludmily Hamplové na téma Dezinformace v době pandemie COVID-19
Jak se nezbláznit z přílivu informací o covid-19 a jak si mezi nimi najít ty, co jsou kvalitní a smysluplné? Proč nyní intenzivně zažíváme stav označovaný jako infodemie? Stále platí, že emoce jsou důležitější než fakta? Společně se podíváme nejen na časté desinformace o covid-19, fenomén mluvících hlav, falešných medicínských autorit i vliv sociálních sítí na zvládání pandemie.
Ludmila Hamplová (* 1985) je redaktorkou portálu Zdravotnickydenik.cz. Dlouhodobě věnuje zdravotním tématům a také dezinformacím na poli medicíny i jejich vyvracení. Za svou práci získala Novinářskou cenu Psychiatrické společnosti ČLS JEP a také ocenění Koalice pro podporu očkování.
Odkaz na stream zde.:
Odkaz na záznam zde:
https://www.youtube.com/watch?v=IIl5m1N8SiQ&authuser=0

16.10.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednášku Jaroslava Kousala na téma Elektrické kosmické pohony

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na pátek 16. října v 17 hodin


na přednášku Jaroslava Kousala na téma Elektrické kosmické pohony

Elektrické pohony dnes patří k běžné výbavě kosmických družic a sond. „Iontové motory“ už v odborném i laickém žargonu prakticky nikoho nepřekvapí, elektrické kosmické pohony jsou však mnohem širší pojem. Podíváme se na jejich různé zajímavé podkategorie pro velmi širokou oblast použití v současnosti i v nejbližší budoucnosti.
Jaroslav Kousal vystudoval na Masarykově univerzitě v Brně, doktorát získal na Univerzitě Karlově. Vědecky a pedagogicky působí hlavně na Matematicko-fyzikální fakultě UK a zčásti na Fakultě strojní ČVUT. Jeho domovským“ oborem je fyzika nízkoteplotního plazmatu a tenkých vrstev. Je také velkým fanouškem kosmonautiky, které se v posledních letech věnuje i profesně a snaží se ji i popularizovat.
Odkaz na stream zde.: https://www.youtube.com/watch?v=5YyzloNkSbk