Pátečníci z Technecia

9.3.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Michala Václavíka na téma Výzkum a život na Mezinárodní kosmické stanici

Posted on by prokop.alex

Technecium a popularizační sekce Sisyfa – Pátečníci Vás zvou na úterý 9. března v 17 hodin
na přednášku Michala Václavíka na téma Výzkum a život na Mezinárodní kosmické stanici
Mezinárodní kosmická stanice ISS (International Space Station) patří právem mezi nejznámější umělá kosmická tělesa, které lidstvo kdy vyslalo do kosmického prostoru. Jedná se zároveň o umělé kosmické těleso největší a nejhmotnější. V roce 2020 si Mezinárodní kosmická stanice připomněla jedno významné výročí – 2. listopadu uběhlo 20 let od zahájení trvalého osídlení ISS. Celkem stanici navštívilo 242 osob z 19 států světa, některé samozřejmě opakovaně. Za oněch více než 20 let jsme se již naučili obstojně žít v kosmickém prostoru se všemi jeho výhodami i nástrahami. V přednášce si proto přiblížíme některá specifika dlouhodobého pobytu na palubě Mezinárodní kosmické stanice včetně tak samozřejmých činností jako je spánek či stravování.
Stanice ISS je však především výkonnou vědeckou laboratoří, která se nachází v podmínkách, jež není možné nikde na Zemi navodit či nasimulovat. Dodnes se na uvnitř i vně stanice uskutečnilo téměř 3000 experimentů, do nichž byly zapojeny vědecké týmy ze 109 států světa včetně České republiky. Na palubu stanice bylo pouze pro potřeby experimentů dopraveno 85 tun materiálu a 27 tun výsledků bylo dopraveno zpět na Zemi. Aktuálně probíhá na Mezinárodní kosmické stanici okolo 350 experimentů. Některé jsou relativně jednoduché a rychlé, jiné komplikované a další si vyžádají i několik let, než jsou získána všechna vědci požadovaná data. Jak je vidět událo se a děje se toho ve vědě na ISS mnoho. Na některé z experimentů se v přednášce podíváme podrobněji, ale jak je z výše uvedené statistiky patrné, tak půjde pouze o drobné nahlédnutí.
Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).

5.3.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Zdeňky Bendové na téma Biorytmy a světlo v noci

Posted on by prokop.alex

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás srdečně zvou na pátek 5. března v 17 hodin
na přednášku Zdeňky Bendové na téma Biorytmy a světlo v noci
Svět, ve kterém žijeme, se neustále periodicky mění. Odliv se střídá s přílivem, Slunce vychází a zapadá a léto se mění v zimu. Každý organismus, aby přežil, musel se těmto cyklům evolučně přizpůsobit. Ačkoliv v přírodě existuje mnoho dějů, které se opakují s různými periodami, střídání dne a noci s periodou 24 hodin je dominantní přírodní rytmus. Všechny organismy, od cyanobakterií po člověka si vyvinuly vnitřní hodinový mechanismus, který dokáže měřit čas a pomáhá směrovat aktivitu a fyziologické procesy do vhodné denní doby, a dokonce spouštět reprodukci ve vhodnou část roku, či napomáhá navigaci. K tomu, aby tento hodinový strojek sloužil svému účelu, musí být synchronizován s rotací Země kolem své osy. Do nedávné doby bylo střídání světla a tmy jediným spolehlivým ukazatelem fáze zemské rotace. Ani výkyvy teploty, ani výkyvy vlhkosti nebyly nikdy v minulosti tak stabilní, aby mohly převzít plnou zodpovědnost za synchronizaci vnitřních hodin a vnitřní hodiny se tak spoléhají zejména na světelný kontrast mezi dnem a nocí. V posledních desetiletích dynamicky zvyšujeme míru umělého světla v noci po celé planetě a kontrast mezi dnem a nocí dramaticky snižujeme. Kam až můžeme zajít, než překročíme práh, za kterým již vnitřní hodinový strojek den a noc prostě nepozná? Co se pak stane? A nepřekročili jsme již tento práh pro některé živočichy či rostliny?
Zdeňka Bendová vystudovala PřF UK, obor fyziologie živočichů. Pracovala ve Fyziologickém ústavu AV ČR po dvouleté stáži v Institut de Génétique et de Biologie Moléculaire et Cellulaire. Od roku 2011 vede na PřF UK skupinu fyziologických adaptací a biorytmů a od roku 2015 je zaměstnankyní NUDZ, kde vede pracovní skupinu pro cirkadiánní fyziologii a chronoterapii.

2.3.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Davida Černého na téma Etika očkování

Posted on by prokop.alex

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na úterý 2. března v 17 hodin
na přednášku Davida Černého na téma Etika očkování
Etika očkování nepochybně vzbuzuje silné emoce. Snaží se totiž odpovědět na otázku, zda a za jakých podmínek by očkování mělo být dobrovolné a ponecháno na uvážení rodičů (a dospělých), či zda by mělo být povinné. V takém případě se etika táže, jaké prostředky jsou přípustné k efektivnímu vynucování povinnosti vakcinace. V této přednášce se pokusím ukázat, že očkování by povinné být mělo a kromě vzácných a jasně definovaných podmínek by tato povinnost neměla připouštět výjimky.
David Černý studoval filosofii na univerzitách v Bologni a Římě a posléze získal doktorát z filosofie na Karlově univerzitě v Praze. V současné době je vědeckým pracovníkem Ústavu státu a práva AV ČR a Ústavu informatiky AV ČR.
Jeho výzkum se zaměřuje na morální filosofii a personální ontologii, v poslední době zvláště na filosofické a etické implikace umělé inteligence a robotiky. Je autorem samostatné monografie Princip dvojího účinku. Zabíjení v mezích morálky (Academia, 2016) a spoluautorem dalších knih o etice interrupcí, právech zvířat, výzkumu kmenových buněk, principu dvojího účinku a etice smrti a umírání. V současné době pracuje na monografii s názvem Eutanazie a dobrý život. Publikuje také v odborných filosofických časopisech.

23.2.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Tomáše Jakoubka na téma Fyzikální symetrie a studie jejich narušení

Posted on by prokop.alex

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás srdečně zve na úterý 23. února v 17 hodin
na přednášku Tomáše Jakoubka na téma Fyzikální symetrie a studie jejich narušení
Fyzika je krásná věda, má ráda symetrie. Symetrie vládnou Vesmíru. Umožnují nám jevy nejen vysvětlit, ale dokonce díky nim můžeme mnohé předpovědět! Jenže i přesto, že Vesmír je pečlivý účetní, někdy mu ty plusy a mínusy úplně nesedí a symetrie jsou narušené. Jaké symetrie existují ve světě částicové fyziky? Jak se zkoumalo a zkoumá jejich narušení? A jak se s tím vším vyrovnat?

19.2.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Martina Přečka na téma Jaderná chemie – od energetiky až po radiolýzu

Posted on by prokop.alex

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás srdečně zvou na pátek 19. února v 17 hodin
na přednášku Martina Přečka na téma Jaderná chemie – od energetiky až po radiolýzu
Přednáška se pokusí o praktický přehled nepříliš známého oboru jaderné chemie. Podíváme se na významné okolnosti jeho vzniku, na nichž se podílely i české horniny, dále na jeho současné dělení, a pak zejména na současný význam oboru jak v jeho aplikacích v průmyslu (zejména v jaderné energetice, medicíně a také v potravinářství) i ve vědeckých oborech mimo jaderné vědy (radiostopovací a izotopové metody). Na závěr přiblížíme i pracoviště přednášejícího (laserové centrum ELI Beamlines), kde se chystá studium radiačně-chemických procesů pomocí laserem řízené pulzní radiolýzy.
Martin Přeček v současné době pracující v oddělení Radiační a chemické fyziky Fyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i., na přípravě výzkumu ultrarychlé pulzní radiolýzy při projektu laserového střediska ELI Beamlines.

16.2.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jaromíra Beneše na téma Změny sídelní struktury a otázky kontinuity  obyvatel na území Čech v době poledové: pohled soudobé archeologie a biologie

Posted on by prokop.alex

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás srdečně zve na úterý 16. února v 17 hodin
na přednášku Jaromíra Beneše na téma Změny sídelní struktury a otázky kontinuity 
obyvatel na území Čech v době poledové: pohled soudobé archeologie a biologie
Otázka původu obyvatelstva Čech je dosud silně ovlivněna národní mytologií. Ta v sobě může skrývat vzdálený odraz vývoje lokální lidské populace. Poslední desetiletí přineslo v archeologii řadu nových dokladů o dynamice sídelních procesů od konce doby ledové do raného novověku. Tyto poznatky ukazují jak na pestrost lidských populací, ale i na dlouhodobý souběh různých ekonomických strategií. Genetická mapa pak ukazuje starobylost populací, ale i efekt tavícího kotle, kterým česká kotlina vždy byla a je.
Jaromír Beneš (*1958) vystudoval archeologii na FF UK Praha a botaniku na PřF JU v Českých Budějovicích, kde vede Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie. Zabývá se problematikou počátků zemědělství a historickou archeobotanikou. Vedl výzkumy neolitu v České republice, na zahraničních expedicích a výzkumech v Egyptě a v Itálii poskytuje archeobotanickou podporu. Autor knihy více jak jedno sta odborných studií, několika odborných i populárních knih.

12.2.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku přednášku Lukáše Čížka na téma Paradoxy ochrany hmyzu v České kotlině: Občanská věda jako nepromlčitelný zločin a další historky ze zeleného podsvětí

Posted on by prokop.alex

Technecium a popularizační sekce Sisyfa – Pátečníci Vás srdečně zve na pátek 12. února v 17 hodin
na přednášku Lukáše Čížka na téma Paradoxy ochrany hmyzu v České kotlině: Občanská věda jako nepromlčitelný zločin a další historky ze zeleného podsvětí
Ohrožené druhy často zoufale potřebují naši pomoc. Snahy o jejich ochranu v České republice často ignorují základní biologické zákonitosti i zdravý rozum. Reprezentanti státní moci volí ty nejsnazší cesty, za bagatelní přestupky tvrdě stíhají jednotlivce, ale plošnou likvidaci zvláště chráněných druhů velkoryse ignorují. Pokud doma pietně uchováváte malou sbírku motýlů, které před sto lety nachytal Vás pradědeček, možná k Vám naběhnou policejní zakuklenci a skončíte za mřížemi. Pokud ale zahubíte tisíce chráněných motýlů, třeba tím, že zdevastujete podstatný kus třeba chráněné krajinné oblasti Pálava, buďte v klidu. Česká inspekce životního prostředí nehne ani brvou. Tak dnes (ne)fungují zákony a instituce, které kdysi vznikly k ochraně přírody.
Lukáš Čížek vystudoval entomologii na Biologické fakultě Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích. Z lesů a stepí mírného pásu, kde od dětství honil brouky a hady, se přes krátkou exkurzi do ekologie mokřadů a delší exkurzi do ekologie tropických lesů dostal k ekologii a ochranářské biologii lesů a stepí mírného pásu a jejich šestinohých obyvatel. Pokouší se přispět k tomu, aby se z ochrany přírody stala racionální a efektivní činnost. Pracuje na Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR, přednáší na Jihočeské univerzitě a občas i jinde.

9.2.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Aleše Kuběny na téma Různé druhy nemožného v matematice

Posted on by prokop.alex

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na úterý 9. února v 17 hodin
na přednášku Aleše Kuběny na téma Různé druhy nemožného v matematice
Pokud vám v matematice něco ne a nejde, nemusí být chyba vždy na vaší straně! Řekům se staletí nedařilo rozdělit úhel na tři stejné části, fiktivním Trisolaranům z Liou Cch-Sinovy ságy po celou evoluci správně vypočítat příznivé a nepříznivé postavení svých sluncí pro jejich civilizaci (problém tří těles, spoiler – nejde to).
V přednášce vás provedu historií marnosti i tím, co matematika o svých vlastních nemožnostech ví. Od tří klasických problémů geometrie přes chaos až k Chaitinovu číslu, které existuje (lze dokázat), ale nejde vypočítat (rovněž lze dokázat). Proč měla tajná policie Sovětského svazu plné trezory matematických úloh a jak to souvisí s antisemitskými kvótami na sovětských VŠ? Atd.
PROGRAM PÁTEČNÍKŮ NA 1Q/2021 ZDE

5.2.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Davida Heyrovského: Temná hmota ve vesmíru

Posted on by prokop.alex

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfos – Pátečníci Vás srdečně zve v pátek 5. 2. 2021 od 17h

na přednášku Davida Heyrovského: Temná hmota ve vesmíru

Pokud by se toto potvrdilo, vedlo by to k překvapivému výsledku, že se temná hmota vyskytuje v daleko vyšší hustotě než hmota zářící,“ popsal v roce 1933 astronom Fritz Zwicky důsledek vyplývající z jeho měření rychlostí galaxií v kupě galaxií. Dnes, po téměř 90 letech, na existenci temné hmoty, na její vlastnosti a na její klíčovou roli při vzniku struktur ve vesmíru poukazuje řada nezávislých astronomických pozorování. Překvapivým výsledkem však temná hmota zůstává i nadále, dokud se nepodaří experimentálně určit její složení.

David Heyrovský studoval teoretickou fyziku na Matematicko fyzikální fakultě UK (Mgr.), astronomii na Harvard University (PhD), pracuje na Ústavu teoretické fyziky MFF UK, zabývá se teoretickou astrofyzikou, zejména gravitačním čočkováním.

Live stream přednášky Temná hmota ve vesmíru: https://youtu.be/GLUvkL4d8ok
PROGRAM PÁTEČNÍKŮ NA 1Q/2021 ZDE

2.2.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Lukáše Roubíka a Miloslava Šindeláře na téma Moderní výživa – mýty vs. fakta

Posted on by prokop.alex

Tecnnecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás srdečně zve na úterý 2. února v 17 hodin
na přednášku Lukáše Roubíka a Miloslava Šindeláře na téma Moderní výživa – mýty vs. fakta
Oblast zdravé i sportovní výživy a redukčních diet je v posledních letech zavalena čím dál větším množstvím módních a extrémních výživových postupů, které často doporučují radikální omezení určité látky, celé skupiny potravin anebo dokonce vyřazení jedné makroživiny z jídelníčku. Hlavním cílem přednášky je prezentovat vědecky podložené informace na nejpopulárnější témata ve výživě jako jsou ketogenní a nízkosacharidové diety, otázka konzumace lepku, redukčních diet, sacharidů a cukru, i velmi kontroverzní témata jako je veganství, palmový olej, detoxy a další.
Lukáš Roubík je odborník na sportovní výživu s více než 15 lety praxe ve vrcholovém a výkonnostním sportu. Výživu člověka vystudoval v prezenčním bakalářském studiu na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně, technické vzdělání má z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze v oboru Klinická a biomedicínská technika. Studium dokončil s vyznamenáním a získal Cenu Josefa Hlávky za diplomovou práci o hodnocení léčby morbidní obezity v ČR. Během studií působil jako lektor ve Fitness akademii Ronnie.cz ve výuce trenérů II. třídy a později i ve výuce pro trenéry I. třídy na FTVS UK. Od roku 2010 je předsedou Trenérsko-metodické komise a Komise mládeže a členem Výkonného výboru Svazu kulturistiky a fitness ČR, kde pracuje hlavně se sportovní mládeží a pořádá předsoutěžní srazy a soustředění závodníků. Po studiích pracoval nejdříve 3,5 roku ve Fakultní nemocnici Olomouc na I. Interní klinice kardiologické a následně 2 roky jako business analytik v soukromé společnosti v oblasti moderních technologií ve zdravotnictví (telemedicína a eHealth).
Je autorem dvou knih, v roce 2012 vyšla první kniha s názvem Příprava na soutěž v kulturistice od A do Z, která se ve svém segmentu stala bestsellerem s více než 5000 prodanými výtisky. V květnu 2018 vychází druhá kniha Moderní výživa ve fitness a silových sportech, kde je hlavním autorem celé knihy. Po více než dvou letech příprav této knihy založil na konci roku 2017 společně s Miloslavem Šindelářem Institut Moderní Výživy, který se zabývá vzděláváním (nejen) ve sportovní výživě na základě moderních a vědecky podložených informací.
V mládí byl aktivním závodníkem v kulturistice a v dorosteneckých a juniorských kategoriích získal 2x titul mistra ČR a 3x se stal mistrem Čech. V posledních letech se ale věnuje výhradně aktivnímu pohybu a cvičení v přírodě prostřednictvím horské turistiky, trail running a outdoor fitness. Na podzim 2016 absolvoval Camino de Santiago, které se stalo jedním z jeho nejsilnějších zážitků v životě. V současné době se zabývá propojením osobního a tělesného rozvoje prostřednictvím pohybu v přírodě a popularizací personalizovaného přístupu k výživě založeného na vědecky podložených důkazech.
Miloslav Šindelář je v současné době již bývalým studentem oboru Všeobecné lékařství na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Na konci čtvrtého ročníku se rozhodl vydat jinou cestou – pokračovat ve studiu výživy na lékařské fakultě a plně se věnovat prevenci a edukaci veřejnosti. Od roku 2016 publikoval články o výživě jako externí redaktor internetového serveru Ronnie.cz. Je certifikovaným poradcem pro výživu. V rámci spolupráce se svazem kulturistiky přednáší v trenérské škole I. třídy a také ve Fitness akademii Ronnie.cz pro budoucí trenéry II. stupně a výživové poradce. Dále je součástí projektového týmu, který se zabývá výzkumem nutrigenetiky a nutrigenomiky.
O sport, výživu a zdravý životní styl se zajímá už od útlých let. Do posilovny vkročil poprvé ve svých třinácti letech a nikdy cvičit nepřestal. V posledních pár letech ho baví hlavně silové tréninky a strongman. V těchto disciplínách se zúčastnil i několika amatérských soutěží, na kterých získal medailová umístění. Rád zkouší i jiné sporty a celkově je pohyb pro něj velmi důležitou součástí života. Miloslav Šindelář věří, že správná výživa a zdravý životní styl jsou klíčem k prevenci mnoha onemocnění a přispívají velkou měrou na zlepšení kvality života každého z nás. Společně s dalšími autory se podílel na knize “Moderní výživa ve fitness a silových sportech” jako odborný konzultant a spoluautor teoretické části, kde zpracovával rešerše a odborné podklady pro řadu kapitol. Sám je také autorem několik kapitol o suplementech. Po knize Moderní výživa mezi jeho další publikace patří také komplexní e-book „Suplementuj efektivně“ (2020). Ve výživě preferuje kombinaci vědeckého přístupu a svých dlouholetých sportovních zkušeností.