10.6.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Moniky Marekové na téma Právní otázky spojené s umělointeligentními systémy

Předpokládá se, že autonomní vozidla mohou zvýšit bezpečnost i plynulost provozu a systémy umělé inteligence můžou zlepšit kvalitu našeho života a přispět k odstranění mnohých problémů naší společnosti. Umělá inteligence je také všeobecně vnímána jako spravedlivá a neutrální technologie, která může zabezpečit rovnost a spravedlivější rozhodování. Jak však samořiditelná vozidla můžou zasáhnout do našeho soukromí a změnit jeho pojetí? Jak mohou být využívána a zneužívaná data o našich pohybech na veřejnosti a v online prostoru? Můžeme být ovládáni algoritmy, které zasahují do našeho soukromí a podsouvají nám zcela pozměněnou realitu? A jak může být umělá inteligentce ovlivněna předsudky a jaký dopad může mít na jednotlivce i celou společnost? Při přednášce rozebereme otázky vlivu systémů umělé inteligence na právo na soukromí i na naše jiná základní práva.
Monika Mareková je absolventkou právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a University of Oxford, Lincoln College, od které získala stipendium Supperstone Law Scholarship. Studovala také právo na University of Fribourg a Laurentian University v Sudbury v Kanadě a lidská práva na postgraduálním studijním programu OSN v Ženevě. Je vědeckou pracovnicí Ústavu státu a práva Akademie věd ČR, spolupracovnicí Centra pro lidská práva a demokratizaci a advokátkou.
Na Akademii věd se Monika specializuje na odpovědnost za škodu způsobenou provozem autonomních vozidel se zaměřením na data. Je také zkušenou advokátkou v oblasti technologií a médií. Její diplomová práce o sledování pomocí GPS a právu na soukromí byla uznána jako nejlepší lidskoprávní diplomová práce roku 2011 v České republice. Monika publikovala v České republice a na Slovensku, vystoupila na mnoha mezinárodních konferencích a byla hostující přednášející na Laurentian University. Během studia na Oxfordu se účastnila výzkumu pro Oxford Pro Bono Publico a spolupracovala na reportech o zločinech z nenávisti a právu na soukromí. Je prezidentkou spolku Oxford and Cambridge Alumni Society Czech Republic.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.
Přestože stále pořizujeme záznamy a budeme se snažit zachovat i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

3.6.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Tomáše Bandžucha na téma Volič kontra strany – volby v meziválečném Československu

První republiku jsme si zvykli vnímat jako „ostrov demokracie“ ve střední Evropě. Ale i zde měl volební proces značná omezení. Navíc každé volební klání, k němuž tu v meziválečném dvacetiletí došlo, mělo svá zásadní témata, která dopadala na celou společnost a polarizovala ji podle leckdy nečekaných linií. Tématem přednášky tak budou prvorepublikové volby nejen z hlediska jejich průběhu a výsledků, ale zmíněny budou i limity tehdejšího demokratického procesu a aféry ovlivňující jejich důvěryhodnost.
Tomáš Bandžuch (*1986) vystudoval politologii a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jeho badatelský zájem se soustřeďuje především na dějiny střední Evropy v první polovině dvacátého století, v současnosti se zaobírá především rolí národnostních menšin v době konstituování první Československé republiky.

20.5.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Michala Malinského na téma O budoucnosti hmoty

V přednášce krátce shrneme současné fyzikální představy o tom, co se s hmotou, jak ji známe, bude dít v (kosmologicky) blízké i vzdálenější budoucnosti. Dotkneme se otázek její absolutní stability, “odolnosti” vůči efektům kosmologické expanze i její konečné konverze v záření prostřednictvím černých děr.
Michal Malinský je absolventem MFF UK v Praze a Mezinárodní školy pro pokročilá studia v Trieste. Jako postdoktorand pokračoval v Southamptonu, Stockholmu a Valencii. Podílel se také na výzkumu v CERNu jako člen teoretické skupiny. V současné době působí opět na MFF UK. Zabývá se Standartnímmodelem částicové fyziky a fyzikou za Standartním modelem, Supersymetrií nebo Teorií velkého sjednocení.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

13.5.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jeleny Lenky Příplatové na téma O kočce, která letěla do vesmíru a další historky z dějin (zvířecí) kosmonautiky

V roce 1945 skončila druhá světová válka, a už dva roky poté startovala do kosmu první zvířata. Mnohá z nich na raketách V2 ukořistěných právě během války. V průběhu let se za hranici kosmického prostoru dostala všemožná bezobratlá havěť, jakož i opice, psi, ryby, obojživelníci, ptáci a dokonce i jedna patrně značně nespokojená kočička. Pojďme se vydat na cestu s nimi a prozkoumat společně historii vesmírných letů se zvířecími kosmonauty, i důvody, proč a jak jsou vlastně zvířata ve vesmírném výzkumu využívána.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=xVBMbcve9rE

6.5.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Tomáše Petráska na téma Člověk pod tlakem

Ať už člověk stoupá ke hvězdám nebo se noří do mořských hlubin, ocitá se pod tlakem – a to nejen v přeneseném smyslu. Astronauti, piloti i horolezci čelí nízkému tlaku a nedostatku kyslíku, potápěči zase drtivému tlaku vodních mas. Jak na takové extrémní podmínky reaguje lidský organismus, a do jaké míry se jim může přizpůsobit? Může se nám ve vesmíru vařit krev? Jak hluboko do oceánu můžeme sestoupit, než se samotný vzduch stane smrtelným jedem? Kam až můžeme posunout hranice člověka, a proč to (ne)dělat? Seznámíme se s některými odvážlivci, díky nimž si dnes můžeme na tyto otázky odpovědět, a zamyslíme se i nad budoucností dobývání těchto extrémních prostředí.
Tomáš Petrásek se narodil v roce 1984 v Praze, vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK, v současné době pracuje ve Fyziologickém ústavu AV ČR a Národním ústavu duševního zdraví, kde se zabývá výzkumem mozku a chování. Ve volné čase se věnuje popularizaci astronomie a astrobiologie. Je autorem populárně naučné série Vzdálené světy (společně s Igorem Duszkem), zabývající se problematikou exobiologie, a stejnojmenné webové stránky. Na pole sci-fi vstoupil novelou Poslední hlídka (ve sborníku Mlok 2007, samostatně vyšla v roce 2012) a povídkami Tvůrci (Kočas 2009) a Bensonové efekt (v antologii Terra Nullius, 2015).
Pozor! Půjde o první přednášku živě. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7. Tentokrát ovšem v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

29.4.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jaromíra Šrámka na téma Pitva mimozemšťana

Začátek několika sci-fi je nález mrtvého mimozemšťana, na který navazuje pitva. Na chvíli zapomeneme na to, jak málo pravděpodobné něco takového je a zamyslíme se nad tím, jak by se prakticky realizovala pitva mimozemšťana prostředky, které jsou dostupné. Inspirací budou především dějiny medicíny, paleopatologie a soudní lékařství.
Jaromír Šrámek je předseda Českého klubu skeptiků Sisyfos. V minulosti pracoval mimo jiné několik let na patologii, nyní se na Ústavu histologie a embryologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy zabývá kvantitativní histologií, především v souvislosti s metabolickým syndromem.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

18.3.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jakuba Benecha na téma Rímsky vojak a jeho podoba naprieč storočiami

Keď sa dnes spýtate bežných ľudí, ako vyzeral, alebo čo si predstavia pod pojmom „rímsky vojak“ zistíte, že ich odpovede budú pozoruhodne jednotné, a budú korešpondovať z väčšej časti s obrazom vo filmových predlohách. Tieto predlohy, v rôzne nízkej miere, korešpondujú s podobou armády v úzkom období rímskych dejín, a to s úplným záverom republiky a nasledujúcim obdobím včasného principátu. Tieto predstavy môžu vyvolávať dojem stability a ustálenosti rímskej armády. Tento dojem je však veľmi mylný. Cieľom prednášky je stručne, ale výstižne predstaviť rímsku armádu ako neskutočne dynamickú entitu, ktorá naprieč dlhými dejinami Rímskej ríše menila svoju podobu pod vplyvmi nie len politickými, ale hlavne sociálnymi, ekonomickými, a ktorá bola vždy verným odrazom nie len rímskej spoločnosti, ale aj nepriateľov Ríma, proti ktorým ríšu bránila, alebo ktorých územie pre jej slávu obsadzovala. Vychádzať budem pri tom z písomných a archeologických prameňov, ale aj z motívov a vyobrazení na monumentálnej architektúre.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

11.3.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jany Cíglerové na téma Změní Latinos Ameriku? Jaký má měnící se demografie americké populace vliv na politické dění v USA

Jana Ciglerová vystudovala žurnalistiku na FSV v Praze a International Journalism na City University v Londýně. Žije v USA a do Deníku N přišla po třinácti letech v MF Dnes na pozici americké zpravodajky. V minulosti působila jako zpravodajka Lidových novin ve Velké Británii, psala pro The Observer a Evening Standard a absolvovala stáž pro zahraniční zpravodaje v Helsinkách. Zajímá se také o témata žen, založila diskusní pořad Tah dámou na ČT, vedla časopis Elle a stála na začátku vzniku přílohy Ona Dnes. Vedle novinářské práce také přednáší pro české i zahraniční studenty médií a žurnalistiky v Praze, v roce 2016 například přednášela na univerzitě Clemson v Jižní Karolíně.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

4.3.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jana Havlíka na téma Bůh, smrt a sedm tun olova – Historie chemického prvku v kulturních souvislostech

Olovo je souputník lidstva už od úsvitu naší civilizace. Na rozdíl od zlata či železa však nikdy nemohlo aspirovat na svou krásu, ani na tvrdost a houževnatost. Přesto i díky své zdánlivé obyčejnosti mnohokrát zásadním způsobem ovlivnilo vývoj mnoha civilizací. Je jen málo prvků, ke kterým bychom měli jako společnost takto komplikovaný vztah a zároveň se bez nich nebyli schopni v běžném životě obejít. Přijměte proto moji pozvánku na exkurzi do pozoruhodného světa tohoto ryze plebejského kovu.
Jan Havlík (*1985) vystudoval anorganickou chemii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Během doktorského studia se zabýval výzkumem nanodiamantů v ÚOCHB AV ČR. Nyní se na Vysoké škole chemicko‑technologické v Praze věnuje přípravě budoucích učitelů chemie, péči o talentovanou mládež a popularizaci vědy. Jeho vášní je pořizování si nových knih, které se pak zpravidla nepřečtené hromadí všude v jeho okolí.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

18.2.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Lenky Zychové na téma Role kosmického počasí v historii

Kosmické počasí ovlivňuje naše životy v podstatě každý den. Ve většině případů se k nám jeho důsledky nedostanou, jelikož si vědci a průmysl umí s každodenními změnami poradit. Nicméně, kosmické počasí dokáže být i velmi bouřlivé. Kaskáda důsledků pak může nepříjemně překvapit nepřipravené. Výpadky elektrického proudu, poškození satelitů, zhoršení nebo vypadnutí navigace a komunikace, problémy v internetovém bankovnictví, nebo pořádná dávka záření během letu je na běžném menu silné radiační nebo geomagnetické bouře. Abychom porozuměli důsledkům kosmického počasí, podíváme se během přednášky na ty nejdůležitější události kosmického počasí, které ochromily společnost v minulosti. Podíváme se nejen na samotné důsledky, ale prozkoumáme i příčiny – konkrétní události na Slunci, v ionosféře a magnetickém poli Země.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/