Author: Vítězslav Škorpík

14.4.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jiřího A. Svobody na téma Interdisciplinární pohled na minulost. Příklad českého paleolitu.

Posted on by Vítězslav Škorpík

Pod pojmem „paleolit“ se za posledních sto let ustálila jednoduchá a nepříliš lichotivá představa. Přednáška chce ukázat, jak současný výzkum tuto uniformní vizi postupně mění v dynamické „dějiny“ migrací a adaptací Homo sapiens. Nové inspirace aktuálně vnáší paleogenetika, jejíž výsledky se pokusíme korelovat s fluktuacemi pleistocenního klimatu a s fosilním archeo/antropologickým záznamem. Příkladem bude území v samém centru Evropy – dnešní ČR (což je i téma chystané kolektivní knihy).
Jiří Svoboda je přední odborník na paleolit, paleoantropologii a geologii kvartéru a pokračovatel ve vedení slavných výzkumů areálu Dolní Věstonice – Pavlov a dalších významných paleolitických lokalit (Stránská skála, Předmostí u Přerova, Petřkovice). Vůdčí osobnost mezinárodních vědeckých týmů, univerzitní pedagog.
Na Karlově univerzitě vystudoval archeologii a historii, poté pokračoval ve studiu geologie na Université de Provence v Marseille. Pracoval nejprve v Moravském zemském muzeu v Ústavu Anthropos, od roku 1981 působí v Archeologickém ústavu AV ČR v Brně, kde byl vedoucím Střediska pro výzkum paleolitu a paleoetnologie a výzkumné základny v Dolních Věstonicích. V letech 2010-2019 byl ředitelem Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Výsledky svých četných výzkumů, z nichž řada byla realizována v zahraničí (Sahara, Sibiř, Ohňová země, aj.) publikoval ve 380 statích a 30 monografiích. Byl dlouholetým editorem monografické řady Dolnověstonické studie, členem redakčních rad mezinárodních časopisů a vědeckých komitétů.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

1.4.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Davida Černého na téma Můžeme přežít kousnutí zombie? Osobní identita v extrémních situacích.

Posted on by Vítězslav Škorpík

Kousnutí zombie nám (snad) v nejbližší době nehrozí, může ale poskytnout dobré východisko o přemítání nad tím, jak velké změny vlastně můžeme přežít a zachovat si (alespoň v nějaké podobě) vlastní identitu. U zombií ale nezůstaneme, i když jsou tak fascinující. Posuneme se do oblasti vědecko–technické imaginace se všemi těmi teleporty, nahráváním mysli do počítače a samoreplikujícími se sondami, které pro nás možná jednou budou dobývat vesmír. Většinou si myslíme, že kousnutí zombie přežít nemůžeme, ale přenos teleportem či upload mysli ano. Je to ale pravda? Právě nad tím se budeme během této přednášky společně zamýšlet.

31.3.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Kateřiny Thorové na téma Autismus – mýty a fakta

Posted on by Vítězslav Škorpík

Osmdesát let odborníci zkoumají autismus. Názory na příčiny, symptomatiku i terapii prošly bouřlivým vývojem, mnohdy se ukázalo, že šlo o slepé uličky. Velká část vědění stále čeká na své odhalení. Díky četným výzkumům však víme stále víc.
Mýty provází autismus od počátků jeho existence a bohužel se i cyklicky opakují bez ohledu na dostupná fakta. V přednášce se budeme věnovat aplikaci výsledků vědeckého bádání do praxe i dopadu nepodložených informací na životy lidí s autismem a jejich rodin.
Kateřina Thorová je klinická psycholožka, která se v České republice jako první specializovala na práci s dětmi s poruchami autistického spektra. Věnuje se přednáškové a supervizní činnosti ve zdravotnických, sociálních i vzdělávacích zařízeních. Založila občanské sdružení Asociace pomáhající lidem s autismem (APLA), podílí se na řadě projektů a grantů, které se snaží zlepšit situaci lidí s pervazivními vývojovými poruchami v České republice.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

24.3.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Vladimíra Kopeckého na téma Co je zač Ramanova spektroskopie? Aneb s lasery na Mars a dále

Posted on by Vítězslav Škorpík

Viděli jste někdy tak podivného vědce jako byl C.V. Raman? Tolik smůly a štěstí kolem Nobelovy ceny se hned tak nevidí! Jak funguje vibrační spektroskopie o které většinou ani matfyzáci mnoho netuší? A co to má společného se „šmírováním roztřesených“ molekul, celníky, prezidentovým alkoholismem, diagnostikou rakoviny a hlavně s tím co se děje na Marsu a může dít při výzkumu Europy? Vladimír Kopecký vystudoval biofyziku a chemickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde v současnosti působí jako odborný asistent na Fyzikálním ústavu. Zabývá se především vibrační spektroskopií a výpočty biomolekul; za tuto práci obdržel řadu vědeckých ocenění. Je autorem několika desítek vědeckých a několika set popularizačních článků, příležitostně jej můžete slyšet i na rozhlasových vlnách. Mezi jeho zájmy patří popularizace astronomie a biofyziky, a proto začal mezi prvními na světě přednášet vysokoškolský kurz astrobiologie. Je šéfredaktorem populárně naučného časopisu Astropis. Mezi jeho koníčky patří kromě amatérské přírodovědy také cestování, především po Japonsku a Asii, historie, kaligrafie a zahrádkaření.

22.3.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jana Špačka na téma Proč je Venuše žlutá a jak najít život na Marsu před příletem prvních astronautů

Posted on by Vítězslav Škorpík

Carl Sagan poposal barvu Venuše jako „světle citronově žlutou“. Přestože se spekulace o Venušině citrónové barvě v odborné literatuře objevují již od roku 1926, dodnes zůstává barva mraků kyseliny sírové nad Venuší nevyřešenou záhadou. Žádná z hypotéz představených během posledních sta let nebyla přijata jako uspokojivé vysvětlení. Já jsem byl najat skupinou z MIT, abych jim pomohl tuto záhadu vyřešit. Můj návrh podložený laboratorními pozorováními ukazuje, že zbarvení mraků Venuše může být způsobeno směsí organických látek.
Tato hypotéza bude v roce 2025 testována během první soukromé interplanetární mise. Raketa Electron společnosti Rocket Lab doručí sondu, která bude během sestupu atmosférou Venuše měřit fluorescenci oblačných kapének. Pokud je žlutavé zbarvení oblak Venuše způsobeno organickými látkami, které předvídá moje hypotéza, měli bychom pozorovat jejich charakteristickou fluorescenci.
Mars
Přestože se astrobiologové shodují na tom, že život na Marsu asi spíše je, a jeho nalezení se považuje za jeden z hlavních cílů výzkumu Marsu, žádná vládní organizace v současné době po životě na Marsu nepátrá. Co více, žádná vládní organizace po něm v dohledné době pátrat ani neplánuje a to i přes to, že USA, Čína a SpaceX mají v plánu vyslat lidi na Mars již během třicátých let.
V přednášce představím mezinárodní projekt ALFA Mars (alfamars.org), jehož cílem je najít život na Marsu ještě před příletem prvních astronautů.
Jan Špaček
Firebird Biomolecular Sciences, LLC, 13709 Progress Blvd N134, Alachua, FL 32615,
Foundation for Applied Molecular Evolution, FfAME.org 13709 Progress Blvd., Alachua, FL 32615
ALFA Mars, alfamars.org
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

17.3.2023 Pátečníci z Techneciu uvádějí přednášku Petra Janečka na téma Anekdoty a vtipy jako antropologická univerzálie? Kolektivní humor pohledem etnologie

Posted on by Vítězslav Škorpík

Přednáška se zaměří na problematiku anekdot, vtipů, memů a dalších typů humorných vyprávění s důrazem na euroamerické prostředí. Úvodem představí stručné dějiny evropského kolektivního humoru v širším kontextu, následně se zaměří na základní žánry, témata a motivy těchto textů, a závěrem demonstruje hlavní teoretické přístupy k humoru optikou společenských a humanitních věd.
Petr Janeček je pražský etnolog a folklorista. Působí jako docent a zástupce ředitele Ústavu etnologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy; do roku 2013 působil jako vedoucí Etnografického oddělení Národního muzea.
Absolvoval badatelské pobyty a prováděl terénní a archivní výzkumy v USA, Rakousku, Polsku a Slovinsku. Badatelsky se zaměřuje především na výzkum současného slovesného folkloru a teorii, metodologii a historii folkloristiky. O slovesném folkloru a příbuzných tématech publikuje v odborném, kulturním i společenském tisku.
V roce 2006 publikoval první českou komentovanou sbírku současných pověstí Černá sanitka a jiné děsivé příběhy, která se setkala se značným zájmem široké i odborné veřejnosti a která byla v letech 2007 a 2008 následována dalšími sbírkami Černá sanitka: Druhá žeň a Černá sanitka: Třikrát a dost. Černá sanitka byla formou retrokabaretu z 80. let 20. století zdramatizována brněnským HaDivadlem a do rozhlasové podoby ji inscenovala rozhlasová stanice Český rozhlas Leonardo. Na její motivy vznikl i stejnojmenný patnáctidílný televizní seriál, který od září 2008 vysílala Česká televize.
Mezi jeho další publikace patří sbírka současných českých duchařských historek Krvavá Máry a jiné strašlivé historky (2015) a odborná monografie Mýtus o pérákovi. Městská legenda mezi folklorem a populární kulturou (2017), jjíž vydání v USA se připravuje na letošní rok. V roce 2020 publikoval další knihu z cyklu Černá sanitka s názvem Černá sanitka: Znovu v akci. Hoaxy, fámy, konspirace.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

10.3.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Lubomíra Peške na téma Projekty na záchranu světově ohrožených druhů ptáků

Posted on by Vítězslav Škorpík

Již první výsledky satelitního sledování větších ptačích druhů v 80tých a 90tých letech ukazovaly do té doby netušené detaily. Až s postupem elektronické miniaturizace se výzkum mohl zaměřit i na menší druhy. Po primárním rozkrývání tras tahových cest a zaměření na identifikaci problémových míst pro přežití se do popředí dostávají otázky rychlosti, výdrže a „lifetime“, ale i míry flexibility ve vztahu k měnícím se přírodním podmínkám. Masivní aplikace telemetrie je pak součástí projektů na záchranu světově kriticky ohrožených druhů a také zpětnou vazbou pro modifikace při suplementaci nebo reintrodukcích. Závěrem budou ukázány některé detaily z projektů, kterých jsem se zúčastnil. Jde o kriticky ohrožené druhy jako ibis skalni (Geronticus eremita), sup mrchožravý (Neophron percnopterus), volavka císařská (Ardea insignis) nebo lokálně ohrožené jako je drop obojkový (Chlamydotis undulata „houbara“) a chřástal polní (Crex crex) aj.
Lubomír Peške (*1948) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V letech 1972–1997 pracoval jako archeozoolog v Archeologickém ústavu (tehdy) ČSAV v Praze. Později se věnoval vývoji a aplikacím elektrotechnických prostředků (zvláště satelitní telemetrie) v zoologických projektech na poznání a záchranu světově ohrožených druhů v Evropě, Asii a Africe.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

3.3.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jana A. Kozáka na téma Co to jsou mýty?

Posted on by Vítězslav Škorpík

Výraz „mýtus“ je v běžné řeči používán ve významu „populární omyl“. Antropologové a religionisté ale chápou mýtus jinak, definují jej jako „posvátný narativ“, přičemž otázku jeho fakticity nechávají stranou, ježto je velmi často nerozhodnutelná (netestovatelná). V této přednášce se podíváme zblízka na to, co to mýty vlastně jsou, jak fungují (či nefungují), a zdali se jim v nějaké formě podařilo přežít dobu Osvícenství. Řekneme si, co jsou kandidáti na moderní mýty a jaký je s nimi základní problém.
Jan A. Kozák je religionista se zaměřením na komparativní religionistiku, psychologii náboženství a teorii mýtu. Jeho oblastní specializací jsou historická náboženství předkřesťanské Evropy, především pak náboženství Skandinávie. Jako Marie Curie Fellow strávil dva roky (2018-2020) v norském Bergenu výzkumem surreality mýtu a fungování tělesné symboliky v mytologických příbězích. Odborně se zabývá též tématem hrdinského mýtu a to jak u historických náboženství, tak v současné kultuře. A zajímají ho i konspiračních teorie, u nichž se nejvíce zaměřuje na jejich podobnost s klasickou mytologií, zvláště pak na roli metafor a surreálných obrazů v konspiračních narativech.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

24.2.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Kataríny Holcové na téma História klimatických zmien z dávnejšej minulosti a poučenie pre dnešok

Posted on by Vítězslav Škorpík

Paleogeografické zmeny môžu byť iniciátorom dlhodobých klimatických cyklov: kde sa v rámci týchto cyklov práve nachádzame, brzdí alebo urýchľuje to súčasné klimatické zmeny? Aké „drobnosti“ ovplyvnili dlhodobý vývoj klímy v treťohorách: hrozia nám podobné udalosti? Existujú rozdiely medzi prirodzenými a človekom podmienenými klimatickými zmenami, alebo ako si s otepľovaním poradila v treťohorách príroda a čo sme ochotní urobiť my.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

17.2.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jarmily Bednaříkové na téma Způsobili Germáni středověk?

Posted on by Vítězslav Škorpík

Období, jemuž jsme zvyklí říkat doba císařská, zvláště pak 3.-5. stol. n. l., přináší změny ve světě římského impéria i těch, kterým obyvatelé antického světa říkali „barbaři“. Předmětem přednášky bude zamyšlení, jak vývoj v „barbarském“ světě, a to včetně našeho území, ovlivnil osudy a úpadek římské říše. Půjde však také o to, jakými vnitřními proměnami procházela tato říše sama, do jakých často neřešitelných problémů se dostávala – např. v oblasti zemědělství, daňové politiky, občanství, měst a venkova, zda bychom ji dokonce mohli porovnat s dnešními „captured states“, a především nakolik byla v době, kdy vrcholily její střety s „barbary“, ještě antickým státem a nakolik stála již sama ve světě středověku.
Jarmila Bednaříková (* 1952) je česká historička zabývající se dějinami pozdní antiky a raného středověku, působící na Ústavu klasických studií Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Publikovala množství knih a odborných studií, ve kterých se zabývala např. problematikou stěhování národů, historii Hunů, germánským státům a sociálním problémům pozdně Římské říše.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B7 (Zoologie), která se nachází ve druhém patře naproti hlavnímu schodišti.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/