Vhodné pro SŠ

21.10.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Pavla Jungwirtha na téma Homeopatie a placebo

Posted on by Vítězslav Škorpík

Kde se vzala homeopatie? Dají se nějak vědecky zdůvodnit obvyklá vysvětlení, jak by měla fungovat? A pokud ne, má cenu se o ní bavit jako o placebu? A pokud ano, co je přiznané a co nepřiznané placebo? Tyto otázky si položíme a budeme na ně hledat odpovědi během přednášky a diskuse s krátkým, ale výstižným názvem „Homeopatie a placebo“.
Pavel Jungwirth (*1966) vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. V Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, v. v. i. se zabývá modelováním interakcí iontů s biomolekulami v roztocích a dalšími příbuznými problémy. Od r. 2009 je členem Učené společnosti ČR.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B7 (Zoologie), která se nachází ve druhém patře přímo naproti hlavnímu schodišti.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

9.9.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Davida Svobody na téma Naše ukrajinské války

Posted on by Vítězslav Škorpík

Za posledních sto let měly dramatické otřesy v prostoru dnešní Ukrajiny téměř tektonický dopad na dějinnou situaci a nálady v naší zemi. A to ať jde o první světovou válku, občanskou válku v bývalé ruské říši, druhou světovou válku, válku studenou či současnou Putinovu agresi. Přesto vnímali Češi a Ukrajinci tyto zlomové události nezřídka nesourodou optikou, tak jak se lišily jejich historické zkušenosti a odlišné ambice. Co mohou Češi vyvodit z ukrajinských osudů, jak se nás dění v této východoevropské zemi dotýká a jak na něm závisí osudy české demokracie bude vysvětlovat David Svoboda z Muzea paměti XX. století a ÚSTR.
David Svoboda je český historik pracující v Ústavu pro studium totalitních režimů a zabývající se moderními dějinami Ukrajiny, ukrajinsko-polskými vztahy a osudy Ukrajiny v Sovětském svazu.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

19.8.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Michala Pitoňáka na téma Menšinový stres: významný, nikoliv minoritní činitel

Posted on by Vítězslav Škorpík

Mezinárodní výsledky výzkumů z posledních desetiletí konzistentně dokládají, že LGBTQ+ lidé, tedy lesby (L), gayové (G), bisexuální (B), queer (Q) a další neheterosexuální lidé, stejně tako jako trans (T) lidé a další genderově rozmanití lidé, se v rámci svých životů setkávají statisticky častěji s duševně zdravotními problémy a vykazují mnohdy celkově nižší životní prosperitu. Po dekádách diskurzů, které v minulém století např. patologizovaly „homosexualitu“ v současnosti již výzkum dospěl ke konsensu, že zaznamenané zdravotní nerovnosti lze přičítat na vrub působení stigmatizace a specifickým formám na ní založeného menšinového stresu.
V rámci přednášky bude menšinový stres představen jako ucelený interpretační rámec, který propojuje faktory působící na systémové (strukturální) úrovni, interpersonální a individuální úrovni.
Michal Pitoňák (*1986) vystudoval biologii a geografii na Přírodovědecké fakultě UK. V Národním ústavu duševního zdraví zkoumá sociálně-geografické a sociálně-psychologické vlivy působící na kvalitu života a duševní zdraví neheterosexuálních lidí.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

29.7.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Miroslava Havránka na téma Infračervená astronomie s Webbovým dalekohledem

Posted on by Vítězslav Škorpík

Dalekohled Jamese Webba započal svoji misi na Vánoce roku 2021. Od té doby byl úspěšně uveden do provozu a nyní těší nejen astronomický svět úchvatnými snímky pořízenými v infračerveném oboru elektromagnetického spektra. Kombinace velkého průměru zrcadla a citlivosti v oblasti blízkého a středního infračerveného oboru umožňuje zachytit světlo z galaxií, které se zformovaly krátce po vzniku vesmíru, a na které již Hubbleův dalekohled nedohlédl. Přednáška bude zaměřena nejen na samotný dalekohled Jamese Webba, ale povíme si také více o jeho vědeckém programu a o významu pozorování vesmíru v tomto pro lidské oko neviditelném oboru elektromagnetického spektra.
Miroslav Havránek (*22. 7. 1985) vystudoval FEL-ČVUT obor elektronika, Durham University obor částicová fyzika a doktorát získal na Bonnské univerzitě za design mikroelektroniky pro částicové detektory ve fyzice vysokých energií. Návrhem mikroelektronických integrovaných obvodů se zabýval na FJFI-ČVUT, nyní pracuje v soukromém sektoru. Příležitostně se věnuje popularizaci vědy prostřednictvím sdružení Aldebaran.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

24.6.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Michala Švandy na téma Slunce zblízka

Posted on by Vítězslav Škorpík

V blízkosti Slunce se v současnosti nacházejí hned dvě moderní kosmické automaty, Parker Solar Probe a Solar Orbiter. V následujících měsících a letech se tak lidský výtvor nejen poprvé ponoří hluboko do sluneční atmosféry, ale pohlédne i na sluneční póly. Pojďme si představit zásadní zjištění, která z výprav těchto sond prozatím vyplývají.
Michal Švanda (1980), vědecký pracovník ASU AV ČR a učitel na MFF UK. Od mala se zajímá o dění na noční obloze, od roku 1999 odborně spolupracuje s ASU na výzkumu Slunce, zejména na výzkumu struktury a dynamiky magnetických a rychlostních polí ve sluneční fotosféře a pod ní. V letech 2009-2011 absolvoval postdocový pobyt v Max-Planck-Institut für Sonnensystemforschung v Německu.

17.6.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Stanislava Vosolsobě na téma Intimní život rostlin

Posted on by Vítězslav Škorpík

Úspěšnost přenosu pylu z prašníků na bliznu rozhoduje o bytí a nebytí rostlinného druhu, přitom v přírodě existuje nesčetně překážek, co mohou tuto kritickou fázi životního cyklu zcela zhatit. Stačí třeba nenadálá přeháňka. Povíme si, jak jsou rostliny uzpůsobeny k tomu, aby bylo jejich opylování co nejúspěšnější a aby je při tom nic nepříjemného nepřekvapilo.

Stanislav Vosolsobě pracuje na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde se zabývá buněčnou biologií rostlin a zejména bioinformatikou, tedy počítačovou analýzou genetických dat. Jeho hlavním zájmem je evoluce rostlinné signalizace, o které přednáší na UK. V nedávné době se podílel například na přečtení genomu řasy parožnatky, které bylo nezbytné pro studium dávné evoluce rostlin.

Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.

Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1108259763093043Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

3.6.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Tomáše Bandžucha na téma Volič kontra strany – volby v meziválečném Československu

Posted on by Vítězslav Škorpík

První republiku jsme si zvykli vnímat jako „ostrov demokracie“ ve střední Evropě. Ale i zde měl volební proces značná omezení. Navíc každé volební klání, k němuž tu v meziválečném dvacetiletí došlo, mělo svá zásadní témata, která dopadala na celou společnost a polarizovala ji podle leckdy nečekaných linií. Tématem přednášky tak budou prvorepublikové volby nejen z hlediska jejich průběhu a výsledků, ale zmíněny budou i limity tehdejšího demokratického procesu a aféry ovlivňující jejich důvěryhodnost.
Tomáš Bandžuch (*1986) vystudoval politologii a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jeho badatelský zájem se soustřeďuje především na dějiny střední Evropy v první polovině dvacátého století, v současnosti se zaobírá především rolí národnostních menšin v době konstituování první Československé republiky.

6.5.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Tomáše Petráska na téma Člověk pod tlakem

Posted on by Vítězslav Škorpík

Ať už člověk stoupá ke hvězdám nebo se noří do mořských hlubin, ocitá se pod tlakem – a to nejen v přeneseném smyslu. Astronauti, piloti i horolezci čelí nízkému tlaku a nedostatku kyslíku, potápěči zase drtivému tlaku vodních mas. Jak na takové extrémní podmínky reaguje lidský organismus, a do jaké míry se jim může přizpůsobit? Může se nám ve vesmíru vařit krev? Jak hluboko do oceánu můžeme sestoupit, než se samotný vzduch stane smrtelným jedem? Kam až můžeme posunout hranice člověka, a proč to (ne)dělat? Seznámíme se s některými odvážlivci, díky nimž si dnes můžeme na tyto otázky odpovědět, a zamyslíme se i nad budoucností dobývání těchto extrémních prostředí.
Tomáš Petrásek se narodil v roce 1984 v Praze, vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK, v současné době pracuje ve Fyziologickém ústavu AV ČR a Národním ústavu duševního zdraví, kde se zabývá výzkumem mozku a chování. Ve volné čase se věnuje popularizaci astronomie a astrobiologie. Je autorem populárně naučné série Vzdálené světy (společně s Igorem Duszkem), zabývající se problematikou exobiologie, a stejnojmenné webové stránky. Na pole sci-fi vstoupil novelou Poslední hlídka (ve sborníku Mlok 2007, samostatně vyšla v roce 2012) a povídkami Tvůrci (Kočas 2009) a Bensonové efekt (v antologii Terra Nullius, 2015).
Pozor! Půjde o první přednášku živě. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7. Tentokrát ovšem v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

29.4.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jaromíra Šrámka na téma Pitva mimozemšťana

Posted on by Vítězslav Škorpík

Začátek několika sci-fi je nález mrtvého mimozemšťana, na který navazuje pitva. Na chvíli zapomeneme na to, jak málo pravděpodobné něco takového je a zamyslíme se nad tím, jak by se prakticky realizovala pitva mimozemšťana prostředky, které jsou dostupné. Inspirací budou především dějiny medicíny, paleopatologie a soudní lékařství.
Jaromír Šrámek je předseda Českého klubu skeptiků Sisyfos. V minulosti pracoval mimo jiné několik let na patologii, nyní se na Ústavu histologie a embryologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy zabývá kvantitativní histologií, především v souvislosti s metabolickým syndromem.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/