Vhodné pro SŠ

4.6.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Tomáše Mančala na téma Historie jako učitelka kvantové mechaniky

Posted on by Vítězslav Škorpík

Kvantová mechanika už dávno není pouhou akademickou záležitostí. V posledních letech se stává běžnou součástí techniky a vydobyla si i stálé místo v populární kultuře. Při výuce není už tedy často potřeba, “novicům” nutnost kvantové mechaniky nějak zvlášť zdůvodňovat. Kvantová mechanika může takříkajíc spadnout z nebe ve své moderní podobě. Přesto však existuje vzrušující, náročná, ale nesmírně poučná cesta ke kvantové mechanice skrze její historický vývoj. Původní práce otců zakladatelů kvantové mechaniky poskytují unikátní pohled na fyziku v prvních dekádách dvacátého století, na vztah klasické a kvantové mechaniky a na proces, kdy fyzika láme svoje dosavadní pravidla, aby se přiblížila skutečnosti. V této přednášce se pokusíme provést posluchače několika zásadními originálními pracemi od Plancka po Diraca a ukázat, jak a proč jejich autoři překročili hranice klasické fyziky.

Tomáš Mančal (* 1974) obhájil magisterský titul v oboru fyzika na Univerzitě Karlově v roce 1997, titul Ph.D. získal na Humboldt-Universität v Berlíně v roce 2002. Zde také v letech 1998 až 2002 pracoval, poté působil do roku 2006 na University of California v Berkeley. Od roku 2007 je vědeckým pracovníkem Teoretického oddělení Fyzikálního ústavu MFF UK. V roce 2014 pracoval šest měsíců jako hostující profesor na Fakultě přírodních věd a astronomie na Vrije Universiteit Amsterdam.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=3tQtSLcA7uA

28.5.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jany Kalbáčové Vejpravové na téma Magie grafenu

Posted on by Vítězslav Škorpík

Jednadvacáté století lze označit jako věk uhlíku. Uhlík je základním prvkem života, ale brzy se může také stát základním prvkem zbytku světa. Grafit, termodynamicky stabilní forma uhlíku, je studován a používán lidstvem po celá staletí. Jedna vrstva grafitu se nazývá grafen a má tloušťku miliardtinu metru.

Kanadský teoretický fyzik, Phillip Wallace, původně konceptualizoval grafen již v roce 1947. Slavným se grafen stal až po izolaci pomocí lepící pásky fyziky Andreem Giemem a Konstantinem Novoselovem z University of Manchester v roce 2004. V roce 2010 jim byla za tento jednoduchý, ale průkopnický experiment udělena Nobelova cena. Po celé desetiletí byl grafen na výsluní vědeckého bádání, nicméně nadšení výzkumníků postupně sláblo a vypadalo to, že placatý uhlík již nemá světu co nabídnout.

Před dvěma lety objevil tým vědců z Massachusetts Institute of Technology, že dvě vrstvy grafenu posunuté o tzv. magický úhel (1,1o) vykazují velmi exotické chování elektronů, např. supravodivost. Objev magického grafenu zapříčinil vznik tzv. twistroniky, zásadně nového přístupu ke konstrukci nanoeletronických zařízení.

Přednáška vás provede důležitými milníky historie grafenu, snad i objasní nádhernou fyziku tohoto archetypálního 2D materiálu a kriticky zhodnotí, zda éra grafenová vedla k naplnění velkých očekávání.

Jana Kalbáčová Vejpravová vystudovala anorganickou chemii na Přírodovědecké fakultě UK, diplomovou práci a docentský titul v oboru fyzika kondenzovaných látek obhájila na Matematicko-fyzikální fakultě UK, kde nyní primárně působí a vyučuje.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=ckSiEuf5JZY

21.5.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Zuzany Kříhové na téma Ženské centrum Aftáb (Slunce) v Esfahánu – Problematika rovnosti pohlaví v Íránu, islámského a sekulárního feminismu

Posted on by Vítězslav Škorpík

V současném Íránu se diskutuje míra zapojení žen do společenského a politického dění v zemi na mnoha úrovních, i když o otevřené debatě zatím hovořit nelze. To, jak se proměňuje role žen ve společnosti, posilují či oslabují jejich práva, odráží celkovovou atmosféru ve společnosti. Ve sporech o podobu ženských práv krystalizují zárodky budoucího směřování Íránu – ustupuje-li aktuální vedení země přespříliš požadavkům na zrovnoprávnění žen, zvedá se rozhořčená reakce z řad tradicionalistů a konzervatistů, dovolávajících se k ochraně údajně autentických íránských (islámských) hodnot. V přednášce se proto zaměříme na dosud málo diskutovaný jev, který bychom mohli charakterizovat jako sociální konformismus – tedy společensky výhodný postoj akceptování takového postavení ženy, jež je hlasitě proklamováno v souladu s islámskými a tradičně konzervativními normami, ovšem za tichého přijímání postojů, které jsou s těmito normami přinejmenším v rozporu.

Zuzana Kříhová (*1979) vyučuje na oboru íránistika perštinu a perskou literaturu. Ve své dizertaci se věnovala reflexi přistěhovalectví v dílech íránských autorů žijících v USA. V současnosti se zabývá moderní perskou literaturou a výukou perského jazyka. Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=K2HtmMRQGvA

7.5.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Martina Feruse na téma Alchymie cizích světů aneb malý kurz astrochemie

Posted on by Vítězslav Škorpík

Děje probíhající v mezihvězdných oblacích či v atmosférách cizích hvězd a planet jsou natolik odlišné od chemie, která nás v běžném životě obklopuje, že je lze s trochou nadsázky nazvat alchymií, tedy něčím na pomezí kouzel a chemie. Nejprve se vydáme na cestu vedoucí od prvních atomů a molekul formujících se na samém počátku existence našeho vesmíru přes vznik všech prvků periodické soustavy při hrozivém výbuchu supernovy až ke zhroucení mezihvězdného oblaku obsahujícího základní stavební kameny vzniku hvězd, planet i života. Poté nahlédneme do současného chemismu utvářejícího povrch a atmosféru planet Sluneční soustavy a svou cestu zakončíme v atmosférách cizích hvězd a exoplanet.

Martin Ferus vystudoval fyzikální chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a od roku 2005, tj. od bakalářských studií, působí v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Jeho prvotní specializací bylo studium spalovacích procesů pomocí spektroskopických technik (v rámci bakalářské práce), v ústavu dále realizoval svou diplomovou práci a posléze i dizertační práci (obhájena v roce 2012, téma Studium nestabilních částic a prekurzorů biomolekul pomocí spektroskopických technik).

V současnosti pracuje jako vědecký pracovník v Oddělení spektroskopie, kde dosáhl celé řady vědeckých výsledků. V rámci spektroskopických experimentů s laserovou ablací se dnes mj. věnuje identifikaci nových, dosud nepopsaných spektrálních přechodů vysoce excitovaných atomů ve spektrech Slunce a hvězd. O této problematice úspěšně přednáší studentům PřF UK v Praze a v popularizační formě i středoškolákům v rámci různých programůústavu. Ve vzdělávacím a popularizačním projektu ÚFCH JH s názvem Tři nástroje je již několik let zapojen jako školitel odborných SŠ praxí a stáží.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=MY9JlklJCSE

4.5.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Filipa Tvrdého na téma Od epistemických neřestí ke konspiračním teoriím

Posted on by Vítězslav Škorpík

Epistemologie ctností a neřestí je filozofický směr, který usiluje o identifikaci charakterových vlastností vedoucích k úspěchu či neúspěchu při formulaci zdůvodněných a pravdivých přesvědčení. Ve svém příspěvku se pokusím ukázat, že takový přístup je slibnější než předchozí pokusy o demarkaci pseudovědy a konspiračních teorií. Hlavními epistemickými neřestmi, které brání lidem v dosažení poznání, jsou lenost a sebepřeceňování. Tyto povahové rysy jsou naneštěstí všudypřítomné a je otázkou, nakolik je lze vůbec překonat.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=jzTLAS9SaM8

6.4.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jiřího Mikšovského na téma Atmosféry extraterestrických planet

Posted on by Vítězslav Škorpík

Studium plynných obalů těles v rámci naší sluneční soustavy i mimo ni je předmětem intenzivního výzkumu na pomezí fyziky atmosféry a astrofyziky. Přednáška představí souhrn současného stavu této problematiky, včetně poznatků o struktuře různých typů atmosfér a faktorech zodpovědných za jejich utváření a dlouhodobou evoluci. Pozornost bude věnována též vybraným klimatotvorným činitelům důležitým pro vznik atmosféry pozemského typu, jakož i možnostem výskytu a detekce jejích mimozemských analogů.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=EtviDG0Iick