Věda

3.12.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Evy Kundtové Klocové na téma Náboženské rituály a praktiky jako komunikační platforma lidské sociality

Posted on by Vítězslav Škorpík

Evoluční teorie zabývající se náboženstvím tvrdí, že náboženství pomáhá stabilizaci spolupráce ve skupinách přesahujících rodinné vazby, ochotu dělit se o zdroje s neznámými osobami sdílejícími stejné náboženské představy nebo jinak se projevujícími jako členové stejné náboženské skupiny. Na konkrétních výzkumech náboženských rituálů a praktik budu ilustrovat to, jak náboženství navazuje na mechanismy vyvinuté pro sociální život, skupinovou soudržnost, vnitroskupinovou spolupráci a důvěru.
Eva Kundtová Klocová vystudovala religionistiku na Masarykově univerzitě. V roce 2018 získala titul Ph.D. za dizertační práci věnující se komunikační roli těla v náboženských rituálech. Ve své práci se zaměřuje jak na teoretické přístupy k tématu tělesnosti v náboženském rituálu, tak na empirické výzkumné přístupy zaměřené na specifické rituální tělesné praktiky.
Od roku 2015 má na starosti vedení infrastrukturního pracoviště HUME Lab na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, kde se podílí na podpoře a koordinaci výzkumných projektů v humanitních a sociálních vědách.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

30.11.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Vladimíra Kusbacha na téma Skládání střípků z variského orogenu – Náměšťský granulitový masiv

Posted on by Vítězslav Škorpík

Geologie je často velmi zábavná detektivní hra. Nad dávnými událostmi se přehnala moře času a očitých svědků je pomálu. Pro zjištění stavů minulých vstupuje na scénu hrdina – geolog – vybaven nejenom kladívkem a kompasem, ale i elektronovým mikroskopem nebo hmotovým spektroskopem. Přednáška by měla ukázat současnou multidisciplinaritu geologie a v hrubých rysech seznámit posluchače s aktuálním poznáním vývoje variského orogenu na konci prvohor na území České Republiky.
Vladimír Kolář Kusbach (*1981) působí od roku 2011 jako vědecký pracovník na Oddělení geodynamiky, kde se věnuje především deformaci a reologickému chování horninových komplexů spodní kontinentální kůry a deformaci hornin obecně. Magisterské (2002-2007) studium absolvoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, doktorské (2007-2011) pak kombinovaně opět na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a na Université de Strasbourg – Ecole et Observatoire des Sciences de la Terre. Zaměřuje se na mikrostrukturní studie, které jsou důležitým nástrojem pro dešifrování reologie hornih a procesů segregace taveniny.
Hlavními tématy výzkumu jsou zejména: a) strukturní studie orogenních pásů, b) interakce kůry a pláště a tektonické procesy ve velkém měřítku, c) mikrostruktury, textury, deformační mechanismy a reologie deformovaných hornin.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

24.11.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Karly Štěpánové na téma Kognitivní robotika – kterak učíme roboty chápat význam slov

Posted on by Vítězslav Škorpík

Kognitivní robotika je velmi dynamicky se rozvíjející obor. V posledních letech jsme zaznamenali obrovský posun ve strojovém učení. Díky stále větším výpočetním možnostem a obrovským datasetům kombinovaným s hlubokými neuronovými sítěmi se na téměř lidskou úroveň dostalo rozpoznání lidského jazyka i zpracování obrazu. Roboti získávají umělou kůži nebo taktilní sensory na prstech. Mnozí z vás možná viděli úžasné pohybové schopnosti robotů jako Atlas z Boston Dynamics. Tyto obrovské pokroky ve schopnostech zpracování zvuku, obrazu, motoriky, i haptické informace, umožňují vytvořit roboty, kteří budou lidem příjemnými společníky, kteří budou schopni vnímat, reagovat, interagovat a učit se nové informace. Oproti robotům, kteří byli v minulosti vždy vytvářeny pro jeden účel (např. robotický vysavač), moderní robotika se snaží pracovat na tom, aby byl robot schopný vykonávat nejrůznější úlohy. K tomu, aby se mohl učit od lidí, musí skutečně chápat význam jednotlivých činností a slov. V přednášce se primárně zaměřím na to, jak se u nás snažíme naučit roboty komunikovat tak, aby skutečně chápali, co je jim říkáno. Pokud řekneme robotovi „Posuň židli dopředu“, nebo „posuň červenou kostku ke kouli“, jedná se z našeho pohledu o jasný úkol, pro robota to ale není tak jednoduché. Stejně jako dítě se musí napřed naučit rozpoznat, co které slovo ve větě znamená a jak ho vztáhnout k situaci, kterou zrovna před sebou vidí. Stejně jako malé dítě vám na začátku nebude rozumět, nebo bude často chybovat, tak se i robot musí z více a více příkladů naučit porozumět skutečnému významu toho, co po něm chceme. Učí se pomocí příkladů, zpětné vazby od okolí, ale i vlastním zkoušením a zkoumáním toho, jaký efekt mají různé akce.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

12.11.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Elišky Selinger na téma Čím dláždíme cesty do pekel: Jak (ne)dělat a (ne)číst medicínský výzkum. Možná.

Posted on by Vítězslav Škorpík

Proč je někdy lepší čekat s rukama v kapsách než dělat to nejlepší pro pacienty? A jak vlastně víme, co je nejlepší? A víme to vůbec? Úvod do tajů klinické epidemiologie, medicínských studií, pyramidy důkazů i problémů, které je třeba si připomínat během formování vlastního názoru s Googlem v ruce.
Eliška Selinger je lékařka pracující v oboru preventivní medicíny a veřejného zdraví. V rámci svého medicínského studia na 3. lékařské fakultě UK absolvovala několikaměsíční výzkumné stáže v Itálii na Universita Magna Greacia v Catanzaro, v Německém centru výzkumu rakoviny (DKFZ) v Heidelbergu a na Arctic University of Norway v Tromsø a dále krátkodobé tréninky v Evropské molekulárně biologické laboratoři (EMBL) v Heidelbergu a v Německém diabetologickém centru (DDZ) v Düsseldorfu. Během studia získala Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy a fakultní grant pro talentované absolventy medicíny Donatio Facultatis Medicinae Tertiae.
Výzkumně se Eliška Selinger pohybuje především v oboru nutriční epidemiologie. V rámci svého doktorského studia se věnuje dopadům alternativního stravování na zdraví. Je jednou z iniciátorek založení Evropské sítě výzkumníků se zájmem o téma rostlinné stravy (VESNA). Jako vysokoškolská pedagožka zodpovídá za výuku metodologie medicínského výzkumu a vyučuje volitelné kurzy věnované zdraví a prevenci nemocí u vegetariánů a veganů. Věnuje se problematice výživy ve veřejném zdraví, včetně nutriční edukace a také problematice systému školního stravování a nutričního prostředí na školách obecně. Od svého vítězství v českém kole soutěže Famelab – Talking Science v roce 2016 působí příležitostně i jako popularizátorka vědy.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

9.11.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Daniela Madzii na téma Plesiosauři – často přehlížení vládci druhohorních moří a oceánů

Posted on by Vítězslav Škorpík

Zatímco druhohorním souším vládli dinosauři, pod hladinou moří a oceánů v té době dominovali mořští plazi, z nichž někteří, jako třeba plesiosauři, patřili k nejmohutnějším dravým obratlovcům v dějinách naší planety. V průběhu své více než 135 milionů let trvající evoluční historie se plesiosauři rozšířili po celé planetě a dali vzniknout mnoha rozmanitým skupinám – odlišným nejen vzhledově, ale také z hlediska jejich ekologických vztahů a rolí, které ve svých ekosystémech plnili. Během přednášky se posluchači seznámí s hlavními vývojovými větvemi plesiosaurů, jejich evoluční historií a nejcharakterističtějšími znaky. Řeč bude také a českých nálezech plesiosaurů a jejich významu pro výzkum této úspěšné skupiny obratlovců.
Daniel Madzia (* 1989) je paleontolog, který se zabývá především druhohorními obratlovci. Účastnil se terénních výzkumů ve Spojených státech, v Rusku, v Panamě či v Polsku. Vedl výzkum, jehož výsledkem bylo pojmenování prvního českého neptačího dinosaura, druhu Burianosaurus augustai. Je také autorem popisu masožravého dinosaura z okolí Brna. V rámci své výzkumné činnosti se věnoval kupříkladu teropodním a sauropodním dinosaurům ze svrchní křídy Mongolska, pliosaurům z evropských a severoamerických nalezišť či příbuzenským vztahům velkých šupinatých plazů ze skupiny mosasaurů.
Daniel Madzia je autorem desítek populárně naučných článků, které vyšly v češtině a polštině (mj. v polském vydání časopisu Scientific American), příležitostně vyučuje v oblasti evoluční paleontologie a přednáší dětem v rámci nadace NaUD (Nadwiślański Uniwersytet Dziecięcy, Varšava, Polsko). V roce 2017 se stal laureátem prestižního stipendia prezidenta Polské akademie věd, jež se uděluje doktorandům výzkumných ústavů za mimořádné úspěchy na poli vědy.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

5.11.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Ivany Kolmašové na téma Skrytá tvář bouří, aneb co se děje uvnitř a nad bouřkovými oblaky

Posted on by Vítězslav Škorpík

Lov barevných nadoblačných blesků láká amatérské pozorovatele i profesionální vědce již od prvních zveřejněných pozorování v devadesátých letech minulého století. Nad mohutnými bouřkovými oblaky se objevují skřítci, elfové, duchové, trollové a další přízračné jevy. Jak tyto tajemné jevy vznikají? Jak souvisí s obyčejnými blesky? Jsou vzácné? Lze je pozorovat prostým okem? Jsou nebezpečné? A víme vlastně vše o obyčejném blesku, který každý viděl? Je to neuvěřitelné, ale stále ještě přesně nevíme, jak blesk v bouřkovém oblaku vzniká. Jeho ohromnou energii neumíme využít. Kam jsme se posunuli od dob Benjamina Franklina a Prokopa Diviše?
Ivana Kolmašová je vědeckou pracovnicí Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd. Zabývá se fyzikou plazmatu, analýzou družicových dat a dat z pozemních měření. Mezi oblasti jejího zájmu patří především vlny generované přírodními bleskovými výboji a vlnové emise v magnetosféře Země. Dále se věnuje vývoji a testování družicových přístrojů vyvíjených v oddělení kosmické fyziky.
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=gT8bfBMbp0E
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/471838744143827/

2.11.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Davida Schmoranzera na téma K čemu se může hodit supratekuté hélium?

Posted on by Vítězslav Škorpík

V této přednášce si připomeneme některé exotické vlastnosti supratekutého hélia a podíváme se podrobněji na jeho využití ve vědeckých odvětvích spojených s nízkoteplotní fyzikou, včetně některých spíše technických aplikací. Kromě zjevné role supratekutého hélia jako chladiva pro supravodivé magnety a refrigerantu ve specializovaných aparaturách se zmíníme také např. o termální defektoskopii. Zvláštní pozornosti se dostane jak moderním technikám měření s přesností omezenou pouze kvantovými limity a kvantovému počítání, tak i případným souvislostem mezi fázovými přechody v héliu a ději, které mohly probíhat v raném vesmíru.
David Schmoranzer je zaměstnancem Katedry fyziky nízkých teplot, Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Z široké oblasti problematiky fyziky nízkých teplot se věnuje především studiu kryogenních kapalin, zejména supratekuté fáze izotopu 4He. V pražské Laboratoři supratekutosti se zaměřil především na výzkum přechodu k turbulenci v normálním a supratekutém 4He v proudění vyvolaném oscilujícími tělesy, např. křemennými ladičkami, nebo různými drátky či disky. Ve stejných pracovních tekutinách také zkoumal kavitaci a akustické jevy, zejména pak bilanci mezi odporovou silou viskózní a akustickou.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

29.10.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Vojtěcha Novotného na téma Papua Nová Guinea: kmenové jazyky, kmenová biologie a kmenová medicína

Posted on by Vítězslav Škorpík

Přednáška se zabývá jazykově a kulturně nejrozmanitější zemí světa, Papuou Novou Guineou. Devět milionů lidí hovořící 850 jazyky zde vytvořilo celou řadu unikátních a zajímavých kultur, každá se svým vlastním přístupem ke zkoumání přírody, včetně snahy rozpoznat, utřídit a prakticky využít místní rostliny a živočichy. O tradičním lékařství pralesních kmenů panuje řada iluzí a mýtů, zde se pokusíme o realistický pohled – obsahují tropické pralesy lékárničku budoucnosti a jsou kmenoví léčitelé užiteční ve světě moderní medicíny?
Vojtěch Novotný (*1964) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Zabývá se ekologií herbivorního hmyzu v tropických ekosystémech. Pracuje v Entomologickém ústavu, součásti Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích, přednáší na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity a vede terénní stanici na Papui-Nové Guineji. Je členem Učené společnosti České republiky.
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=FiDCkOEnsnQ
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/592024238683268/

22.10.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Ondřeje Šrámka na téma Geoneutrina – co a k čemu jsou?

Posted on by Vítězslav Škorpík

Pohovořím o relativně novém tématu výzkumu na rozhraní oborů částicové fyziky a geofyziky. Neutrinové experimenty jsou primárně konstruované za účelem zodpovězení základních otázek o vlastnostech neutrin. Také nás ovšem informují o aspektech složení zemského nitra, konkrétně obsahu radionuklidů uranu a thoria, globálně významných zdrojů energie pohánějících vnitřní dynamiku naší planety.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

19.10.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Magdaleny Bohutínské na téma Je evoluce genomu předvídatelná?

Posted on by Vítězslav Škorpík

Proč a za jakých podmínek se evoluce může opakovat? Evoluce genomu vedoucí ke vzniku výhodných znaků je z velké části ovlivňovaná náhodnými procesy. Je ovšem také ohraničena určitými omezeními, díky kterým je do jisté míry možné ji předvídat. A ačkoliv jsou naše předpovědi nedokonalé, mnohé díky výzkumu genetické informace víme. A tom bude přednáška.
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=ljwiZ1IUcjg
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/586056389382663
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/