19.1.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Vladimíra Wagnera na téma Současnost a budoucnost jaderné energetiky

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci bych Vás srdečně zve na úterý 19. ledna v 17 hodin
na přednášku Vladimíra Wagnera na téma Současnost a budoucnost jaderné energetiky
Ve světě už je v provozu sedm typu reaktorů III. generace, celkově 22. Několik desítek dalších je ve výstavbě. Ukazuje se, že řada nadějí, které se do nich vkládají, se daří plnit. Zároveň se velké úsilí věnuje do oblasti malých modulárních reaktorů, které by umožnily proniknutí jaderné energetiky do decentralizovaného sektoru a teplárenství. Do provozu se dostala plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov a v Číně se spouští malý modulární vysokoteplotní plynem chlazený reaktor HTR-PM. Ten je zároveň příkladem nové koncepce reaktoru IV. generace. Některé typy těchto reaktorů, například rychlé sodíkové reaktory, by mohly přispět k uzavření palivového cyklu a efektivnímu využití dostupného paliva. Zde je také pokrok. Důležitost jaderné energetiky i pro Českou republiku vystupuje hlavně s tlakem na snižování environmentálních dopadů a přechod k nízkoemisní energetice. V přednášce se pokusím o přehled její současnosti a budoucnosti.
Vladimír Wagner po studiu jaderné fyziky na MFF University Karlovy v Praze začal pracovat na oddělení jaderné spektroskopie v Ústavu jaderné fyziky AVČR v Řeži u Prahy nejdříve ve skupině zabývající se studiem struktury jádra pomocí metod jaderné spektroskopie a od roku 1990 ve skupině relativistických těžkých iontů. Zde také dokončil diplomovou a aspirantskou práci. Zaměřovaly se na experimentální studium struktury deformovaných jader. V současné době se zabývá hlavně studiem horké a husté jaderné hmoty. Taková hmota vzniká například při výbuchu supernov a lze ji najít uvnitř neutronových hvězd. V laboratoři můžeme takovou hmotu získat ve srážkách těžkých jader na velmi vysoké energie (rychlosti blízké rychlosti světla). Zabývá se také výzkumem možnosti využití produkce neutronů pomocí tříštění jader protony s velmi vysokou energií a využitím tohoto procesu pro „spalování“ jaderného odpadu.

15.1.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Michala Waltera na téma Alternativci na českém psychotrhu

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na pátek 15. ledna v 17 hodin
na přednášku Michala Waltera na téma Alternativci na českém psychotrhu
Cílem přednášky je zmapovat českou alternativní psychologickou a částečně i psychoterapeutickou scénu. Nejprve si stručně nastíníme situace v ČR. Pohovoříme o právo svobodné volby a o vědeckém a nevědeckém přístupu. Zaměříme se na tzv. „osobní rozvoj“ v ČR. Podrobněji se podíváme na situaci na sociálních sítích, zejména na Facebooku. Řekneme si něco o situaci v oblasti psychodiagnostických metod, jaký je jejich legislativní rámec a ochrana klientů či pacientů. V poslední části našeho povídání se více zaměříme na alternativní psychology a psychoterapeuty a představíme si možné cesty jak z toho ven?
Michal Walter je dopravní psycholog akreditovaný Ministerstvem dopravy ČR a certifikovaný lektor rehabilitace řidičů. Od roku 2017 vykonává funkci předsedy Unie psychologických asociací ČR (www.upacr.cz) a je členem Asociace dopravních psychologů ČR (www.dopravnipsychologovecr.cz). Absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor psychologie – pedagogika a postgraduálního studia psychologie (včetně dopravní psychologie). Na Facebooku je jedním ze správců skupiny Psychokraviny.

13.1.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí (vyjíměčně ve středu od 18h!) přednášku Tomáše Petráska na téma Všechno na Mars! Vyřeší nejnovější sondy záhadu života na rudé planetě?

Technecium ve spolupáci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na středu 13. ledna v 18 hodin
na přednášku Tomáše Petráska na téma Všechno na Mars! Vyřeší nejnovější sondy záhadu života na rudé planetě?
V létě loňského roku odstartovaly k Marsu dvě velké, přístroji nabyté sondy. V roce 2022 bude následovat další. Odhalí konečně, jestli na Rudé planetě byl, nebo stále je život?
Tomáš Petrásek se narodil v roce 1984 v Praze, vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK, v současné době pracuje ve Fyziologickém ústavu AV ČR a Národním ústavu duševního zdraví, kde se zabývá výzkumem mozku a chování. Ve volné čase se věnuje popularizaci astronomie a astrobiologie. Je autorem populárně naučné série Vzdálené světy (společně s Igorem Duszkem), zabývající se problematikou exobiologie, a stejnojmenné webové stránky. Na pole sci-fi vstoupil novelou Poslední hlídka (ve sborníku Mlok 2007, samostatně vyšla v roce 2012) a povídkami Tvůrci (Kočas 2009) a Bensonové efekt (v antologii Terra Nullius, 2015).

5.1.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí novoroční přednášku Petra Jana Vinše na téma Jak se psala Bible – textová kritika a biblické mýty

Technecium Vás ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás srdečně zvou na úterý 5. ledna v 17 hodin
na novoroční přednášku Petra Jana Vinše na téma Jak se psala Bible – textová kritika a biblické mýty
Snesl se text Bible za zvuku andělských polnic z nebe, nebo ho napsali lidé? Bible je nejen posvátná kniha několika náboženství, ale také významná literární památka s velmi komplexní historií vzniku. Také je to asi nejprodávanější text na světě. Co můžeme (a co naopak nemůžeme) říci o pisatelích biblických knih? Existuje jedna „správná“ verze Bible? A proč si biblický text mnohdy protiřečí? Na to všechno je podíváme v exkurzi do literární historie Knihy knih.
Petr Jan Vinš Vystudoval religionistiku a teologii na HTF UK v Praze, postgraduálně starozákonní biblistiku na Universität Bern ve Švýcarsku a v Tel Avivu v Izraeli a v Bernu dokončuje doktorské studium na pomezí biblistiky a předovýchodní archeologie.

8.1.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Dušana Majera na téma 5 momentů Space X v roce 2020

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás srdečně zve na pátek 8. ledna v 17 hodin
na přednášku Dušana Majera na téma 5 momentů Space X v roce 2020
Firma SpaceX ani v roce 2020 nezahálela. Ba právě naopak! Před pár dny skončený rok byl pro ni rekordní z hlediska počtu startů. Mezi nimi najdeme hned celou řadu momentů, které si z nejrůznějších důvodů stojí za to připomenout. V rámci přednášky se zaměříme na pět momentů, které v souvislosti se SpaceX stojí za připomenutí. řeč bude například o budování sítě Starlink, testech prototypů lodí Starship, ale i o první soukromé pilotované kosmické lodi v historii.
Dušan Majer je český popularizátor kosmonautiky, autor pořadů Vesmírné zprávy, Vesmírné starty a Vesmírná technika uváděných na Mall.tv a šéfredaktoru blogu kosmonautix.cz. Za svoji činnost několikrát získal cenu Akademie věd ČR za popularizaci vědy.

8.12.2020 Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednášku Michala Bursy na téma Černé díry – Jak se na to přišlo?

Technecium ve spoluůpráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na úterý 8. prosince v 17 hodin
na přednášku Michala Bursy na téma Černé díry – Jak se na to přišlo?
Černé díry máme za jedny z nejtajemnějších a nejvíce fascinujících
objektů ve vesmíru. Přesto se o nich astronomové v posledních několika letech mnohé dozvěděli, a to především díky průlomovým pozorováním s pomocí důmyslných technologií. Korunovací tohoto úsilí bylo udělení Nobelových cen v letech 2017 a 2020.
Michal Bursa (*1977) vystudoval teoretickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. V Astronomickém ústavu AV ČR se zabývá relativistickou astrofyzikou, akrečními disky okolo černých děr a neutronových hvězd a numerickým modelováním fyzikálních procesů, které v nich a jejich okolí probíhají.
Záznam: https://www.youtube.com/watch?v=xi_1G9dCBe0&authuser=0

1.12.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednášku Ondřeje Holého na téma Antibiotická rezistence: Problematika nejen pro 21. století?

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na úterý 1. prosince v 17 hodin na přednášku Ondřeje Holého
na téma Antibiotická rezistence: Problematika nejen pro 21. století?
Antibiotika jsou léky určené pro terapii bakteriálních infekcí, které ovšem neúčinkují na infekce virové etiologie. Jejich účinek může být baktericidní, kdy dokáží bakterie zabíjet, případně bakteriostatický, kdy zabraňují bakteriím v jejich růstu. Dokáží léčit infekce jak u lidí, tak u zvířat (například pneumokokové záněty plic nebo stafylokokové infekce krevního řečiště). Ne všechna antibiotika působí proti všem bakteriím. Antibiotikum může být účinné pouze proti jednomu druhu bakterií nebo proti mnoha různým druhům.
Rezistence vůči antibiotikům znamená, pokud tyto látky ztratily schopnost dané bakterie zabíjet, případně zastavovat jejich růst. Některé bakterie jsou přirozeně rezistentní vůči určitým antibiotikům (primární neboli přirozená rezistence). Mnohem závažnějším problémem je v dnešní době rezistence, která vzniká v důsledku genetických změn (sekundární neboli získaná rezistence), což je situace, kdy jsou bakterie za normálních okolností k antibiotikům citlivé, ale v důsledku těchto změn se stanou rezistentními.
Rezistentní kmeny přežívají v přítomnosti antibiotika, díky tomu se může prodlužovat délka trvání onemocnění, případně doba hospitalizace. Infekce způsobené rezistentními bakteriemi mohou vyžadovat nákladnější zdravotní péči (např. časovou, finanční, personální). Dopad takovýchto infekcí není tedy pouze zdravotnický, ale také ekonomický, sociální a psychologický.
WHO (Světová zdravotnická organizace) označila v roce 2019 bakteriální rezistenci vůči antibiotikům jako jednu z deseti nejvážnějších hrozeb a problémů ochrany veřejného zdraví pro dnešní společnost (společně např. s pandemií HIV a odmítáním očkování).
Kvůli zhoršené epidemiologické situace není možné udělat přednášku s lidmi v sále. Stejně jako v poslední době již obvykle proběhne povídání přes online stream. Děkujeme za pochopení.
Odkaz na stream zde.:

27.11.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednášku Marka Vranky na téma Poučení z replikační krize v psychologii

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve v rámci pásma Technecium Online – Noci vědců v pátek 27. listopadu v 17 hodin
na přednášku Marka Vranky na téma Poučení z replikační krize v psychologii
Když v roce 2011 vyšla v jednom z vlajkových psychologických časopisů studie demonstrující schopnost předpovídat budoucnost, leckdo mohl správně předpovědět, že začínající dekáda ve v psychologii rozhodně nebude nudná. A opravdu – v uplynulých letech jsme viděli nejen desítky neúspěšných pokusů replikovat známé studie, dechberoucí případy akademických podvodů, přesvědčivé důkazy závažnosti a rozšířenosti pochybných výzkumných praktik a nesčetné slovní přestřelky mezi vědci na Twitteru, ale i spousty nejrůznějších iniciativ a pokusů, jak výzkumnou praxi zlepšit a zvýšit důvěryhodnost společenskovědního výzkumu. Byly některé z těchto snah úspěšné a budou výzkumné výsledky v příští dekádě spolehlivější? Nebo navrhované reformy zcela míjejí své cíle? Případně byla celá „krize“ jen nafouklá bublina, jak naznačují někteří kritici? Na tyto a další otázky budeme hledat odpovědi v on-line přednášce „Poučení z replikační krize v psychologii“.
Marek Vranka vystudoval psychologii na FF UK a ekonomiku a managment na FPH VŠE. V současnosti se věnuje intuitivnímu morálnímu hodnocení. K jeho dalším odborným zájmům patří analýza validity diagnostických metod, behaviorální ekonomie a problematika “heuristik a zkreslení” v terapeutickém kontextu.
Kvůli zhoršené epidemiologické situace není možné udělat přednášku s lidmi v sále. Stejně jako v poslední době již obvykle proběhne povídání přes online stream. Děkujeme za pochopení.
Odkaz na stream zde.:

24.11.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 19:00 online přednášku Tomáše Bandžucha: Prvorepublikové perličky aneb o mýtech, aférách a podivnostech meziválečného Československa

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve

v úterý 24. listopadu v 19 hodin
na přednášku Tomáše Bandžucha na téma:
Prvorepublikové perličky aneb o mýtech, aférách a podivnostech meziválečného Československa
Dvacet let první republiky bylo popsáno v celé řadě knih a odborných článků. Přesto však toto období stále skrývá celou řadu neprozkoumaných zákoutí. Celou řadu osob a událostí, které dostanou nečekaný význam, když se na meziválečné dvacetiletí podíváme z jiného úhlu. Během přednášky tak připomeneme pět afér z československé historie, které dnes už upadly v zapomnění, ale přesto leckdy měly zásadní dopad na další běh událostí.
Proč první bitva československé armády na našem území skončila úplnou katastrofou? Opravdu mladá republika málem získala zámořské kolonie? Jak bylo možné v národnostním boji využít zvukový film? Mohli fašisté požadovat pomoc Sovětského svazu proti Hitlerovi? A stalo se Československo jedním z bojišť hybridní války?
Tomáš Bandžuch (*1986) vystudoval politologii a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jeho badatelský zájem se soustřeďuje především na dějiny střední Evropy v první polovině dvacátého století, v současnosti se zaobírá především rolí národnostních menšin v době konstituování první Československé republiky.
Kvůli zhoršené epidemiologické situace není možné udělat přednášku s lidmi v sále. Stejně jako v poslední době již obvykle proběhne povídání přes online stream. Děkujeme za pochopení.
Odkaz na stream zde.:
Odkaz na záznam je zde:

20.11.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednášku Tomáše Fürsta: Cesta do pekel aneb jak perverzní incentivy a špatná statistika ničí vědu a výzkum

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve

v pátek 20. listopadu v 17 hodin

na přednášku Tomáše Fürsta na téma: Cesta do pekel aneb jak perverzní incentivy a špatná statistika ničí vědu a výzkum

Protože jsou napsány tím správným jazykem. Že tento jazyk ovládáme je ta největší záhada života, vesmíru a vůbec.

Poslední dobou se čím dál častěji stává, že publikované výsledky experimentálních studií nelze zopakovat. Něco v těle vědy a výzkumu se pokazilo. Dle našeho názoru je důvodem této replikační krize kombinace špatných incentiv a nevhodného matematického aparátu. Špatné incentivy sestávají s přílišného tlaku na množství publikací, preferování pozitivních nálezů před negativními, nedostatečnou motivaci k opakování experimentů a unikátní středoevropský systém akademických titulů. Nevhodnými matematickými metodami rozumíme většinu aparátu klasické statistiky, která je velmi obtížně interpretovatelná, typicky odpovídá na otázky, na které se nikdo neptá, a přímo svádí k zaměňování podmíněných pravděpodobností a kumulaci falešně pozitivních výsledků. V této přednášce hodláme vysvětlit, proč k replikační krizi došlo, a nastínit cestu k nápravě.

Tomáš Fürst studoval matematické modelování na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde v roce 2006 získal Ph.D, momentálně pracuje na katedře matematické analýzy a aplikací matematiky Univerzity Palackého v Olomouci. Domnívá se, že matematika je jazykem přírodních věd a podle toho se i chová – baví se matematickým modelováním různých přírodních jevů a procesů. Je překvapen, že ho za to někdo platí. Zabývá se také zpracováním digitálních signálů a výukou různých kurzů aplikované matematiky. Zpovzdálí a s nedůvěrou sleduje aplikace matematiky v ekonomii, a když se to hodí nejméně, utrousí k tomuto tématu pár nevychovaných poznámek.
Odkaz na stream zde:
Odkaz na záznam zde:
https://www.youtube.com/watch?v=FAWz2uWim14&feature=youtu.be