Pátečníci z Technecia

4.4.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Kateřiny Chládkové na téma Učení se jazyka v dětství a dospělosti – jakou roli (ne)hraje věk?

Posted on by Vítězslav Škorpík

Mohou se dospělí naučit jazyk stejně dobře jako děti? Tradiční teorie tvrdily, že existuje kritický věk nebo senzitivní období, po jehož překročení si již nelze jazyk plně osvojit. Novější výzkumy a reanalýzy dřívějších dat ale ukazují, že věk sám o sobě není rozhodujícím faktorem. Schopnost naučit se jazyk souvisí spíše s metodou učení, jazykovým inputem a motivací než s biologickými limity. Vědecké poznatky například naznačují, že rozdíly mezi dětmi a dospělými v osvojení výslovnosti či gramatiky mohou souviset se změnou způsobu učení – děti se učí převážně poslechem a pozorováním, zatímco dospělí více spoléhají na psaný input a analýzu jazyka. Představíme si několik dřívějších i novějších studií s dětmi i dospělými a budeme diskutovat nad rolí věku a jiných faktorů v procesu i výsledku jazykového učení.
Kateřina Chládková (*1984) vystudovala lingvistiku na univerzitě v Amsterdamu. Ve svém výzkumu se zabývá osvojováním mateřské řeči a dalších jazyků u kojenců, dětí a dospělých, se zaměřením na neurální zpracování jazyka a jeho vtělenost. Působí na Filozofické fakultě UK a v Psychologickém ústavu AV ČR.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

28.3.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Lenky Slavíkové na téma Sinus, kosinus a nekonečné součty aneb 200 let Fourierovy analýzy

Posted on by Vítězslav Škorpík

V roce 1822 publikoval francouzský matematik Jean-Baptiste Joseph Fourier svou práci „Théorie analytique de la chaleur“ (Analytická teorie tepla), v níž popsal způsob, jakým se teplo šíří v pevných látkách. Aby vyřešil tento fyzikální problém, vymyslel novou matematickou teorii, podle níž lze každou (libovolně komplikovanou, spojitou i nespojitou) funkci vyjádřit jako nekonečný součet sinů a kosinů. Dnes již víme, že Fourierovo tvrzení nebylo zcela správné. Ačkoliv velké množství funkcí lze opravdu vyjádřit výše zmíněným způsobem, existují i funkce, pro které tento postup selhává. I přes veškeré komplikace se ale Fourierova myšlenka rozdělení složitého objektu na velké množství jednodušších objektů ukázala být velmi užitečnou a stala se základem odvětví matematiky, kterému říkáme harmonická (nebo též Fourierova) analýza. Na přednášce se seznámíme nejen s historií tohoto odvětví, ale i s tím, k jakým účelům se nástroje harmonické analýzy používají v dnešní době, ať už jde o teoretické problémy z různých oblastí matematiky či praktické aplikace, například při zpracování obrazu.
Lenka Slavíková je docentkou na Katedře matematické analýzy Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Ve svém výzkumu se zaměřuje na harmonickou analýzu a její aplikace v jiných oblastech matematiky. Zároveň se věnuje výuce vysokoškolských studentů. Titul Ph.D. získala v roce 2016 na Univerzitě Karlově. V letech 2016 – 2019 byla postdoktorandkou na University of Missouri v USA a akademický rok 2019 – 2020 strávila na Matematickém institutu Univerzity v Bonnu (Německo).
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.

21.3.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jany Mynářové na téma Obchod a politika – Ekonomická diplomacie na starověkém Předním východě

Posted on by Vítězslav Škorpík

Jak se ve starověkém světě uzavírala spojenectví, vyjednávala moc a posilovaly vztahy mezi panovníky? Klíčem nebyla jen slova, ale také dary – od drahých kovů a luxusního zboží až po zbraně a dobytek. Na přednášce se dozvíte, jak fungovala diplomacie na Předním východě a jako roli v ní hrály diplomatické dary.
Společně se podíváme do minulosti a zjistíme, jak se měnily diplomatické nástroje a protokoly v různých obdobích a kulturách. Jak se dary využívaly k upevňování politických hierarchií a budování sítí vlivu? Jak materiální kultura pomáhala udržovat diplomatické vazby a prosazovat moc?
Pokud Vás zajímá historie, starověké civilizace nebo prostě jen chcete nahlédnout do fascinujícího světa mezinárodní politiky starověku, tato přednáška je přesně pro Vás.
Jana Mynářová je asyrioložka a egyptoložka, profesorka dějin a kultur Asie a Afriky a v letech 2022-2025 ředitelkou Ústavu starého Předního východu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Specializuje se na politické, sociální a hospodářské dějiny Předního východu a Egypta ve 2. tisíciletí př. n. l., starověké právo a diplomacii a vzájemné vztahy mezi oběma regiony. V současné době se zabývá transmisí klínopisné kultury z Mezopotámie do Levanty, materialistou písemných dokumentů a mimojazykovými aspekty klínového písma v době bronzové.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1236918417604454/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=NMBeq6pFq5c
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

14.3.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jaromíra Šrámka na téma Ötzi – zdravý jako eneolitická řípa?

Posted on by Vítězslav Škorpík

V září 1991 byla v Ötztalských Alpách nalezena přirozená mumie muže, který zemřel přibližně před pěti tisíci lety. Stupeň zachovalosti ostatků umožnil získat mnoho poznatků o výživě, o chorobách a také o příčině smrti jednoho muže z období eneolitu. Může, který získal několik tisíc let po smrti důvěrnou přezdívku Ötzi. Přednáška shrne dosavadní publikované poznatky o Ötziho zdravotním stavu, které byly získány opatrnou analýzou ostatků.
Jaromír Šrámek vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy. V současné době působí na Ústavu histologie a embryologie 1. lékařské fakulty, kde se zabývá kvantitativní analýzou mikroskopických změn tkání způsobených metabolickým syndromem.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1754586075111178/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=Bb1jhlL_VZ0
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

7.3.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Elišky Mikyskové na téma Těžké kovy a polokovy ve vodě a půdě – metody jejich odstraňování

Posted on by Vítězslav Škorpík

Těžké kovy patří mezi nejvýznamnější anorganické kontaminanty, které mohou ohrožovat kvalitu vody i půdy a negativně ovlivňovat zdraví živých organismů, včetně člověka.
V přednášce si vysvětlíme, co to těžké kovy jsou, kde je najdeme v periodické tabulce prvků a uvedeme si několik příkladů. Zaměříme se na formy jejich výskytu ve vodním a půdním prostředí a na klíčové faktory, které ovlivňují jejich mobilitu a toxicitu. Ukážeme si také nejčastější zdroje kontaminace.
Druhá část přednášky bude věnována metodám odstraňování těžkých kovů z životního prostředí. Představíme si dostupné technologie a blíže se zaměříme na adsorpci a fotokatalýzu. Obě tyto metody nabízejí efektivní řešení při čištění kontaminovaných vod i půd.
Eliška Mikysková vystudovala geologii na Přírodovědecké fakultě MU a chemii a technologii anorganických materiálů na Fakultě chemicko-technologické VŠCHT. V současnosti pracuje na Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, kde se zaměřuje na výzkum přírodních i syntetických pevných materiálů pro účely čištění vody a vzduchu.
Vědu aktivně popularizuje v rámci iniciativy Zeptej se vědce, kde se věnuje odpovědím na dotazy z oblastí geologie, geochemie, astrofyziky a fyziky.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.

28.2.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Martina Konvičky na téma Proč bychom (ne)mělx mluvit inkluzivně?

Posted on by Vítězslav Škorpík
Generická maskulina jsou výrazy v mužském rodě, které jsou zamýšleny tak, aby zahrnovaly všechny adresáty, nejenom muže. Když se typicky diskutuje o tom, jestli by se mělo přidat učitelům, samozřejmě se myslí i na finanční situaci učitelek. Toto generické užití mužského rodu ale nemusí fungovat vždy. Když se vás někdo například zeptá, jakého zpěváka posloucháte nejraději, pravděpodobně se vám nejdříve vybaví mužská jména a jména zpěvaček vám na mysl vytanou až později, pokud vůbec. Tento princip ale funguje i v opačném gardu, u genericky zamýšlených výrazů v ženském rodě. Shání-li proto nějaký podnik servírku, nával potenciálních číšníků se nejspíše nedostaví. I bez těchto konkrétních problémů si ale můžeme klást principiální otázku, jestli je v pořádku, když při vyjadřování počítáme primárně s muži a ženy či nebinární osoby zohledňujeme, pokud vůbec, až v druhém či třetím sledu.
V další části své přednášky se proto zaměřím na to, jaké různé možnosti čeština k řešení těchto problému nabízí a jaké jsou jejich (ne)výhody. Obecně totiž platí, že kategorii genderu lze v jazyce buď potlačovat, nebo naopak zvýraznit. V prvním případě můžeme místo o studentech hovořit o studujících, případně používat výraz studentx. V druhém případě se nabízí tvary typu studenti a studentky nebo různé formy kombinovaných tvarů typu student*ky.
Přednáška si v žádném případě neklade za cíl kohokoliv nutit k inkluzivnímu jazyku. To, jak se kdo vyjadřuje, je ostatně výsostně individuální záležitost. Jejím cílem je ale přiblížit publiku důvody, které mnohé vedou k tomu, že se o genderově inkluzivní jazyk alespoň snaží. I když bude pozornost v prvé řadě zaměřena na situaci v češtině, pro srovnání bude brán zřetel také k situaci v jiných jazycích.
Martin Konvička (*1988) pracuje na katedře nederlandistiky na Svobodné univerzitě v Berlíně. Vystudoval německou a nizozemskou filologii na Univerzitě Palackého v Olomouci a obecnou jazykovědu na Svobodné univerzitě v Berlíně. Zabývá se historickou jazykovědou, jazykem online komunikace a dějinami jazykovědy. Věnuje se také popularizaci lingvistiky v tištěných periodikách a na sociálních sítích.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1337304493959593/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=VmtxtHCdXs4
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

21.2.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Česká plodnost pod drobnohledem – Jak minulé dekády pomáhají v porozumění současnosti

Posted on by Vítězslav Škorpík
Přednáška se zaměří na analýzu vývoje plodnosti v Česku od roku 1993 do současnosti a poskytne hlubší vhled do faktorů, které ovlivnily současný pokles plodnosti. Během posledních tří dekád prošla česká společnost zásadními socioekonomickými a kulturními změnami, jež formovaly reprodukční chování jednotlivců i generací.
Klíčová témata zahrnují transformaci plodnosti po roce 1989, kdy otevření hranic a nové ekonomické možnosti vedly k odkladu reprodukce. Dále bude představen vliv ekonomické krize v letech 2008–2014 na pokles plodnosti. Diskutovány budou také rozdíly mezi vývojem plodnosti v Česku a dalších evropských zemích.
Přednáška se zaměří i na pandemické a postpandemické období, které přineslo krátkodobý nárůst plodnosti, následovaný výrazným poklesem, zejména plodnosti prvního pořadí. Ukážeme, jak ekonomická nejistota a měnící se hodnoty ovlivňují rozhodnutí o reprodukci v současné době.
Cílem přednášky je nabídnout posluchačům přehled klíčových změn, poukázat na paralely mezi historickým a současným vývojem a diskutovat, jak tyto poznatky mohou pomoci lépe porozumět současným trendům plodnosti.
Jitka Slabá (Centrum pro studium plodnosti, Katedra demografie a geodemografie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova) se věnuje výzkumu reprodukčního chování s důrazem na odklad časování plodnosti v České republice. Její práce zahrnuje analýzu dat z výběrových šetření, zejména z výzkumu Současná česká rodina, a zkoumá dopady pandemie covid-19 na plodnost a demografické chování v českém prostředí.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

12. 2. Darwin’s Day!

Posted on by Lenka Příplatová

Pátečníci z Technecia přinášejí speciální (ne)darwinovskou přednášku „naší“ Jeleny, v odborném životě evoluční bioložky, která vám u příležitosti Darwinova dne pohovoří o tom, proč nevěří v darwinismus.

Anotace: Darwinova teorie se zrodila před více než 160 lety – v době, kdy věda teprve začínala rozplétat složitosti přírody. Od té doby jsme odhalili tolik nových skutečností, které původní Darwinovy myšlenky zpochybnily, že se musíme ptát. Proč bychom na této zastaralé teorii měli stále trvat? Evoluční biologie se po celou svou historii potýkala s problémy, které Darwin ani nemohl předvídat. Od záhadně komplexních mechanismů života po pozorování, která se Darwinově představě evoluce zcela vymykají. Tato přednáška se zaměří na to, proč „darwinismus“ v původní podobě již dávno neplatí. Ukážeme si, jak moderní věda pracuje s molekulární a vývojovou biologií, což bylo v Darwinově době nepředstavitelné, a proč takové přechodné články, jako jsou krokokachny nebo rybosavci, zůstávají neobjevené. Diskutovat budeme také o tom, jaké problémy evoluce stále nedokáže zcela vysvětlit, a co to znamená pro naše chápání přírody.

14.2.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Michala Jeníčka na téma Změny klimatu v horských oblastech. Bude i nadále dostatek vody?

Posted on by Vítězslav Škorpík

V posledních letech často pozorujeme, že sněhu je na horách ve střední Evropě čím dál méně, udrží se po kratší dobu a také dříve taje. Stejně tak sledujeme, jak rychle ubývají horské ledovce. Nejen ty v Alpách, ale téměř všude na světě. Obojí je jedním z mnoha projevů změn klimatu, které si nejvíce spojujeme s postupným oteplováním. A to nejen v létě, kdy zažíváme stále více tropických dní, ale i v zimě, kdy naopak sledujeme, že se více srážek vyskytuje jako déšť než jako sníh. Díky tomu můžeme čelit stále větším problémům se zásobováním vodou. A pokud se k tomu přidá sucho, může být zajištění dostatku vody skutečně výzva. Jaké změny spojené s horskými oblastmi tedy pozorujeme a jaké můžeme očekávat v budoucnu? Jak moc to ovlivní další přírodní procesy a lidskou činnost a na co se připravit? A je pravda, že pokud v zimě málo sněží, může to ovlivnit dostupnost vody v létě? To vše jsou otázky, na které se pokusíme během přednášky odpovědět.
Michal Jeníček se v rámci oboru hydrologie zaměřuje na analýzu a modelování hydrologických procesů v kontextu změn klimatu a změn v krajině. Hlavní témata představují výzkum procesů akumulace a tání sněhové pokrývky a dopady změn klimatu na vodní cyklus v horských územích s významným podílem sněhového režimu odtoku.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/2572381146283843/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=tUeNwwnYN3E
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

7.2.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Renaty Landgráfové na téma Podsvětní policie boha mrtvých: ochranní bohové a démoni v šachtových hrobkách v Abúsíru

Posted on by Vítězslav Škorpík

Zemřelý se ve starověkém Egyptě identifikoval s bohem mrtvých Usirem – mýtickým králem z pradávných dob, jehož zavraždil a na kusy rozsekal jeho vlastní bratr Sutech, aby ho poté jeho sestra a manželka Eset posbírala, znovu zcelila, posmrtně s ním zplodila syna a oživila pro vládu v podsvětí. S každou mumifikací se celý tento příběh odehrával nanovo, každá balzamovaná část těla byla rituálně navracena zemřelému a noc po ukončení mumifikace, kdy nehybné mrtvé tělo čekalo na pohřeb, představovala obzvláště nebezpečné období, kdy bylo tělo ohrožováno všemožnými nepřátelskými silami v čele se Sutechem. K ochraně těla sloužil rituál noční vigilie, během nějž byli vzývání různí ochranní bohové či démoni. Ti byli rovněž zvěčňováni v pohřebních komorách poblíž mumie zemřelého, kde ji měli chránit po celou věčnost. Přednáška se zaměří nejen na tato božstva a démony, ale i další ochránce tak, jak se s nimi setkáváme v abúsírských šachtových hrobkách Sajsko-perské doby.
Renata Landgráfová se zaměřuje zejména na staroegyptský jazyk a náboženské texty prvního tisíciletí př. n. l. Je autorkou řady odborných článků a monografií včetně první české učebnice klasické egyptštiny nebo překladu milostných písní starého Egypta. V roce 2023 se jako první žena stala ředitelkou Českého egyptologického ústavu FF UK.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1132607775338890
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=T09KTQ58xLc
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/