Hvězdy měnící svoji jasnost sehrály zásadní roli v našem chápání vesmíru a stále mají klíčový význam v současném astrofyzikálním výzkumu. Ve své přednášce se pokusím podat obecný přehled o proměnných hvězdách a jejich významu, mechanismech proměnnosti a metodách jejich výzkumu. Také se zaměřím na českou stopu v této oblasti stelární astrofyziky.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=PQ2lY4osS_c

Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/246846510927044

Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

V této přednášce si připomeneme některé exotické vlastnosti supratekutého hélia a podíváme se podrobněji na jeho využití ve vědeckých odvětvích spojených s nízkoteplotní fyzikou, včetně některých spíše technických aplikací. Kromě zjevné role supratekutého hélia jako chladiva pro supravodivé magnety a refrigerantu ve specializovaných aparaturách se zmíníme také např. o termální defektoskopii. Zvláštní pozornosti se dostane jak moderním technikám měření s přesností omezenou pouze kvantovými limity a kvantovému počítání, tak i případným souvislostem mezi fázovými přechody v héliu a ději, které mohly probíhat v raném vesmíru.

David Schmoranzer je zaměstnancem Katedry fyziky nízkých teplot, Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Z široké oblasti problematiky fyziky nízkých teplot se věnuje především studiu kryogenních kapalin, zejména supratekuté fáze izotopu 4He. V pražské Laboratoři supratekutosti se zaměřil především na výzkum přechodu k turbulenci v normálním a supratekutém 4He v proudění vyvolaném oscilujícími tělesy, např. křemennými ladičkami, nebo různými drátky či disky. Ve stejných pracovních tekutinách také zkoumal kavitaci a akustické jevy, zejména pak bilanci mezi odporovou silou viskózní a akustickou.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=dZaNWw01AMY

Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/856340878366214/

Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

Radiová a mikrovlnná astronomie zažívá díky technologickému vzestupu v posledních letech období nevídaného rozkvětu. To se týká zejména interferometrie a aperturní syntézy využívající mnoha-anténových systémů. V uplynulých letech byla v široké mezinárodní spolupráci postavena řada obřích radioastronomických observatoří (např. LOFAR, ALMA, GMRT), jiné se dokončují (např. čínský radioheliograf MUSER) a další, ještě daleko větší projekty, jsou ve fázi přípravy nebo rané výstavby (SKA). Motivace ke stavbě ještě větších přístrojů je podnícena zejména fascinujícími výsledky získanými z těch stávajících: Ctěným posluchačům jistě neunikl mediálně hojně propíraný první obraz černé díry v galaxii M87 zveřejněný v dubnu 2019. Spojení observatoře ALMA s dalšími sedmi mikrovlnnými teleskopy do globálního systému VLBI interferometrie nám poprvé poskytlo rozlišení (lidově řečeno „zvětšení“) do té doby pouze z říše snů.

Přednáška si klade za cíl seznámit posluchače s principy fungování moderních radioastronomických přístrojů, zejména s aperturní syntézou a VLBI interferometrií, základy kalibrace dat a metod získání reálného obrazu, a přehledově též s novými observatořemi a jejich základními parametry. Ukážeme si i některé klíčové výsledky, které astronomický výzkum v radiové a milimetrové oblasti v několika posledních letech odhalil. Podrobněji se zastavíme zejména u mikrovlnné obří observatoře ALMA (Atacama Large Millimeter/sub-millimeter Array), která sehrála klíčovou roli i v nedávno získaném prvním zobrazení černé díry v M87. Ne úplně všeobecně se ví, že ČR je v tomto mezinárodním projektu významně zastoupena – jeden ze sedmi uzlů infrastruktury European ALMA Regional Center (EU ARC) sídlí na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Náš uzel má – mimo jiné – především v Evropě unikátní expertizu pro sluneční výzkum s observatoří ALMA. Díky tomu vedl v letech 2014-17 evropskou účast v celosvětovém úsilí o vývoj specifického režimu pro sluneční pozorování (Solar ALMA Observing Mode) a od roku 2017 koordinuje všechny evropské vědecké projekty zacílené na sluneční výzkum s observatoří ALMA.

Miroslav Bárta (*1973) vystudoval MFF UK v Praze, kde nyní působí i jako externí přednášející (Radioastronomie, Sluneční fyzika II). Jako postdoktorand (2008-11) pobýval na Ústavu Maxe Plancka pro výzkum Sluneční soustavy v Göttingen, SRN. Dlouhodobě pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově, od roku 2019 jako vedoucí Oddělení sluneční fyziky. Zabývá se výzkumem sluneční aktivity – zejména počítačovým (HPC) modelováním plazmových procesů ve slunečních erupcích, jejich diagnostikou s pomocí radiových a mikrovlnných pozorování, a mikrovlnnou interferometrií s observatoří ALMA. V letech 2015-16 byl prvním vedoucím Velké výzkumné infrastruktury EU ARC.CZ (účast ČR v observatoři ALMA). Mezi roky 2014-17 byl činný v pozici projektového manažera evropského podílu na vývoji specifického režimu pro pozorování Slunce s observatoří ALMA (ESO ALMA Development Study) a od roku 2017 působí jako evropský koordinátor jejího vědeckého využití pro výzkum Slunce. Má na starosti i vývoj celosvětově závazné procedury pro zpracování všech slunečních dat z observatoře ALMA a správu její centrální dokumentace. Od roku 2021 je hlavním řešitelem vývojového projektu ESO „ALMA Development Study: Towards high-resolution solar ALMA imaging“, ve kterém vede mezinárodní konsorcium výzkumníků z Evropy, USA a Japonska.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=b6eIgDG19-A

Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/256037029778403/

Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/