Fyzika a astronomie

8.12.2020 Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednášku Michala Bursy na téma Černé díry – Jak se na to přišlo?

Posted on by prokop.alex

Technecium ve spoluůpráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na úterý 8. prosince v 17 hodin
na přednášku Michala Bursy na téma Černé díry – Jak se na to přišlo?
Černé díry máme za jedny z nejtajemnějších a nejvíce fascinujících
objektů ve vesmíru. Přesto se o nich astronomové v posledních několika letech mnohé dozvěděli, a to především díky průlomovým pozorováním s pomocí důmyslných technologií. Korunovací tohoto úsilí bylo udělení Nobelových cen v letech 2017 a 2020.
Michal Bursa (*1977) vystudoval teoretickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. V Astronomickém ústavu AV ČR se zabývá relativistickou astrofyzikou, akrečními disky okolo černých děr a neutronových hvězd a numerickým modelováním fyzikálních procesů, které v nich a jejich okolí probíhají.
Záznam: https://www.youtube.com/watch?v=xi_1G9dCBe0&authuser=0

18.11.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednášku přednášku Pavla Cejnara na téma Proč jsou fyzikální vzorečky jednoduché?

Posted on by prokop.alex

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve

na středu 18. listopadu v 17 hodin
na přednášku Pavla Cejnara na téma Proč jsou fyzikální vzorečky jednoduché?
Protože jsou napsány tím správným jazykem. Že tento jazyk ovládáme je ta největší záhada života, vesmíru a vůbec.
Pavel Cejnar vystudoval na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze, kde v roce 1995 získal Ph.D. a dnes zde působí jako profesor v Ústavu částicové a jaderné fyziky. Pracovně pobýval na univerzitách ve Švýcarsku, USA, Německu, Itálii a Jihoafrické republice, přednášel na mnoha mezinárodních konferencích. Na Matematicko-fyzikální fakultě vyučuje kvantovou fyziku a zabývá se teoretickým výzkumem kvantových fázových přechodů a kvantového chaosu. Pokouší se také o popularizaci svého oboru.
Odkaz na záznam zde.:

3.11.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednášku Radka Žemličky na téma Plazma pro tvorbu supertvrdých materiálů

Posted on by prokop.alex

Techencium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve v úterý 3.listopadu v 17 hodin
na přednášku Radka Žemličky na téma Plazma pro tvorbu supertvrdých materiálů
Jak syntetizovat nanokompozitní vrstvy a ty nejtvrdší známé materiály pomocí plazmatu? V prezentaci si představíme laboratorní i průmyslové plazma, jeho vlastnosti a schopnosti tvořit ochranné vrstvy. Ukážeme si, jak souvisí struktura materiálů s jejich mechanickými vlastnostmi a jak tuto strukturu ovlivnit pomocí parametrů plazmatu, ve kterém tyto materiály rostou.
Radek Žemlička začal v roce 2007 studovat na MU obor Obecná fyzika, poté na něj navazující obor Fyzika plazmatu. Od roku 2012 byl Ph.D. studentem fyziky plazmatu pod vedením prof. Petra Vašiny na Ústavu fyzikální elektroniky. V rámci své dizertační práce se zabýval přenosem PVD technologií vzniklých v laboratořích MU na průmyslová zařízení. Tato práce probíhala ve spolupráci se šumperskou firmou Platit a.s., do které po obhajobně své dizertační práce v roce 2016 nastoupil na pozici vývojového pracovníka. Od roku 2017 pak pracuje na pozici R&D engineer v ústředí Platitu, firmě Platit AG ve švýcarském Selzachu. Ve volném čase se věnuje rovněž tvorbě na YouTube na kanál Maxwellovi démoni.
Odkaz na stream zde.:
Odkaz na záznam zde:
https://www.youtube.com/watch?v=1E5aJ-xke1g&authuser=0

16.10.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednášku Jaroslava Kousala na téma Elektrické kosmické pohony

Posted on by prokop.alex

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na pátek 16. října v 17 hodin


na přednášku Jaroslava Kousala na téma Elektrické kosmické pohony

Elektrické pohony dnes patří k běžné výbavě kosmických družic a sond. „Iontové motory“ už v odborném i laickém žargonu prakticky nikoho nepřekvapí, elektrické kosmické pohony jsou však mnohem širší pojem. Podíváme se na jejich různé zajímavé podkategorie pro velmi širokou oblast použití v současnosti i v nejbližší budoucnosti.
Jaroslav Kousal vystudoval na Masarykově univerzitě v Brně, doktorát získal na Univerzitě Karlově. Vědecky a pedagogicky působí hlavně na Matematicko-fyzikální fakultě UK a zčásti na Fakultě strojní ČVUT. Jeho domovským“ oborem je fyzika nízkoteplotního plazmatu a tenkých vrstev. Je také velkým fanouškem kosmonautiky, které se v posledních letech věnuje i profesně a snaží se ji i popularizovat.
Odkaz na stream zde.: https://www.youtube.com/watch?v=5YyzloNkSbk

6.10.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednášku Julie Nekola Novákové na téma Venuše známá a neznámá.

Posted on by prokop.alex

 

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na úterý 6. října v 17 hodin

na přednášku Julie Nekola Novákové na téma Venuše známá a neznámá.

Nedávný objev fosfanu na Venuši po období relativního nezájmu opět rozvířil debaty o možnostech života na Venuši a minulosti této „sestry Země“. Ta nám totiž zatím zůstává skrytá. Proč se navzdory podobné velikosti a složení tolik liší od Země – může za to čistě jen vyšší oslunění? Jak dlouho si Venuše zachovala kapalné vodní oceány, pokud je vůbec někdy měla? Co nám může říci o budoucím osudu Země? A především – jak je to s tou šancí na život na Venuši?

Julie Nováková (* 1991) je evoluční bioložka na PřF UK, popularizátorka vědy, autorka a editorka science fiction. Podílí se na výuce předmětu Základy astrobiologie a organizaci Semináře z astrobiologie (PřF UK). Její popularizační články se objevily mj. ve Vesmíru či Astropisu, přednášela na AFO, Science Café, Café Nobel a dalších cyklech a festivalech. Je členkou Evropského astrobiologického institutu (EAI), kde se podílí zejména na popularizaci vědy. Na jaře 2020 vydala v angličtině antologii astrobiologických sci-fi povídek doplněných o vědecký komentář s titulem Strangest of All. Jakožto vzdělávací projekt je kniha volně dostupná na webu EAI a editorky.

Odkaz na stream zde.:

https://www.youtube.com/watch?v=H0TW–_adk4

Odkaz na záznam zde: