Fyzika a astronomie

21.4.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Pavla Váni a Radka Žemličky na téma Wigner, vědomí a cesta ke standardnímu modelu

Posted on by Vítězslav Škorpík

Radek Žemlička: Role vědomí pro interpretaci kvantové mechaniky ve filozoficko-fyzikální práci Jenö Wignera
Pavel Váňa: Práce v CERN a nároky kladené na fyzikální teorie v kontextu historie Standartního modelu částicové fyziky.
Dva 30 minutové příspěvky dají nejprve nahlédnout na historii filozofického problému fyziky mikrosvěta, ze kterého dodnes těží pseudověda a v kontrastu s ní se pak podíváme na podobu seriózního výzkumu na poli částicové fyziky na MFF UK a v CERN. Po prezentacích bude následovat beseda s publikem.
Radek Žemlička vystudoval na MU v Brně obor Obecná fyzika a na něj navazující magisterský a doktorský obor Fyzika plazmatu. V dnešní době se věnuje fyzikálním simulacím a experimentům na pozici Scientist ve švýcarské firmě Evatec AG, která vyvíjí plazmové technologie pro tvorbu čipů, polovodičů a elektromagnetických filtrů. Mezi jeho záliby patří filozofie poznání a absolvoval například semestrální kurz Filozofie vědy pořádaný Oxfordskou univerzitou. Ve volném čase se věnuje rovněž tvorbě na YouTube na kanále Maxwellovi démoni.
Pavel Váňa se narodil v roce 1997 v Uherském Hradišti. Vystudoval obor Obecná fyzika na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. Poté pokračoval ve studiu částicové a jaderné fyziky v navazujícím magisterském studiu a nyní doktorském studiu na MFF UK. Věnuje se studiu produkce charmonií ve srážkách těžkých iontů na Velkém hadronovém urychlovači LHC v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) v rámci kolaborace ATLAS.
Mezi jeho koníčky patří fotografování, požární sport a astronomie. Již několik let působí jako vedoucí na Astronomické expedici, což je letní škola astronomie s mnohaletou tradicí, a od roku 2021 je předsedou Amatérské prohlídky oblohy, sekce České astronomické společnosti.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

24.3.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Vladimíra Kopeckého na téma Co je zač Ramanova spektroskopie? Aneb s lasery na Mars a dále

Posted on by Vítězslav Škorpík

Viděli jste někdy tak podivného vědce jako byl C.V. Raman? Tolik smůly a štěstí kolem Nobelovy ceny se hned tak nevidí! Jak funguje vibrační spektroskopie o které většinou ani matfyzáci mnoho netuší? A co to má společného se „šmírováním roztřesených“ molekul, celníky, prezidentovým alkoholismem, diagnostikou rakoviny a hlavně s tím co se děje na Marsu a může dít při výzkumu Europy? Vladimír Kopecký vystudoval biofyziku a chemickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde v současnosti působí jako odborný asistent na Fyzikálním ústavu. Zabývá se především vibrační spektroskopií a výpočty biomolekul; za tuto práci obdržel řadu vědeckých ocenění. Je autorem několika desítek vědeckých a několika set popularizačních článků, příležitostně jej můžete slyšet i na rozhlasových vlnách. Mezi jeho zájmy patří popularizace astronomie a biofyziky, a proto začal mezi prvními na světě přednášet vysokoškolský kurz astrobiologie. Je šéfredaktorem populárně naučného časopisu Astropis. Mezi jeho koníčky patří kromě amatérské přírodovědy také cestování, především po Japonsku a Asii, historie, kaligrafie a zahrádkaření.

22.3.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jana Špačka na téma Proč je Venuše žlutá a jak najít život na Marsu před příletem prvních astronautů

Posted on by Vítězslav Škorpík

Carl Sagan poposal barvu Venuše jako „světle citronově žlutou“. Přestože se spekulace o Venušině citrónové barvě v odborné literatuře objevují již od roku 1926, dodnes zůstává barva mraků kyseliny sírové nad Venuší nevyřešenou záhadou. Žádná z hypotéz představených během posledních sta let nebyla přijata jako uspokojivé vysvětlení. Já jsem byl najat skupinou z MIT, abych jim pomohl tuto záhadu vyřešit. Můj návrh podložený laboratorními pozorováními ukazuje, že zbarvení mraků Venuše může být způsobeno směsí organických látek.
Tato hypotéza bude v roce 2025 testována během první soukromé interplanetární mise. Raketa Electron společnosti Rocket Lab doručí sondu, která bude během sestupu atmosférou Venuše měřit fluorescenci oblačných kapének. Pokud je žlutavé zbarvení oblak Venuše způsobeno organickými látkami, které předvídá moje hypotéza, měli bychom pozorovat jejich charakteristickou fluorescenci.
Mars
Přestože se astrobiologové shodují na tom, že život na Marsu asi spíše je, a jeho nalezení se považuje za jeden z hlavních cílů výzkumu Marsu, žádná vládní organizace v současné době po životě na Marsu nepátrá. Co více, žádná vládní organizace po něm v dohledné době pátrat ani neplánuje a to i přes to, že USA, Čína a SpaceX mají v plánu vyslat lidi na Mars již během třicátých let.
V přednášce představím mezinárodní projekt ALFA Mars (alfamars.org), jehož cílem je najít život na Marsu ještě před příletem prvních astronautů.
Jan Špaček
Firebird Biomolecular Sciences, LLC, 13709 Progress Blvd N134, Alachua, FL 32615,
Foundation for Applied Molecular Evolution, FfAME.org 13709 Progress Blvd., Alachua, FL 32615
ALFA Mars, alfamars.org
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

25.11.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Petra Kulhánka na téma Verlindeho gravitace

Posted on by Vítězslav Škorpík

Gravitace je jedinou silou, která působí na všechna tělesa a částice bez výjimky. Nejúspěšnější teorií popisující gravitaci je Einsteinova obecná relativita. V roce 2009 se nizozemský fyzik Erik Verlinde pokusil gravitaci vysvětlit jako statistické projevy mikrosvěta. Nakolik je jeho teorie životaschopná? V čem se její předpovědi liší od obecné relativity? Může se stát prostředníkem ke spojení světa gravitace se světem kvant?
 
Petr Kulhánek se narodil v roce 1959, vystudoval matematickou fyziku na MFF UK. V roce 2005 se stal profesorem aplikované fyziky na FEL ČVUT v Praze. Je členem redakčních rad 4 fyzikálních časopisů (Československý časopis pro fyziku, Astropis, Vesmír, Aldebaran Bulletin), členem Mezinárodní astronomické unie, České astronomické společnosti. Je zakladatelem a prezidentem sdružení Aldebaran Group for Astrophysics. V roce 2010 získal cenu Littera Astronomica. Zabývá se numerickými simulacemi ve fyzice plazmatu a teorií plazmatu.
 
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B7 (Zoologie), která se nachází ve druhém patře přímo naproti hlavnímu schodišti.
 
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
 
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/801081394335813
 
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=KS4yu8CM97g
 
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

14.10.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Vladimíra Wagnera na téma Kvantové vakuum aneb existuje absolutní prázdnota?

Posted on by Vítězslav Škorpík

Klasická představa o vakuu je prázdný prostor bez hmotných částic. Ve vesmíru daleko od všech galaxií nalezneme hustoty i menší než jeden atom na krychlový metr. I kdyby se nám však podařilo odstranit všechny atomy, ionty a elektrony, budou zde fotony reliktního záření i ty vyzářené hvězdami, reliktní neutrina a možná i hypotetické gravitony a částice temné hmoty. A i když by se povedlo odstranit i tyto, nebude prostor fádní pustinou. Kvantová fyzika způsobuje, že zde bude bouřlivé klokotání v podobě fluktuace různých polí. Vakuum tak může být plné energie a ta se dokonce může využívat. A právě na vlastnosti vakua spojené s kvantovou fyzikou se podíváme.
Vladimír Wagner po studiu jaderné fyziky na MFF University Karlovy v Praze začal pracovat na oddělení jaderné spektroskopie v Ústavu jaderné fyziky AVČR v Řeži u Prahy nejdříve ve skupině zabývající se studiem struktury jádra pomocí metod jaderné spektroskopie a od roku 1990 ve skupině relativistických těžkých iontů. Zde také dokončil diplomovou a aspirantskou práci. Zaměřovaly se na experimentální studium struktury deformovaných jader. V současné době se zabývá hlavně studiem horké a husté jaderné hmoty. Taková hmota vzniká například při výbuchu supernov a lze ji najít uvnitř neutronových hvězd. V laboratoři můžeme takovou hmotu získat ve srážkách těžkých jader na velmi vysoké energie (rychlosti blízké rychlosti světla). Zabývá se také výzkumem možnosti využití produkce neutronů pomocí tříštění jader protony s velmi vysokou energií a využitím tohoto procesu pro „spalování“ jaderného odpadu.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B7 (Zoologie), která se nachází ve druhém patře přímo naproti hlavnímu schodišti.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi,
když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

12.8.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Martina Kozáka na téma Pozorování dynamiky mikrosvěta pomocí laserových a elektronových pulsů

Posted on by Vítězslav Škorpík

Fyzikální procesy se mohou odehrávat na nejrůznějších časových škálách od zlomku vteřiny po miliardy let. V této přednášce se zaměříme na dynamické procesy v mikrosvětě, které souvisí s fyzikou valenčních elektronů, a jejichž typická dynamika je v oblasti femtosekund (1 fs=0.000 000 000 000 001 s) až mikrosekund. Ke studiu těchto jevů slouží experimentální metody ultrarychlé laserové spektroskopie a časově-rozlišené elektronové mikroskopie, jejichž základní principy a aplikace budou diskutovány.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/942859136398311
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

29.7.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Miroslava Havránka na téma Infračervená astronomie s Webbovým dalekohledem

Posted on by Vítězslav Škorpík

Dalekohled Jamese Webba započal svoji misi na Vánoce roku 2021. Od té doby byl úspěšně uveden do provozu a nyní těší nejen astronomický svět úchvatnými snímky pořízenými v infračerveném oboru elektromagnetického spektra. Kombinace velkého průměru zrcadla a citlivosti v oblasti blízkého a středního infračerveného oboru umožňuje zachytit světlo z galaxií, které se zformovaly krátce po vzniku vesmíru, a na které již Hubbleův dalekohled nedohlédl. Přednáška bude zaměřena nejen na samotný dalekohled Jamese Webba, ale povíme si také více o jeho vědeckém programu a o významu pozorování vesmíru v tomto pro lidské oko neviditelném oboru elektromagnetického spektra.
Miroslav Havránek (*22. 7. 1985) vystudoval FEL-ČVUT obor elektronika, Durham University obor částicová fyzika a doktorát získal na Bonnské univerzitě za design mikroelektroniky pro částicové detektory ve fyzice vysokých energií. Návrhem mikroelektronických integrovaných obvodů se zabýval na FJFI-ČVUT, nyní pracuje v soukromém sektoru. Příležitostně se věnuje popularizaci vědy prostřednictvím sdružení Aldebaran.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

22.7.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Martina Rybáře na téma Recept na výrobu hmoty ze světla

Posted on by Vítězslav Škorpík

Vytvořit hmotu ze světla, to je nejen ohromující důkaz jedné z nejslavnějších Einsteinových rovnic, ale i jeden z nejobtížněji pozorovatelný jevů předpovězených kvantovou teorií. V přednášce si řekneme co to vůbec světlo je, jak můžeme srážet dva světelné paprsky, a jaké další důsledky ze studia tohoto jevu vyplývají.
Martin Rybář působí jako výzkumník na Univerzitě Karlově, kde získal i doktorát. Jako postdoktorand pracoval na University of Illinois a na Columbia University v New Yorku. Je členem skupiny těžkých iontů na experimentu ATLAS v laboratoři CERN, kde studuje extrémní stavy hmoty a snaží se pochopit náš vesmír na té nejelementárnější úrovni. Rád popularizuje vědu – organizoval letní školu astronomie, přednáší na středních školách a institucích, kde se snaží pokrýt různá témata z fyziky a astronomie s důrazem na částicovou a jadernou fyziku. Je také spoluzakladatelem projektu Science to Go.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

1.7.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Daniela Scheiricha na téma CERN a objev Higgsova bosonu

Posted on by Vítězslav Škorpík

Co je zapotřebí k velkému objevu v částicové fyzice? Je to největší a nejvýkonnější urychlovač na světě? Nebo snad detektor částic velikosti plaveckého bazénu? Nebo je to pečlivá příprava a analýza dat, na které se podílí více než 3000 vědců a inženýrů z celého světa? Ve skutečnosti jsou zapotřebí všechny tyto ingredience, jak se dozvíte v této přednášce, která vás v rychlosti provede částicovou fyzikou od jejích prvopočátků až k nejvýznamnější události posledních let — k objevu Higgsovu bosonu.
Daniel Scheirich strávil při studiích čtyři roky v CERNu během vzrušujícího období, kdy byl poprvé spuštěn největší urychlovač světa, LHC. Svůj PhD titul obdržel na University of Michigan v USA. V současné době žije v Praze se svou ženou a dvěma dětmi, pracuje jako vědec a přednášející na Univerzitě Karlově. Kromě vědy se baví také kreslením. Jeho talent byl využit při tvorbě krátkého filmu Den s částicemi. V té troše volného času, která mu zbude, ho můžete najít na vrcholu nějaké hory.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

24.6.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Michala Švandy na téma Slunce zblízka

Posted on by Vítězslav Škorpík

V blízkosti Slunce se v současnosti nacházejí hned dvě moderní kosmické automaty, Parker Solar Probe a Solar Orbiter. V následujících měsících a letech se tak lidský výtvor nejen poprvé ponoří hluboko do sluneční atmosféry, ale pohlédne i na sluneční póly. Pojďme si představit zásadní zjištění, která z výprav těchto sond prozatím vyplývají.
Michal Švanda (1980), vědecký pracovník ASU AV ČR a učitel na MFF UK. Od mala se zajímá o dění na noční obloze, od roku 1999 odborně spolupracuje s ASU na výzkumu Slunce, zejména na výzkumu struktury a dynamiky magnetických a rychlostních polí ve sluneční fotosféře a pod ní. V letech 2009-2011 absolvoval postdocový pobyt v Max-Planck-Institut für Sonnensystemforschung v Německu.