Fyzika a astronomie

14.10.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Vladimíra Wagnera na téma Kvantové vakuum aneb existuje absolutní prázdnota?

Posted on by Vítězslav Škorpík

Klasická představa o vakuu je prázdný prostor bez hmotných částic. Ve vesmíru daleko od všech galaxií nalezneme hustoty i menší než jeden atom na krychlový metr. I kdyby se nám však podařilo odstranit všechny atomy, ionty a elektrony, budou zde fotony reliktního záření i ty vyzářené hvězdami, reliktní neutrina a možná i hypotetické gravitony a částice temné hmoty. A i když by se povedlo odstranit i tyto, nebude prostor fádní pustinou. Kvantová fyzika způsobuje, že zde bude bouřlivé klokotání v podobě fluktuace různých polí. Vakuum tak může být plné energie a ta se dokonce může využívat. A právě na vlastnosti vakua spojené s kvantovou fyzikou se podíváme.
Vladimír Wagner po studiu jaderné fyziky na MFF University Karlovy v Praze začal pracovat na oddělení jaderné spektroskopie v Ústavu jaderné fyziky AVČR v Řeži u Prahy nejdříve ve skupině zabývající se studiem struktury jádra pomocí metod jaderné spektroskopie a od roku 1990 ve skupině relativistických těžkých iontů. Zde také dokončil diplomovou a aspirantskou práci. Zaměřovaly se na experimentální studium struktury deformovaných jader. V současné době se zabývá hlavně studiem horké a husté jaderné hmoty. Taková hmota vzniká například při výbuchu supernov a lze ji najít uvnitř neutronových hvězd. V laboratoři můžeme takovou hmotu získat ve srážkách těžkých jader na velmi vysoké energie (rychlosti blízké rychlosti světla). Zabývá se také výzkumem možnosti využití produkce neutronů pomocí tříštění jader protony s velmi vysokou energií a využitím tohoto procesu pro „spalování“ jaderného odpadu.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B7 (Zoologie), která se nachází ve druhém patře přímo naproti hlavnímu schodišti.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi,
když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

12.8.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Martina Kozáka na téma Pozorování dynamiky mikrosvěta pomocí laserových a elektronových pulsů

Posted on by Vítězslav Škorpík

Fyzikální procesy se mohou odehrávat na nejrůznějších časových škálách od zlomku vteřiny po miliardy let. V této přednášce se zaměříme na dynamické procesy v mikrosvětě, které souvisí s fyzikou valenčních elektronů, a jejichž typická dynamika je v oblasti femtosekund (1 fs=0.000 000 000 000 001 s) až mikrosekund. Ke studiu těchto jevů slouží experimentální metody ultrarychlé laserové spektroskopie a časově-rozlišené elektronové mikroskopie, jejichž základní principy a aplikace budou diskutovány.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/942859136398311
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

29.7.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Miroslava Havránka na téma Infračervená astronomie s Webbovým dalekohledem

Posted on by Vítězslav Škorpík

Dalekohled Jamese Webba započal svoji misi na Vánoce roku 2021. Od té doby byl úspěšně uveden do provozu a nyní těší nejen astronomický svět úchvatnými snímky pořízenými v infračerveném oboru elektromagnetického spektra. Kombinace velkého průměru zrcadla a citlivosti v oblasti blízkého a středního infračerveného oboru umožňuje zachytit světlo z galaxií, které se zformovaly krátce po vzniku vesmíru, a na které již Hubbleův dalekohled nedohlédl. Přednáška bude zaměřena nejen na samotný dalekohled Jamese Webba, ale povíme si také více o jeho vědeckém programu a o významu pozorování vesmíru v tomto pro lidské oko neviditelném oboru elektromagnetického spektra.
Miroslav Havránek (*22. 7. 1985) vystudoval FEL-ČVUT obor elektronika, Durham University obor částicová fyzika a doktorát získal na Bonnské univerzitě za design mikroelektroniky pro částicové detektory ve fyzice vysokých energií. Návrhem mikroelektronických integrovaných obvodů se zabýval na FJFI-ČVUT, nyní pracuje v soukromém sektoru. Příležitostně se věnuje popularizaci vědy prostřednictvím sdružení Aldebaran.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

22.7.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Martina Rybáře na téma Recept na výrobu hmoty ze světla

Posted on by Vítězslav Škorpík

Vytvořit hmotu ze světla, to je nejen ohromující důkaz jedné z nejslavnějších Einsteinových rovnic, ale i jeden z nejobtížněji pozorovatelný jevů předpovězených kvantovou teorií. V přednášce si řekneme co to vůbec světlo je, jak můžeme srážet dva světelné paprsky, a jaké další důsledky ze studia tohoto jevu vyplývají.
Martin Rybář působí jako výzkumník na Univerzitě Karlově, kde získal i doktorát. Jako postdoktorand pracoval na University of Illinois a na Columbia University v New Yorku. Je členem skupiny těžkých iontů na experimentu ATLAS v laboratoři CERN, kde studuje extrémní stavy hmoty a snaží se pochopit náš vesmír na té nejelementárnější úrovni. Rád popularizuje vědu – organizoval letní školu astronomie, přednáší na středních školách a institucích, kde se snaží pokrýt různá témata z fyziky a astronomie s důrazem na částicovou a jadernou fyziku. Je také spoluzakladatelem projektu Science to Go.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

1.7.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Daniela Scheiricha na téma CERN a objev Higgsova bosonu

Posted on by Vítězslav Škorpík

Co je zapotřebí k velkému objevu v částicové fyzice? Je to největší a nejvýkonnější urychlovač na světě? Nebo snad detektor částic velikosti plaveckého bazénu? Nebo je to pečlivá příprava a analýza dat, na které se podílí více než 3000 vědců a inženýrů z celého světa? Ve skutečnosti jsou zapotřebí všechny tyto ingredience, jak se dozvíte v této přednášce, která vás v rychlosti provede částicovou fyzikou od jejích prvopočátků až k nejvýznamnější události posledních let — k objevu Higgsovu bosonu.
Daniel Scheirich strávil při studiích čtyři roky v CERNu během vzrušujícího období, kdy byl poprvé spuštěn největší urychlovač světa, LHC. Svůj PhD titul obdržel na University of Michigan v USA. V současné době žije v Praze se svou ženou a dvěma dětmi, pracuje jako vědec a přednášející na Univerzitě Karlově. Kromě vědy se baví také kreslením. Jeho talent byl využit při tvorbě krátkého filmu Den s částicemi. V té troše volného času, která mu zbude, ho můžete najít na vrcholu nějaké hory.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

24.6.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Michala Švandy na téma Slunce zblízka

Posted on by Vítězslav Škorpík

V blízkosti Slunce se v současnosti nacházejí hned dvě moderní kosmické automaty, Parker Solar Probe a Solar Orbiter. V následujících měsících a letech se tak lidský výtvor nejen poprvé ponoří hluboko do sluneční atmosféry, ale pohlédne i na sluneční póly. Pojďme si představit zásadní zjištění, která z výprav těchto sond prozatím vyplývají.
Michal Švanda (1980), vědecký pracovník ASU AV ČR a učitel na MFF UK. Od mala se zajímá o dění na noční obloze, od roku 1999 odborně spolupracuje s ASU na výzkumu Slunce, zejména na výzkumu struktury a dynamiky magnetických a rychlostních polí ve sluneční fotosféře a pod ní. V letech 2009-2011 absolvoval postdocový pobyt v Max-Planck-Institut für Sonnensystemforschung v Německu.

20.5.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Michala Malinského na téma O budoucnosti hmoty

Posted on by Vítězslav Škorpík

V přednášce krátce shrneme současné fyzikální představy o tom, co se s hmotou, jak ji známe, bude dít v (kosmologicky) blízké i vzdálenější budoucnosti. Dotkneme se otázek její absolutní stability, “odolnosti” vůči efektům kosmologické expanze i její konečné konverze v záření prostřednictvím černých děr.
Michal Malinský je absolventem MFF UK v Praze a Mezinárodní školy pro pokročilá studia v Trieste. Jako postdoktorand pokračoval v Southamptonu, Stockholmu a Valencii. Podílel se také na výzkumu v CERNu jako člen teoretické skupiny. V současné době působí opět na MFF UK. Zabývá se Standartnímmodelem částicové fyziky a fyzikou za Standartním modelem, Supersymetrií nebo Teorií velkého sjednocení.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

18.2.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Lenky Zychové na téma Role kosmického počasí v historii

Posted on by Vítězslav Škorpík

Kosmické počasí ovlivňuje naše životy v podstatě každý den. Ve většině případů se k nám jeho důsledky nedostanou, jelikož si vědci a průmysl umí s každodenními změnami poradit. Nicméně, kosmické počasí dokáže být i velmi bouřlivé. Kaskáda důsledků pak může nepříjemně překvapit nepřipravené. Výpadky elektrického proudu, poškození satelitů, zhoršení nebo vypadnutí navigace a komunikace, problémy v internetovém bankovnictví, nebo pořádná dávka záření během letu je na běžném menu silné radiační nebo geomagnetické bouře. Abychom porozuměli důsledkům kosmického počasí, podíváme se během přednášky na ty nejdůležitější události kosmického počasí, které ochromily společnost v minulosti. Podíváme se nejen na samotné důsledky, ale prozkoumáme i příčiny – konkrétní události na Slunci, v ionosféře a magnetickém poli Země.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

28.1.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Marka Skarky na téma Proměnné hvězdy

Posted on by Vítězslav Škorpík

Hvězdy měnící svoji jasnost sehrály zásadní roli v našem chápání vesmíru a stále mají klíčový význam v současném astrofyzikálním výzkumu. Ve své přednášce se pokusím podat obecný přehled o proměnných hvězdách a jejich významu, mechanismech proměnnosti a metodách jejich výzkumu. Také se zaměřím na českou stopu v této oblasti stelární astrofyziky.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/