Co to vlastně (ne)jsou konspirační teorie, jak fungují a proč by nás měly zajímat? Tyto příběhy prošly fascinujícím vývojem: V posledním století se proměnily ze všeobecného vědění v šuškandu podivínů na okraji společenského zájmu a nyní se vracejí zpět na výsluní. V této přednášce se podíváme na jejich vývoj, výzkum i hlubší společenský problém, který představují.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=swwoUG1CaBw

Jednadvacáté století lze označit jako věk uhlíku. Uhlík je základním prvkem života, ale brzy se může také stát základním prvkem zbytku světa. Grafit, termodynamicky stabilní forma uhlíku, je studován a používán lidstvem po celá staletí. Jedna vrstva grafitu se nazývá grafen a má tloušťku miliardtinu metru.

Kanadský teoretický fyzik, Phillip Wallace, původně konceptualizoval grafen již v roce 1947. Slavným se grafen stal až po izolaci pomocí lepící pásky fyziky Andreem Giemem a Konstantinem Novoselovem z University of Manchester v roce 2004. V roce 2010 jim byla za tento jednoduchý, ale průkopnický experiment udělena Nobelova cena. Po celé desetiletí byl grafen na výsluní vědeckého bádání, nicméně nadšení výzkumníků postupně sláblo a vypadalo to, že placatý uhlík již nemá světu co nabídnout.

Před dvěma lety objevil tým vědců z Massachusetts Institute of Technology, že dvě vrstvy grafenu posunuté o tzv. magický úhel (1,1o) vykazují velmi exotické chování elektronů, např. supravodivost. Objev magického grafenu zapříčinil vznik tzv. twistroniky, zásadně nového přístupu ke konstrukci nanoeletronických zařízení.

Přednáška vás provede důležitými milníky historie grafenu, snad i objasní nádhernou fyziku tohoto archetypálního 2D materiálu a kriticky zhodnotí, zda éra grafenová vedla k naplnění velkých očekávání.

Jana Kalbáčová Vejpravová vystudovala anorganickou chemii na Přírodovědecké fakultě UK, diplomovou práci a docentský titul v oboru fyzika kondenzovaných látek obhájila na Matematicko-fyzikální fakultě UK, kde nyní primárně působí a vyučuje.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=ckSiEuf5JZY

Komunismus se stal v naší paměti pojmem spojeným s konkrétní diktaturou mezi léty 1948-1989. Jaké byly myšlenky a vývoj před komunistickým převzetím moci? Jakou roli hrála ve vývoji československé komunistické strany Moskva? Jak se lišily dekády samostatného vývoje Československa pod komunistickou vládou? Přednáška se zaměří i na konkrétní osobnosti, rozdíly mezi Čechy a Slováky nebo aktuální diskusi nad charakterem komunistické nadvlády před rokem 1989.

Michal Stehlík (*1976) je český historik a slovakista. Pracuje jako náměstek ředitele v Národním muzeu a jako profesor na Filozofické fakultě UK, kde byl i děkanem. Působil také jako předseda Rady Českého rozhlasu.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=NOQIa_fCHcc

V současném Íránu se diskutuje míra zapojení žen do společenského a politického dění v zemi na mnoha úrovních, i když o otevřené debatě zatím hovořit nelze. To, jak se proměňuje role žen ve společnosti, posilují či oslabují jejich práva, odráží celkovovou atmosféru ve společnosti. Ve sporech o podobu ženských práv krystalizují zárodky budoucího směřování Íránu – ustupuje-li aktuální vedení země přespříliš požadavkům na zrovnoprávnění žen, zvedá se rozhořčená reakce z řad tradicionalistů a konzervatistů, dovolávajících se k ochraně údajně autentických íránských (islámských) hodnot. V přednášce se proto zaměříme na dosud málo diskutovaný jev, který bychom mohli charakterizovat jako sociální konformismus – tedy společensky výhodný postoj akceptování takového postavení ženy, jež je hlasitě proklamováno v souladu s islámskými a tradičně konzervativními normami, ovšem za tichého přijímání postojů, které jsou s těmito normami přinejmenším v rozporu.

Zuzana Kříhová (*1979) vyučuje na oboru íránistika perštinu a perskou literaturu. Ve své dizertaci se věnovala reflexi přistěhovalectví v dílech íránských autorů žijících v USA. V současnosti se zabývá moderní perskou literaturou a výukou perského jazyka. Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=K2HtmMRQGvA

Kdo by se nechtěl učit ve škole hraním her? Ono to však moc skvěle nefunguje. Proč? Vše, co jste chtěli (a nechtěli) vědět o výukových hrách, se dozvíte na přednášce. Přidáme i něco o dalších technologiích, které ve školách v minulosti propadly: například o filmu, rozhlase a televizi.

Cyril Brom (*1978) vystudoval Matematicko–fyzikální fakultu UK. Na této fakultě se zabývá umělou inteligencí a výukovými počítačovými hrami. Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=P8FSuPToiDs

Všichni víme, že vymírání hmyzu je jen jedním z apsektů Eroze biodiverzity na značné části Země. Aby byla skutečně účinná, musí ochrana hmyzu mířit na nápravu hlubších příčin Eroze, musí být systémová. Ty příčiny začínáme bezpečně znát až v posledních přibližně dvou dekádách a je poučné, jak poznání života motýlů a jiné žoužele kopírovalo, a někdy předcházelo, vývoj poznání ve „velkých“ vědách, od klimatologie a makroekologie po paleoekologii.

Martin Konvička (*1969) vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě UP v Olomouci. Po řadě dobrodružství získal doktorský titul na katedře zoologie Biologické fakulty Jihočeské univerzity. Nyní působí na Přírodovědecké fakultě JU a v oddělení biodiverzity a ochrany přírody Entomologického ústavu AV ČR. Zabývá se výukou ochrany přírody a zkoumá všechny různé aspekty života motýlů, v poslední době také v souvislosti se snahami o návrat velkých kopytníků do České republiky.

Strávil s tímto vývojem většinu dospělého života, malým dílkem jako účastník, mnohem víc jako pozorovatel. V přednášce se pokusí ukázat, že ochrana hmyzu je současně ochranou přírodních procesů, ekosystémových služeb, potravinové základny, kultury – a může být zábavná a možná i výnosná. Krom věcí, které všichni znáte, předvede i pár dosud nepublikovaných výsledků svých studentek, kterým by rád poděkoval tím, že jim přednášku věnuje.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=a5B8PaKyQyI

Bezpečnější, hustější a rychlejší. Takové počítačové paměti slibuje spintronika, vědní obor o nové elektronice, která zohledňuje nejenom elektrický náboj, ale také spin částic. A je to právě snaha o velmi vysokou rychlost zápisu dat, která přesunula spintronický výzkum také do laserových laboratoří. V této přednášce se tedy kromě obecného úvodu do spintroniky dozvíte i o tom, proč jsou ve výzkumu potřebné extrémně krátké laserové záblesky, pro které je nanosekunda jako věčnost, a jaké otázky pomohou vyřešit terahertzové pulzy – elektromagnetické záření z mírně tajemného koutu elektromagnetického spektra.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=a39naYdfLV8

Děje probíhající v mezihvězdných oblacích či v atmosférách cizích hvězd a planet jsou natolik odlišné od chemie, která nás v běžném životě obklopuje, že je lze s trochou nadsázky nazvat alchymií, tedy něčím na pomezí kouzel a chemie. Nejprve se vydáme na cestu vedoucí od prvních atomů a molekul formujících se na samém počátku existence našeho vesmíru přes vznik všech prvků periodické soustavy při hrozivém výbuchu supernovy až ke zhroucení mezihvězdného oblaku obsahujícího základní stavební kameny vzniku hvězd, planet i života. Poté nahlédneme do současného chemismu utvářejícího povrch a atmosféru planet Sluneční soustavy a svou cestu zakončíme v atmosférách cizích hvězd a exoplanet.

Martin Ferus vystudoval fyzikální chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a od roku 2005, tj. od bakalářských studií, působí v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Jeho prvotní specializací bylo studium spalovacích procesů pomocí spektroskopických technik (v rámci bakalářské práce), v ústavu dále realizoval svou diplomovou práci a posléze i dizertační práci (obhájena v roce 2012, téma Studium nestabilních částic a prekurzorů biomolekul pomocí spektroskopických technik).

V současnosti pracuje jako vědecký pracovník v Oddělení spektroskopie, kde dosáhl celé řady vědeckých výsledků. V rámci spektroskopických experimentů s laserovou ablací se dnes mj. věnuje identifikaci nových, dosud nepopsaných spektrálních přechodů vysoce excitovaných atomů ve spektrech Slunce a hvězd. O této problematice úspěšně přednáší studentům PřF UK v Praze a v popularizační formě i středoškolákům v rámci různých programůústavu. Ve vzdělávacím a popularizačním projektu ÚFCH JH s názvem Tři nástroje je již několik let zapojen jako školitel odborných SŠ praxí a stáží.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=MY9JlklJCSE

Epistemologie ctností a neřestí je filozofický směr, který usiluje o identifikaci charakterových vlastností vedoucích k úspěchu či neúspěchu při formulaci zdůvodněných a pravdivých přesvědčení. Ve svém příspěvku se pokusím ukázat, že takový přístup je slibnější než předchozí pokusy o demarkaci pseudovědy a konspiračních teorií. Hlavními epistemickými neřestmi, které brání lidem v dosažení poznání, jsou lenost a sebepřeceňování. Tyto povahové rysy jsou naneštěstí všudypřítomné a je otázkou, nakolik je lze vůbec překonat.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=jzTLAS9SaM8

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=P2eGaw94h1s