Projekt cicero (skutečně s malým cé) je online generátor mouder. Používá tiskařský pseudo-text, který prohání překladačem. Zásadní výroky vybírají uživatelé stránky. Když necháme dobrovolníky zařadit tyto výroky podle smyslu, někteří v nich smysl najdou (označí je za „rady“ nebo dokonce za „citáty ze Stopařova průvodce galaxií“), jiní ne (označí je za „dadaistické básně“). Co stojí za systematickými rozdíly mezi „meaning attributors“ a „meaning avoiders“? Co má společného nacházení významu tam, kde by žádný být neměl, s naší tendencí vidět obličeje či zvířata v mracích, skalách, či kůře stromů? Jak se pareidolie váže k evoluci komunikace či dokonce jazyka? Proč nám vůbec cicero něco říká? Jaký svět popisuje? A kteří umělci a myslitelé jsou nahraditelní roboty? Na tyto a další nevyžádané otázky se pokusí odpovědět dvojice básníků: Petr Tureček a Jakub Jelínek. Petr Tureček vystudoval teoretickou a evoluční biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V první řadě se zabývá evolucí kultury. Prostřednictvím matematického modelování zkoumá, jaký dopad mají odlišnosti mezi genetickým a sociálním přenosem na procesy adaptace a divergence v příslušných doménách. Jeho další zájmy jsou poměrně široké. Patří mezi ně evoluce mimetismu, pohlavní výběr nebo dopad prarodičů na rození a přežívání vnoučat. Rád zakládá zcela nové oblasti studia. Zabývá se tedy rovněž sémantickou pareidolií a Hypotézou živé jurty. Je členem skupiny Blázni.cz, se kterou vydává samizdatový literární časopis, pořádá koncerty a autorská čtení. Napsal knihu Vlasy se vrací a sbírku poezie Ptáci a prdele letěli vesele. Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=uk7d3SwDMiQ

Kliniky pro léčbu neplodnosti rostou v ekonomicky vyspělých zemích jako houby po dešti. Odhaduje se, že zhruba 18% partnerských párů má potíže při početí dítěte. Jednou z významných příčin je znečištění životního prostředí látkami, které narušují hormonální rovnováhu. O tzv. endokrinních disrutoprech stále ještě nevíme dost a mnohé z toho, co jsme o nich zjistili, se vymyká „zdravému selskému rozumu“. Jaroslav Petr (*1958) vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Praze. Ve Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi se zabývá regulací zrání savčích oocytů a přednáší na České zemědělské univerzitě v Praze. Je členem redakční rady časopisu Vesmír. Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=mTm_LhZqC9E Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/2003392459815628/ Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

Staroegyptská metalurgie patří k méně probádaným oblastem egyptologického výzkumu. Posuny v analytických archeometalurgických metodách umožnily až v posledních desetiletích lépe popsat chemické a fyzikální vlastnosti artefaktů. Pořád je co objevovat, i když v hlavních rysech víme, jak se s kovy, zejména mědí, ve starém Egyptě pracovalo. Dnes lépe rozumíme praktickým vlastnostem staroegyptských nástrojů, zbraní, a dalších kovových výrobků a současné poznatky zpřístupníme v naší přednášce. Dále přiblížíme výsledky interdisciplinárního projektu zaměřeného na analýzu vybraného souboru předmětů z lokalit starověkého Egypta a Núbie, které se nacházejí ve sbírkách Ägyptisches Museum der Universität Leipzig v Německu. Je to jedno z nejdůležitějších muzeí se staroegyptskými artefakty v Evropě. Obsahuje velkou kolekci kovových artefaktů, včetně předmětů z německých výzkumů v Abúsíru, který je v současnosti koncesí Českého egyptologického ústavu FF UK v Egyptě. Na projektu spolupracovali egyptolog Martin Odler, archeometalurg Jiří Kmošek a další badatelé. Martin Odler vystudoval pravěkou a raně středověkou archeologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, dvouoborové magisterské studium egyptologie a klasické archeologie, a doktorské studium egyptologie na téže fakultě. Zabývá se materiální kulturou, především měděnými artefakty. Také se věnuje reflexi starověkého Egypta ve slovenské kultuře.Od roku 2009 se účastní expedic do Abúsíru, od roku 2011 i do Súdánu. Kromě severovýchodní Afriky má archeologickou praxi z výzkumů a dokumentace v Uzbekistánu, České a Slovenské republice.Je správcem webu ČEgÚ FF UK, založil a spravuje facebookovou stránku ústavu a youtube kanál ústavu. Je členem správní rady slovenské Nadace Aigyptos, členem Historical Metallurgy Society (Velká Británie), Society for Archaeological Sciences (USA) a Slovenské orientalistické společnosti.Spolu s medievistkou Evinou Steinovou přeložili do slovenštiny Leidenský manifest statistického hodnocení vědeckého výzkumu a je také jedním ze čtyř spoluautorů slovenského překladu Sanfranciské deklarace hodnocení vědeckého výzkumu. Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=jGK2gzoLcj0 Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1960750477416504/

Po vypuštění první umělé družice Země bylo evidentní, kam budou směřovat snahy Sovětského svazu i Spojených států. Člověk ve vesmíru – to byl jednoznačný směr, kterým se obě velmoci vydaly. Jak z historie víme, závod o vyslání prvního člověka za hranice atmosféry vyhrál opět Sovětský svaz. Jen nemnoho lidí však tuší, že prvenství mohlo připadnout Američanovi jménem Alan Shepard. Uniklo mu však o pověstný vlásek a musel se spokojit s nálepkou druhého člověka ve vesmíru. A byť mu jeho suborbitální skok přinesl nakrátko slávu a proslulost, mise jeho následovníků jej do značné míry zastínily. Jaká byla cesta k prvnímu letu Američana do vesmíru? Jak probíhal let samotný? A jaké byly další osudy Alana Sheparda? O tom pojednává tato přednáška. Ondřej Šamárek se narodil v Opavě, kde dosud žije a pracuje jako pedagog. Od dětství je fascinován kosmonautikou, zabývá se zejména historií pilotovaných letů. V roce 2012 začal publikovat na webu Kosmonautix.cz. Jeho články se objevily také na portále OSEL.cz. Mezi jeho další koníčky patří hudba, letectví a historie. Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=6fSxi384V-0