Vhodné pro ZŠ

30.3.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Miroslava Kutala na téma Velké šelmy ve střední Evropě – pověry a fakta

Posted on by Vítězslav Škorpík

Vlci se vrací do české krajiny. Přímých setkání mezi lidmi a vlky přibývá. Je to důleslek častějšího výskytu vlka v české krajině nebo se mění i chování vlků? Hrozí lidem nebezpečí ze strany šelem? Zvyšuje se také množství útoků na hospodářská zvířata. Je možné je před útoky šelem ochránit? Jak šelmy ohrožuje pytláctví a fragmentace krajiny.

Miroslav Kutal vystudoval Systematickou biologii a ekologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a doktorské studium v oboru Ekologie lesa na Mendelově univerzitě v Brně, kde v současné době působí jako akademický pracovník. Tématu velkých šelem se věnuje od roku 2002, kdy začal koordinovat projekty ochrany a monitoringu velkých šelem v Hnutí DUHA Olomouc, kde nadále působí jako koordinátor pobočného spolku. Dále se věnuje přípravě odborných i popularizačních článků o velkých šelmách, spolu s dalšími odborníky napsal knihu Velké šelmy na Moravě a ve Slezsku. Také dohlíží na to, aby úřady při ochraně přírody rozhodovaly férově a věcně správně. Miroslav Kutal je českým zástupcem Large Carnivore Initiative for Europe (LCIE), expertní skupiny Mezinárodního svazu ochrany přírody (Species Survival Commission při IUCN).

Odkaz na Stream: https://www.youtube.com/watch?v=JCX3U8_sWlU

19.3.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Vladimíra Sochy na téma Pravěk v České republice

Posted on by prokop.alex

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na pátek 19. března v 17 hodin
na přednášku Vladimíra Sochy na téma Pravěk v České republice
Když se řekne dinosaurus nebo ptakoještěr, nejspíš si představíte pustiny Mongolska, Argentiny nebo Kanady. Zkameněliny velkých druhohorních plazů ale byly objeveny i na našem území a jeden „náš“ dinosaurus už má dokonce i své vědecké jméno. O všech těchto zajímavých objevech bude pojednávat tato přednáška.
Vladimír Socha (*1982 v Hradci Králové) je pedagogem, publicistou a popularizátorem paleontologie i přírodních věd obecně.
Jeho hlavním zájmem je věda o pravěkém životě – paleontologie (především tématika dinosaurů), dále také historie (zvláště období pravěku a starověku) a biologie (vertebrátní zoologie).
Ve volném čase přispívá do populárně naučných periodik, píše popularizační povídky a v současné době má na kontě již třináct knih o dinosaurech – Úžasný svět dinosaurů (vyšla květen 2009; druhé vydání únor 2012), Encyklopedie dinosaurů ve světle nejnovějších objevů (červen 2010), Dinosauři od Pekelného potoka (listopad 2010), Po stopách dinosaurů (listopad 2011), Objevy pod vrstvami času (květen 2014) a Neznámí dinosauři (2015; kniha byla nominována na Zlatou stuhu 2016 v kategorii naučné literatury pro děti a mládež). Dále Poslední dny dinosaurů (2016), Dinosauři v Čechách a Vymírání na konci křídy (obě 2017), Poslední den druhohor (2018) a dvojici knih Nová cesta do pravěku a Legenda jménem Tyrannosaurus rex (obě 2019).
Přednáší také pro laickou veřejnost v různých vzdělávacích institucích, překládá knihy z anglického jazyka, dělá korektury odborných knih o pravěku a poskytuje rozhovory pro televizní vysílání i pro rozhlasové pořady o vědě.

16.3.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Martina Gembece na téma Barvy vesmíru

Posted on by prokop.alex

Technecium ve spolupráci popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zvou na úterý 16. března v 17 hodin
na přednášku Martina Gembece na téma Barvy vesmíru
Obsahem přednášky s pokusy budou zdroje světla a vnímání barev, Wienův zákon a barva hvězd, barva mlhovin a původ jejich barev, spektra zdrojů, modrá obloha a zapadající červené Slunce, barva vesmíru.
Martin Gembec se narodil v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vedl vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Je rovněž členem redakce kosmonautix.cz a v současnosti pracuje pro liberecké planetárium IQLandia.

9.3.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Michala Václavíka na téma Výzkum a život na Mezinárodní kosmické stanici

Posted on by prokop.alex

Technecium a popularizační sekce Sisyfa – Pátečníci Vás zvou na úterý 9. března v 17 hodin
na přednášku Michala Václavíka na téma Výzkum a život na Mezinárodní kosmické stanici
Mezinárodní kosmická stanice ISS (International Space Station) patří právem mezi nejznámější umělá kosmická tělesa, které lidstvo kdy vyslalo do kosmického prostoru. Jedná se zároveň o umělé kosmické těleso největší a nejhmotnější. V roce 2020 si Mezinárodní kosmická stanice připomněla jedno významné výročí – 2. listopadu uběhlo 20 let od zahájení trvalého osídlení ISS. Celkem stanici navštívilo 242 osob z 19 států světa, některé samozřejmě opakovaně. Za oněch více než 20 let jsme se již naučili obstojně žít v kosmickém prostoru se všemi jeho výhodami i nástrahami. V přednášce si proto přiblížíme některá specifika dlouhodobého pobytu na palubě Mezinárodní kosmické stanice včetně tak samozřejmých činností jako je spánek či stravování.
Stanice ISS je však především výkonnou vědeckou laboratoří, která se nachází v podmínkách, jež není možné nikde na Zemi navodit či nasimulovat. Dodnes se na uvnitř i vně stanice uskutečnilo téměř 3000 experimentů, do nichž byly zapojeny vědecké týmy ze 109 států světa včetně České republiky. Na palubu stanice bylo pouze pro potřeby experimentů dopraveno 85 tun materiálu a 27 tun výsledků bylo dopraveno zpět na Zemi. Aktuálně probíhá na Mezinárodní kosmické stanici okolo 350 experimentů. Některé jsou relativně jednoduché a rychlé, jiné komplikované a další si vyžádají i několik let, než jsou získána všechna vědci požadovaná data. Jak je vidět událo se a děje se toho ve vědě na ISS mnoho. Na některé z experimentů se v přednášce podíváme podrobněji, ale jak je z výše uvedené statistiky patrné, tak půjde pouze o drobné nahlédnutí.
Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).

29.1.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Petra Janečka na téma Městské legendy, hoaxy a fámy v době koronaviru

Posted on by prokop.alex

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás srdečně zve na pátek 29. ledna v 17 hodin
na přednášku Petra Janečka na téma Městské legendy, hoaxy a fámy v době koronaviru
Uplynulý rok opanovalo mediální i obecně veřejný prostor jedno hlavní téma: globální pandemie koronaviru Covid-19. Podobně jako tomu bylo před pěti lety během takzvané evropské migrační krize, přítomnost jediného dominantního celospolečenského tématu, které navíc disponovalo výrazným potenciálem vzbuzovat kontroverze, způsobila i nebývalé šíření neoficiálních, neověřených a často falešných informací: městských legend, hoaxů a fám. Přednáška představí výběr těch nejvlivnějších a nejpopulárnějších s důrazem na situaci v České republice, které se bude snažit interpretovat z etnologického, respektive folkloristického úhlu pohledu.
Petr Janeček je pražský etnolog a folklorista. Vystudoval etnologii na Filozofické fakultě a humanitní studia na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze.
V současnosti pracuje v Národopisném oddělení Národního muzea a externě přednáší na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze.
Absolvoval badatelské pobyty a prováděl terénní a archivní výzkumy v USA, Rakousku, Polsku a Slovinsku. Badatelsky se zaměřuje především na výzkum současného slovesného folkloru a teorii, metodologii a historii folkloristiky. O slovesném folkloru a příbuzných tématech publikuje v odborném, kulturním i společenském tisku.
V roce 2006 publikoval první českou komentovanou sbírku současných pověstí Černá sanitka a jiné děsivé příběhy, která se setkala se značným zájmem široké i odborné veřejnosti a která byla v letech 2007 a 2008 následována dalšími sbírkami Černá sanitka: Druhá žeň a Černá sanitka: Třikrát a dost. Černá sanitka byla formou retrokabaretu z 80. let 20. století zdramatizována brněnským HaDivadlem a do rozhlasové podoby ji inscenovala rozhlasová stanice Český rozhlas Leonardo. Na její motivy vznikl i stejnojmenný patnáctidílný televizní seriál, který od září 2008 vysílá Česká televize.
Je členem International Society for Contemporary Legend Research a České národopisné společnosti. Mezi jeho koníčky patří RPG a cestování po absurdních pamětihodnostech.
PROGRAM PÁTEČNÍKŮ NA 1Q/2021 ZDE

24.11.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 19:00 online přednášku Tomáše Bandžucha: Prvorepublikové perličky aneb o mýtech, aférách a podivnostech meziválečného Československa

Posted on by prokop.alex

 

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve

v úterý 24. listopadu v 19 hodin
na přednášku Tomáše Bandžucha na téma:
Prvorepublikové perličky aneb o mýtech, aférách a podivnostech meziválečného Československa
Dvacet let první republiky bylo popsáno v celé řadě knih a odborných článků. Přesto však toto období stále skrývá celou řadu neprozkoumaných zákoutí. Celou řadu osob a událostí, které dostanou nečekaný význam, když se na meziválečné dvacetiletí podíváme z jiného úhlu. Během přednášky tak připomeneme pět afér z československé historie, které dnes už upadly v zapomnění, ale přesto leckdy měly zásadní dopad na další běh událostí.
Proč první bitva československé armády na našem území skončila úplnou katastrofou? Opravdu mladá republika málem získala zámořské kolonie? Jak bylo možné v národnostním boji využít zvukový film? Mohli fašisté požadovat pomoc Sovětského svazu proti Hitlerovi? A stalo se Československo jedním z bojišť hybridní války?
Tomáš Bandžuch (*1986) vystudoval politologii a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jeho badatelský zájem se soustřeďuje především na dějiny střední Evropy v první polovině dvacátého století, v současnosti se zaobírá především rolí národnostních menšin v době konstituování první Československé republiky.
Kvůli zhoršené epidemiologické situace není možné udělat přednášku s lidmi v sále. Stejně jako v poslední době již obvykle proběhne povídání přes online stream. Děkujeme za pochopení.
Odkaz na stream zde.:
Odkaz na záznam je zde:

20.10.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednášku Ludmily Hamplové na téma Dezinformace v době pandemie COVID-19

Posted on by prokop.alex

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na úterý 20. října v 17 hodin

na přednášku Ludmily Hamplové na téma Dezinformace v době pandemie COVID-19
Jak se nezbláznit z přílivu informací o covid-19 a jak si mezi nimi najít ty, co jsou kvalitní a smysluplné? Proč nyní intenzivně zažíváme stav označovaný jako infodemie? Stále platí, že emoce jsou důležitější než fakta? Společně se podíváme nejen na časté desinformace o covid-19, fenomén mluvících hlav, falešných medicínských autorit i vliv sociálních sítí na zvládání pandemie.
Ludmila Hamplová (* 1985) je redaktorkou portálu Zdravotnickydenik.cz. Dlouhodobě věnuje zdravotním tématům a také dezinformacím na poli medicíny i jejich vyvracení. Za svou práci získala Novinářskou cenu Psychiatrické společnosti ČLS JEP a také ocenění Koalice pro podporu očkování.
Odkaz na stream zde.:
Odkaz na záznam zde:
https://www.youtube.com/watch?v=IIl5m1N8SiQ&authuser=0

13.10.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednášku Lenky Hrabalové na téma Západní Sahara v proměnách času.

Posted on by prokop.alex

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na úterý 13. října v 17 hodin

na přednášku Lenky Hrabalové na téma Západní Sahara v proměnách času.

Západní Sahara je svět plný rozporů a vnitřních konfliktů, s bohatou historií a fascinující kulturou. Hroby světců, amulety gri-gri, posvátné stromy a odhalené ženy – to vše je tváří místního islámu, který dostal nezaměnitelnou africkou příchuť. Transsaharský obchodní systém po celá staletí přivážel luxusní zboží na evropské trhy a zároveň udržoval u moci pohádkově bohaté africké a arabské vládce. V kontaktu s rozpínající se koloniální mocí Evropanů však upadl v zapomnění a nechal po sobě jen vzpomínky v podobě pískem zavátých pouštních měst. Dědictví tohoto starého světa, jeho úžasných kultur a náboženských systémů, ale i krutého otrokářského systému, je stále živé a nepřestává ovlivňovat každodennost obyvatel pouště a jejího okolí.

O současné i minulé západní Sahaře bude vyprávět arabistka Lenka Hrabalová, která žila v Maroku dva roky, a do regionu se už dekádu vrací jako výzkumnice a průvodkyně.

Odkaz na stream zde.:

https://www.youtube.com/watch?v=H0TW–_adk4

Odkaz na záznam zde: