Přednášku o bojích československé branné moci a Stráže obrany státu s maďarskou armádou a teroristy prosloví Mgr. Jan Hrubecký, člen Československé obce legionářské – jednoty Hradec Králové, vedoucí Muzea války 1866. Přednáška čerpá z expedice ČSOL z roku 2019 po místech bojů, které se odehrály v říjnu a listopadu 1938 a v lednu a březnu 1939 během maďarské anexe a invaze na Podkarpatskou Rus.
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=nMZunjQ9U3I
Před 190 lety se narodil jeden z největších teoretických fyziků James Clerk Maxwell. Připomeneme si jeho pozoruhodný životní osud, největší objevy, které doslova změnily chod světa, i odkaz pro následovníky, včetně Alberta Einsteina.
Jiří Podolský vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK, kde od té doby nepřetržitě působí, nyní jako profesor na Ústavu teoretické fyziky. Zabývá se obecnou relativitou a kvadratickou gravitací, zejména řešeními Einsteinových rovnic, teorií gravitačních vln v kosmologii a modely černých děr. Publikoval více než 100 původních prací a je spoluautorem dvou vědeckých monografií. Kromě výzkumu a výuky se dlouhodobě věnuje popularizaci. Přeložil 16 knih, pořádá přednášky pro středoškoláky a veřejnost. Několik desítek jeho přednášek lze shlédnout na YouTube na dokumentárním kanále LLionTV.
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=O7LGSXOsp2Y
Co to vlastně (ne)jsou konspirační teorie, jak fungují a proč by nás měly zajímat? Tyto příběhy prošly fascinujícím vývojem: V posledním století se proměnily ze všeobecného vědění v šuškandu podivínů na okraji společenského zájmu a nyní se vracejí zpět na výsluní. V této přednášce se podíváme na jejich vývoj, výzkum i hlubší společenský problém, který představují.
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=swwoUG1CaBw
Komunismus se stal v naší paměti pojmem spojeným s konkrétní diktaturou mezi léty 1948-1989. Jaké byly myšlenky a vývoj před komunistickým převzetím moci? Jakou roli hrála ve vývoji československé komunistické strany Moskva? Jak se lišily dekády samostatného vývoje Československa pod komunistickou vládou? Přednáška se zaměří i na konkrétní osobnosti, rozdíly mezi Čechy a Slováky nebo aktuální diskusi nad charakterem komunistické nadvlády před rokem 1989.
Michal Stehlík (*1976) je český historik a slovakista. Pracuje jako náměstek ředitele v Národním muzeu a jako profesor na Filozofické fakultě UK, kde byl i děkanem. Působil také jako předseda Rady Českého rozhlasu.
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=NOQIa_fCHcc
Všichni víme, že vymírání hmyzu je jen jedním z apsektů Eroze biodiverzity na značné části Země. Aby byla skutečně účinná, musí ochrana hmyzu mířit na nápravu hlubších příčin Eroze, musí být systémová. Ty příčiny začínáme bezpečně znát až v posledních přibližně dvou dekádách a je poučné, jak poznání života motýlů a jiné žoužele kopírovalo, a někdy předcházelo, vývoj poznání ve „velkých“ vědách, od klimatologie a makroekologie po paleoekologii.
Martin Konvička (*1969) vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě UP v Olomouci. Po řadě dobrodružství získal doktorský titul na katedře zoologie Biologické fakulty Jihočeské univerzity. Nyní působí na Přírodovědecké fakultě JU a v oddělení biodiverzity a ochrany přírody Entomologického ústavu AV ČR. Zabývá se výukou ochrany přírody a zkoumá všechny různé aspekty života motýlů, v poslední době také v souvislosti se snahami o návrat velkých kopytníků do České republiky.
Strávil s tímto vývojem většinu dospělého života, malým dílkem jako účastník, mnohem víc jako pozorovatel. V přednášce se pokusí ukázat, že ochrana hmyzu je současně ochranou přírodních procesů, ekosystémových služeb, potravinové základny, kultury – a může být zábavná a možná i výnosná. Krom věcí, které všichni znáte, předvede i pár dosud nepublikovaných výsledků svých studentek, kterým by rád poděkoval tím, že jim přednášku věnuje.
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=a5B8PaKyQyI
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=P2eGaw94h1s
Česká republika je od roku 2007 členem Evropské jižní observatoře (ESO). Díky tomu mohou čeští astronomové využívat nejmodernější dalekohledy světa, které se nacházejí v nejsušší poušti světa Atakamě. Jaké přístroje se nachází na Cerro Paranal, jak fungují a co objevují? Jak se žije astronomům, kteří s těmito přístroji pozorují a případně jak dostat práci v ESO? Na to se pokusíme odpovědět v tomto neformálním povídání.
Petr Kabáth (*1980) obhájil doktorát na Technische Universität v Berlíně, kde se zabýval detekcí exoplanet. Od roku 2009 do roku konce 2014 pracoval na Evropské jižní observatoři v Chile jako astronom a v roce 2015 se vrátil do ČR s prestižním Purkyně Fellowshipem na Akademii věd. V Astronomickém ústavu v Ondřejově vede skupinu výzkumu exoplanet.
Odkaz na Stream: https://www.youtube.com/watch?v=yv3rLl5ZX70
Mezinárodní kosmická stanice ISS (International Space Station) patří právem mezi nejznámější umělá kosmická tělesa, které lidstvo kdy vyslalo do kosmického prostoru. Jedná se zároveň o umělé kosmické těleso největší a nejhmotnější. V roce 2020 si Mezinárodní kosmická stanice připomněla jedno významné výročí – 2. listopadu uběhlo 20 let od zahájení trvalého osídlení ISS. Celkem stanici navštívilo 242 osob z 19 států světa, některé samozřejmě opakovaně. Za oněch více než 20 let jsme se již naučili obstojně žít v kosmickém prostoru se všemi jeho výhodami i nástrahami. V přednášce si proto přiblížíme některá specifika dlouhodobého pobytu na palubě Mezinárodní kosmické stanice včetně tak samozřejmých činností jako je spánek či stravování.
Stanice ISS je však především výkonnou vědeckou laboratoří, která se nachází v podmínkách, jež není možné nikde na Zemi navodit či nasimulovat. Dodnes se na uvnitř i vně stanice uskutečnilo téměř 3000 experimentů, do nichž byly zapojeny vědecké týmy ze 109 států světa včetně České republiky. Na palubu stanice bylo pouze pro potřeby experimentů dopraveno 85 tun materiálu a 27 tun výsledků bylo dopraveno zpět na Zemi. Aktuálně probíhá na Mezinárodní kosmické stanici okolo 350 experimentů. Některé jsou relativně jednoduché a rychlé, jiné komplikované a další si vyžádají i několik let, než jsou získána všechna vědci požadovaná data. Jak je vidět událo se a děje se toho ve vědě na ISS mnoho. Na některé z experimentů se v přednášce podíváme podrobněji, ale jak je z výše uvedené statistiky patrné, tak půjde pouze o drobné nahlédnutí.
Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).
Odkaz na Stream: https://www.youtube.com/watch?v=LzwbPXkc-f8
Dnešní program pro vás připravili Jaroslav Kousal, Julie Nekola Nováková, Tomáš Petrásek, Alexandr Prokop, Jelena Lenka Příplatová a Vítězslav Škorpík organizačně spadající pod
,
&
Přednášku Ondřeje Šamárka a následnou diskusi moderuje
