19.10.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Magdaleny Bohutínské na téma Je evoluce genomu předvídatelná?

Proč a za jakých podmínek se evoluce může opakovat? Evoluce genomu vedoucí ke vzniku výhodných znaků je z velké části ovlivňovaná náhodnými procesy. Je ovšem také ohraničena určitými omezeními, díky kterým je do jisté míry možné ji předvídat. A ačkoliv jsou naše předpovědi nedokonalé, mnohé díky výzkumu genetické informace víme. A tom bude přednáška.
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=ljwiZ1IUcjg
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/586056389382663
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

6.8.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jana Tomana na téma Vznik pohlavního rozmnožování

Pohlavní rozmnožování bereme tak trochu za samozřejmost. Velká většina pozemských druhů a drtivá většina jednotlivců – konkrétně všechny mikrobiální organismy – jej však nikdy neprovozuje. Mají pro to dobré důvody. Sex je nákladný na energii i na čas, o limitech vyplývajících z omezené rychlosti předávání vlastních genů nemluvě. Proč se ale pohlavnost vyvinula? Kdy k tomu došlo a za jakých podmínek? A hlavně, proč zůstává dominantním způsobem rozmnožování u tak velkých a úspěšných skupin jako jsou živočichové nebo rostliny? Na tyto otázky se evoluční biologové snaží nalézt odpovědi dlouhá desetiletí. Až objevy z posledních let však dávají naději, že se tuto královnu všech evolučních záhad podaří definitivně vyřešit.

Jan Toman (*1988) je teoretickým a evolučním biologem na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zaměřuje se především na makroevoluční jevy, ale svými zájmy se dotýká i řady hraničních oborů včetně astrobiologie. Ve všech oborech svého zájmu se věnuje také popularizaci.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=CUvUplLOf3E

25.6.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Ivana Čepičky na téma Evoluce protist na poslední miliardu a půl let

Mnoho biologů se dodnes nedokázalo myšlenkově vymanit z dualismu rostliny – živočichové (který byl teprve nedávno obohacen houbami jako svébytnou eukaryotickou „říší“, tj. kategorií nejvyššího řádu). Příkladem tohoto uvažování je (zcela nesmyslná) otázka, zda jsou hlenky spíše houby nebo spíše živočichové. Prostě nejsou ani jedno. I když tři tradiční mnohobuněčné říše představují z hlediska popsaných druhů drtivou část biodiverzity eukaryotických organismů, existuje celá řada dalších evolučních linií (hlenky jsou jednou z nich), které jsou nespravedlivě na okraji zájmu. Pro tyto skupiny existuje souhrnný název, totiž protisti, což dále svědčí o nedocenění jejich skutečné diverzity. Na úrovni hluboké diverzity protisti totiž zcela dominují – všech přibližně deset dnes rozeznávaných eukaryotických superskupin obsahuje protisty, přičemž pouze dvě (Obazoa a Archaeplastida) zahrnují i ne-protistní „říše“, tj. rostliny, houby a živočichy. Již proto jakékoli snahy o vysvětlení vzniku a evoluce eukaryotické buňky vyznívají komicky, pokud v sobě nezahrnují protisty.

Ivan Čepička (1978) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze, kde působí jako odborný asistent na katedře zoologie. Zabývá se diverzitou a evolucí anaerobních protist.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=WrdD3evCngk

11.5.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Lukáše Nádvorníka na téma Spintronika na terahertzových vlnách

Bezpečnější, hustější a rychlejší. Takové počítačové paměti slibuje spintronika, vědní obor o nové elektronice, která zohledňuje nejenom elektrický náboj, ale také spin částic. A je to právě snaha o velmi vysokou rychlost zápisu dat, která přesunula spintronický výzkum také do laserových laboratoří. V této přednášce se tedy kromě obecného úvodu do spintroniky dozvíte i o tom, proč jsou ve výzkumu potřebné extrémně krátké laserové záblesky, pro které je nanosekunda jako věčnost, a jaké otázky pomohou vyřešit terahertzové pulzy – elektromagnetické záření z mírně tajemného koutu elektromagnetického spektra.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=a39naYdfLV8

5.3.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Zdeňky Bendové na téma Biorytmy a světlo v noci

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás srdečně zvou na pátek 5. března v 17 hodin
na přednášku Zdeňky Bendové na téma Biorytmy a světlo v noci
Svět, ve kterém žijeme, se neustále periodicky mění. Odliv se střídá s přílivem, Slunce vychází a zapadá a léto se mění v zimu. Každý organismus, aby přežil, musel se těmto cyklům evolučně přizpůsobit. Ačkoliv v přírodě existuje mnoho dějů, které se opakují s různými periodami, střídání dne a noci s periodou 24 hodin je dominantní přírodní rytmus. Všechny organismy, od cyanobakterií po člověka si vyvinuly vnitřní hodinový mechanismus, který dokáže měřit čas a pomáhá směrovat aktivitu a fyziologické procesy do vhodné denní doby, a dokonce spouštět reprodukci ve vhodnou část roku, či napomáhá navigaci. K tomu, aby tento hodinový strojek sloužil svému účelu, musí být synchronizován s rotací Země kolem své osy. Do nedávné doby bylo střídání světla a tmy jediným spolehlivým ukazatelem fáze zemské rotace. Ani výkyvy teploty, ani výkyvy vlhkosti nebyly nikdy v minulosti tak stabilní, aby mohly převzít plnou zodpovědnost za synchronizaci vnitřních hodin a vnitřní hodiny se tak spoléhají zejména na světelný kontrast mezi dnem a nocí. V posledních desetiletích dynamicky zvyšujeme míru umělého světla v noci po celé planetě a kontrast mezi dnem a nocí dramaticky snižujeme. Kam až můžeme zajít, než překročíme práh, za kterým již vnitřní hodinový strojek den a noc prostě nepozná? Co se pak stane? A nepřekročili jsme již tento práh pro některé živočichy či rostliny?
Zdeňka Bendová vystudovala PřF UK, obor fyziologie živočichů. Pracovala ve Fyziologickém ústavu AV ČR po dvouleté stáži v Institut de Génétique et de Biologie Moléculaire et Cellulaire. Od roku 2011 vede na PřF UK skupinu fyziologických adaptací a biorytmů a od roku 2015 je zaměstnankyní NUDZ, kde vede pracovní skupinu pro cirkadiánní fyziologii a chronoterapii.

23.2.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Tomáše Jakoubka na téma Fyzikální symetrie a studie jejich narušení

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás srdečně zve na úterý 23. února v 17 hodin
na přednášku Tomáše Jakoubka na téma Fyzikální symetrie a studie jejich narušení
Fyzika je krásná věda, má ráda symetrie. Symetrie vládnou Vesmíru. Umožnují nám jevy nejen vysvětlit, ale dokonce díky nim můžeme mnohé předpovědět! Jenže i přesto, že Vesmír je pečlivý účetní, někdy mu ty plusy a mínusy úplně nesedí a symetrie jsou narušené. Jaké symetrie existují ve světě částicové fyziky? Jak se zkoumalo a zkoumá jejich narušení? A jak se s tím vším vyrovnat?

9.2.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Aleše Kuběny na téma Různé druhy nemožného v matematice

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na úterý 9. února v 17 hodin
na přednášku Aleše Kuběny na téma Různé druhy nemožného v matematice
Pokud vám v matematice něco ne a nejde, nemusí být chyba vždy na vaší straně! Řekům se staletí nedařilo rozdělit úhel na tři stejné části, fiktivním Trisolaranům z Liou Cch-Sinovy ságy po celou evoluci správně vypočítat příznivé a nepříznivé postavení svých sluncí pro jejich civilizaci (problém tří těles, spoiler – nejde to).
V přednášce vás provedu historií marnosti i tím, co matematika o svých vlastních nemožnostech ví. Od tří klasických problémů geometrie přes chaos až k Chaitinovu číslu, které existuje (lze dokázat), ale nejde vypočítat (rovněž lze dokázat). Proč měla tajná policie Sovětského svazu plné trezory matematických úloh a jak to souvisí s antisemitskými kvótami na sovětských VŠ? Atd.
PROGRAM PÁTEČNÍKŮ NA 1Q/2021 ZDE

2.2.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Lukáše Roubíka a Miloslava Šindeláře na téma Moderní výživa – mýty vs. fakta

Tecnnecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás srdečně zve na úterý 2. února v 17 hodin
na přednášku Lukáše Roubíka a Miloslava Šindeláře na téma Moderní výživa – mýty vs. fakta
Oblast zdravé i sportovní výživy a redukčních diet je v posledních letech zavalena čím dál větším množstvím módních a extrémních výživových postupů, které často doporučují radikální omezení určité látky, celé skupiny potravin anebo dokonce vyřazení jedné makroživiny z jídelníčku. Hlavním cílem přednášky je prezentovat vědecky podložené informace na nejpopulárnější témata ve výživě jako jsou ketogenní a nízkosacharidové diety, otázka konzumace lepku, redukčních diet, sacharidů a cukru, i velmi kontroverzní témata jako je veganství, palmový olej, detoxy a další.
Lukáš Roubík je odborník na sportovní výživu s více než 15 lety praxe ve vrcholovém a výkonnostním sportu. Výživu člověka vystudoval v prezenčním bakalářském studiu na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně, technické vzdělání má z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze v oboru Klinická a biomedicínská technika. Studium dokončil s vyznamenáním a získal Cenu Josefa Hlávky za diplomovou práci o hodnocení léčby morbidní obezity v ČR. Během studií působil jako lektor ve Fitness akademii Ronnie.cz ve výuce trenérů II. třídy a později i ve výuce pro trenéry I. třídy na FTVS UK. Od roku 2010 je předsedou Trenérsko-metodické komise a Komise mládeže a členem Výkonného výboru Svazu kulturistiky a fitness ČR, kde pracuje hlavně se sportovní mládeží a pořádá předsoutěžní srazy a soustředění závodníků. Po studiích pracoval nejdříve 3,5 roku ve Fakultní nemocnici Olomouc na I. Interní klinice kardiologické a následně 2 roky jako business analytik v soukromé společnosti v oblasti moderních technologií ve zdravotnictví (telemedicína a eHealth).
Je autorem dvou knih, v roce 2012 vyšla první kniha s názvem Příprava na soutěž v kulturistice od A do Z, která se ve svém segmentu stala bestsellerem s více než 5000 prodanými výtisky. V květnu 2018 vychází druhá kniha Moderní výživa ve fitness a silových sportech, kde je hlavním autorem celé knihy. Po více než dvou letech příprav této knihy založil na konci roku 2017 společně s Miloslavem Šindelářem Institut Moderní Výživy, který se zabývá vzděláváním (nejen) ve sportovní výživě na základě moderních a vědecky podložených informací.
V mládí byl aktivním závodníkem v kulturistice a v dorosteneckých a juniorských kategoriích získal 2x titul mistra ČR a 3x se stal mistrem Čech. V posledních letech se ale věnuje výhradně aktivnímu pohybu a cvičení v přírodě prostřednictvím horské turistiky, trail running a outdoor fitness. Na podzim 2016 absolvoval Camino de Santiago, které se stalo jedním z jeho nejsilnějších zážitků v životě. V současné době se zabývá propojením osobního a tělesného rozvoje prostřednictvím pohybu v přírodě a popularizací personalizovaného přístupu k výživě založeného na vědecky podložených důkazech.
Miloslav Šindelář je v současné době již bývalým studentem oboru Všeobecné lékařství na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Na konci čtvrtého ročníku se rozhodl vydat jinou cestou – pokračovat ve studiu výživy na lékařské fakultě a plně se věnovat prevenci a edukaci veřejnosti. Od roku 2016 publikoval články o výživě jako externí redaktor internetového serveru Ronnie.cz. Je certifikovaným poradcem pro výživu. V rámci spolupráce se svazem kulturistiky přednáší v trenérské škole I. třídy a také ve Fitness akademii Ronnie.cz pro budoucí trenéry II. stupně a výživové poradce. Dále je součástí projektového týmu, který se zabývá výzkumem nutrigenetiky a nutrigenomiky.
O sport, výživu a zdravý životní styl se zajímá už od útlých let. Do posilovny vkročil poprvé ve svých třinácti letech a nikdy cvičit nepřestal. V posledních pár letech ho baví hlavně silové tréninky a strongman. V těchto disciplínách se zúčastnil i několika amatérských soutěží, na kterých získal medailová umístění. Rád zkouší i jiné sporty a celkově je pohyb pro něj velmi důležitou součástí života. Miloslav Šindelář věří, že správná výživa a zdravý životní styl jsou klíčem k prevenci mnoha onemocnění a přispívají velkou měrou na zlepšení kvality života každého z nás. Společně s dalšími autory se podílel na knize “Moderní výživa ve fitness a silových sportech” jako odborný konzultant a spoluautor teoretické části, kde zpracovával rešerše a odborné podklady pro řadu kapitol. Sám je také autorem několik kapitol o suplementech. Po knize Moderní výživa mezi jeho další publikace patří také komplexní e-book „Suplementuj efektivně“ (2020). Ve výživě preferuje kombinaci vědeckého přístupu a svých dlouholetých sportovních zkušeností.

8.1.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Dušana Majera na téma 5 momentů Space X v roce 2020

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás srdečně zve na pátek 8. ledna v 17 hodin
na přednášku Dušana Majera na téma 5 momentů Space X v roce 2020
Firma SpaceX ani v roce 2020 nezahálela. Ba právě naopak! Před pár dny skončený rok byl pro ni rekordní z hlediska počtu startů. Mezi nimi najdeme hned celou řadu momentů, které si z nejrůznějších důvodů stojí za to připomenout. V rámci přednášky se zaměříme na pět momentů, které v souvislosti se SpaceX stojí za připomenutí. řeč bude například o budování sítě Starlink, testech prototypů lodí Starship, ale i o první soukromé pilotované kosmické lodi v historii.
Dušan Majer je český popularizátor kosmonautiky, autor pořadů Vesmírné zprávy, Vesmírné starty a Vesmírná technika uváděných na Mall.tv a šéfredaktoru blogu kosmonautix.cz. Za svoji činnost několikrát získal cenu Akademie věd ČR za popularizaci vědy.

20.11.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednášku Tomáše Fürsta: Cesta do pekel aneb jak perverzní incentivy a špatná statistika ničí vědu a výzkum

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve

v pátek 20. listopadu v 17 hodin

na přednášku Tomáše Fürsta na téma: Cesta do pekel aneb jak perverzní incentivy a špatná statistika ničí vědu a výzkum

Protože jsou napsány tím správným jazykem. Že tento jazyk ovládáme je ta největší záhada života, vesmíru a vůbec.

Poslední dobou se čím dál častěji stává, že publikované výsledky experimentálních studií nelze zopakovat. Něco v těle vědy a výzkumu se pokazilo. Dle našeho názoru je důvodem této replikační krize kombinace špatných incentiv a nevhodného matematického aparátu. Špatné incentivy sestávají s přílišného tlaku na množství publikací, preferování pozitivních nálezů před negativními, nedostatečnou motivaci k opakování experimentů a unikátní středoevropský systém akademických titulů. Nevhodnými matematickými metodami rozumíme většinu aparátu klasické statistiky, která je velmi obtížně interpretovatelná, typicky odpovídá na otázky, na které se nikdo neptá, a přímo svádí k zaměňování podmíněných pravděpodobností a kumulaci falešně pozitivních výsledků. V této přednášce hodláme vysvětlit, proč k replikační krizi došlo, a nastínit cestu k nápravě.

Tomáš Fürst studoval matematické modelování na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde v roce 2006 získal Ph.D, momentálně pracuje na katedře matematické analýzy a aplikací matematiky Univerzity Palackého v Olomouci. Domnívá se, že matematika je jazykem přírodních věd a podle toho se i chová – baví se matematickým modelováním různých přírodních jevů a procesů. Je překvapen, že ho za to někdo platí. Zabývá se také zpracováním digitálních signálů a výukou různých kurzů aplikované matematiky. Zpovzdálí a s nedůvěrou sleduje aplikace matematiky v ekonomii, a když se to hodí nejméně, utrousí k tomuto tématu pár nevychovaných poznámek.
Odkaz na stream zde:
Odkaz na záznam zde:
https://www.youtube.com/watch?v=FAWz2uWim14&feature=youtu.be