Vhodné pro VŠ

25.11.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Petra Kulhánka na téma Verlindeho gravitace

Posted on by Vítězslav Škorpík

Gravitace je jedinou silou, která působí na všechna tělesa a částice bez výjimky. Nejúspěšnější teorií popisující gravitaci je Einsteinova obecná relativita. V roce 2009 se nizozemský fyzik Erik Verlinde pokusil gravitaci vysvětlit jako statistické projevy mikrosvěta. Nakolik je jeho teorie životaschopná? V čem se její předpovědi liší od obecné relativity? Může se stát prostředníkem ke spojení světa gravitace se světem kvant?
 
Petr Kulhánek se narodil v roce 1959, vystudoval matematickou fyziku na MFF UK. V roce 2005 se stal profesorem aplikované fyziky na FEL ČVUT v Praze. Je členem redakčních rad 4 fyzikálních časopisů (Československý časopis pro fyziku, Astropis, Vesmír, Aldebaran Bulletin), členem Mezinárodní astronomické unie, České astronomické společnosti. Je zakladatelem a prezidentem sdružení Aldebaran Group for Astrophysics. V roce 2010 získal cenu Littera Astronomica. Zabývá se numerickými simulacemi ve fyzice plazmatu a teorií plazmatu.
 
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B7 (Zoologie), která se nachází ve druhém patře přímo naproti hlavnímu schodišti.
 
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
 
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/801081394335813
 
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=KS4yu8CM97g
 
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

14.10.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Vladimíra Wagnera na téma Kvantové vakuum aneb existuje absolutní prázdnota?

Posted on by Vítězslav Škorpík

Klasická představa o vakuu je prázdný prostor bez hmotných částic. Ve vesmíru daleko od všech galaxií nalezneme hustoty i menší než jeden atom na krychlový metr. I kdyby se nám však podařilo odstranit všechny atomy, ionty a elektrony, budou zde fotony reliktního záření i ty vyzářené hvězdami, reliktní neutrina a možná i hypotetické gravitony a částice temné hmoty. A i když by se povedlo odstranit i tyto, nebude prostor fádní pustinou. Kvantová fyzika způsobuje, že zde bude bouřlivé klokotání v podobě fluktuace různých polí. Vakuum tak může být plné energie a ta se dokonce může využívat. A právě na vlastnosti vakua spojené s kvantovou fyzikou se podíváme.
Vladimír Wagner po studiu jaderné fyziky na MFF University Karlovy v Praze začal pracovat na oddělení jaderné spektroskopie v Ústavu jaderné fyziky AVČR v Řeži u Prahy nejdříve ve skupině zabývající se studiem struktury jádra pomocí metod jaderné spektroskopie a od roku 1990 ve skupině relativistických těžkých iontů. Zde také dokončil diplomovou a aspirantskou práci. Zaměřovaly se na experimentální studium struktury deformovaných jader. V současné době se zabývá hlavně studiem horké a husté jaderné hmoty. Taková hmota vzniká například při výbuchu supernov a lze ji najít uvnitř neutronových hvězd. V laboratoři můžeme takovou hmotu získat ve srážkách těžkých jader na velmi vysoké energie (rychlosti blízké rychlosti světla). Zabývá se také výzkumem možnosti využití produkce neutronů pomocí tříštění jader protony s velmi vysokou energií a využitím tohoto procesu pro „spalování“ jaderného odpadu.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B7 (Zoologie), která se nachází ve druhém patře přímo naproti hlavnímu schodišti.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi,
když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

23.9.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Mirko Rokyty na téma Velká Fermatova věta pro mírně pokročilé

Posted on by Vítězslav Škorpík

Velká Fermatova věta fascinovala profesionální i amatérské matematiky po dlouhá staletí. Její velmi snadná formulace byla v příkrém kontrastu s nesmírnou obtížností jejího dokazování. Až teprve Wilesův přístup, opírající se o nejmodernější teorie z pomezí mnoha matematických disciplín, pomohl v 90. letech 20. století odpovědět na otázku, jestli věta platí nebo ne. V přednášce se pokusíme zamyslet se nad jejím významem, důležitostí a důsledky, a také alespoň částečně poodhalit Wilesovu strategii, aniž bychom byli nuceni ponořit se příliš hluboko do abstraktních a obtížných teorií.
Mirko Rokyta se narodil 14. 4. 1962 ve Vsetíně. Je odborníkem na matematiku a matematickou analýzu. Provádí výzkum se zaměřením na parciální diferenciální rovnice, hyperbolické zákony zachování a metodu konečných objemů. Působí také jako hudebník, hráč na klávesové nástroje, člen skupiny Asonance.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

12.8.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Martina Kozáka na téma Pozorování dynamiky mikrosvěta pomocí laserových a elektronových pulsů

Posted on by Vítězslav Škorpík

Fyzikální procesy se mohou odehrávat na nejrůznějších časových škálách od zlomku vteřiny po miliardy let. V této přednášce se zaměříme na dynamické procesy v mikrosvětě, které souvisí s fyzikou valenčních elektronů, a jejichž typická dynamika je v oblasti femtosekund (1 fs=0.000 000 000 000 001 s) až mikrosekund. Ke studiu těchto jevů slouží experimentální metody ultrarychlé laserové spektroskopie a časově-rozlišené elektronové mikroskopie, jejichž základní principy a aplikace budou diskutovány.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/942859136398311
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

22.7.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Martina Rybáře na téma Recept na výrobu hmoty ze světla

Posted on by Vítězslav Škorpík

Vytvořit hmotu ze světla, to je nejen ohromující důkaz jedné z nejslavnějších Einsteinových rovnic, ale i jeden z nejobtížněji pozorovatelný jevů předpovězených kvantovou teorií. V přednášce si řekneme co to vůbec světlo je, jak můžeme srážet dva světelné paprsky, a jaké další důsledky ze studia tohoto jevu vyplývají.
Martin Rybář působí jako výzkumník na Univerzitě Karlově, kde získal i doktorát. Jako postdoktorand pracoval na University of Illinois a na Columbia University v New Yorku. Je členem skupiny těžkých iontů na experimentu ATLAS v laboratoři CERN, kde studuje extrémní stavy hmoty a snaží se pochopit náš vesmír na té nejelementárnější úrovni. Rád popularizuje vědu – organizoval letní školu astronomie, přednáší na středních školách a institucích, kde se snaží pokrýt různá témata z fyziky a astronomie s důrazem na částicovou a jadernou fyziku. Je také spoluzakladatelem projektu Science to Go.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

8.7.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jana Tomana na téma Evoluční trendy a směrovanost evoluce

Posted on by Vítězslav Škorpík

Co je zapotřebí k velkému objevu v částicové fyzice? Je to největší a nejvýkonnější urychlovač na světě? Nebo snad detektor částic velikosti plaveckého bazénu? Nebo je to pečlivá příprava a analýza dat, na které se podílí více než 3000 vědců a inženýrů z celého světa? Ve skutečnosti jsou zapotřebí všechny tyto ingredience, jak se dozvíte v této přednášce, která vás v rychlosti provede částicovou fyzikou od jejích prvopočátků až k nejvýznamnější události posledních let — k objevu Higgsovu bosonu.
Daniel Scheirich strávil při studiích čtyři roky v CERNu během vzrušujícího období, kdy byl poprvé spuštěn největší urychlovač světa, LHC. Svůj PhD titul obdržel na University of Michigan v USA. V současné době žije v Praze se svou ženou a dvěma dětmi, pracuje jako vědec a přednášející na Univerzitě Karlově. Kromě vědy se baví také kreslením. Jeho talent byl využit při tvorbě krátkého filmu Den s částicemi. V té troše volného času, která mu zbude, ho můžete najít na vrcholu nějaké hory.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

1.7.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Daniela Scheiricha na téma CERN a objev Higgsova bosonu

Posted on by Vítězslav Škorpík

Co je zapotřebí k velkému objevu v částicové fyzice? Je to největší a nejvýkonnější urychlovač na světě? Nebo snad detektor částic velikosti plaveckého bazénu? Nebo je to pečlivá příprava a analýza dat, na které se podílí více než 3000 vědců a inženýrů z celého světa? Ve skutečnosti jsou zapotřebí všechny tyto ingredience, jak se dozvíte v této přednášce, která vás v rychlosti provede částicovou fyzikou od jejích prvopočátků až k nejvýznamnější události posledních let — k objevu Higgsovu bosonu.
Daniel Scheirich strávil při studiích čtyři roky v CERNu během vzrušujícího období, kdy byl poprvé spuštěn největší urychlovač světa, LHC. Svůj PhD titul obdržel na University of Michigan v USA. V současné době žije v Praze se svou ženou a dvěma dětmi, pracuje jako vědec a přednášející na Univerzitě Karlově. Kromě vědy se baví také kreslením. Jeho talent byl využit při tvorbě krátkého filmu Den s částicemi. V té troše volného času, která mu zbude, ho můžete najít na vrcholu nějaké hory.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

20.5.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Michala Malinského na téma O budoucnosti hmoty

Posted on by Vítězslav Škorpík

V přednášce krátce shrneme současné fyzikální představy o tom, co se s hmotou, jak ji známe, bude dít v (kosmologicky) blízké i vzdálenější budoucnosti. Dotkneme se otázek její absolutní stability, “odolnosti” vůči efektům kosmologické expanze i její konečné konverze v záření prostřednictvím černých děr.
Michal Malinský je absolventem MFF UK v Praze a Mezinárodní školy pro pokročilá studia v Trieste. Jako postdoktorand pokračoval v Southamptonu, Stockholmu a Valencii. Podílel se také na výzkumu v CERNu jako člen teoretické skupiny. V současné době působí opět na MFF UK. Zabývá se Standartnímmodelem částicové fyziky a fyzikou za Standartním modelem, Supersymetrií nebo Teorií velkého sjednocení.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

14.12.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Denisy Kubániové na téma Rezonanční absorpce záření gamma a hyperjemné interakce ve výzkumu moderních materiálů – 60 let od objevu Mössbauerova jevu

Posted on by Vítězslav Škorpík

Před vyše šedesáti lety nadějný doktorand, Rudolf Mössbauer, díky své pečlivé laboratorní práci pozoroval a objasnil rezonanční absorpci záření gama v krystalu iridia 191, zač mu byla později udělena Nobelova cena za fyziku. Záhy se ukázalo, že tento exotický jev nelze pozorovat u všech atomových jader, což významně omezuje rozsah jeho využití ve výzkumu. Proč je tomu tak, jak vzácné či nebezpečné je pozorování Mössbauerova jevu se dozvíte v dnešní přednášce, která Vás mimo jiné provede i několika zajímavými důsledky Mössbauerova pozorování.
S jevem bezodrazové rezonanční absorpce záření gama se studenti fyziky často potkávají až ve výběrových kurzech, v důsledku čeho je povědomí o tomto jevu ve vědecké komunitě velice slabé. Navzdory tomu jsou metody Mössbauerovy spektroskopie aktivně rozvíjeny a využívány v materiálovém výzkumu pro svoje unikátní energetické rozlišení i dnes. Díky vědeckým i technickým pokrokům posledních desetiletí dovedeme v laboratoři provádět experimenty za velice nízkých teplot, které nikde ve vesmíru neexistují, imitovat vysoké tlaky v zemském jádru či podmínky, které materiály zažívají při intenzivním ozařování ve fúzních reaktorech. Na závěr přednášky pohovořím o relativně novém tématu spojujícím základní a aplikovaný výzkum z oblasti nanomedicíny. Využijeme vše co jsme se naučili a společně skusíme vytěžit informace z Mössbauerových spekter, abychom odpověděli na palčivé otázky které nám výrobci farmaceutických preparátů kladou.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

30.11.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Vladimíra Kusbacha na téma Skládání střípků z variského orogenu – Náměšťský granulitový masiv

Posted on by Vítězslav Škorpík

Geologie je často velmi zábavná detektivní hra. Nad dávnými událostmi se přehnala moře času a očitých svědků je pomálu. Pro zjištění stavů minulých vstupuje na scénu hrdina – geolog – vybaven nejenom kladívkem a kompasem, ale i elektronovým mikroskopem nebo hmotovým spektroskopem. Přednáška by měla ukázat současnou multidisciplinaritu geologie a v hrubých rysech seznámit posluchače s aktuálním poznáním vývoje variského orogenu na konci prvohor na území České Republiky.
Vladimír Kolář Kusbach (*1981) působí od roku 2011 jako vědecký pracovník na Oddělení geodynamiky, kde se věnuje především deformaci a reologickému chování horninových komplexů spodní kontinentální kůry a deformaci hornin obecně. Magisterské (2002-2007) studium absolvoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, doktorské (2007-2011) pak kombinovaně opět na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a na Université de Strasbourg – Ecole et Observatoire des Sciences de la Terre. Zaměřuje se na mikrostrukturní studie, které jsou důležitým nástrojem pro dešifrování reologie hornih a procesů segregace taveniny.
Hlavními tématy výzkumu jsou zejména: a) strukturní studie orogenních pásů, b) interakce kůry a pláště a tektonické procesy ve velkém měřítku, c) mikrostruktury, textury, deformační mechanismy a reologie deformovaných hornin.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/