Vhodné pro VŠ

28.3.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Lenky Slavíkové na téma Sinus, kosinus a nekonečné součty aneb 200 let Fourierovy analýzy

Posted on by Vítězslav Škorpík

V roce 1822 publikoval francouzský matematik Jean-Baptiste Joseph Fourier svou práci „Théorie analytique de la chaleur“ (Analytická teorie tepla), v níž popsal způsob, jakým se teplo šíří v pevných látkách. Aby vyřešil tento fyzikální problém, vymyslel novou matematickou teorii, podle níž lze každou (libovolně komplikovanou, spojitou i nespojitou) funkci vyjádřit jako nekonečný součet sinů a kosinů. Dnes již víme, že Fourierovo tvrzení nebylo zcela správné. Ačkoliv velké množství funkcí lze opravdu vyjádřit výše zmíněným způsobem, existují i funkce, pro které tento postup selhává. I přes veškeré komplikace se ale Fourierova myšlenka rozdělení složitého objektu na velké množství jednodušších objektů ukázala být velmi užitečnou a stala se základem odvětví matematiky, kterému říkáme harmonická (nebo též Fourierova) analýza. Na přednášce se seznámíme nejen s historií tohoto odvětví, ale i s tím, k jakým účelům se nástroje harmonické analýzy používají v dnešní době, ať už jde o teoretické problémy z různých oblastí matematiky či praktické aplikace, například při zpracování obrazu.
Lenka Slavíková je docentkou na Katedře matematické analýzy Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Ve svém výzkumu se zaměřuje na harmonickou analýzu a její aplikace v jiných oblastech matematiky. Zároveň se věnuje výuce vysokoškolských studentů. Titul Ph.D. získala v roce 2016 na Univerzitě Karlově. V letech 2016 – 2019 byla postdoktorandkou na University of Missouri v USA a akademický rok 2019 – 2020 strávila na Matematickém institutu Univerzity v Bonnu (Německo).
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.

7.3.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Elišky Mikyskové na téma Těžké kovy a polokovy ve vodě a půdě – metody jejich odstraňování

Posted on by Vítězslav Škorpík

Těžké kovy patří mezi nejvýznamnější anorganické kontaminanty, které mohou ohrožovat kvalitu vody i půdy a negativně ovlivňovat zdraví živých organismů, včetně člověka.
V přednášce si vysvětlíme, co to těžké kovy jsou, kde je najdeme v periodické tabulce prvků a uvedeme si několik příkladů. Zaměříme se na formy jejich výskytu ve vodním a půdním prostředí a na klíčové faktory, které ovlivňují jejich mobilitu a toxicitu. Ukážeme si také nejčastější zdroje kontaminace.
Druhá část přednášky bude věnována metodám odstraňování těžkých kovů z životního prostředí. Představíme si dostupné technologie a blíže se zaměříme na adsorpci a fotokatalýzu. Obě tyto metody nabízejí efektivní řešení při čištění kontaminovaných vod i půd.
Eliška Mikysková vystudovala geologii na Přírodovědecké fakultě MU a chemii a technologii anorganických materiálů na Fakultě chemicko-technologické VŠCHT. V současnosti pracuje na Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, kde se zaměřuje na výzkum přírodních i syntetických pevných materiálů pro účely čištění vody a vzduchu.
Vědu aktivně popularizuje v rámci iniciativy Zeptej se vědce, kde se věnuje odpovědím na dotazy z oblastí geologie, geochemie, astrofyziky a fyziky.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.

18.10.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jiřího Hořejšího na téma Stručná historie standardního modelu částicové fyziky

Posted on by Vítězslav Škorpík

V úvodu bude popsán současný obraz spektra známých elementárních částic s nezbytným komentářem o jeho historickém vývoji. Hlavní část přednášky se věnuje postupné konstrukci současného standardního modelu (SM) elektroslabých interakcí. Historicky se přitom vychází z kvantové elektrodynamiky a původní Fermiho teorie slabých interakcí. Stručně je popsána technika Feynmanových diagramů, která je velmi užitečná pro pochopení struktury SM a relevantních interakcí. V rámci tohoto popularizujícího přehledu bude matematický aparát omezen na minimum.
Jiří Hořejší absolvoval Matematicko-fyzikálnı́ fakultu Univerzity Karlovy v roce 1974. Od roku 1998 je na této fakultě profesorem teoretické částicové fyziky a v letech 1999–2009 zde byl ředitelem Ústavu částicové a jaderné fyziky. Dlouhodobě přednáší kvantovou teorii pole a teorii elektroslabých interakcí a během své vědecké profesní dráhy se zabýval řadou různých témat z oblasti teoretické jaderné fyziky, kvantové teorie a teorie elementárních částic. Kromě několika desítek článků v mezinárodních vědeckých časopisech publikoval také dvě odborné knihy o standardním modelu slabých interakcí.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

27.9.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Vojtěcha Pleskota a Daniela Scheiricha na téma CERN –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nejvýznamnější laboratoř částicové fyziky

Posted on by Vítězslav Škorpík

CERN je v současné době největší a nejvýznamnější laboratoř částicové fyziky. Díky urychlovači LHC, který je naprosto unikátním zařízením, lze v CERNu studovat hmotu s nejvyšším lidmi dosaženým prostorovým rozlišením! V přednášce Vám představíme, jaké jsou nejmenší známé stavební kameny hmoty, jak spolu interagují a jak CERN jejich chování studuje. Dotkneme se také několika pozoruhodných otázek, které dosud zůstávají nezodpovězené a kterými se CERN intenzivně zabývá.
Vojtěch Pleskot pracuje na Univerzitě Karlově jako vědecký pracovník v oboru částicová fyzika. Má rád elementární částice, CERN, experiment ATLAS, rodinu, jablka, zmrzlinu, koláče, úžasné světy vysokých rychlostí a malých rozměrů, kočky, které jsou živé i mrtvé, zahradničení, včelaření a spoustu dalších věcí.
Daniel Scheirich získal doktorát na University of Michigan v USA. Během studia strávil čtyři roky v CERNu uprostřed vzrušujícího období, kdy byl spuštěn největší urychlovač na světě LHC. V současné době žije v Praze se svou ženou Radkou, synem Martinem a dcerou Petrou. Pracuje jako fyzik a učitel na Univerzitě Karlově.
Daniel rád kreslí a tuto dovednost používá i při svých přednáškách a dalších popularizačních aktivitách.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

6.9.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jaroslava Nejdla na téma Nobelova cena za fyziku 2023 – Generace attosekundových impulzů a jejich využití

Posted on by Vítězslav Škorpík

V roce 2023 byla Nobelova cena za fyziku udělena trojici vědců za jejich experimentální práci v oblasti generace attosekundových impulzů (1 attosekunda = 10-18 s), což jsou ty vůbec nejkratší světelné záblesky, které lidstvo dokáže vytvořit, charakterizovat, ale i využít. V této přednášce představím fyzikální principy vytváření takových impulzů využívající nelineární interakci výkonných laserů se vzácnými plyny. Dále nastíním, jak lze generované impulzy charakterizovat a použít ke studiu velmi rychlé dynamiky elektronových obalů v atomech a molekulách nebo k měření vývoje elektromagnetického pole viditelného záření.
Jaroslav Nejdl působí jako vedoucí skupiny vývoje rentgenových zdrojů v ELI Beamlines (ELI ERIC) a zároveň přednáší na FJFI ČVUT. Kromě rentgenové fotoniky a laserového plazmatu se zabývá také optikou a optickou metrologií.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1238457530493266/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=FS_RkT2_wwQ
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

31.5.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Kateřiny Hoňkové na téma Ovlivnění genové exprese působením znečištěného ovzduší

Posted on by Vítězslav Škorpík

Přednáška by měla poskytnout ucelený pohled na to, jak faktory životního prostředí, se zvláštním zaměřením na znečištění ovzduší, ovlivňují náš genom, geny a epigenetiku. Zabývá se mechanismy, kterými mohou znečišťující látky a toxiny v ovzduší vyvolat genetické poškození, změnit genovou expresi a modifikovat epigenetické znaky. Přednáška se bude zabývat nejnovějšími výsledky výzkumu a studiemi, které ilustrují přímý i nepřímý dopad znečištění ovzduší na náš genetický materiál. Budou také diskutovány širší důsledky tohoto poškození a dává je do souvislosti s různými zdravotními následky, včetně zvýšeného rizika rakoviny, respiračních onemocnění a vývojových poruch. Kromě toho se přednáška bude zabývat konceptem epigenetických změn a jejich možnými transgeneračními účinky, což vrhá světlo na dlouhodobé důsledky expozice životnímu prostředí.
Kateřina Hoňková (*1989 v Ostravě) se začala věnovat astronomii na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy v Ostravě. Po několikaletých zkušenostech s pozorováním zákrytových dvojhvězd a fyzických hvězd typu Mira Ceti na tamní hvězdárně svou pozornost upřela zejména na zpracovávání fotometrických dat z robotického dalekohledu FRAM umístěného v Argentině. V současné době provází pozorováním pro veřejnost na ostravské hvězdárně, je členkou výkonného výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS a jako vedoucí CCD skupiny na každoroční Astronomické expedici v Úpici se podílí na praktické výuce pozorování pro zájemce o studium proměnných hvězd. Profesně se zabývá výzkumem na pomezí oborů genetické toxikologie a molekulární biologie v Ústavu experimentální medicíny AV ČR v Praze.
Pokračujeme v živých přednáškách. Nicméně pozor! Došlo ke změně místa konání. Od začátku října jsme každý pátek (nejméně) do konce zimního semestru setkávat krátce před pátou v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
 
Příští týden, to je 7. května, přijde Jarmila Bednaříková, které promluví na téma Myšlení a etika starověkého člověka

26.4.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Hany Čížkové na téma Země jako tepelný stroj – modely proudění v zemském plášti a jádře

Posted on by Vítězslav Škorpík

Země od počátku své existence chladne – zbavuje se tepla, které získala při akreci i tepla, které v jejím plášti stále vzniká díky rozpadu radioaktivních prvků. Energie uvolňovaná při chladnutí pohání tečení v kapalném vnějším jádře a také velmi pomalé proudění vysokoviskozního zemského pláště. Tečení v plášti je zodpovědné za deskové pohyby a tedy přeneseně i za s nimi související zemětřesnou a vulkanickou činnost. Tečení v jádře je klíčové pro buzení zemského magnetického pole. V přednášce stručně osvětlíme, jak konvektivní chladnutí Země zkoumáme pomocí počítačových modelů.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek se krátce před pátou setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/451455847258171/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=_rRHWXGDqB4
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

15.3.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Roberta Švarce na téma Krásy teorie relativity

Posted on by Vítězslav Škorpík

Einsteinův geometrický popis gravitace – obecná teorie relativity – představuje nejen extrémně úspěšný fyzikální model prověřený celou řadou sofistikovaných testů a astronomických pozorování, ale také pozoruhodné intelektuální dílo, ke kterému bezpochyby přívlastky jako „krása“ či „elegance“ náleží. V přednášce se pokusíme nastínit, na jakých základech je obecná relativita vybudována, v čem spočívá kouzlo zmíněného geometrického popisu gravitace, a co nám takový popis říká o světě okolo nás. Shrneme zásadní předpovědi této teorie, kde mezi nejpozoruhodnější patří existence černých děr, šíření gravitační interakce v podobě vlnek v samotné geometrii prostoru a času, či zrod vesmíru v okamžiku velkého třesku. I když se tyto předpovědi přirozeně a velice rychle zařadily mezi rekvizity vědecko-fantastické literatury, představíme klíčové experimenty, které je vracejí zpět do reálného světa a potvrzují tak užitečnost a správnost Einsteinovy teorie.
 
Robert Švarc (1983) vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze, kde nyní působí jako docent na Ústavu teoretické fyziky. Hlavní oblast jeho profesního zájmu spočívá ve studiu teorií gravitace a jejich přesných řešení – prostoročasů. Zde přirozené přední místo zaujímá Einsteinova teorie obecné relativity a dále následují teorie zahrnující dodatečné geometrické korekce. Mezi zkoumanými prostoročasy pak vystupují černé díry či různé limitní modelové případy gravitačních vln.
 
Pokračujeme v živých přednáškách. Nicméně pozor! Došlo ke změně místa konání. Od začátku října jsme každý pátek (nejméně) do konce zimního semestru setkávat krátce před pátou v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
 
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
 
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/2146635832352950/
 
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=2AIHv1opjV8
 
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/
 

23.2.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Michala Hoskovce na téma Pohled lupou na život v odorosféře – chemická komunikace v přírodě

Posted on by Vítězslav Škorpík

Podle našich současných znalostí živé přírody je chování většiny živých organismů do značné míry ovlivňováno nebo řízeno stopovým množstvím specifických nízkomolekulárních organických sloučenin – semiochemikálií (infochemikálií). Klíčový význam má chemická komunikace u nižších organismů, jako jsou rostliny a bezobratlí. A právě chemické komunikaci bezobratlých, se zaměřením na hmyz, bude věnována tato přednáška…
Pokračujeme v živých přednáškách. Nicméně pozor! Došlo ke změně místa konání. Od začátku října jsme každý pátek (nejméně) do konce zimního semestru setkávat krátce před pátou v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/