Bezpečnější, hustější a rychlejší. Takové počítačové paměti slibuje spintronika, vědní obor o nové elektronice, která zohledňuje nejenom elektrický náboj, ale také spin částic. A je to právě snaha o velmi vysokou rychlost zápisu dat, která přesunula spintronický výzkum také do laserových laboratoří. V této přednášce se tedy kromě obecného úvodu do spintroniky dozvíte i o tom, proč jsou ve výzkumu potřebné extrémně krátké laserové záblesky, pro které je nanosekunda jako věčnost, a jaké otázky pomohou vyřešit terahertzové pulzy – elektromagnetické záření z mírně tajemného koutu elektromagnetického spektra.
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=a39naYdfLV8
Děje probíhající v mezihvězdných oblacích či v atmosférách cizích hvězd a planet jsou natolik odlišné od chemie, která nás v běžném životě obklopuje, že je lze s trochou nadsázky nazvat alchymií, tedy něčím na pomezí kouzel a chemie. Nejprve se vydáme na cestu vedoucí od prvních atomů a molekul formujících se na samém počátku existence našeho vesmíru přes vznik všech prvků periodické soustavy při hrozivém výbuchu supernovy až ke zhroucení mezihvězdného oblaku obsahujícího základní stavební kameny vzniku hvězd, planet i života. Poté nahlédneme do současného chemismu utvářejícího povrch a atmosféru planet Sluneční soustavy a svou cestu zakončíme v atmosférách cizích hvězd a exoplanet.
Martin Ferus vystudoval fyzikální chemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a od roku 2005, tj. od bakalářských studií, působí v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Jeho prvotní specializací bylo studium spalovacích procesů pomocí spektroskopických technik (v rámci bakalářské práce), v ústavu dále realizoval svou diplomovou práci a posléze i dizertační práci (obhájena v roce 2012, téma Studium nestabilních částic a prekurzorů biomolekul pomocí spektroskopických technik).
V současnosti pracuje jako vědecký pracovník v Oddělení spektroskopie, kde dosáhl celé řady vědeckých výsledků. V rámci spektroskopických experimentů s laserovou ablací se dnes mj. věnuje identifikaci nových, dosud nepopsaných spektrálních přechodů vysoce excitovaných atomů ve spektrech Slunce a hvězd. O této problematice úspěšně přednáší studentům PřF UK v Praze a v popularizační formě i středoškolákům v rámci různých programůústavu. Ve vzdělávacím a popularizačním projektu ÚFCH JH s názvem Tři nástroje je již několik let zapojen jako školitel odborných SŠ praxí a stáží.
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=MY9JlklJCSE
Epistemologie ctností a neřestí je filozofický směr, který usiluje o identifikaci charakterových vlastností vedoucích k úspěchu či neúspěchu při formulaci zdůvodněných a pravdivých přesvědčení. Ve svém příspěvku se pokusím ukázat, že takový přístup je slibnější než předchozí pokusy o demarkaci pseudovědy a konspiračních teorií. Hlavními epistemickými neřestmi, které brání lidem v dosažení poznání, jsou lenost a sebepřeceňování. Tyto povahové rysy jsou naneštěstí všudypřítomné a je otázkou, nakolik je lze vůbec překonat.
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=jzTLAS9SaM8
Česká republika je od roku 2007 členem Evropské jižní observatoře (ESO). Díky tomu mohou čeští astronomové využívat nejmodernější dalekohledy světa, které se nacházejí v nejsušší poušti světa Atakamě. Jaké přístroje se nachází na Cerro Paranal, jak fungují a co objevují? Jak se žije astronomům, kteří s těmito přístroji pozorují a případně jak dostat práci v ESO? Na to se pokusíme odpovědět v tomto neformálním povídání.
Petr Kabáth (*1980) obhájil doktorát na Technische Universität v Berlíně, kde se zabýval detekcí exoplanet. Od roku 2009 do roku konce 2014 pracoval na Evropské jižní observatoři v Chile jako astronom a v roce 2015 se vrátil do ČR s prestižním Purkyně Fellowshipem na Akademii věd. V Astronomickém ústavu v Ondřejově vede skupinu výzkumu exoplanet.
Odkaz na Stream: https://www.youtube.com/watch?v=yv3rLl5ZX70
Mezinárodní kosmická stanice ISS (International Space Station) patří právem mezi nejznámější umělá kosmická tělesa, které lidstvo kdy vyslalo do kosmického prostoru. Jedná se zároveň o umělé kosmické těleso největší a nejhmotnější. V roce 2020 si Mezinárodní kosmická stanice připomněla jedno významné výročí – 2. listopadu uběhlo 20 let od zahájení trvalého osídlení ISS. Celkem stanici navštívilo 242 osob z 19 států světa, některé samozřejmě opakovaně. Za oněch více než 20 let jsme se již naučili obstojně žít v kosmickém prostoru se všemi jeho výhodami i nástrahami. V přednášce si proto přiblížíme některá specifika dlouhodobého pobytu na palubě Mezinárodní kosmické stanice včetně tak samozřejmých činností jako je spánek či stravování.
Stanice ISS je však především výkonnou vědeckou laboratoří, která se nachází v podmínkách, jež není možné nikde na Zemi navodit či nasimulovat. Dodnes se na uvnitř i vně stanice uskutečnilo téměř 3000 experimentů, do nichž byly zapojeny vědecké týmy ze 109 států světa včetně České republiky. Na palubu stanice bylo pouze pro potřeby experimentů dopraveno 85 tun materiálu a 27 tun výsledků bylo dopraveno zpět na Zemi. Aktuálně probíhá na Mezinárodní kosmické stanici okolo 350 experimentů. Některé jsou relativně jednoduché a rychlé, jiné komplikované a další si vyžádají i několik let, než jsou získána všechna vědci požadovaná data. Jak je vidět událo se a děje se toho ve vědě na ISS mnoho. Na některé z experimentů se v přednášce podíváme podrobněji, ale jak je z výše uvedené statistiky patrné, tak půjde pouze o drobné nahlédnutí.
Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).
Odkaz na Stream: https://www.youtube.com/watch?v=LzwbPXkc-f8
Srdečně zvame všechny příznivce vědy a techniky na dnešní Noc Jurie Gagarina a jeho let nad Pardubicemi.
Protože 12.4. 2021 uplyne přesně 60. let od jedné z nejvýznamnějších událostí v dějinách kosmonautiky, rozhodli jsme se s našimi spolupracovníky náležitě připomenout.
V 16:30 si s přednáškou Ondřeje Šamárka ze serveru Kosmonautix
připomeneme Gagarinův let a jeho význam pro další dobývání kosmu. https://youtu.be/YKUrK97tUOU
Ve 20:00 tým mladých konstruktérů ze vzdělávacího centra / kosmodromu Technecium v Pardubicích odstartuje raketu Gagarin 60 – kopii sovětské R-7 s kabinou Vostok 1 a Jurijem na palubě (pokud to studená fronta dovolí jako live stream).
Ve 20:15 navážeme besedou s vědci a spisovateli. Věnovat se budeme především astrobiologii a dojde i na představení zbrusu nové antologie SF povídek a esejů věnovaných právě této vědní oblasti. (Sbírku můžete podpořit nebo si zakoupit zde: https://www.kickstarter.com/…/european-astrobiology…). Stream večerního programu včetně startu rakety najdete zde: https://youtu.be/N4dgo_2X2fo.
Kosmonautice bude věnována i zítřejší přednáška, ve které Michal Václavík naváže druhou částí své přednášky o výzkumu a životě na Mezinárodní kosmické stanici ISS. Předchozí díl si můžete připomenout tu: https://youtu.be/WaTnpguFfeA a zítřejší stream naleznete zde: https://youtu.be/LzwbPXkc-f8.
Nu a do vesmíru se podíváme i v pátek, kdy nás čeká přednáška Petra Kabátha Moderní astronomické observatoře nejen v Chile. Stream zde: https://youtu.be/yv3rLl5ZX70
Dnešní program pro vás připravili Jaroslav Kousal, Julie Nekola Nováková, Tomáš Petrásek, Alexandr Prokop, Jelena Lenka Příplatová a Vítězslav Škorpík organizačně spadající pod
Kosmo Klub, z.s.
,
Sisyfos – Český klub skeptiků
&
UTesla / Technecium
Přednášku Ondřeje Šamárka a následnou diskusi moderuje
Vítězslav Škorpík
Besedami provází Julie Novakova
Dále účinkují
Martin Ferus, Vladimír Kopecký, Jana Kvíderová, Tomáš Petrásek, Marie Šabacká, Ondřej Šamárek a mladí konstruktéři z Technecia
