Nešťastné jméno “teorie relativity” i dnes vyvolává domnění, že Einsteinova teorie přinesla jako novinku “relativitu” pohledu na svět, tedy závislost pozorovaných vlastností na vztažném systému. Ujistíme se, že důraz teorie je právě opačný. Je kolem černých děr prostoročas extrémně zakřivený? Jaká je povaha Einsteinových polních rovnic? Expanduje vesmír nadsvětelně? Projdeme některé konkrétní výroky, které mohou budit nedorozumění, a promyslíme je. Snad nám to přiblíží povahu Einsteinovy geometrické teorie gravitace.
Oldřich Semerák (*1962) vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. V Ústavu teoretické fyziky se zabývá relativistickou astrofyzikou.
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=f4Lv6f9ic7M
Před 190 lety se narodil jeden z největších teoretických fyziků James Clerk Maxwell. Připomeneme si jeho pozoruhodný životní osud, největší objevy, které doslova změnily chod světa, i odkaz pro následovníky, včetně Alberta Einsteina.
Jiří Podolský vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK, kde od té doby nepřetržitě působí, nyní jako profesor na Ústavu teoretické fyziky. Zabývá se obecnou relativitou a kvadratickou gravitací, zejména řešeními Einsteinových rovnic, teorií gravitačních vln v kosmologii a modely černých děr. Publikoval více než 100 původních prací a je spoluautorem dvou vědeckých monografií. Kromě výzkumu a výuky se dlouhodobě věnuje popularizaci. Přeložil 16 knih, pořádá přednášky pro středoškoláky a veřejnost. Několik desítek jeho přednášek lze shlédnout na YouTube na dokumentárním kanále LLionTV.
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=O7LGSXOsp2Y
V mnohých ekosystémech spotřebuje býložravý hmyz až 70% vyprodukované rostlinné biomasy. Hmyzožraví predátoři naopak zkonzumují stovky tun hmyzu ročně, čímž udržují potravní sítě v rovnováze. Potravní sítě mezi rostlinami, hmyzem a predátory jsou navíc velmi jemně propojeny a všechny články řetězce spolu komunikují. Co se tedy stane ve chvíli kdy predátoři vymizí (nebo je pokusně vyloučíme)? Tyto otázky zkoumáme nejen v Čechách, ale i různých tropických oblastech světa. A nedržíme se jen při zemi, ale pomocí jeřábů stoupáme za hmyzem a listovím i do korun stromů.
Kateřina Sam vystudovala zoologii a biologii ekosystémů na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kde získala také doktorát v oboru ornitologie. Od roku 2017 je vedoucí laboratoře multitrofických interakcí v Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích.Má za sebou stáže a výzkumné pobyty v Kodani či v Queenslandu v Austrálii a v uplynulých deseti letech strávila mnoho času v terénním výzkumu na Papui Nové Guinei. Je autorkou či spoluautorkou řady publikací v impaktovaných časopisech včetně Science.
Duševní nemoci představují závažný problém současné společnosti. Spotřeba psychofarmak stoupá, přesto často nenabízí uspokojující pomoc. Řeší se důsledky, oproti příčinám. Zároveň roste zájem o využití psychedelických látek v péči o duševní zdraví. Výzkumy podporují jejich slibný terapeutický potenciál v léčbě deprese, úzkostí, závislostí či traumatu. Účinek psychedelické terapie ale jde za hranice diagnóz, naznačující existenci společného jádra duševních nemocí. Na stejném principu mohou být ku prospěchu i lidem považovaným za zdravé, v seberozvoji a sebepéči. Mohla by sloužit i jako prevence duševních onemocnění? Psychedelická terapie představuje radikální změnu v samotném přístupu ke zdraví směrem ke komplexnějším a univerzálnějším strategiím působícím na celém spektru nemoci a zdraví.Vedle klinických studií jsou tyto látky dnes lidmi užívány i přes zákonné restrikce. Přes převažující pozitivní zkušenosti se však i s těmito látkami pojí řada rizik, zejména při nezodpovědném užití. Můžeme se s nimi vydat na cestu ke zdraví či k nemoci. Jak zvolit směr jako jedinci i jako společnost? Jak se neztratit?Přednáška představí současné poznatky z výzkumu těchto látek i výsledky mapování jejich užívání v České republice v rámci Národního psychedelického výzkumu. (www.psychedelickyvyzkum.cz)
Rita Kočárová (www.ritakocarova.com) je psycholožka, výzkumnice a postgraduální studentka klinické psychologie na Univerzitě Karlově v Praze a Národním ústavu duševního zdraví (NUDZ), frekventantka výcviku v Gestalt modalitě, mezinárodního Certifikátu v psychedeliky-asistované terapii a výzkumu a MDMA-asistované terapii pro post-traumatickou stresovou poruchu; zakladatelka mezinárodní iniciativy Beyond Psychedelics a České psychedelické společnosti. Ve své soukromé praxi poskytuje terapii a seberozvoj, psychedelické poradenství a integraci.Psychedeliky se odborně zabývá přes 10 let. Výzkumně se věnovala zejména účinkům psilocybinu, ayahuascy, MDMA a sekretu z ropuchy Bufo alvarius obsahující 5-MeO-DMT. Zaměřuje se na jejich mechanismus účinku, vliv na duševní zdraví u pacientů i zdravých jedinců, využití v terapii a seberozvoji a historii psychedelického výzkumu. Spolu s kolegy vystavěla teorii o jejich transdiagnostickém potenciálu. Je hlavní řešitelkou celonárodní studie mapující užívání psychedelik v České republice (“Národní psychedelický výzkum”) s cílem vývoje návrhu systému služeb pro uživatele psychedelik.Absolvovala odbornou stáž v centru Takiwasi v Peru, kde se ayahuasca využívá v léčbě závislostí. Kromě výzkumu čerpá z četných cest po celém světě (Mexiko, Venezuela, Austrálie, Kolumbie, Peru aj.), kde jsou psychedelika dodnes rituálně užívána. Její vášní je průzkum podstaty lidství a potenciálu vědomé zkušenosti, propojování tradičních a moderních způsobů poznání a vizualizace budoucnosti.
Kvantová mechanika už dávno není pouhou akademickou záležitostí. V posledních letech se stává běžnou součástí techniky a vydobyla si i stálé místo v populární kultuře. Při výuce není už tedy často potřeba, “novicům” nutnost kvantové mechaniky nějak zvlášť zdůvodňovat. Kvantová mechanika může takříkajíc spadnout z nebe ve své moderní podobě. Přesto však existuje vzrušující, náročná, ale nesmírně poučná cesta ke kvantové mechanice skrze její historický vývoj. Původní práce otců zakladatelů kvantové mechaniky poskytují unikátní pohled na fyziku v prvních dekádách dvacátého století, na vztah klasické a kvantové mechaniky a na proces, kdy fyzika láme svoje dosavadní pravidla, aby se přiblížila skutečnosti. V této přednášce se pokusíme provést posluchače několika zásadními originálními pracemi od Plancka po Diraca a ukázat, jak a proč jejich autoři překročili hranice klasické fyziky.
Tomáš Mančal (* 1974) obhájil magisterský titul v oboru fyzika na Univerzitě Karlově v roce 1997, titul Ph.D. získal na Humboldt-Universität v Berlíně v roce 2002. Zde také v letech 1998 až 2002 pracoval, poté působil do roku 2006 na University of California v Berkeley. Od roku 2007 je vědeckým pracovníkem Teoretického oddělení Fyzikálního ústavu MFF UK. V roce 2014 pracoval šest měsíců jako hostující profesor na Fakultě přírodních věd a astronomie na Vrije Universiteit Amsterdam.
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=3tQtSLcA7uA
Co to vlastně (ne)jsou konspirační teorie, jak fungují a proč by nás měly zajímat? Tyto příběhy prošly fascinujícím vývojem: V posledním století se proměnily ze všeobecného vědění v šuškandu podivínů na okraji společenského zájmu a nyní se vracejí zpět na výsluní. V této přednášce se podíváme na jejich vývoj, výzkum i hlubší společenský problém, který představují.
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=swwoUG1CaBw
Jednadvacáté století lze označit jako věk uhlíku. Uhlík je základním prvkem života, ale brzy se může také stát základním prvkem zbytku světa. Grafit, termodynamicky stabilní forma uhlíku, je studován a používán lidstvem po celá staletí. Jedna vrstva grafitu se nazývá grafen a má tloušťku miliardtinu metru.
Kanadský teoretický fyzik, Phillip Wallace, původně konceptualizoval grafen již v roce 1947. Slavným se grafen stal až po izolaci pomocí lepící pásky fyziky Andreem Giemem a Konstantinem Novoselovem z University of Manchester v roce 2004. V roce 2010 jim byla za tento jednoduchý, ale průkopnický experiment udělena Nobelova cena. Po celé desetiletí byl grafen na výsluní vědeckého bádání, nicméně nadšení výzkumníků postupně sláblo a vypadalo to, že placatý uhlík již nemá světu co nabídnout.
Před dvěma lety objevil tým vědců z Massachusetts Institute of Technology, že dvě vrstvy grafenu posunuté o tzv. magický úhel (1,1o) vykazují velmi exotické chování elektronů, např. supravodivost. Objev magického grafenu zapříčinil vznik tzv. twistroniky, zásadně nového přístupu ke konstrukci nanoeletronických zařízení.
Přednáška vás provede důležitými milníky historie grafenu, snad i objasní nádhernou fyziku tohoto archetypálního 2D materiálu a kriticky zhodnotí, zda éra grafenová vedla k naplnění velkých očekávání.
Jana Kalbáčová Vejpravová vystudovala anorganickou chemii na Přírodovědecké fakultě UK, diplomovou práci a docentský titul v oboru fyzika kondenzovaných látek obhájila na Matematicko-fyzikální fakultě UK, kde nyní primárně působí a vyučuje.
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=ckSiEuf5JZY
Komunismus se stal v naší paměti pojmem spojeným s konkrétní diktaturou mezi léty 1948-1989. Jaké byly myšlenky a vývoj před komunistickým převzetím moci? Jakou roli hrála ve vývoji československé komunistické strany Moskva? Jak se lišily dekády samostatného vývoje Československa pod komunistickou vládou? Přednáška se zaměří i na konkrétní osobnosti, rozdíly mezi Čechy a Slováky nebo aktuální diskusi nad charakterem komunistické nadvlády před rokem 1989.
Michal Stehlík (*1976) je český historik a slovakista. Pracuje jako náměstek ředitele v Národním muzeu a jako profesor na Filozofické fakultě UK, kde byl i děkanem. Působil také jako předseda Rady Českého rozhlasu.
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=NOQIa_fCHcc
V současném Íránu se diskutuje míra zapojení žen do společenského a politického dění v zemi na mnoha úrovních, i když o otevřené debatě zatím hovořit nelze. To, jak se proměňuje role žen ve společnosti, posilují či oslabují jejich práva, odráží celkovovou atmosféru ve společnosti. Ve sporech o podobu ženských práv krystalizují zárodky budoucího směřování Íránu – ustupuje-li aktuální vedení země přespříliš požadavkům na zrovnoprávnění žen, zvedá se rozhořčená reakce z řad tradicionalistů a konzervatistů, dovolávajících se k ochraně údajně autentických íránských (islámských) hodnot. V přednášce se proto zaměříme na dosud málo diskutovaný jev, který bychom mohli charakterizovat jako sociální konformismus – tedy společensky výhodný postoj akceptování takového postavení ženy, jež je hlasitě proklamováno v souladu s islámskými a tradičně konzervativními normami, ovšem za tichého přijímání postojů, které jsou s těmito normami přinejmenším v rozporu.
Zuzana Kříhová (*1979) vyučuje na oboru íránistika perštinu a perskou literaturu. Ve své dizertaci se věnovala reflexi přistěhovalectví v dílech íránských autorů žijících v USA. V současnosti se zabývá moderní perskou literaturou a výukou perského jazyka. Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním.
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=K2HtmMRQGvA
Všichni víme, že vymírání hmyzu je jen jedním z apsektů Eroze biodiverzity na značné části Země. Aby byla skutečně účinná, musí ochrana hmyzu mířit na nápravu hlubších příčin Eroze, musí být systémová. Ty příčiny začínáme bezpečně znát až v posledních přibližně dvou dekádách a je poučné, jak poznání života motýlů a jiné žoužele kopírovalo, a někdy předcházelo, vývoj poznání ve „velkých“ vědách, od klimatologie a makroekologie po paleoekologii.
Martin Konvička (*1969) vystudoval zoologii na Přírodovědecké fakultě UP v Olomouci. Po řadě dobrodružství získal doktorský titul na katedře zoologie Biologické fakulty Jihočeské univerzity. Nyní působí na Přírodovědecké fakultě JU a v oddělení biodiverzity a ochrany přírody Entomologického ústavu AV ČR. Zabývá se výukou ochrany přírody a zkoumá všechny různé aspekty života motýlů, v poslední době také v souvislosti se snahami o návrat velkých kopytníků do České republiky.
Strávil s tímto vývojem většinu dospělého života, malým dílkem jako účastník, mnohem víc jako pozorovatel. V přednášce se pokusí ukázat, že ochrana hmyzu je současně ochranou přírodních procesů, ekosystémových služeb, potravinové základny, kultury – a může být zábavná a možná i výnosná. Krom věcí, které všichni znáte, předvede i pár dosud nepublikovaných výsledků svých studentek, kterým by rád poděkoval tím, že jim přednášku věnuje.
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=a5B8PaKyQyI
