Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na pátek 19. března v 17 hodin

na přednášku Vladimíra Sochy na téma Pravěk v České republice

Když se řekne dinosaurus nebo ptakoještěr, nejspíš si představíte pustiny Mongolska, Argentiny nebo Kanady. Zkameněliny velkých druhohorních plazů ale byly objeveny i na našem území a jeden „náš“ dinosaurus už má dokonce i své vědecké jméno. O všech těchto zajímavých objevech bude pojednávat tato přednáška.

Vladimír Socha (*1982 v Hradci Králové) je pedagogem, publicistou a popularizátorem paleontologie i přírodních věd obecně.

Jeho hlavním zájmem je věda o pravěkém životě – paleontologie (především tématika dinosaurů), dále také historie (zvláště období pravěku a starověku) a biologie (vertebrátní zoologie).

Ve volném čase přispívá do populárně naučných periodik, píše popularizační povídky a v současné době má na kontě již třináct knih o dinosaurech – Úžasný svět dinosaurů (vyšla květen 2009; druhé vydání únor 2012), Encyklopedie dinosaurů ve světle nejnovějších objevů (červen 2010), Dinosauři od Pekelného potoka (listopad 2010), Po stopách dinosaurů (listopad 2011), Objevy pod vrstvami času (květen 2014) a Neznámí dinosauři (2015; kniha byla nominována na Zlatou stuhu 2016 v kategorii naučné literatury pro děti a mládež). Dále Poslední dny dinosaurů (2016), Dinosauři v Čechách a Vymírání na konci křídy (obě 2017), Poslední den druhohor (2018) a dvojici knih Nová cesta do pravěku a Legenda jménem Tyrannosaurus rex (obě 2019).

Přednáší také pro laickou veřejnost v různých vzdělávacích institucích, překládá knihy z anglického jazyka, dělá korektury odborných knih o pravěku a poskytuje rozhovory pro televizní vysílání i pro rozhlasové pořady o vědě.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=fO3yHyDz-GU

Technecium ve spolupráci popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zvou na úterý 16. března v 17 hodin

na přednášku Martina Gembece na téma Barvy vesmíru

Obsahem přednášky s pokusy budou zdroje světla a vnímání barev, Wienův zákon a barva hvězd, barva mlhovin a původ jejich barev, spektra zdrojů, modrá obloha a zapadající červené Slunce, barva vesmíru.

Martin Gembec se narodil v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vedl vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Je rovněž členem redakce kosmonautix.cz a v současnosti pracuje pro liberecké planetárium IQLandia.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=XxuA0n2EScQ

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás srdečně zvou na pátek 12. března v 17 hodin

na přednášku Renáty Androvičové na téma Kartografie lidské sexuality

Technecium a popularizační sekce Sisyfa – Pátečníci Vás zvou na úterý 9. března v 17 hodin

na přednášku Michala Václavíka na téma Výzkum a život na Mezinárodní kosmické stanici

Mezinárodní kosmická stanice ISS (International Space Station) patří právem mezi nejznámější umělá kosmická tělesa, které lidstvo kdy vyslalo do kosmického prostoru. Jedná se zároveň o umělé kosmické těleso největší a nejhmotnější. V roce 2020 si Mezinárodní kosmická stanice připomněla jedno významné výročí – 2. listopadu uběhlo 20 let od zahájení trvalého osídlení ISS. Celkem stanici navštívilo 242 osob z 19 států světa, některé samozřejmě opakovaně. Za oněch více než 20 let jsme se již naučili obstojně žít v kosmickém prostoru se všemi jeho výhodami i nástrahami. V přednášce si proto přiblížíme některá specifika dlouhodobého pobytu na palubě Mezinárodní kosmické stanice včetně tak samozřejmých činností jako je spánek či stravování.

Stanice ISS je však především výkonnou vědeckou laboratoří, která se nachází v podmínkách, jež není možné nikde na Zemi navodit či nasimulovat. Dodnes se na uvnitř i vně stanice uskutečnilo téměř 3000 experimentů, do nichž byly zapojeny vědecké týmy ze 109 států světa včetně České republiky. Na palubu stanice bylo pouze pro potřeby experimentů dopraveno 85 tun materiálu a 27 tun výsledků bylo dopraveno zpět na Zemi. Aktuálně probíhá na Mezinárodní kosmické stanici okolo 350 experimentů. Některé jsou relativně jednoduché a rychlé, jiné komplikované a další si vyžádají i několik let, než jsou získána všechna vědci požadovaná data. Jak je vidět událo se a děje se toho ve vědě na ISS mnoho. Na některé z experimentů se v přednášce podíváme podrobněji, ale jak je z výše uvedené statistiky patrné, tak půjde pouze o drobné nahlédnutí.

Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=WaTnpguFfeA

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás srdečně zvou na pátek 5. března v 17 hodin

na přednášku Zdeňky Bendové na téma Biorytmy a světlo v noci

Svět, ve kterém žijeme, se neustále periodicky mění. Odliv se střídá s přílivem, Slunce vychází a zapadá a léto se mění v zimu. Každý organismus, aby přežil, musel se těmto cyklům evolučně přizpůsobit. Ačkoliv v přírodě existuje mnoho dějů, které se opakují s různými periodami, střídání dne a noci s periodou 24 hodin je dominantní přírodní rytmus. Všechny organismy, od cyanobakterií po člověka si vyvinuly vnitřní hodinový mechanismus, který dokáže měřit čas a pomáhá směrovat aktivitu a fyziologické procesy do vhodné denní doby, a dokonce spouštět reprodukci ve vhodnou část roku, či napomáhá navigaci. K tomu, aby tento hodinový strojek sloužil svému účelu, musí být synchronizován s rotací Země kolem své osy. Do nedávné doby bylo střídání světla a tmy jediným spolehlivým ukazatelem fáze zemské rotace. Ani výkyvy teploty, ani výkyvy vlhkosti nebyly nikdy v minulosti tak stabilní, aby mohly převzít plnou zodpovědnost za synchronizaci vnitřních hodin a vnitřní hodiny se tak spoléhají zejména na světelný kontrast mezi dnem a nocí. V posledních desetiletích dynamicky zvyšujeme míru umělého světla v noci po celé planetě a kontrast mezi dnem a nocí dramaticky snižujeme. Kam až můžeme zajít, než překročíme práh, za kterým již vnitřní hodinový strojek den a noc prostě nepozná? Co se pak stane? A nepřekročili jsme již tento práh pro některé živočichy či rostliny?

Zdeňka Bendová vystudovala PřF UK, obor fyziologie živočichů. Pracovala ve Fyziologickém ústavu AV ČR po dvouleté stáži v Institut de Génétique et de Biologie Moléculaire et Cellulaire. Od roku 2011 vede na PřF UK skupinu fyziologických adaptací a biorytmů a od roku 2015 je zaměstnankyní NUDZ, kde vede pracovní skupinu pro cirkadiánní fyziologii a chronoterapii.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=DPucyzq_XVU

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na úterý 2. března v 17 hodin

na přednášku Davida Černého na téma Etika očkování

Etika očkování nepochybně vzbuzuje silné emoce. Snaží se totiž odpovědět na otázku, zda a za jakých podmínek by očkování mělo být dobrovolné a ponecháno na uvážení rodičů (a dospělých), či zda by mělo být povinné. V takém případě se etika táže, jaké prostředky jsou přípustné k efektivnímu vynucování povinnosti vakcinace. V této přednášce se pokusím ukázat, že očkování by povinné být mělo a kromě vzácných a jasně definovaných podmínek by tato povinnost neměla připouštět výjimky.

David Černý studoval filosofii na univerzitách v Bologni a Římě a posléze získal doktorát z filosofie na Karlově univerzitě v Praze. V současné době je vědeckým pracovníkem Ústavu státu a práva AV ČR a Ústavu informatiky AV ČR.

Jeho výzkum se zaměřuje na morální filosofii a personální ontologii, v poslední době zvláště na filosofické a etické implikace umělé inteligence a robotiky. Je autorem samostatné monografie Princip dvojího účinku. Zabíjení v mezích morálky (Academia, 2016) a spoluautorem dalších knih o etice interrupcí, právech zvířat, výzkumu kmenových buněk, principu dvojího účinku a etice smrti a umírání. V současné době pracuje na monografii s názvem Eutanazie a dobrý život. Publikuje také v odborných filosofických časopisech.

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás srdečně zve na úterý 23. února v 17 hodin

na přednášku Tomáše Jakoubka na téma Fyzikální symetrie a studie jejich narušení

Fyzika je krásná věda, má ráda symetrie. Symetrie vládnou Vesmíru. Umožnují nám jevy nejen vysvětlit, ale dokonce díky nim můžeme mnohé předpovědět! Jenže i přesto, že Vesmír je pečlivý účetní, někdy mu ty plusy a mínusy úplně nesedí a symetrie jsou narušené. Jaké symetrie existují ve světě částicové fyziky? Jak se zkoumalo a zkoumá jejich narušení? A jak se s tím vším vyrovnat?

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=Cmb4P6_QBpM

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás srdečně zvou na pátek 19. února v 17 hodin

na přednášku Martina Přečka na téma Jaderná chemie – od energetiky až po radiolýzu

Přednáška se pokusí o praktický přehled nepříliš známého oboru jaderné chemie. Podíváme se na významné okolnosti jeho vzniku, na nichž se podílely i české horniny, dále na jeho současné dělení, a pak zejména na současný význam oboru jak v jeho aplikacích v průmyslu (zejména v jaderné energetice, medicíně a také v potravinářství) i ve vědeckých oborech mimo jaderné vědy (radiostopovací a izotopové metody). Na závěr přiblížíme i pracoviště přednášejícího (laserové centrum ELI Beamlines), kde se chystá studium radiačně-chemických procesů pomocí laserem řízené pulzní radiolýzy.

Martin Přeček v současné době pracující v oddělení Radiační a chemické fyziky Fyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i., na přípravě výzkumu ultrarychlé pulzní radiolýzy při projektu laserového střediska ELI Beamlines.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=jVH68a5CSzA

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás srdečně zve na úterý 16. února v 17 hodin

na přednášku Jaromíra Beneše na téma Změny sídelní struktury a otázky kontinuity 

Otázka původu obyvatelstva Čech je dosud silně ovlivněna národní mytologií. Ta v sobě může skrývat vzdálený odraz vývoje lokální lidské populace. Poslední desetiletí přineslo v archeologii řadu nových dokladů o dynamice sídelních procesů od konce doby ledové do raného novověku. Tyto poznatky ukazují jak na pestrost lidských populací, ale i na dlouhodobý souběh různých ekonomických strategií. Genetická mapa pak ukazuje starobylost populací, ale i efekt tavícího kotle, kterým česká kotlina vždy byla a je.

Jaromír Beneš (*1958) vystudoval archeologii na FF UK Praha a botaniku na PřF JU v Českých Budějovicích, kde vede Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie. Zabývá se problematikou počátků zemědělství a historickou archeobotanikou. Vedl výzkumy neolitu v České republice, na zahraničních expedicích a výzkumech v Egyptě a v Itálii poskytuje archeobotanickou podporu. Autor knihy více jak jedno sta odborných studií, několika odborných i populárních knih.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=uNrTU3F8hIE