Religionistika

6.12.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Drahomíra Suchánka na téma První křesťané a hledání náboženské identity – vývoj křesťanství v 1. století a jeho reflexe

Posted on by Vítězslav Škorpík

Přednáška představuje vývoj křesťanství v prvních desetiletích jeho existence. Poukazuje na hlavní příčiny a okolnosti konfliktu s většinou židovské společnosti a utváření vlastní identity prvních vyznavačů Ježíše z Nazareta. Dotýká se personální a organizační podoby raných křesťanských komunit, složitého vymezování vztahu k okolnímu světu a celkového kontextu utváření myšlenkových základů křesťanského náboženství.
Drahomír Suchánek (*1972 v Brně) vystudoval dějiny mezinárodních vztahů a světové politiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a katolickou teologii na Katolické teologické fakultě téže univerzity. V současné době působí jako odborný asistent na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a na Fakultě filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Soustřeďuje se na problematiku církevních a středověkých dějin a svoji badatelskou činnost zaměřuje na obor papežských dějin a vztahů mezi duchovní a světskou mocí. Je autorem monografi í Imperium et sacerdotium: říšská církev na přelomu prvního a druhého století (2011), Ius exclusivae: právo exklusivity při papežských volbách (2012) a řady odborných studií k tématu církevních dějin.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

22.11.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Evy Kundtové Klocové na téma V co věří nevěřící: sekulární světonázory u nás a ve světě

Posted on by Vítězslav Škorpík

Jaká přesvědčení spojují lidi, kteří nevyznávají žádné náboženství? Jaké hodnoty formují jejich pohled na svět? Tato přednáška nás zavede do pestré škály sekulárních světonázorů, které zdaleka neznamenají „absenci“ přesvědčení, ale naopak často nabízejí promyšlené odpovědi na otázky smyslu, morálky a osobní odpovědnosti. Přednáška nabídne vhled do toho, co dnes znamená být „nevěřícím“ v deseti různých zemích světa a jakou pestrost sekulárních přesvědčení v nich můžeme najít.
Eva Kundtová Klocová vystudovala religionistiku na Masarykově univerzitě. V roce 2018 získala titul Ph.D. za dizertační práci věnující se komunikační roli těla v náboženských rituálech. Ve své práci se zaměřuje jak na teoretické přístupy k tématu tělesnosti v náboženském rituálu, tak na empirické výzkumné přístupy zaměřené na specifické rituální tělesné praktiky.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

21.6.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jany Nenadalové na téma Proč lidé vnímají duchy a přízraky? Poci, že člověk není sám optikou teorie prediktivního zpracování

Posted on by Vítězslav Škorpík

Většina z nás někdy zažila pocit, jako bychom snad nebyli sami – slyšíme divné zvuky v okolí, cítíme, jakoby nás někdo pozoroval, lehce se nás dotkl nebo chodil kolem nás. Mohou naše mysli a těla vytvářet tyto pocity čistě na základě prostředí, v němž se ocitneme (jako je tma, ticho a samota)? Jak souvisí s naším předchozím očekáváním a dají se navozovat i cíleně, s pomocí praxí, které nám očekávané smyslové vjemy pomáhají dotvářet? V přednášce se zaměřím na představení svých dvou nedávných výzkumů tzv. pocitu přítomnosti a zobecním je s ohledem na širší teoretický a kulturní kontext.
Jana Nenadalová se věnuje výzkumu zvláštních lidských zkušeností, běžně označovaných jako náboženské, spirituální, mystické, psychedelické a další. Zajímá ji, jaké obecné evolučně vyvinuté kognitivní mechanismy umožňují vznik takových zkušeností a jak jsou provázané s procesy kulturního učení a socializace. V neposlední řadě se také ptá, jaký význam má zažívání náboženských zkušeností z hlediska evoluce. Hlavním teoretickým rámcem jejího výzkumu je tzv. teorie prediktivního vyhodnocování, tedy kognitivně-komputační teorie lidského vědomí a vnímání. Její hlavní výzkumnou metodou je experiment. Kvůli lepšímu pochopení žitého sociálního a kulturního kontextu náboženských zkušeností se ale věnuje také terénnímu výzkumu praxí současné alternativní spirituality.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Příští týden, to je 28. června nás navštíví chemička Adéla Šimková s tématem Jak uvařit molekuly, které najdou nádor? 

3.3.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jana A. Kozáka na téma Co to jsou mýty?

Posted on by Vítězslav Škorpík

Výraz „mýtus“ je v běžné řeči používán ve významu „populární omyl“. Antropologové a religionisté ale chápou mýtus jinak, definují jej jako „posvátný narativ“, přičemž otázku jeho fakticity nechávají stranou, ježto je velmi často nerozhodnutelná (netestovatelná). V této přednášce se podíváme zblízka na to, co to mýty vlastně jsou, jak fungují (či nefungují), a zdali se jim v nějaké formě podařilo přežít dobu Osvícenství. Řekneme si, co jsou kandidáti na moderní mýty a jaký je s nimi základní problém.
Jan A. Kozák je religionista se zaměřením na komparativní religionistiku, psychologii náboženství a teorii mýtu. Jeho oblastní specializací jsou historická náboženství předkřesťanské Evropy, především pak náboženství Skandinávie. Jako Marie Curie Fellow strávil dva roky (2018-2020) v norském Bergenu výzkumem surreality mýtu a fungování tělesné symboliky v mytologických příbězích. Odborně se zabývá též tématem hrdinského mýtu a to jak u historických náboženství, tak v současné kultuře. A zajímají ho i konspiračních teorie, u nichž se nejvíce zaměřuje na jejich podobnost s klasickou mytologií, zvláště pak na roli metafor a surreálných obrazů v konspiračních narativech.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

17.12.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jany Nenadalové na téma Vtělená mysl, predikce a evoluce – jak a proč vznikají náboženské zkušenosti

Posted on by Vítězslav Škorpík

Různé druhy zvláštních zkušeností – ať už je nazveme náboženskými, mystickými, duchovními nebo třeba paranormálními – provázejí lidstvo pravděpodobně už tisícovky let. Jak ale podobné zkušenosti na úrovni lidské mysli vůbec vznikají? A měly by být chápány pouze jako vedlejší produkt evoluce naší kognice, nebo mohou mít i adaptivní funkci? V příspěvku se blíže podíváme na současnou teorii mysli (a těla) zvanou prediktivní vyhodnocování a ukážeme si, jakým způsobem je podle ní vytvářená naše subjektivní realita a s ní i náboženské zkušenosti – a jaký může mít jejich prožívání evoluční význam.
Jana Nenadalová se věnuje výzkumu zvláštních lidských zkušeností, běžně označovaných jako náboženské, spirituální, mystické, psychedelické a další. Zajímá ji, jaké obecné evolučně vyvinuté kognitivní mechanismy umožňují vznik takových zkušeností a jak jsou provázané s procesy kulturního učení a socializace. V neposlední řadě se také ptá, jaký význam má zažívání náboženských zkušeností z hlediska evoluce. Hlavním teoretickým rámcem jejího výzkumu je tzv. teorie prediktivního vyhodnocování, tedy kognitivně-komputační teorie lidského vědomí a vnímání. Její hlavní výzkumnou metodou je experiment. Kvůli lepšímu pochopení žitého sociálního a kulturního kontextu náboženských zkušeností se ale věnuje také terénnímu výzkumu praxí současné alternativní spirituality.
K přednášce se můžete připojit živě na Microsoft Teams, paní přednášející bude ráda, nicméně zkuste to prosím stihnout do 17 hodin. Odkaz je zde:
Pokud nechcete na Teamsy či se nestíháte připojit, odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=b0sNBg3qcqk
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

3.12.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Evy Kundtové Klocové na téma Náboženské rituály a praktiky jako komunikační platforma lidské sociality

Posted on by Vítězslav Škorpík

Evoluční teorie zabývající se náboženstvím tvrdí, že náboženství pomáhá stabilizaci spolupráce ve skupinách přesahujících rodinné vazby, ochotu dělit se o zdroje s neznámými osobami sdílejícími stejné náboženské představy nebo jinak se projevujícími jako členové stejné náboženské skupiny. Na konkrétních výzkumech náboženských rituálů a praktik budu ilustrovat to, jak náboženství navazuje na mechanismy vyvinuté pro sociální život, skupinovou soudržnost, vnitroskupinovou spolupráci a důvěru.
Eva Kundtová Klocová vystudovala religionistiku na Masarykově univerzitě. V roce 2018 získala titul Ph.D. za dizertační práci věnující se komunikační roli těla v náboženských rituálech. Ve své práci se zaměřuje jak na teoretické přístupy k tématu tělesnosti v náboženském rituálu, tak na empirické výzkumné přístupy zaměřené na specifické rituální tělesné praktiky.
Od roku 2015 má na starosti vedení infrastrukturního pracoviště HUME Lab na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, kde se podílí na podpoře a koordinaci výzkumných projektů v humanitních a sociálních vědách.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

5.1.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí novoroční přednášku Petra Jana Vinše na téma Jak se psala Bible – textová kritika a biblické mýty

Posted on by prokop.alex

Technecium Vás ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás srdečně zvou na úterý 5. ledna v 17 hodin
na novoroční přednášku Petra Jana Vinše na téma Jak se psala Bible – textová kritika a biblické mýty
Snesl se text Bible za zvuku andělských polnic z nebe, nebo ho napsali lidé? Bible je nejen posvátná kniha několika náboženství, ale také významná literární památka s velmi komplexní historií vzniku. Také je to asi nejprodávanější text na světě. Co můžeme (a co naopak nemůžeme) říci o pisatelích biblických knih? Existuje jedna „správná“ verze Bible? A proč si biblický text mnohdy protiřečí? Na to všechno je podíváme v exkurzi do literární historie Knihy knih.
Petr Jan Vinš Vystudoval religionistiku a teologii na HTF UK v Praze, postgraduálně starozákonní biblistiku na Universität Bern ve Švýcarsku a v Tel Avivu v Izraeli a v Bernu dokončuje doktorské studium na pomezí biblistiky a předovýchodní archeologie.