Pátečníci z Technecia

21.2.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Česká plodnost pod drobnohledem – Jak minulé dekády pomáhají v porozumění současnosti

Posted on by Vítězslav Škorpík
Přednáška se zaměří na analýzu vývoje plodnosti v Česku od roku 1993 do současnosti a poskytne hlubší vhled do faktorů, které ovlivnily současný pokles plodnosti. Během posledních tří dekád prošla česká společnost zásadními socioekonomickými a kulturními změnami, jež formovaly reprodukční chování jednotlivců i generací.
Klíčová témata zahrnují transformaci plodnosti po roce 1989, kdy otevření hranic a nové ekonomické možnosti vedly k odkladu reprodukce. Dále bude představen vliv ekonomické krize v letech 2008–2014 na pokles plodnosti. Diskutovány budou také rozdíly mezi vývojem plodnosti v Česku a dalších evropských zemích.
Přednáška se zaměří i na pandemické a postpandemické období, které přineslo krátkodobý nárůst plodnosti, následovaný výrazným poklesem, zejména plodnosti prvního pořadí. Ukážeme, jak ekonomická nejistota a měnící se hodnoty ovlivňují rozhodnutí o reprodukci v současné době.
Cílem přednášky je nabídnout posluchačům přehled klíčových změn, poukázat na paralely mezi historickým a současným vývojem a diskutovat, jak tyto poznatky mohou pomoci lépe porozumět současným trendům plodnosti.
Jitka Slabá (Centrum pro studium plodnosti, Katedra demografie a geodemografie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova) se věnuje výzkumu reprodukčního chování s důrazem na odklad časování plodnosti v České republice. Její práce zahrnuje analýzu dat z výběrových šetření, zejména z výzkumu Současná česká rodina, a zkoumá dopady pandemie covid-19 na plodnost a demografické chování v českém prostředí.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

12. 2. Darwin’s Day!

Posted on by Lenka Příplatová

Pátečníci z Technecia přinášejí speciální (ne)darwinovskou přednášku „naší“ Jeleny, v odborném životě evoluční bioložky, která vám u příležitosti Darwinova dne pohovoří o tom, proč nevěří v darwinismus.

Anotace: Darwinova teorie se zrodila před více než 160 lety – v době, kdy věda teprve začínala rozplétat složitosti přírody. Od té doby jsme odhalili tolik nových skutečností, které původní Darwinovy myšlenky zpochybnily, že se musíme ptát. Proč bychom na této zastaralé teorii měli stále trvat? Evoluční biologie se po celou svou historii potýkala s problémy, které Darwin ani nemohl předvídat. Od záhadně komplexních mechanismů života po pozorování, která se Darwinově představě evoluce zcela vymykají. Tato přednáška se zaměří na to, proč „darwinismus“ v původní podobě již dávno neplatí. Ukážeme si, jak moderní věda pracuje s molekulární a vývojovou biologií, což bylo v Darwinově době nepředstavitelné, a proč takové přechodné články, jako jsou krokokachny nebo rybosavci, zůstávají neobjevené. Diskutovat budeme také o tom, jaké problémy evoluce stále nedokáže zcela vysvětlit, a co to znamená pro naše chápání přírody.

14.2.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Michala Jeníčka na téma Změny klimatu v horských oblastech. Bude i nadále dostatek vody?

Posted on by Vítězslav Škorpík

V posledních letech často pozorujeme, že sněhu je na horách ve střední Evropě čím dál méně, udrží se po kratší dobu a také dříve taje. Stejně tak sledujeme, jak rychle ubývají horské ledovce. Nejen ty v Alpách, ale téměř všude na světě. Obojí je jedním z mnoha projevů změn klimatu, které si nejvíce spojujeme s postupným oteplováním. A to nejen v létě, kdy zažíváme stále více tropických dní, ale i v zimě, kdy naopak sledujeme, že se více srážek vyskytuje jako déšť než jako sníh. Díky tomu můžeme čelit stále větším problémům se zásobováním vodou. A pokud se k tomu přidá sucho, může být zajištění dostatku vody skutečně výzva. Jaké změny spojené s horskými oblastmi tedy pozorujeme a jaké můžeme očekávat v budoucnu? Jak moc to ovlivní další přírodní procesy a lidskou činnost a na co se připravit? A je pravda, že pokud v zimě málo sněží, může to ovlivnit dostupnost vody v létě? To vše jsou otázky, na které se pokusíme během přednášky odpovědět.
Michal Jeníček se v rámci oboru hydrologie zaměřuje na analýzu a modelování hydrologických procesů v kontextu změn klimatu a změn v krajině. Hlavní témata představují výzkum procesů akumulace a tání sněhové pokrývky a dopady změn klimatu na vodní cyklus v horských územích s významným podílem sněhového režimu odtoku.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/2572381146283843/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=tUeNwwnYN3E
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

7.2.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Renaty Landgráfové na téma Podsvětní policie boha mrtvých: ochranní bohové a démoni v šachtových hrobkách v Abúsíru

Posted on by Vítězslav Škorpík

Zemřelý se ve starověkém Egyptě identifikoval s bohem mrtvých Usirem – mýtickým králem z pradávných dob, jehož zavraždil a na kusy rozsekal jeho vlastní bratr Sutech, aby ho poté jeho sestra a manželka Eset posbírala, znovu zcelila, posmrtně s ním zplodila syna a oživila pro vládu v podsvětí. S každou mumifikací se celý tento příběh odehrával nanovo, každá balzamovaná část těla byla rituálně navracena zemřelému a noc po ukončení mumifikace, kdy nehybné mrtvé tělo čekalo na pohřeb, představovala obzvláště nebezpečné období, kdy bylo tělo ohrožováno všemožnými nepřátelskými silami v čele se Sutechem. K ochraně těla sloužil rituál noční vigilie, během nějž byli vzývání různí ochranní bohové či démoni. Ti byli rovněž zvěčňováni v pohřebních komorách poblíž mumie zemřelého, kde ji měli chránit po celou věčnost. Přednáška se zaměří nejen na tato božstva a démony, ale i další ochránce tak, jak se s nimi setkáváme v abúsírských šachtových hrobkách Sajsko-perské doby.
Renata Landgráfová se zaměřuje zejména na staroegyptský jazyk a náboženské texty prvního tisíciletí př. n. l. Je autorkou řady odborných článků a monografií včetně první české učebnice klasické egyptštiny nebo překladu milostných písní starého Egypta. V roce 2023 se jako první žena stala ředitelkou Českého egyptologického ústavu FF UK.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1132607775338890
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=T09KTQ58xLc
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

31.1.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Miloslava Jirků na téma Návrat velkých kopytníků v malém Česku

Posted on by Vítězslav Škorpík

Reintrodukce vyhubených, ekologicky klíčových velkých herbivorů za účelem obnovení zaniklých ekologických interakcí a přirozených disturbancí je nazýváno trofický rewilding. Základním principem je „top-down“ regulace trofických kaskád v měřítku větších krajinných celků. Výsledkem jsou samoregulující, druhově a strukturně rozmanité ekosystémy odolné vůči různým typům stresu. V neposlední řadě je přirozená pastva přírodě nejbližším možným nástrojem péče o krajinu, který je navíc řádově levnější než konvenční technické postupy. Jak se tento stále nový způsob ochrany přírody daří uplatnit v Česku?
Miloslav Jirků. Na Parazitologickém ústavu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích se zabývá parazity volně žijících zvířat, zejména poikilotermích obratlovců. Po různu v Česku se pak ve spolupráci s řadou organizací i soukromníků zabývá managementem krajiny metodou tzv. přirozené pastvy velkých kopytníků.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/909824277965844/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=yyMFAwNN_fg

24.1.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Marie Běhounkové na téma Co víme o nitru Jupiterových měsíců

Posted on by Vítězslav Škorpík
Od vulkanické aktivity na Io až po ledové povrchy Europy, Ganymedu a Callista, pod kterými se skrývají oceány, nabízí galileovské měsíce jedinečný pohled na vznik a vývoj planet i možnost existence života. V přednášce si představíme data umožňující nahlédnout pod povrch těchto měsíců. Budeme diskutovat vnitřní strukturu, procesy určující jejich vývoj, utvářející jejich nitra i povrch. Seznámíme se s pozorováními a daty, která budou sbírat nadcházející mise JUICE (ESA) a Europa Clipper (NASA).
Marie Běhounková (Matematicko-fyzikální fakulta UK) se zabývá výzkumem struktury a termálního vývoje měsíců obřích planet a terestrických exoplanet. Její práce zahrnuje studium přenosu tepla, hydrotermální aktivity a viskoelastické deformace a jejich vzájemné vazby.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1351627489588737/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=s6q0iC4PeWA

17.1.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Stanislava Lhoty na téma Nerovný boj o prostor – soužití lidí a ostatních primátů na indonéském souostroví

Posted on by Vítězslav Škorpík

Přežití našich nejbližších příbuzných, ostatních primátů, je dnes v lidských rukou. Podaří se zachránit zbývající populace orangutanů díky novým finančním incentivům, nebo spíše díky prohloubení zájmu o tvory, kteří se nám tolik podobají? Dovedou se poloopice outloni přizpůsobit životu v krajině, kterou člověk od základu přetvořil pro naplnění vlastních potřeb? A dokážeme se my, obyvatelé rozvinutého světa, uskromnit natolik, aby naše každodenní spotřeba nevedla k zániku jiných druhů primátů na druhém konci planety?
Stanislav Lhota pracuje jako výzkumný pracovník pro Českou zemědělskou univerzitu v Praze a pro ZOO Ústí nad Labem. Jeho předchozí práce zahrnovala terénní výzkum opic hulmanů posvátných v Indii a nočních lemurů ksukolů ocasatých na Madagaskaru. Od roku 2005 pracuje především v Indonésii, se zaměřením na ochranu opic kahau nosatých a jejich přirozeného prostředí, tedy především pobřežních mangrovových lesů. Jeho aktivity můžete sledovat mj. na stránkách ochranářského projektu Pesisir Balikpapan, zaštiťovaného ústeckou zoologickou zahradou. Dlouhodobě se zapojuje do kampaně proti neudržitelné produkci a spotřebě palmového oleje. Je členem odborné komise pro primáty při IUCN – Mezinárodním svazu ochrany přírody.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

10.1.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Julie Nekola Novákové na téma Jak poznáme, že jsme našli život mimo Zemi?

Posted on by Vítězslav Škorpík
O objevu života mimo naši rodnou planetu sníme už dávno, dnes ovšem máme reálnou šanci ho díky novým teleskopům a kosmickým misím objevit. Oproti běžné představě ale není pravděpodobné, že bude objev jednoznačný a nezpochybnitelný. Podívejme se proto, jaké máme v současnosti možnosti pátrat po životě jinde ve sluneční soustavě i mimo ni, s jakými nejistotami se mohou objevy uskutečněné různými způsoby potýkat a jak je ověřit. Na okamžik se i vrátíme v čase – ohlášených vědeckých objevů mimozemského života (zatím nikdy nepotvrzených) bylo totiž nemálo, a abychom se stejných omylů nedopouštěli i dnes, měli bychom se z nich přiučit.
Julie Nekola Nováková (* 1991) je evoluční bioložka na PřF UK, popularizátorka vědy, autorka a editorka science fiction. Podílí se na výuce předmětu Základy astrobiologie a organizaci Semináře z astrobiologie (PřF UK). Její popularizační články se objevily mj. ve Vesmíru či Astropisu, přednášela na AFO, Science Café, Café Nobel a dalších cyklech a festivalech. Je členkou Evropského astrobiologického institutu (EAI), kde se podílí zejména na popularizaci vědy. Na jaře 2020 vydala v angličtině antologii astrobiologických sci-fi povídek doplněných o vědecký komentář s titulem Strangest of All. Jakožto vzdělávací projekt je kniha volně dostupná na webu EAI a editorky.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.