Matematika

28.3.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Lenky Slavíkové na téma Sinus, kosinus a nekonečné součty aneb 200 let Fourierovy analýzy

Posted on by Vítězslav Škorpík

V roce 1822 publikoval francouzský matematik Jean-Baptiste Joseph Fourier svou práci „Théorie analytique de la chaleur“ (Analytická teorie tepla), v níž popsal způsob, jakým se teplo šíří v pevných látkách. Aby vyřešil tento fyzikální problém, vymyslel novou matematickou teorii, podle níž lze každou (libovolně komplikovanou, spojitou i nespojitou) funkci vyjádřit jako nekonečný součet sinů a kosinů. Dnes již víme, že Fourierovo tvrzení nebylo zcela správné. Ačkoliv velké množství funkcí lze opravdu vyjádřit výše zmíněným způsobem, existují i funkce, pro které tento postup selhává. I přes veškeré komplikace se ale Fourierova myšlenka rozdělení složitého objektu na velké množství jednodušších objektů ukázala být velmi užitečnou a stala se základem odvětví matematiky, kterému říkáme harmonická (nebo též Fourierova) analýza. Na přednášce se seznámíme nejen s historií tohoto odvětví, ale i s tím, k jakým účelům se nástroje harmonické analýzy používají v dnešní době, ať už jde o teoretické problémy z různých oblastí matematiky či praktické aplikace, například při zpracování obrazu.
Lenka Slavíková je docentkou na Katedře matematické analýzy Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Ve svém výzkumu se zaměřuje na harmonickou analýzu a její aplikace v jiných oblastech matematiky. Zároveň se věnuje výuce vysokoškolských studentů. Titul Ph.D. získala v roce 2016 na Univerzitě Karlově. V letech 2016 – 2019 byla postdoktorandkou na University of Missouri v USA a akademický rok 2019 – 2020 strávila na Matematickém institutu Univerzity v Bonnu (Německo).
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.

10.11.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku René Levínského na téma Je potřeba, abych si pamatoval víc než ty? – O omezené racionalitě v teorii her

Posted on by Vítězslav Škorpík

Přednáška se pokusí účastníky uvést do problematiky teorie her. Ukážeme si, jak je v situaci s malým počtem hráčů důležité uvažovat o možném chování protihráče, zjistíme, jak je ekonomie blízká psychologii a dalším oborům. Seznámíme se se základními metodami experimentální teorie her, přímo během přednášky jeden experiment provedeme a budeme ho společně analyzovat.
René Levínský (* 6. srpna 1970, Hradec Králové, Československo) je český matematik, ekonom a dramatik. Je výkonným ředitelem Centra pro modelování biologických a společenských procesů a členem Mezioborové skupiny pro epidemické situace, která byla poradním orgánem vlády. Zabývá se teorií her a experimentální ekonomií. Od konce 80. let píše divadelní hry, je spoluzakladatelem divadelního souboru Nejhodnější medvídci.
Pokračujeme v živých přednáškách. Nicméně pozor! Dochází ke změně místa konání. Od začátku října se budeme každý pátek (nejméně) do konce zimního semestru setkávat krátce před pátou v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/719215469652720/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=JYk-jpeqHiE
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

27.1.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Luboše Picka na téma Strašidelné matematické paradoxy aneb S rozumem v koncích

Posted on by Vítězslav Škorpík

V roce 1924 dokázali polští matematikové Stefan Banach a Alfred Tarski matematickou větu, která zdánlivě odporuje zdravému rozumu. Trojrozměrnou kuličku je možné napsat ve tvaru sjednocení několika množin, z nichž lze pak sestavit dvě takové kuličky, obě zcela identické s tou původní. Věta dostala přiléhavý název „Banachův-Tarského paradox“. Jak je ale vůbec něco takového možné, co je to za podivná kouzla?
Luboš Pick se narodil 15. 10. 1961 v Praze. Působí jako matematik na Katedře matematické analýzy Matematicko-fyzikální fakulty UK, kde zastává post profesora. Kromě toho je i editorem sborníků, překladatelem z angličtiny a hudebníkem, kytaristou a zpěvákem v hudební skupině Asonance.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí nalevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

23.9.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Mirko Rokyty na téma Velká Fermatova věta pro mírně pokročilé

Posted on by Vítězslav Škorpík

Velká Fermatova věta fascinovala profesionální i amatérské matematiky po dlouhá staletí. Její velmi snadná formulace byla v příkrém kontrastu s nesmírnou obtížností jejího dokazování. Až teprve Wilesův přístup, opírající se o nejmodernější teorie z pomezí mnoha matematických disciplín, pomohl v 90. letech 20. století odpovědět na otázku, jestli věta platí nebo ne. V přednášce se pokusíme zamyslet se nad jejím významem, důležitostí a důsledky, a také alespoň částečně poodhalit Wilesovu strategii, aniž bychom byli nuceni ponořit se příliš hluboko do abstraktních a obtížných teorií.
Mirko Rokyta se narodil 14. 4. 1962 ve Vsetíně. Je odborníkem na matematiku a matematickou analýzu. Provádí výzkum se zaměřením na parciální diferenciální rovnice, hyperbolické zákony zachování a metodu konečných objemů. Působí také jako hudebník, hráč na klávesové nástroje, člen skupiny Asonance.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

9.2.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Aleše Kuběny na téma Různé druhy nemožného v matematice

Posted on by prokop.alex

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na úterý 9. února v 17 hodin
na přednášku Aleše Kuběny na téma Různé druhy nemožného v matematice
Pokud vám v matematice něco ne a nejde, nemusí být chyba vždy na vaší straně! Řekům se staletí nedařilo rozdělit úhel na tři stejné části, fiktivním Trisolaranům z Liou Cch-Sinovy ságy po celou evoluci správně vypočítat příznivé a nepříznivé postavení svých sluncí pro jejich civilizaci (problém tří těles, spoiler – nejde to).
V přednášce vás provedu historií marnosti i tím, co matematika o svých vlastních nemožnostech ví. Od tří klasických problémů geometrie přes chaos až k Chaitinovu číslu, které existuje (lze dokázat), ale nejde vypočítat (rovněž lze dokázat). Proč měla tajná policie Sovětského svazu plné trezory matematických úloh a jak to souvisí s antisemitskými kvótami na sovětských VŠ? Atd.
PROGRAM PÁTEČNÍKŮ NA 1Q/2021 ZDE

20.11.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednášku Tomáše Fürsta: Cesta do pekel aneb jak perverzní incentivy a špatná statistika ničí vědu a výzkum

Posted on by prokop.alex

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve

v pátek 20. listopadu v 17 hodin

na přednášku Tomáše Fürsta na téma: Cesta do pekel aneb jak perverzní incentivy a špatná statistika ničí vědu a výzkum

Protože jsou napsány tím správným jazykem. Že tento jazyk ovládáme je ta největší záhada života, vesmíru a vůbec.

Poslední dobou se čím dál častěji stává, že publikované výsledky experimentálních studií nelze zopakovat. Něco v těle vědy a výzkumu se pokazilo. Dle našeho názoru je důvodem této replikační krize kombinace špatných incentiv a nevhodného matematického aparátu. Špatné incentivy sestávají s přílišného tlaku na množství publikací, preferování pozitivních nálezů před negativními, nedostatečnou motivaci k opakování experimentů a unikátní středoevropský systém akademických titulů. Nevhodnými matematickými metodami rozumíme většinu aparátu klasické statistiky, která je velmi obtížně interpretovatelná, typicky odpovídá na otázky, na které se nikdo neptá, a přímo svádí k zaměňování podmíněných pravděpodobností a kumulaci falešně pozitivních výsledků. V této přednášce hodláme vysvětlit, proč k replikační krizi došlo, a nastínit cestu k nápravě.

Tomáš Fürst studoval matematické modelování na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde v roce 2006 získal Ph.D, momentálně pracuje na katedře matematické analýzy a aplikací matematiky Univerzity Palackého v Olomouci. Domnívá se, že matematika je jazykem přírodních věd a podle toho se i chová – baví se matematickým modelováním různých přírodních jevů a procesů. Je překvapen, že ho za to někdo platí. Zabývá se také zpracováním digitálních signálů a výukou různých kurzů aplikované matematiky. Zpovzdálí a s nedůvěrou sleduje aplikace matematiky v ekonomii, a když se to hodí nejméně, utrousí k tomuto tématu pár nevychovaných poznámek.
Odkaz na stream zde:
Odkaz na záznam zde:
https://www.youtube.com/watch?v=FAWz2uWim14&feature=youtu.be