Lingvistika a jazykověda

4.4.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Kateřiny Chládkové na téma Učení se jazyka v dětství a dospělosti – jakou roli (ne)hraje věk?

Posted on by Vítězslav Škorpík

Mohou se dospělí naučit jazyk stejně dobře jako děti? Tradiční teorie tvrdily, že existuje kritický věk nebo senzitivní období, po jehož překročení si již nelze jazyk plně osvojit. Novější výzkumy a reanalýzy dřívějších dat ale ukazují, že věk sám o sobě není rozhodujícím faktorem. Schopnost naučit se jazyk souvisí spíše s metodou učení, jazykovým inputem a motivací než s biologickými limity. Vědecké poznatky například naznačují, že rozdíly mezi dětmi a dospělými v osvojení výslovnosti či gramatiky mohou souviset se změnou způsobu učení – děti se učí převážně poslechem a pozorováním, zatímco dospělí více spoléhají na psaný input a analýzu jazyka. Představíme si několik dřívějších i novějších studií s dětmi i dospělými a budeme diskutovat nad rolí věku a jiných faktorů v procesu i výsledku jazykového učení.
Kateřina Chládková (*1984) vystudovala lingvistiku na univerzitě v Amsterdamu. Ve svém výzkumu se zabývá osvojováním mateřské řeči a dalších jazyků u kojenců, dětí a dospělých, se zaměřením na neurální zpracování jazyka a jeho vtělenost. Působí na Filozofické fakultě UK a v Psychologickém ústavu AV ČR.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

28.2.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Martina Konvičky na téma Proč bychom (ne)mělx mluvit inkluzivně?

Posted on by Vítězslav Škorpík
Generická maskulina jsou výrazy v mužském rodě, které jsou zamýšleny tak, aby zahrnovaly všechny adresáty, nejenom muže. Když se typicky diskutuje o tom, jestli by se mělo přidat učitelům, samozřejmě se myslí i na finanční situaci učitelek. Toto generické užití mužského rodu ale nemusí fungovat vždy. Když se vás někdo například zeptá, jakého zpěváka posloucháte nejraději, pravděpodobně se vám nejdříve vybaví mužská jména a jména zpěvaček vám na mysl vytanou až později, pokud vůbec. Tento princip ale funguje i v opačném gardu, u genericky zamýšlených výrazů v ženském rodě. Shání-li proto nějaký podnik servírku, nával potenciálních číšníků se nejspíše nedostaví. I bez těchto konkrétních problémů si ale můžeme klást principiální otázku, jestli je v pořádku, když při vyjadřování počítáme primárně s muži a ženy či nebinární osoby zohledňujeme, pokud vůbec, až v druhém či třetím sledu.
V další části své přednášky se proto zaměřím na to, jaké různé možnosti čeština k řešení těchto problému nabízí a jaké jsou jejich (ne)výhody. Obecně totiž platí, že kategorii genderu lze v jazyce buď potlačovat, nebo naopak zvýraznit. V prvním případě můžeme místo o studentech hovořit o studujících, případně používat výraz studentx. V druhém případě se nabízí tvary typu studenti a studentky nebo různé formy kombinovaných tvarů typu student*ky.
Přednáška si v žádném případě neklade za cíl kohokoliv nutit k inkluzivnímu jazyku. To, jak se kdo vyjadřuje, je ostatně výsostně individuální záležitost. Jejím cílem je ale přiblížit publiku důvody, které mnohé vedou k tomu, že se o genderově inkluzivní jazyk alespoň snaží. I když bude pozornost v prvé řadě zaměřena na situaci v češtině, pro srovnání bude brán zřetel také k situaci v jiných jazycích.
Martin Konvička (*1988) pracuje na katedře nederlandistiky na Svobodné univerzitě v Berlíně. Vystudoval německou a nizozemskou filologii na Univerzitě Palackého v Olomouci a obecnou jazykovědu na Svobodné univerzitě v Berlíně. Zabývá se historickou jazykovědou, jazykem online komunikace a dějinami jazykovědy. Věnuje se také popularizaci lingvistiky v tištěných periodikách a na sociálních sítích.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1337304493959593/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=VmtxtHCdXs4
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

10.5.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Hany Dufkové na téma Kdo neumí pravopis, ten je… aneb pravopis jako stigma

Posted on by Vítězslav Škorpík

Grafická podoba jazyka je z podstaty až druhotná, v jazycích s bohatou literární historií se k ní ovšem upíná nemalá pozornost. A v případě pravopisu je výraz „nemalá“ eufemistický: pravopis je červenou nití táhnoucí se celou tradiční školní výukou češtiny, je akcentován od samého počátku, kdy se učíme psát, je pevnou součástí školního testování a znalost předpokládaných, respektive domnělých pravopisných pravidel se stává i jakousi osobní kvalitou člověka ve společnosti. V přednášce probereme jednotlivé podoby a roviny pravopisného systému a společenské aspekty, které se k němu vážou: jazykový management, fenomén grammar nazi, argumentace a samozřejmě i budování a udržování vlastní hodnoty.
Hana Dufková (*1986) vystudovala český jazyk a literaturu a estetiku na FF UK. Pracuje v Ústavu českého jazyka a teorie komunikace FF UK, devět let pracovala v oddělení jazykové kultury Ústavu pro jazyk český AV ČR, jako externí revizorka spolupracuje s Cermatem. Zabývá se didaktikou jazyka a popularizací vědy, zajímá ji jazyková změna a český znakový jazyk. Aktuálně je na rodičovské dovolené a paběrky sil věnuje tvorbě výukových materiálů, učebnice a popularizačnímu twitterovému účtu @lingvojazyce. Přestala věřit v to, že se jazyk dá a má dát usměrnit. Jednou by ráda vařila pivo a pečovala o seniory.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek se krátce před pátou setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.