Kosmonautika

10.12.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Dušana Majera na téma 5 momentů Space X v roce 2021

Posted on by Vítězslav Škorpík

Firma SpaceX ani v roce 2021 nezahálela. Dokonce už teď můžeme říct, že pro ni byl tento rok z hlediska počtu startů tím nejaktivnějším v celé její historii. V tom množství zajímavých momentů se pokusíme najít pět nejdůležitějších či nejzajímavějších, které si zaslouží být nejvíce připomínány. řeč tak bude například o výběru upravené Starship jakožto lunárního landeru pro program Artemis, nebo o historicky první čistě amatérské výpravě Inspiration4.
Dušan Majer (* 1987) vystudoval gymnázium AD FONTES a po maturitě nastoupil do regionální televize, ve které pracoval několik let jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že ho baví si o ní nejen číst, ale že je mnohem zajímavější získané informace předávat dál. Na podzim roku 2009 se proto odhodlal ke dvěma malým krokům pro lidstvo, ale velkým pro něj – na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a založil diskusní fórum věnující se tomuto oboru. Během dvou let se původně nesmělý audiovizuální příspěvek proměnil v pravidelnou tvorbu, kterou zastřešil pořad Dobývání vesmíru a kterou v posledních třech ročnících soutěže SCIAP ocenila AV ČR hned pěti oceněními. Od roku 2012 je navíc šéfredaktorem blogu kosmonautix.cz, který se zaměřuje na zpravodajství z kosmonautiky. Na MALL.TV vytváří pořady Vesmírné zprávy, Vesmírná technika a Vesmírné starty.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

3.9.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Ondřeje Šamárka na téma První Američan, aneb (polo)zapomenutý let Alana Sheparda

Posted on by Vítězslav Škorpík

Po vypuštění první umělé družice Země bylo evidentní, kam budou směřovat snahy Sovětského svazu i Spojených států. Člověk ve vesmíru – to byl jednoznačný směr, kterým se obě velmoci vydaly. Jak z historie víme, závod o vyslání prvního člověka za hranice atmosféry vyhrál opět Sovětský svaz. Jen nemnoho lidí však tuší, že prvenství mohlo připadnout Američanovi jménem Alan Shepard. Uniklo mu však o pověstný vlásek a musel se spokojit s nálepkou druhého člověka ve vesmíru. A byť mu jeho suborbitální skok přinesl nakrátko slávu a proslulost, mise jeho následovníků jej do značné míry zastínily. Jaká byla cesta k prvnímu letu Američana do vesmíru? Jak probíhal let samotný? A jaké byly další osudy Alana Sheparda? O tom pojednává tato přednáška.

Ondřej Šamárek se narodil v Opavě, kde dosud žije a pracuje jako pedagog. Od dětství je fascinován kosmonautikou, zabývá se zejména historií pilotovaných letů. V roce 2012 začal publikovat na webu Kosmonautix.cz. Jeho články se objevily také na portále OSEL.cz. Mezi jeho další koníčky patří hudba, letectví a historie.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=6fSxi384V-0

13.4.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Michala Václavíka na téma Výzkum a život na Mezinárodní kosmické stanici 2. část

Posted on by Vítězslav Škorpík

Mezinárodní kosmická stanice ISS (International Space Station) patří právem mezi nejznámější umělá kosmická tělesa, které lidstvo kdy vyslalo do kosmického prostoru. Jedná se zároveň o umělé kosmické těleso největší a nejhmotnější. V roce 2020 si Mezinárodní kosmická stanice připomněla jedno významné výročí – 2. listopadu uběhlo 20 let od zahájení trvalého osídlení ISS. Celkem stanici navštívilo 242 osob z 19 států světa, některé samozřejmě opakovaně. Za oněch více než 20 let jsme se již naučili obstojně žít v kosmickém prostoru se všemi jeho výhodami i nástrahami. V přednášce si proto přiblížíme některá specifika dlouhodobého pobytu na palubě Mezinárodní kosmické stanice včetně tak samozřejmých činností jako je spánek či stravování.

Stanice ISS je však především výkonnou vědeckou laboratoří, která se nachází v podmínkách, jež není možné nikde na Zemi navodit či nasimulovat. Dodnes se na uvnitř i vně stanice uskutečnilo téměř 3000 experimentů, do nichž byly zapojeny vědecké týmy ze 109 států světa včetně České republiky. Na palubu stanice bylo pouze pro potřeby experimentů dopraveno 85 tun materiálu a 27 tun výsledků bylo dopraveno zpět na Zemi. Aktuálně probíhá na Mezinárodní kosmické stanici okolo 350 experimentů. Některé jsou relativně jednoduché a rychlé, jiné komplikované a další si vyžádají i několik let, než jsou získána všechna vědci požadovaná data. Jak je vidět událo se a děje se toho ve vědě na ISS mnoho. Na některé z experimentů se v přednášce podíváme podrobněji, ale jak je z výše uvedené statistiky patrné, tak půjde pouze o drobné nahlédnutí.

Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).

Odkaz na Stream: https://www.youtube.com/watch?v=LzwbPXkc-f8

12.4.2021 Noc Jurije Gagarina a start z kosmodromu Technecium

Posted on by prokop.alex

Srdečně zvame všechny příznivce vědy a techniky na dnešní Noc Jurie Gagarina a jeho let nad Pardubicemi.
Protože 12.4. 2021 uplyne přesně 60. let od jedné z nejvýznamnějších událostí v dějinách kosmonautiky, rozhodli jsme se s našimi spolupracovníky náležitě připomenout.
V 16:30 si s přednáškou Ondřeje Šamárka ze serveru Kosmonautix
připomeneme Gagarinův let a jeho význam pro další dobývání kosmu. https://youtu.be/YKUrK97tUOU
Ve 20:00 tým mladých konstruktérů ze vzdělávacího centra / kosmodromu Technecium v Pardubicích odstartuje raketu Gagarin 60 – kopii sovětské R-7 s kabinou Vostok 1 a Jurijem na palubě (pokud to studená fronta dovolí jako live stream).
Jako bonus pro znalce přidáváme i malý video kvíz – zkuste určit, kterou WW2 raketou se inspiroval náš testovací Analog zde: https://www.youtube.com/watch?v=lsckuieOufw 🙂
Ve 20:15 navážeme besedou s vědci a spisovateli. Věnovat se budeme především astrobiologii a dojde i na představení zbrusu nové antologie SF povídek a esejů věnovaných právě této vědní oblasti. (Sbírku můžete podpořit nebo si zakoupit zde: https://www.kickstarter.com/…/european-astrobiology…). Stream večerního programu včetně startu rakety najdete zde: https://youtu.be/N4dgo_2X2fo.
Kosmonautice bude věnována i zítřejší přednáška, ve které Michal Václavík naváže druhou částí své přednášky o výzkumu a životě na Mezinárodní kosmické stanici ISS. Předchozí díl si můžete připomenout tu: https://youtu.be/WaTnpguFfeA a zítřejší stream naleznete zde: https://youtu.be/LzwbPXkc-f8.
Nu a do vesmíru se podíváme i v pátek, kdy nás čeká přednáška Petra Kabátha Moderní astronomické observatoře nejen v Chile. Stream zde: https://youtu.be/yv3rLl5ZX70

Dnešní program pro vás připravili Jaroslav Kousal, Julie Nekola Nováková, Tomáš Petrásek, Alexandr Prokop, Jelena Lenka Příplatová a Vítězslav Škorpík organizačně spadající pod

Kosmo Klub, z.s.

,

Sisyfos – Český klub skeptiků

&

UTesla / Technecium

Přednášku Ondřeje Šamárka a následnou diskusi moderuje

Vítězslav Škorpík
Besedami provází Julie Novakova
Dále účinkují
Martin Ferus, Vladimír Kopecký, Jana Kvíderová, Tomáš Petrásek, Marie Šabacká, Ondřej Šamárek a mladí konstruktéři z Technecia

9.3.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Michala Václavíka na téma Výzkum a život na Mezinárodní kosmické stanici

Posted on by prokop.alex

Technecium a popularizační sekce Sisyfa – Pátečníci Vás zvou na úterý 9. března v 17 hodin
na přednášku Michala Václavíka na téma Výzkum a život na Mezinárodní kosmické stanici
Mezinárodní kosmická stanice ISS (International Space Station) patří právem mezi nejznámější umělá kosmická tělesa, které lidstvo kdy vyslalo do kosmického prostoru. Jedná se zároveň o umělé kosmické těleso největší a nejhmotnější. V roce 2020 si Mezinárodní kosmická stanice připomněla jedno významné výročí – 2. listopadu uběhlo 20 let od zahájení trvalého osídlení ISS. Celkem stanici navštívilo 242 osob z 19 států světa, některé samozřejmě opakovaně. Za oněch více než 20 let jsme se již naučili obstojně žít v kosmickém prostoru se všemi jeho výhodami i nástrahami. V přednášce si proto přiblížíme některá specifika dlouhodobého pobytu na palubě Mezinárodní kosmické stanice včetně tak samozřejmých činností jako je spánek či stravování.
Stanice ISS je však především výkonnou vědeckou laboratoří, která se nachází v podmínkách, jež není možné nikde na Zemi navodit či nasimulovat. Dodnes se na uvnitř i vně stanice uskutečnilo téměř 3000 experimentů, do nichž byly zapojeny vědecké týmy ze 109 států světa včetně České republiky. Na palubu stanice bylo pouze pro potřeby experimentů dopraveno 85 tun materiálu a 27 tun výsledků bylo dopraveno zpět na Zemi. Aktuálně probíhá na Mezinárodní kosmické stanici okolo 350 experimentů. Některé jsou relativně jednoduché a rychlé, jiné komplikované a další si vyžádají i několik let, než jsou získána všechna vědci požadovaná data. Jak je vidět událo se a děje se toho ve vědě na ISS mnoho. Na některé z experimentů se v přednášce podíváme podrobněji, ale jak je z výše uvedené statistiky patrné, tak půjde pouze o drobné nahlédnutí.
Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).

13.1.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí (vyjíměčně ve středu od 18h!) přednášku Tomáše Petráska na téma Všechno na Mars! Vyřeší nejnovější sondy záhadu života na rudé planetě?

Posted on by prokop.alex

Technecium ve spolupáci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na středu 13. ledna v 18 hodin
na přednášku Tomáše Petráska na téma Všechno na Mars! Vyřeší nejnovější sondy záhadu života na rudé planetě?
V létě loňského roku odstartovaly k Marsu dvě velké, přístroji nabyté sondy. V roce 2022 bude následovat další. Odhalí konečně, jestli na Rudé planetě byl, nebo stále je život?
Tomáš Petrásek se narodil v roce 1984 v Praze, vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK, v současné době pracuje ve Fyziologickém ústavu AV ČR a Národním ústavu duševního zdraví, kde se zabývá výzkumem mozku a chování. Ve volné čase se věnuje popularizaci astronomie a astrobiologie. Je autorem populárně naučné série Vzdálené světy (společně s Igorem Duszkem), zabývající se problematikou exobiologie, a stejnojmenné webové stránky. Na pole sci-fi vstoupil novelou Poslední hlídka (ve sborníku Mlok 2007, samostatně vyšla v roce 2012) a povídkami Tvůrci (Kočas 2009) a Bensonové efekt (v antologii Terra Nullius, 2015).

8.1.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Dušana Majera na téma 5 momentů Space X v roce 2020

Posted on by prokop.alex

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás srdečně zve na pátek 8. ledna v 17 hodin
na přednášku Dušana Majera na téma 5 momentů Space X v roce 2020
Firma SpaceX ani v roce 2020 nezahálela. Ba právě naopak! Před pár dny skončený rok byl pro ni rekordní z hlediska počtu startů. Mezi nimi najdeme hned celou řadu momentů, které si z nejrůznějších důvodů stojí za to připomenout. V rámci přednášky se zaměříme na pět momentů, které v souvislosti se SpaceX stojí za připomenutí. řeč bude například o budování sítě Starlink, testech prototypů lodí Starship, ale i o první soukromé pilotované kosmické lodi v historii.
Dušan Majer je český popularizátor kosmonautiky, autor pořadů Vesmírné zprávy, Vesmírné starty a Vesmírná technika uváděných na Mall.tv a šéfredaktoru blogu kosmonautix.cz. Za svoji činnost několikrát získal cenu Akademie věd ČR za popularizaci vědy.

16.10.2020 – Pátečníci z Technecia uvádějí od 17:00 online přednášku Jaroslava Kousala na téma Elektrické kosmické pohony

Posted on by prokop.alex

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na pátek 16. října v 17 hodin


na přednášku Jaroslava Kousala na téma Elektrické kosmické pohony

Elektrické pohony dnes patří k běžné výbavě kosmických družic a sond. „Iontové motory“ už v odborném i laickém žargonu prakticky nikoho nepřekvapí, elektrické kosmické pohony jsou však mnohem širší pojem. Podíváme se na jejich různé zajímavé podkategorie pro velmi širokou oblast použití v současnosti i v nejbližší budoucnosti.
Jaroslav Kousal vystudoval na Masarykově univerzitě v Brně, doktorát získal na Univerzitě Karlově. Vědecky a pedagogicky působí hlavně na Matematicko-fyzikální fakultě UK a zčásti na Fakultě strojní ČVUT. Jeho domovským“ oborem je fyzika nízkoteplotního plazmatu a tenkých vrstev. Je také velkým fanouškem kosmonautiky, které se v posledních letech věnuje i profesně a snaží se ji i popularizovat.
Odkaz na stream zde.: https://www.youtube.com/watch?v=5YyzloNkSbk