9.2.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Petra Blažka na téma Koněvova socha v Bubenči (1980-2020)

Tématem přednášky budou dějiny pražského pomníku maršála Koněva a paměťové konflikty, které jeho přítomnost v Bubenči po roce 1989 vyvolávala. Muzeum paměti XX. století nyní připravuje stálou expozici v Domě pážat na Hradčanech, kde bude socha vystavena v historickém kontextu.
Petr Blažek je historik a publicista, zabývá se dějinami komunistických režimů v Polsku a Československu. Vystudoval obory český jazyk a historie a učitelství pro střední školy na Vysoké škole pedagogické v Hradci Králové a obor historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde v roce 2008 dokončil doktorské studium. V letech 2004–2010 pracoval v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Nyní je zaměstnán v Ústavu pro studium totalitních režimů, který v roce 2008 spoluzakládal. Působí také jako vědecký pracovník na Katedře divadelní vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Je zástupcem ředitele Centra pro dokumentaci totalitních režimů a autorem řady publikací k dějinám protikomunistického odboje a komunistických režimů ve středoevropském prostoru (bibliografie je dostupná zde). Podílel se na vzniku řady historických výstav (věnované Chartě 77, VONS, K-231, Janu Palachovi, kolektivizaci venkova atd.) a webových portálů a výrobě mnoha dokumentárních i hraných filmů (například Proces H, Pouta, Hořící keř, Mluvčí Charty 77, Ženy Charty 77, Milada atd.).
Pokračujeme v živých přednáškách. Nicméně pozor! Došlo ke změně místa konání. Od začátku října jsme každý pátek (nejméně) do konce zimního semestru setkávat krátce před pátou v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/738435098276491/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=xjoF2gBfAcw

5.5.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Petry Procházkové na téma Proč se vývoz demokracie do Afghánistánu nevydařil?

O šesti letech života v orientu, o střetu Západu s Východem a toleranci k afghánské jinakosti. Proč se Afghánky nechtějí rozvádět a jak vnímají svá práva? Mají také práva afghánští muži?
Petra Procházková (*1964) od roku 1989 pracovala v obnovených Lidových novinách. V roce 1992 odjela jako jejich zpravodajka do Moskvy a působila na území bývalého SSSR až do roku 2001. Byla zpravodajkou z řady válečných konfliktů v Asii i Africe, věnovala se krizovému zpravodajství. Založila agenturu Epicentrum, kterou společně s Jaromírem Štětinou řadu let vedla. V roce 2001 byla z Ruska vypovězena. Do roku 2006 pracovala v Afghánistánu. Po návratu do ČR se věnovala bývalému SSSR, Střední Asii, Afghánistánu. V roce 2018 přešla do Deníku N, kde působí dodnes.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

14.4.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jiřího A. Svobody na téma Interdisciplinární pohled na minulost. Příklad českého paleolitu.

Pod pojmem „paleolit“ se za posledních sto let ustálila jednoduchá a nepříliš lichotivá představa. Přednáška chce ukázat, jak současný výzkum tuto uniformní vizi postupně mění v dynamické „dějiny“ migrací a adaptací Homo sapiens. Nové inspirace aktuálně vnáší paleogenetika, jejíž výsledky se pokusíme korelovat s fluktuacemi pleistocenního klimatu a s fosilním archeo/antropologickým záznamem. Příkladem bude území v samém centru Evropy – dnešní ČR (což je i téma chystané kolektivní knihy).
Jiří Svoboda je přední odborník na paleolit, paleoantropologii a geologii kvartéru a pokračovatel ve vedení slavných výzkumů areálu Dolní Věstonice – Pavlov a dalších významných paleolitických lokalit (Stránská skála, Předmostí u Přerova, Petřkovice). Vůdčí osobnost mezinárodních vědeckých týmů, univerzitní pedagog.
Na Karlově univerzitě vystudoval archeologii a historii, poté pokračoval ve studiu geologie na Université de Provence v Marseille. Pracoval nejprve v Moravském zemském muzeu v Ústavu Anthropos, od roku 1981 působí v Archeologickém ústavu AV ČR v Brně, kde byl vedoucím Střediska pro výzkum paleolitu a paleoetnologie a výzkumné základny v Dolních Věstonicích. V letech 2010-2019 byl ředitelem Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Výsledky svých četných výzkumů, z nichž řada byla realizována v zahraničí (Sahara, Sibiř, Ohňová země, aj.) publikoval ve 380 statích a 30 monografiích. Byl dlouholetým editorem monografické řady Dolnověstonické studie, členem redakčních rad mezinárodních časopisů a vědeckých komitétů.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

17.2.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jarmily Bednaříkové na téma Způsobili Germáni středověk?

Období, jemuž jsme zvyklí říkat doba císařská, zvláště pak 3.-5. stol. n. l., přináší změny ve světě římského impéria i těch, kterým obyvatelé antického světa říkali „barbaři“. Předmětem přednášky bude zamyšlení, jak vývoj v „barbarském“ světě, a to včetně našeho území, ovlivnil osudy a úpadek římské říše. Půjde však také o to, jakými vnitřními proměnami procházela tato říše sama, do jakých často neřešitelných problémů se dostávala – např. v oblasti zemědělství, daňové politiky, občanství, měst a venkova, zda bychom ji dokonce mohli porovnat s dnešními „captured states“, a především nakolik byla v době, kdy vrcholily její střety s „barbary“, ještě antickým státem a nakolik stála již sama ve světě středověku.
Jarmila Bednaříková (* 1952) je česká historička zabývající se dějinami pozdní antiky a raného středověku, působící na Ústavu klasických studií Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Publikovala množství knih a odborných studií, ve kterých se zabývala např. problematikou stěhování národů, historii Hunů, germánským státům a sociálním problémům pozdně Římské říše.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B7 (Zoologie), která se nachází ve druhém patře naproti hlavnímu schodišti.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

16.12.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Lenky Hrabalové na téma Dějiny v troskách – proč Blízký východ přichází o své památky

21. století přineslo Blízkému východu konflikty, jejichž průvodním jevem se stalo cílené ničení památek, často zaznamenané na kamery a vysílané do světa. Bylo cílem šokovat, šířit ideologii nebo jen ničit? Jak se a proč se z historických objektů stávají v současnosti cíle vysvětlí Lenka Hrabalová.
Lenka Hrabalová je arabistka a íránistka. Většinu času tráví na Blízkém východě a v Africe, kde v několika zemích studovala a žila, dalších mnoho procestovala.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B7 (Zoologie), která se nachází ve druhém patře přímo naproti hlavnímu schodišti.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

2.12.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Petra Blažka na téma Živé pochodně v sovětském bloku

Tématem přednášky jsou politicky motivované případy sebeupálení v sovětském bloku v letech 1966-1989. Na základě historických pramenů napsal historik Petr Blažek o tomto fenoménu monografii, ve které popsal jednadvacet portrétů živých pochodní, u kterých je doložitelná minimálně částečná politická motivace. Celkem osm případů se stalo v Sovětském svazu (odehrály se na území dnešního Ruska, Ukrajiny, Litvy a Lotyšska), sedm případů sebeupálení se uskutečnilo v Československu, dva případy jsou z Rumunska a Polska a po jednom z východního Německa a Maďarska. Značná část z nich byla radikální reakcí na srpnovou okupaci Československa armádami pěti států Varšavské smlouvy a na potlačení pražského jara. Pro volbu sebeupálení jako formy radikálního protestu hrály zpočátku klíčovou roli případy vietnamských buddhistů. Od ledna 1969 mělo iniciační význam zejména sebeupálení Jana Palacha, které vyvolalo početnou vlnu následovníků nejen v domácím prostředí, ale také v zahraničí.
Petr Blažek je historik a publicista, zabývá se dějinami komunistických režimů v Polsku a Československu. Vystudoval obory český jazyk a historie a učitelství pro střední školy na Vysoké škole pedagogické v Hradci Králové a obor historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde v roce 2008 dokončil doktorské studium. V letech 2004–2010 pracoval v Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Nyní je zaměstnán v Ústavu pro studium totalitních režimů, který v roce 2008 spoluzakládal. Působí také jako vědecký pracovník na Katedře divadelní vědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Je zástupcem ředitele Centra pro dokumentaci totalitních režimů a autorem řady publikací k dějinám protikomunistického odboje a komunistických režimů ve středoevropském prostoru (bibliografie je dostupná zde). Podílel se na vzniku řady historických výstav (věnované Chartě 77, VONS, K-231, Janu Palachovi, kolektivizaci venkova atd.) a webových portálů a výrobě mnoha dokumentárních i hraných filmů (například Proces H, Pouta, Hořící keř, Mluvčí Charty 77, Ženy Charty 77, Milada atd.).
Pozor. Výjimečně nebudeme na Viničné, ale na Benátské 2 v Krajinově posluchárně!
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

9.9.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Davida Svobody na téma Naše ukrajinské války

Za posledních sto let měly dramatické otřesy v prostoru dnešní Ukrajiny téměř tektonický dopad na dějinnou situaci a nálady v naší zemi. A to ať jde o první světovou válku, občanskou válku v bývalé ruské říši, druhou světovou válku, válku studenou či současnou Putinovu agresi. Přesto vnímali Češi a Ukrajinci tyto zlomové události nezřídka nesourodou optikou, tak jak se lišily jejich historické zkušenosti a odlišné ambice. Co mohou Češi vyvodit z ukrajinských osudů, jak se nás dění v této východoevropské zemi dotýká a jak na něm závisí osudy české demokracie bude vysvětlovat David Svoboda z Muzea paměti XX. století a ÚSTR.
David Svoboda je český historik pracující v Ústavu pro studium totalitních režimů a zabývající se moderními dějinami Ukrajiny, ukrajinsko-polskými vztahy a osudy Ukrajiny v Sovětském svazu.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí. Stačí tedy vyjít první krátké schody u vrátnice a dát se po chodbě doleva.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

3.6.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Tomáše Bandžucha na téma Volič kontra strany – volby v meziválečném Československu

První republiku jsme si zvykli vnímat jako „ostrov demokracie“ ve střední Evropě. Ale i zde měl volební proces značná omezení. Navíc každé volební klání, k němuž tu v meziválečném dvacetiletí došlo, mělo svá zásadní témata, která dopadala na celou společnost a polarizovala ji podle leckdy nečekaných linií. Tématem přednášky tak budou prvorepublikové volby nejen z hlediska jejich průběhu a výsledků, ale zmíněny budou i limity tehdejšího demokratického procesu a aféry ovlivňující jejich důvěryhodnost.
Tomáš Bandžuch (*1986) vystudoval politologii a historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Jeho badatelský zájem se soustřeďuje především na dějiny střední Evropy v první polovině dvacátého století, v současnosti se zaobírá především rolí národnostních menšin v době konstituování první Československé republiky.

18.3.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jakuba Benecha na téma Rímsky vojak a jeho podoba naprieč storočiami

Keď sa dnes spýtate bežných ľudí, ako vyzeral, alebo čo si predstavia pod pojmom „rímsky vojak“ zistíte, že ich odpovede budú pozoruhodne jednotné, a budú korešpondovať z väčšej časti s obrazom vo filmových predlohách. Tieto predlohy, v rôzne nízkej miere, korešpondujú s podobou armády v úzkom období rímskych dejín, a to s úplným záverom republiky a nasledujúcim obdobím včasného principátu. Tieto predstavy môžu vyvolávať dojem stability a ustálenosti rímskej armády. Tento dojem je však veľmi mylný. Cieľom prednášky je stručne, ale výstižne predstaviť rímsku armádu ako neskutočne dynamickú entitu, ktorá naprieč dlhými dejinami Rímskej ríše menila svoju podobu pod vplyvmi nie len politickými, ale hlavne sociálnymi, ekonomickými, a ktorá bola vždy verným odrazom nie len rímskej spoločnosti, ale aj nepriateľov Ríma, proti ktorým ríšu bránila, alebo ktorých územie pre jej slávu obsadzovala. Vychádzať budem pri tom z písomných a archeologických prameňov, ale aj z motívov a vyobrazení na monumentálnej architektúre.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

21.1.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Petry Hyklové na téma Biografie v historii vědy

Biografie má zejména v historii vědy mizernou pověst. Je skutečně zasloužená? Patří biografie do vědy nebo spíš mezi literární žánry? A jaké podoby může mít?
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/