Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci bych Vás srdečně zve na úterý 19. ledna v 17 hodin

na přednášku Vladimíra Wagnera na téma Současnost a budoucnost jaderné energetiky

Ve světě už je v provozu sedm typu reaktorů III. generace, celkově 22. Několik desítek dalších je ve výstavbě. Ukazuje se, že řada nadějí, které se do nich vkládají, se daří plnit. Zároveň se velké úsilí věnuje do oblasti malých modulárních reaktorů, které by umožnily proniknutí jaderné energetiky do decentralizovaného sektoru a teplárenství. Do provozu se dostala plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov a v Číně se spouští malý modulární vysokoteplotní plynem chlazený reaktor HTR-PM. Ten je zároveň příkladem nové koncepce reaktoru IV. generace. Některé typy těchto reaktorů, například rychlé sodíkové reaktory, by mohly přispět k uzavření palivového cyklu a efektivnímu využití dostupného paliva. Zde je také pokrok. Důležitost jaderné energetiky i pro Českou republiku vystupuje hlavně s tlakem na snižování environmentálních dopadů a přechod k nízkoemisní energetice. V přednášce se pokusím o přehled její současnosti a budoucnosti.

Vladimír Wagner po studiu jaderné fyziky na MFF University Karlovy v Praze začal pracovat na oddělení jaderné spektroskopie v Ústavu jaderné fyziky AVČR v Řeži u Prahy nejdříve ve skupině zabývající se studiem struktury jádra pomocí metod jaderné spektroskopie a od roku 1990 ve skupině relativistických těžkých iontů. Zde také dokončil diplomovou a aspirantskou práci. Zaměřovaly se na experimentální studium struktury deformovaných jader. V současné době se zabývá hlavně studiem horké a husté jaderné hmoty. Taková hmota vzniká například při výbuchu supernov a lze ji najít uvnitř neutronových hvězd. V laboratoři můžeme takovou hmotu získat ve srážkách těžkých jader na velmi vysoké energie (rychlosti blízké rychlosti světla). Zabývá se také výzkumem možnosti využití produkce neutronů pomocí tříštění jader protony s velmi vysokou energií a využitím tohoto procesu pro „spalování“ jaderného odpadu.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=5Qb5xkSHIcw

Technecium ve spoluůpráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zve na úterý 8. prosince v 17 hodin

na přednášku Michala Bursy na téma Černé díry – Jak se na to přišlo?

Černé díry máme za jedny z nejtajemnějších a nejvíce fascinujících

objektů ve vesmíru. Přesto se o nich astronomové v posledních několika letech mnohé dozvěděli, a to především díky průlomovým pozorováním s pomocí důmyslných technologií. Korunovací tohoto úsilí bylo udělení Nobelových cen v letech 2017 a 2020.

Michal Bursa (*1977) vystudoval teoretickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. V Astronomickém ústavu AV ČR se zabývá relativistickou astrofyzikou, akrečními disky okolo černých děr a neutronových hvězd a numerickým modelováním fyzikálních procesů, které v nich a jejich okolí probíhají.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=xi_1G9dCBe0