Fyzika a astronomie

15.6.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jiřího Podolského na téma Podivuhodný příběh J. C. Maxwella

Posted on by Vítězslav Škorpík

Před 190 lety se narodil jeden z největších teoretických fyziků James Clerk Maxwell. Připomeneme si jeho pozoruhodný životní osud, největší objevy, které doslova změnily chod světa, i odkaz pro následovníky, včetně Alberta Einsteina.

Jiří Podolský vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK, kde od té doby nepřetržitě působí, nyní jako profesor na Ústavu teoretické fyziky. Zabývá se obecnou relativitou a kvadratickou gravitací, zejména řešeními Einsteinových rovnic, teorií gravitačních vln v kosmologii a modely černých děr. Publikoval více než 100 původních prací a je spoluautorem dvou vědeckých monografií. Kromě výzkumu a výuky se dlouhodobě věnuje popularizaci. Přeložil 16 knih, pořádá přednášky pro středoškoláky a veřejnost. Několik desítek jeho přednášek lze shlédnout na YouTube na dokumentárním kanále LLionTV.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=O7LGSXOsp2Y

4.6.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Tomáše Mančala na téma Historie jako učitelka kvantové mechaniky

Posted on by Vítězslav Škorpík

Kvantová mechanika už dávno není pouhou akademickou záležitostí. V posledních letech se stává běžnou součástí techniky a vydobyla si i stálé místo v populární kultuře. Při výuce není už tedy často potřeba, “novicům” nutnost kvantové mechaniky nějak zvlášť zdůvodňovat. Kvantová mechanika může takříkajíc spadnout z nebe ve své moderní podobě. Přesto však existuje vzrušující, náročná, ale nesmírně poučná cesta ke kvantové mechanice skrze její historický vývoj. Původní práce otců zakladatelů kvantové mechaniky poskytují unikátní pohled na fyziku v prvních dekádách dvacátého století, na vztah klasické a kvantové mechaniky a na proces, kdy fyzika láme svoje dosavadní pravidla, aby se přiblížila skutečnosti. V této přednášce se pokusíme provést posluchače několika zásadními originálními pracemi od Plancka po Diraca a ukázat, jak a proč jejich autoři překročili hranice klasické fyziky.

Tomáš Mančal (* 1974) obhájil magisterský titul v oboru fyzika na Univerzitě Karlově v roce 1997, titul Ph.D. získal na Humboldt-Universität v Berlíně v roce 2002. Zde také v letech 1998 až 2002 pracoval, poté působil do roku 2006 na University of California v Berkeley. Od roku 2007 je vědeckým pracovníkem Teoretického oddělení Fyzikálního ústavu MFF UK. V roce 2014 pracoval šest měsíců jako hostující profesor na Fakultě přírodních věd a astronomie na Vrije Universiteit Amsterdam.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=3tQtSLcA7uA

28.5.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jany Kalbáčové Vejpravové na téma Magie grafenu

Posted on by Vítězslav Škorpík

Jednadvacáté století lze označit jako věk uhlíku. Uhlík je základním prvkem života, ale brzy se může také stát základním prvkem zbytku světa. Grafit, termodynamicky stabilní forma uhlíku, je studován a používán lidstvem po celá staletí. Jedna vrstva grafitu se nazývá grafen a má tloušťku miliardtinu metru.

Kanadský teoretický fyzik, Phillip Wallace, původně konceptualizoval grafen již v roce 1947. Slavným se grafen stal až po izolaci pomocí lepící pásky fyziky Andreem Giemem a Konstantinem Novoselovem z University of Manchester v roce 2004. V roce 2010 jim byla za tento jednoduchý, ale průkopnický experiment udělena Nobelova cena. Po celé desetiletí byl grafen na výsluní vědeckého bádání, nicméně nadšení výzkumníků postupně sláblo a vypadalo to, že placatý uhlík již nemá světu co nabídnout.

Před dvěma lety objevil tým vědců z Massachusetts Institute of Technology, že dvě vrstvy grafenu posunuté o tzv. magický úhel (1,1o) vykazují velmi exotické chování elektronů, např. supravodivost. Objev magického grafenu zapříčinil vznik tzv. twistroniky, zásadně nového přístupu ke konstrukci nanoeletronických zařízení.

Přednáška vás provede důležitými milníky historie grafenu, snad i objasní nádhernou fyziku tohoto archetypálního 2D materiálu a kriticky zhodnotí, zda éra grafenová vedla k naplnění velkých očekávání.

Jana Kalbáčová Vejpravová vystudovala anorganickou chemii na Přírodovědecké fakultě UK, diplomovou práci a docentský titul v oboru fyzika kondenzovaných látek obhájila na Matematicko-fyzikální fakultě UK, kde nyní primárně působí a vyučuje.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=ckSiEuf5JZY

11.5.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Lukáše Nádvorníka na téma Spintronika na terahertzových vlnách

Posted on by Vítězslav Škorpík

Bezpečnější, hustější a rychlejší. Takové počítačové paměti slibuje spintronika, vědní obor o nové elektronice, která zohledňuje nejenom elektrický náboj, ale také spin částic. A je to právě snaha o velmi vysokou rychlost zápisu dat, která přesunula spintronický výzkum také do laserových laboratoří. V této přednášce se tedy kromě obecného úvodu do spintroniky dozvíte i o tom, proč jsou ve výzkumu potřebné extrémně krátké laserové záblesky, pro které je nanosekunda jako věčnost, a jaké otázky pomohou vyřešit terahertzové pulzy – elektromagnetické záření z mírně tajemného koutu elektromagnetického spektra.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=a39naYdfLV8

16.4.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Petra Kabátha na téma Moderní astronomické observatoře nejen v Chile

Posted on by Vítězslav Škorpík

Česká republika je od roku 2007 členem Evropské jižní observatoře (ESO). Díky tomu mohou čeští astronomové využívat nejmodernější dalekohledy světa, které se nacházejí v nejsušší poušti světa Atakamě. Jaké přístroje se nachází na Cerro Paranal, jak fungují a co objevují? Jak se žije astronomům, kteří s těmito přístroji pozorují a případně jak dostat práci v ESO? Na to se pokusíme odpovědět v tomto neformálním povídání.

Petr Kabáth (*1980) obhájil doktorát na Technische Universität v Berlíně, kde se zabýval detekcí exoplanet. Od roku 2009 do roku konce 2014 pracoval na Evropské jižní observatoři v Chile jako astronom a v roce 2015 se vrátil do ČR s prestižním Purkyně Fellowshipem na Akademii věd. V Astronomickém ústavu v Ondřejově vede skupinu výzkumu exoplanet.

Odkaz na Stream: https://www.youtube.com/watch?v=yv3rLl5ZX70

16.3.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Martina Gembece na téma Barvy vesmíru

Posted on by prokop.alex

Technecium ve spolupráci popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás zvou na úterý 16. března v 17 hodin
na přednášku Martina Gembece na téma Barvy vesmíru
Obsahem přednášky s pokusy budou zdroje světla a vnímání barev, Wienův zákon a barva hvězd, barva mlhovin a původ jejich barev, spektra zdrojů, modrá obloha a zapadající červené Slunce, barva vesmíru.
Martin Gembec se narodil v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vedl vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Je rovněž členem redakce kosmonautix.cz a v současnosti pracuje pro liberecké planetárium IQLandia.

23.2.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Tomáše Jakoubka na téma Fyzikální symetrie a studie jejich narušení

Posted on by prokop.alex

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci Vás srdečně zve na úterý 23. února v 17 hodin
na přednášku Tomáše Jakoubka na téma Fyzikální symetrie a studie jejich narušení
Fyzika je krásná věda, má ráda symetrie. Symetrie vládnou Vesmíru. Umožnují nám jevy nejen vysvětlit, ale dokonce díky nim můžeme mnohé předpovědět! Jenže i přesto, že Vesmír je pečlivý účetní, někdy mu ty plusy a mínusy úplně nesedí a symetrie jsou narušené. Jaké symetrie existují ve světě částicové fyziky? Jak se zkoumalo a zkoumá jejich narušení? A jak se s tím vším vyrovnat?

5.2.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Davida Heyrovského: Temná hmota ve vesmíru

Posted on by prokop.alex

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfos – Pátečníci Vás srdečně zve v pátek 5. 2. 2021 od 17h

na přednášku Davida Heyrovského: Temná hmota ve vesmíru

Pokud by se toto potvrdilo, vedlo by to k překvapivému výsledku, že se temná hmota vyskytuje v daleko vyšší hustotě než hmota zářící,“ popsal v roce 1933 astronom Fritz Zwicky důsledek vyplývající z jeho měření rychlostí galaxií v kupě galaxií. Dnes, po téměř 90 letech, na existenci temné hmoty, na její vlastnosti a na její klíčovou roli při vzniku struktur ve vesmíru poukazuje řada nezávislých astronomických pozorování. Překvapivým výsledkem však temná hmota zůstává i nadále, dokud se nepodaří experimentálně určit její složení.

David Heyrovský studoval teoretickou fyziku na Matematicko fyzikální fakultě UK (Mgr.), astronomii na Harvard University (PhD), pracuje na Ústavu teoretické fyziky MFF UK, zabývá se teoretickou astrofyzikou, zejména gravitačním čočkováním.

Live stream přednášky Temná hmota ve vesmíru: https://youtu.be/GLUvkL4d8ok
PROGRAM PÁTEČNÍKŮ NA 1Q/2021 ZDE

19.1.2021 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Vladimíra Wagnera na téma Současnost a budoucnost jaderné energetiky

Posted on by prokop.alex

Technecium ve spolupráci s popularizační sekcí Sisyfa – Pátečníci bych Vás srdečně zve na úterý 19. ledna v 17 hodin
na přednášku Vladimíra Wagnera na téma Současnost a budoucnost jaderné energetiky
Ve světě už je v provozu sedm typu reaktorů III. generace, celkově 22. Několik desítek dalších je ve výstavbě. Ukazuje se, že řada nadějí, které se do nich vkládají, se daří plnit. Zároveň se velké úsilí věnuje do oblasti malých modulárních reaktorů, které by umožnily proniknutí jaderné energetiky do decentralizovaného sektoru a teplárenství. Do provozu se dostala plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov a v Číně se spouští malý modulární vysokoteplotní plynem chlazený reaktor HTR-PM. Ten je zároveň příkladem nové koncepce reaktoru IV. generace. Některé typy těchto reaktorů, například rychlé sodíkové reaktory, by mohly přispět k uzavření palivového cyklu a efektivnímu využití dostupného paliva. Zde je také pokrok. Důležitost jaderné energetiky i pro Českou republiku vystupuje hlavně s tlakem na snižování environmentálních dopadů a přechod k nízkoemisní energetice. V přednášce se pokusím o přehled její současnosti a budoucnosti.
Vladimír Wagner po studiu jaderné fyziky na MFF University Karlovy v Praze začal pracovat na oddělení jaderné spektroskopie v Ústavu jaderné fyziky AVČR v Řeži u Prahy nejdříve ve skupině zabývající se studiem struktury jádra pomocí metod jaderné spektroskopie a od roku 1990 ve skupině relativistických těžkých iontů. Zde také dokončil diplomovou a aspirantskou práci. Zaměřovaly se na experimentální studium struktury deformovaných jader. V současné době se zabývá hlavně studiem horké a husté jaderné hmoty. Taková hmota vzniká například při výbuchu supernov a lze ji najít uvnitř neutronových hvězd. V laboratoři můžeme takovou hmotu získat ve srážkách těžkých jader na velmi vysoké energie (rychlosti blízké rychlosti světla). Zabývá se také výzkumem možnosti využití produkce neutronů pomocí tříštění jader protony s velmi vysokou energií a využitím tohoto procesu pro „spalování“ jaderného odpadu.