Fyzika a astronomie

6.9.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jaroslava Nejdla na téma Nobelova cena za fyziku 2023 – Generace attosekundových impulzů a jejich využití

Posted on by Vítězslav Škorpík

V roce 2023 byla Nobelova cena za fyziku udělena trojici vědců za jejich experimentální práci v oblasti generace attosekundových impulzů (1 attosekunda = 10-18 s), což jsou ty vůbec nejkratší světelné záblesky, které lidstvo dokáže vytvořit, charakterizovat, ale i využít. V této přednášce představím fyzikální principy vytváření takových impulzů využívající nelineární interakci výkonných laserů se vzácnými plyny. Dále nastíním, jak lze generované impulzy charakterizovat a použít ke studiu velmi rychlé dynamiky elektronových obalů v atomech a molekulách nebo k měření vývoje elektromagnetického pole viditelného záření.
Jaroslav Nejdl působí jako vedoucí skupiny vývoje rentgenových zdrojů v ELI Beamlines (ELI ERIC) a zároveň přednáší na FJFI ČVUT. Kromě rentgenové fotoniky a laserového plazmatu se zabývá také optikou a optickou metrologií.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1238457530493266/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=FS_RkT2_wwQ
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

26.7.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Pavla Gabzdyla na téma Měsíc plný otazníků

Posted on by Vítězslav Škorpík

Odpovědi na některé jednoduché otázky bývají mnohdy velmi zapeklité. Nejinak je tomu i v případě našeho Měsíce, o kterém ještě zdaleka nevíme vše. Jeho výzkum v posledních letech ukázal, že náš nejbližší kosmický soused je mnohem komplikovanějším a zajímavějším tělesem, než jsme si doposud mysleli.
Pavel Gabzdyl (* 1974) pracuje na Hvězdárně a planetáriu Mikuláše Koperníka v Brně. Zabývá se především planetárními vědami, které vyučuje na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Od roku 1991 se věnuje projektu Prohlídka Měsíce, jenž přibližuje zajímavá místa měsíčního povrchu. Je autorem nebo spoluautorem řady populárních astronomických publikací a vzdělávacích pořadů pro brněnské planetárium (např. Extrémní vesmír, Kde se vzalo Brno?, Měsíční podvod?). V roce 2007 po něm byla pojmenována planetka číslo (43 971) Gabzdyl. Za nejpodivuhodnější místo ve vesmíru považuje naši Zemi.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1017945649706362/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=dm5Ws5yw3Rw
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

15.3.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Roberta Švarce na téma Krásy teorie relativity

Posted on by Vítězslav Škorpík

Einsteinův geometrický popis gravitace – obecná teorie relativity – představuje nejen extrémně úspěšný fyzikální model prověřený celou řadou sofistikovaných testů a astronomických pozorování, ale také pozoruhodné intelektuální dílo, ke kterému bezpochyby přívlastky jako „krása“ či „elegance“ náleží. V přednášce se pokusíme nastínit, na jakých základech je obecná relativita vybudována, v čem spočívá kouzlo zmíněného geometrického popisu gravitace, a co nám takový popis říká o světě okolo nás. Shrneme zásadní předpovědi této teorie, kde mezi nejpozoruhodnější patří existence černých děr, šíření gravitační interakce v podobě vlnek v samotné geometrii prostoru a času, či zrod vesmíru v okamžiku velkého třesku. I když se tyto předpovědi přirozeně a velice rychle zařadily mezi rekvizity vědecko-fantastické literatury, představíme klíčové experimenty, které je vracejí zpět do reálného světa a potvrzují tak užitečnost a správnost Einsteinovy teorie.
 
Robert Švarc (1983) vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze, kde nyní působí jako docent na Ústavu teoretické fyziky. Hlavní oblast jeho profesního zájmu spočívá ve studiu teorií gravitace a jejich přesných řešení – prostoročasů. Zde přirozené přední místo zaujímá Einsteinova teorie obecné relativity a dále následují teorie zahrnující dodatečné geometrické korekce. Mezi zkoumanými prostoročasy pak vystupují černé díry či různé limitní modelové případy gravitačních vln.
 
Pokračujeme v živých přednáškách. Nicméně pozor! Došlo ke změně místa konání. Od začátku října jsme každý pátek (nejméně) do konce zimního semestru setkávat krátce před pátou v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
 
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
 
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/2146635832352950/
 
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=2AIHv1opjV8
 
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/
 

26.1.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Martiny Boháčové na téma Svět nejvyšších energií

Posted on by Vítězslav Škorpík

Detekce kosmického záření ultravysokých energií představuje velkou výzvu i po desítkách let jeho výzkumu. Nejsou známy vesmírné zdroje ani mechanismus urychlování, není jisté, o jaký typ částice se jedná a četnost jejich výskytu je nesmírně nízká. Podíváme se na úskalí, která jsou spojena s různými metodami detekce používanými v minulosti a současnosti, a na jaká nová zařízení se můžeme těšit v budoucnu.
Martina Boháčová (*1971) vystudovala částicovou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. Ve Fyzikálním ústavu AV ČR, v. v. i. se zabývá výzkumem kosmického záření extrémně vysokých energií. Ve své doktorské práci se věnovala detailnímu popisu fluorescence vzduchu, která hraje klíčovou roli v určení energie kosmických částic. Touto problematikou se následně zabývala také na Univerzitě v Chicagu. V současné době je členkou vědeckého týmu Observatoře Pierra Augera v Argentině a aktivně se podílí na připravovaném rozšíření a modernizaci tohoto vědeckého zařízení. Martina Boháčová je spoluautorkou více než 90 publikací v recenzovaných časopisech.
Pokračujeme v živých přednáškách. Nicméně pozor! Dochází ke změně místa konání. Od začátku října se budeme každý pátek (nejméně) do konce zimního semestru setkávat krátce před pátou v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

24.11.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Michala Beldy na téma Modely klimatu – lze předpovídat počasí za 100 let?

Posted on by Vítězslav Škorpík

Pokud nevíme, jaké bude počasí za měsíc, jak si můžou klimatologové troufnout předpovídat, jaké bude za 100 let? Proč se v modelech počítá pořád jen s CO2 a ne vodní párou, jako hlavním skleníkovým plynem? Je to jen model, tak jak tomu můžeme věřit? Jsou novější a složitější modely lepší? K čemu potřebujeme tolik modelů a scénářů? O těchto a dalších otázkách si budeme povídat v přednášce o numerickém modelování klimatu.
Pokračujeme v živých přednáškách. Nicméně pozor! Dochází ke změně místa konání. Od začátku října se budeme každý pátek (nejméně) do konce zimního semestru setkávat krátce před pátou v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1390804084462687/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=K6w250TrDmo
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

27.10.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Tomáše Petráska na téma V džungli exoplanet

Posted on by Vítězslav Škorpík

Studium exoplanet se za poslední dvě dekády stalo jedním z nejbouřlivěji se rozvíjejících oborů astronomie, a jeho rozmach pokračuje. Planety obíhající jiné hvězdy jsou dnes objevovány ve velkém, a jejich počet už jde do tisíců. Co vlastně hledáme a co ve skutečnosti nacházíme? Může na některých exoplanetách existovat život? Jak by mohl vypadat a jak bychom jej mohli nalézt? Jak pokračuje pátrání po vytoužené „druhé Zemi“?
Tomáš Petrásek se narodil v roce 1984 v Praze, vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK, v současné době pracuje ve Fyziologickém ústavu AV ČR a Národním ústavu duševního zdraví, kde se zabývá výzkumem mozku a chování. Ve volné čase se věnuje popularizaci astronomie a astrobiologie. Je autorem populárně naučné série Vzdálené světy (společně s Igorem Duszkem), zabývající se problematikou exobiologie, a stejnojmenné webové stránky. Na pole sci-fi vstoupil novelou Poslední hlídka (ve sborníku Mlok 2007, samostatně vyšla v roce 2012) a povídkami Tvůrci (Kočas 2009) a Bensonové efekt (v antologii Terra Nullius, 2015).
Pokračujeme v živých přednáškách. Nicméně pozor! Dochází ke změně místa konání. Od začátku října se budeme každý pátek (nejméně) do konce zimního semestru setkávat krátce před pátou v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/
Pozor! Paní Tungul se bohužel musela ze zdravotních důvodů omluvit. Místo ní vystoupí Tomáš Petrásek. S paní Tungul budeme jednat o náhradním termínu, takže o přednášku určitě nepřijdete.

20.10.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Davida Schmoranzera na téma Analogie supratekutosti a supravodivosti – Kvantové kapaliny na kvantových měřítkách

Posted on by Vítězslav Škorpík

V přednášce se budeme věnovat společným prvkům fyziky supravodičů a supratekutin, a to od jejich makroskopického a termodynamického popisu až po fenomény existující na nejmenších dostupných škálách – kvantované víry. Budou diskutovány také pokroky v experimentech s jednotlivými kvantovanými víry v supratekutém héliu realizované v předních evropských laboratořích a jejich význam pro studium turbulence v supratekutém héliu. Pozornost věnujeme i možnosti využití těchto kvantovaných vírů pro kvantové počítání v analogii se supravodivými qubity. Základy chování supravodičů budou rovněž ilustrovány na doplňkových experimentech s kapalným dusíkem.
 
David Schmoranzer je zaměstnancem Katedry fyziky nízkých teplot, Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Z široké oblasti problematiky fyziky nízkých teplot se věnuje především studiu kryogenních kapalin, zejména supratekuté fáze izotopu 4He. V pražské Laboratoři supratekutosti se zaměřil především na výzkum přechodu k turbulenci v normálním a supratekutém 4He v proudění vyvolaném oscilujícími tělesy, např. křemennými ladičkami, nebo různými drátky či disky. Ve stejných pracovních tekutinách také zkoumal kavitaci a akustické jevy, zejména pak bilanci mezi odporovou silou viskózní a akustickou.
 
Pokračujeme v živých přednáškách. Nicméně pozor! Dochází ke změně místa konání. Od začátku října se budeme každý pátek (nejméně) do konce zimního semestru setkávat krátce před pátou v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
 
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
 
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1074515963914365/
 
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=6bEHeMOFzIc
 
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

22.9.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Davida Heyrovského na téma Vznik a vývoj struktur ve vesmíru

Posted on by Vítězslav Škorpík

Pozorování kosmického reliktního záření dokládají, že raný vesmír byl téměř dokonale homogenní, pouze s nepatrnými fluktuacemi hustoty. Jaký je jejich původ a co nám říkají o vlastnostech vesmíru před uvolněním tohoto záření? Jak vedl další vývoj od této podle lidských měřítek všude stejně husté „kosmické polévky“ až ke vzniku galaxií, kup galaxií i větších struktur, které dnes ve vesmíru pozorujeme? Vysvětlení, které nám podává moderní kosmologie, lze ilustrovat pomocí superpočítačových simulací vzniku struktury. Předpovědi kosmologické teorie lze už postupně také konfrontovat s nejnovějšími pozorováními éry vzniku prvních galaxií kosmickým dalekohledem JWST.
David Heyrovský studoval teoretickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK (Mgr.), astronomii na Harvard University (PhD), pracuje na Ústavu teoretické fyziky MFF UK, zabývá se teoretickou astrofyzikou, zejména gravitačním čočkováním.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 Fotochemie (na dveřích je též označení P34), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/7103566739707305/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=pUDR5KKF6NU
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

15.9.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Ondřeje Pejchy na téma Původ chemických prvků ve vesmíru

Posted on by Vítězslav Škorpík

Vysvětlení vzniku chemických prvků patří mezi základní úkoly astronomie a vyžaduje spojení znalostí jaderné a subjaderné fyziky, hydrodynamiky a explozí, ale také třeba syntézy molekul a prachových zrn. Zároveň je ale třeba chytře interpretovat a kombinovat astronomická pozorování, abychom dokázali myšlenkově překlenout ohromné vzdálenosti stejně jako časové škály od milisekund až po miliardy let. Přednáška představí naše současné znalosti o původu prvků a o jejich vzniku v různých druzích hvězdných výbuchů.
Ondřej Pejcha (*1984) absolvoval MFF UK v r. 2008. Na Ohijské státní universitě r. 2013 obhájil doktorát. Následně získal postdoktorská stipendia NASA Hubble a Lyman Spitzer Jr. a čtyři roky působil na Princetonské univerzitě. V roce 2018 získal ERC grant na téma „Catastrophic Interactions of Binary Stars and the Associated Transients“. V roce 2019 získal Cenu Neuron pro mladé nadějné vědce v oboru fyzika.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 Fotochemie (na dveřích je též označení P34), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/