27.10.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Tomáše Petráska na téma V džungli exoplanet

Studium exoplanet se za poslední dvě dekády stalo jedním z nejbouřlivěji se rozvíjejících oborů astronomie, a jeho rozmach pokračuje. Planety obíhající jiné hvězdy jsou dnes objevovány ve velkém, a jejich počet už jde do tisíců. Co vlastně hledáme a co ve skutečnosti nacházíme? Může na některých exoplanetách existovat život? Jak by mohl vypadat a jak bychom jej mohli nalézt? Jak pokračuje pátrání po vytoužené „druhé Zemi“?
Tomáš Petrásek se narodil v roce 1984 v Praze, vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK, v současné době pracuje ve Fyziologickém ústavu AV ČR a Národním ústavu duševního zdraví, kde se zabývá výzkumem mozku a chování. Ve volné čase se věnuje popularizaci astronomie a astrobiologie. Je autorem populárně naučné série Vzdálené světy (společně s Igorem Duszkem), zabývající se problematikou exobiologie, a stejnojmenné webové stránky. Na pole sci-fi vstoupil novelou Poslední hlídka (ve sborníku Mlok 2007, samostatně vyšla v roce 2012) a povídkami Tvůrci (Kočas 2009) a Bensonové efekt (v antologii Terra Nullius, 2015).
Pokračujeme v živých přednáškách. Nicméně pozor! Dochází ke změně místa konání. Od začátku října se budeme každý pátek (nejméně) do konce zimního semestru setkávat krátce před pátou v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/
Pozor! Paní Tungul se bohužel musela ze zdravotních důvodů omluvit. Místo ní vystoupí Tomáš Petrásek. S paní Tungul budeme jednat o náhradním termínu, takže o přednášku určitě nepřijdete.

20.10.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Davida Schmoranzera na téma Analogie supratekutosti a supravodivosti – Kvantové kapaliny na kvantových měřítkách

V přednášce se budeme věnovat společným prvkům fyziky supravodičů a supratekutin, a to od jejich makroskopického a termodynamického popisu až po fenomény existující na nejmenších dostupných škálách – kvantované víry. Budou diskutovány také pokroky v experimentech s jednotlivými kvantovanými víry v supratekutém héliu realizované v předních evropských laboratořích a jejich význam pro studium turbulence v supratekutém héliu. Pozornost věnujeme i možnosti využití těchto kvantovaných vírů pro kvantové počítání v analogii se supravodivými qubity. Základy chování supravodičů budou rovněž ilustrovány na doplňkových experimentech s kapalným dusíkem.
 
David Schmoranzer je zaměstnancem Katedry fyziky nízkých teplot, Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Z široké oblasti problematiky fyziky nízkých teplot se věnuje především studiu kryogenních kapalin, zejména supratekuté fáze izotopu 4He. V pražské Laboratoři supratekutosti se zaměřil především na výzkum přechodu k turbulenci v normálním a supratekutém 4He v proudění vyvolaném oscilujícími tělesy, např. křemennými ladičkami, nebo různými drátky či disky. Ve stejných pracovních tekutinách také zkoumal kavitaci a akustické jevy, zejména pak bilanci mezi odporovou silou viskózní a akustickou.
 
Pokračujeme v živých přednáškách. Nicméně pozor! Dochází ke změně místa konání. Od začátku října se budeme každý pátek (nejméně) do konce zimního semestru setkávat krátce před pátou v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
 
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
 
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/1074515963914365/
 
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=6bEHeMOFzIc
 
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

22.9.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Davida Heyrovského na téma Vznik a vývoj struktur ve vesmíru

Pozorování kosmického reliktního záření dokládají, že raný vesmír byl téměř dokonale homogenní, pouze s nepatrnými fluktuacemi hustoty. Jaký je jejich původ a co nám říkají o vlastnostech vesmíru před uvolněním tohoto záření? Jak vedl další vývoj od této podle lidských měřítek všude stejně husté „kosmické polévky“ až ke vzniku galaxií, kup galaxií i větších struktur, které dnes ve vesmíru pozorujeme? Vysvětlení, které nám podává moderní kosmologie, lze ilustrovat pomocí superpočítačových simulací vzniku struktury. Předpovědi kosmologické teorie lze už postupně také konfrontovat s nejnovějšími pozorováními éry vzniku prvních galaxií kosmickým dalekohledem JWST.
David Heyrovský studoval teoretickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK (Mgr.), astronomii na Harvard University (PhD), pracuje na Ústavu teoretické fyziky MFF UK, zabývá se teoretickou astrofyzikou, zejména gravitačním čočkováním.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 Fotochemie (na dveřích je též označení P34), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/7103566739707305/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=pUDR5KKF6NU
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

15.9.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Ondřeje Pejchy na téma Původ chemických prvků ve vesmíru

Vysvětlení vzniku chemických prvků patří mezi základní úkoly astronomie a vyžaduje spojení znalostí jaderné a subjaderné fyziky, hydrodynamiky a explozí, ale také třeba syntézy molekul a prachových zrn. Zároveň je ale třeba chytře interpretovat a kombinovat astronomická pozorování, abychom dokázali myšlenkově překlenout ohromné vzdálenosti stejně jako časové škály od milisekund až po miliardy let. Přednáška představí naše současné znalosti o původu prvků a o jejich vzniku v různých druzích hvězdných výbuchů.
Ondřej Pejcha (*1984) absolvoval MFF UK v r. 2008. Na Ohijské státní universitě r. 2013 obhájil doktorát. Následně získal postdoktorská stipendia NASA Hubble a Lyman Spitzer Jr. a čtyři roky působil na Princetonské univerzitě. V roce 2018 získal ERC grant na téma „Catastrophic Interactions of Binary Stars and the Associated Transients“. V roce 2019 získal Cenu Neuron pro mladé nadějné vědce v oboru fyzika.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 Fotochemie (na dveřích je též označení P34), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

21.7.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Petry Hyklové na téma Byla (nebyla) jednou jedna planeta

Sluneční soustavu křižuje osm planet, několik planet trpasličích a statisíce planetek. Bývaly však doby, kdy jich sluneční soustava měla pět nebo třináct a o existenci dalších se pilně dohadovali astronomové. Jak objevit planetu? Jak najít planetu, která už neexistuje? A jak objevit planetu, která nikdy neexistovala?
 
Petra Hyklová (*1984) je postdoktorandkou na Filozofickém ústavu Akademie věd. Zabývá se novodobou historií přírodních věd, zejména astronomií a matematikou. Vyučuje na Matematicko-fyzikální fakultě UK, pomáhá s organizací Astronomické olympiády a popularizuje historii vědy a techniky, fyziku a ekologii pro školy i veřejnost.
 
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 Fotochemie (na dveřích je též označení P34), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.
 
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
 
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/836110964067109
 
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=wkPGOnhqZmA
 
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

16.6.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jany Kalbáčové Vejpravové na téma Ďábelsky tenké krystaly

Objev dvojrozměrného grafitu, grafenu, byl pouze počátek obrovského boomu výzkumu vrstevnatých materiálů. Tyto tzv. vad der Waalsovké materiály je možné izolovat ve formě monovrstvy a znovu složit do chytrých struktur, aby díky svým vlastnostem nalezli místo na výsluní moderních technologií. Nicméně vcelku jednoduchá idea přináší v praxi nečekaná úskalí, protože většina ultratenkých krystalů se při interakci s okolím chová zcela nečekaně. Nakonec již mnohem dříve nositel Nobelovy ceny, Linus C. Pauling tvrdil, že pevné látky stvořil Bůh, zatímco jejich povrchy jsou dílem ďábla. A dvojrozměrné krystaly jsou de facto pouze dva nekonečné povrchy. Přednáška vás seznámí s posledními trendy výzkumu ďábelsky tenkých krystalů a výzvami, které dosud brání jejich širokému uplatnění v každodenním životě.
Jana Kalbáčová Vejpravová vystudovala anorganickou chemii na Přírodovědecké fakultě UK, diplomovou práci a docentský titul v oboru fyzika kondenzovaných látek obhájila na Matematicko-fyzikální fakultě UK, kde nyní primárně působí a vyučuje.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

21.4.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Pavla Váni a Radka Žemličky na téma Wigner, vědomí a cesta ke standardnímu modelu

Radek Žemlička: Role vědomí pro interpretaci kvantové mechaniky ve filozoficko-fyzikální práci Jenö Wignera
Pavel Váňa: Práce v CERN a nároky kladené na fyzikální teorie v kontextu historie Standartního modelu částicové fyziky.
Dva 30 minutové příspěvky dají nejprve nahlédnout na historii filozofického problému fyziky mikrosvěta, ze kterého dodnes těží pseudověda a v kontrastu s ní se pak podíváme na podobu seriózního výzkumu na poli částicové fyziky na MFF UK a v CERN. Po prezentacích bude následovat beseda s publikem.
Radek Žemlička vystudoval na MU v Brně obor Obecná fyzika a na něj navazující magisterský a doktorský obor Fyzika plazmatu. V dnešní době se věnuje fyzikálním simulacím a experimentům na pozici Scientist ve švýcarské firmě Evatec AG, která vyvíjí plazmové technologie pro tvorbu čipů, polovodičů a elektromagnetických filtrů. Mezi jeho záliby patří filozofie poznání a absolvoval například semestrální kurz Filozofie vědy pořádaný Oxfordskou univerzitou. Ve volném čase se věnuje rovněž tvorbě na YouTube na kanále Maxwellovi démoni.
Pavel Váňa se narodil v roce 1997 v Uherském Hradišti. Vystudoval obor Obecná fyzika na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. Poté pokračoval ve studiu částicové a jaderné fyziky v navazujícím magisterském studiu a nyní doktorském studiu na MFF UK. Věnuje se studiu produkce charmonií ve srážkách těžkých iontů na Velkém hadronovém urychlovači LHC v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) v rámci kolaborace ATLAS.
Mezi jeho koníčky patří fotografování, požární sport a astronomie. Již několik let působí jako vedoucí na Astronomické expedici, což je letní škola astronomie s mnohaletou tradicí, a od roku 2021 je předsedou Amatérské prohlídky oblohy, sekce České astronomické společnosti.
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B3 (Fotochemie), která se nachází v přízemí vlevo od hlavního vchodu.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

24.3.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Vladimíra Kopeckého na téma Co je zač Ramanova spektroskopie? Aneb s lasery na Mars a dále

Viděli jste někdy tak podivného vědce jako byl C.V. Raman? Tolik smůly a štěstí kolem Nobelovy ceny se hned tak nevidí! Jak funguje vibrační spektroskopie o které většinou ani matfyzáci mnoho netuší? A co to má společného se „šmírováním roztřesených“ molekul, celníky, prezidentovým alkoholismem, diagnostikou rakoviny a hlavně s tím co se děje na Marsu a může dít při výzkumu Europy? Vladimír Kopecký vystudoval biofyziku a chemickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde v současnosti působí jako odborný asistent na Fyzikálním ústavu. Zabývá se především vibrační spektroskopií a výpočty biomolekul; za tuto práci obdržel řadu vědeckých ocenění. Je autorem několika desítek vědeckých a několika set popularizačních článků, příležitostně jej můžete slyšet i na rozhlasových vlnách. Mezi jeho zájmy patří popularizace astronomie a biofyziky, a proto začal mezi prvními na světě přednášet vysokoškolský kurz astrobiologie. Je šéfredaktorem populárně naučného časopisu Astropis. Mezi jeho koníčky patří kromě amatérské přírodovědy také cestování, především po Japonsku a Asii, historie, kaligrafie a zahrádkaření.

22.3.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jana Špačka na téma Proč je Venuše žlutá a jak najít život na Marsu před příletem prvních astronautů

Carl Sagan poposal barvu Venuše jako „světle citronově žlutou“. Přestože se spekulace o Venušině citrónové barvě v odborné literatuře objevují již od roku 1926, dodnes zůstává barva mraků kyseliny sírové nad Venuší nevyřešenou záhadou. Žádná z hypotéz představených během posledních sta let nebyla přijata jako uspokojivé vysvětlení. Já jsem byl najat skupinou z MIT, abych jim pomohl tuto záhadu vyřešit. Můj návrh podložený laboratorními pozorováními ukazuje, že zbarvení mraků Venuše může být způsobeno směsí organických látek.
Tato hypotéza bude v roce 2025 testována během první soukromé interplanetární mise. Raketa Electron společnosti Rocket Lab doručí sondu, která bude během sestupu atmosférou Venuše měřit fluorescenci oblačných kapének. Pokud je žlutavé zbarvení oblak Venuše způsobeno organickými látkami, které předvídá moje hypotéza, měli bychom pozorovat jejich charakteristickou fluorescenci.
Mars
Přestože se astrobiologové shodují na tom, že život na Marsu asi spíše je, a jeho nalezení se považuje za jeden z hlavních cílů výzkumu Marsu, žádná vládní organizace v současné době po životě na Marsu nepátrá. Co více, žádná vládní organizace po něm v dohledné době pátrat ani neplánuje a to i přes to, že USA, Čína a SpaceX mají v plánu vyslat lidi na Mars již během třicátých let.
V přednášce představím mezinárodní projekt ALFA Mars (alfamars.org), jehož cílem je najít život na Marsu ještě před příletem prvních astronautů.
Jan Špaček
Firebird Biomolecular Sciences, LLC, 13709 Progress Blvd N134, Alachua, FL 32615,
Foundation for Applied Molecular Evolution, FfAME.org 13709 Progress Blvd., Alachua, FL 32615
ALFA Mars, alfamars.org
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

25.11.2022 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Petra Kulhánka na téma Verlindeho gravitace

Gravitace je jedinou silou, která působí na všechna tělesa a částice bez výjimky. Nejúspěšnější teorií popisující gravitaci je Einsteinova obecná relativita. V roce 2009 se nizozemský fyzik Erik Verlinde pokusil gravitaci vysvětlit jako statistické projevy mikrosvěta. Nakolik je jeho teorie životaschopná? V čem se její předpovědi liší od obecné relativity? Může se stát prostředníkem ke spojení světa gravitace se světem kvant?
 
Petr Kulhánek se narodil v roce 1959, vystudoval matematickou fyziku na MFF UK. V roce 2005 se stal profesorem aplikované fyziky na FEL ČVUT v Praze. Je členem redakčních rad 4 fyzikálních časopisů (Československý časopis pro fyziku, Astropis, Vesmír, Aldebaran Bulletin), členem Mezinárodní astronomické unie, České astronomické společnosti. Je zakladatelem a prezidentem sdružení Aldebaran Group for Astrophysics. V roce 2010 získal cenu Littera Astronomica. Zabývá se numerickými simulacemi ve fyzice plazmatu a teorií plazmatu.
 
Pokračujeme v živých přednáškách. Sejdeme se tedy krátce před pátou opět v budově Přírodovědecké fakulty na Viničné 7 v posluchárně B7 (Zoologie), která se nachází ve druhém patře přímo naproti hlavnímu schodišti.
 
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
 
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/801081394335813
 
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=KS4yu8CM97g
 
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/