12. 2. Darwin’s Day!

Pátečníci z Technecia přinášejí speciální (ne)darwinovskou přednášku „naší“ Jeleny, v odborném životě evoluční bioložky, která vám u příležitosti Darwinova dne pohovoří o tom, proč nevěří v darwinismus.

Anotace: Darwinova teorie se zrodila před více než 160 lety – v době, kdy věda teprve začínala rozplétat složitosti přírody. Od té doby jsme odhalili tolik nových skutečností, které původní Darwinovy myšlenky zpochybnily, že se musíme ptát. Proč bychom na této zastaralé teorii měli stále trvat? Evoluční biologie se po celou svou historii potýkala s problémy, které Darwin ani nemohl předvídat. Od záhadně komplexních mechanismů života po pozorování, která se Darwinově představě evoluce zcela vymykají. Tato přednáška se zaměří na to, proč „darwinismus“ v původní podobě již dávno neplatí. Ukážeme si, jak moderní věda pracuje s molekulární a vývojovou biologií, což bylo v Darwinově době nepředstavitelné, a proč takové přechodné články, jako jsou krokokachny nebo rybosavci, zůstávají neobjevené. Diskutovat budeme také o tom, jaké problémy evoluce stále nedokáže zcela vysvětlit, a co to znamená pro naše chápání přírody.

31.1.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Miloslava Jirků na téma Návrat velkých kopytníků v malém Česku

Reintrodukce vyhubených, ekologicky klíčových velkých herbivorů za účelem obnovení zaniklých ekologických interakcí a přirozených disturbancí je nazýváno trofický rewilding. Základním principem je „top-down“ regulace trofických kaskád v měřítku větších krajinných celků. Výsledkem jsou samoregulující, druhově a strukturně rozmanité ekosystémy odolné vůči různým typům stresu. V neposlední řadě je přirozená pastva přírodě nejbližším možným nástrojem péče o krajinu, který je navíc řádově levnější než konvenční technické postupy. Jak se tento stále nový způsob ochrany přírody daří uplatnit v Česku?
Miloslav Jirků. Na Parazitologickém ústavu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích se zabývá parazity volně žijících zvířat, zejména poikilotermích obratlovců. Po různu v Česku se pak ve spolupráci s řadou organizací i soukromníků zabývá managementem krajiny metodou tzv. přirozené pastvy velkých kopytníků.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/909824277965844/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=yyMFAwNN_fg

17.1.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Stanislava Lhoty na téma Nerovný boj o prostor – soužití lidí a ostatních primátů na indonéském souostroví

Přežití našich nejbližších příbuzných, ostatních primátů, je dnes v lidských rukou. Podaří se zachránit zbývající populace orangutanů díky novým finančním incentivům, nebo spíše díky prohloubení zájmu o tvory, kteří se nám tolik podobají? Dovedou se poloopice outloni přizpůsobit životu v krajině, kterou člověk od základu přetvořil pro naplnění vlastních potřeb? A dokážeme se my, obyvatelé rozvinutého světa, uskromnit natolik, aby naše každodenní spotřeba nevedla k zániku jiných druhů primátů na druhém konci planety?
Stanislav Lhota pracuje jako výzkumný pracovník pro Českou zemědělskou univerzitu v Praze a pro ZOO Ústí nad Labem. Jeho předchozí práce zahrnovala terénní výzkum opic hulmanů posvátných v Indii a nočních lemurů ksukolů ocasatých na Madagaskaru. Od roku 2005 pracuje především v Indonésii, se zaměřením na ochranu opic kahau nosatých a jejich přirozeného prostředí, tedy především pobřežních mangrovových lesů. Jeho aktivity můžete sledovat mj. na stránkách ochranářského projektu Pesisir Balikpapan, zaštiťovaného ústeckou zoologickou zahradou. Dlouhodobě se zapojuje do kampaně proti neudržitelné produkci a spotřebě palmového oleje. Je členem odborné komise pro primáty při IUCN – Mezinárodním svazu ochrany přírody.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

10.1.2025 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Julie Nekola Novákové na téma Jak poznáme, že jsme našli život mimo Zemi?

O objevu života mimo naši rodnou planetu sníme už dávno, dnes ovšem máme reálnou šanci ho díky novým teleskopům a kosmickým misím objevit. Oproti běžné představě ale není pravděpodobné, že bude objev jednoznačný a nezpochybnitelný. Podívejme se proto, jaké máme v současnosti možnosti pátrat po životě jinde ve sluneční soustavě i mimo ni, s jakými nejistotami se mohou objevy uskutečněné různými způsoby potýkat a jak je ověřit. Na okamžik se i vrátíme v čase – ohlášených vědeckých objevů mimozemského života (zatím nikdy nepotvrzených) bylo totiž nemálo, a abychom se stejných omylů nedopouštěli i dnes, měli bychom se z nich přiučit.
Julie Nekola Nováková (* 1991) je evoluční bioložka na PřF UK, popularizátorka vědy, autorka a editorka science fiction. Podílí se na výuce předmětu Základy astrobiologie a organizaci Semináře z astrobiologie (PřF UK). Její popularizační články se objevily mj. ve Vesmíru či Astropisu, přednášela na AFO, Science Café, Café Nobel a dalších cyklech a festivalech. Je členkou Evropského astrobiologického institutu (EAI), kde se podílí zejména na popularizaci vědy. Na jaře 2020 vydala v angličtině antologii astrobiologických sci-fi povídek doplněných o vědecký komentář s titulem Strangest of All. Jakožto vzdělávací projekt je kniha volně dostupná na webu EAI a editorky.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.

8.11.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Kateřiny Sam na téma Kolaps ekosystémů bez predátorů? A jakou roli hrají ptáci

Ptáci patří mezi klíčové predátory hmyzu, na kterém jsou potravně závislí a vyvinuli si různé strategie k jeho efektivnímu lovu. Hmyz se naopak snaží predaci uniknout různými obrannými mechanismy. Co se však stane, pokud ptáci z daného prostředí vymizí? Zlepší se tím přežití hmyzu, nebo jeho místo zaujmou jiní predátoři? A jakou roli hraje identita stromů v těchto složitých interakcích? Tyto a další otázky zkoumáme v našem celosvětovém experimentu, kde manipulujeme s přítomností různých predátorů, abychom lépe porozuměli dynamice predace a jejím vlivům na ekosystémy.
Kateřina Sam vystudovala zoologii a biologii ekosystémů na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kde získala také doktorát v oboru ornitologie. Od roku 2017 je vedoucí laboratoře multitrofických interakcí v Entomologickém ústavu Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích.Má za sebou stáže a výzkumné pobyty v Kodani či v Queenslandu v Austrálii a v uplynulých deseti letech strávila mnoho času v terénním výzkumu na Papui Nové Guinei. Je autorkou či spoluautorkou řady publikací v impaktovaných časopisech včetně Science.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/558150960132627
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=T3oPqEZcw2c
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

25.10.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Jana Tomana na téma Evoluce evolvability aneb Proč ještě nevznikl život v počítači?

Výzkum na poli evoluční a teoretické biologie ukazuje, že si při vysvětlování evolučních dějů nevystačíme s jednou, dobře známou, úrovní popisu. Přirozený výběr, mutace a další evoluční mechanismy posloužily životu jako nezbytné nástroje, evoluce na Zemi ale zahrnovala i jeden další, na první pohled nesamozřejmý, proces. Výmluvně to ukazují experimenty s „umělým životem“ v počítači. Různé pokusy implementovaly snad všechny myslitelné evoluční mechanismy a demonstrovaly vývoj organismů, dosud ovšem nevyústily v rozrůzňování života s otevřeným koncem tak typické pro pozemskou evoluci. Umělé systémy totiž neměly dostatečnou evolvabilitu. Čím se taková evolvabilita vyznačuje? Jak si ji vyvinul život na Zemi? Dokážeme ji někdy napodobit? A žily kdysi i „neživé organismy“? To jsou jen některé z témat, kterým se budeme v přednášce věnovat.
Jan Toman je postdoktorandem na Katedře filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Zaměřuje se zejména na problémy evoluční a teoretické biologie, zejména teorii zamrzlé evoluce a další moderní přístupy v evoluční biologii. Je autorem monografie Pohlavní rozmnožování optikou evoluce, kterou na začátku roku 2015 vydalo nakladatelství Academia.
Pokračujeme v živých přednáškách. Každý pátek krátce před pátou se setkáváme v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/3908378822774603
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=TelgLhZMa2s
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/
Jménem organizátorů.

22.3.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Petra Jana Juračky na téma Petrovy divočiny 2024

Petr Jan Juračka je lektor a fotograf z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kde se mj. věnuje profesionální fotografii mikrosvěta a popularizaci přírodních věd. Na svém kontě má již několik krátkých přírodovědných filmů, z nichž hned ten první zvítězil v soutěži NF Neuron o nejlepší popularizační video, což Petra dovedlo k tomu, že měl vlastní popularizační pořad v televizi, a to na TV Nova v rámci Magazínu Víkend. Jenomže to by nebyl Petr, aby jeho “Petrova divočina” nebyla něčím unikátní. Petr si totiž píše scénáře pro své filmy sám, stejné tak jako v nich sám účinkuje. Beseda o zákulisí téhle show bude plná přírodovědného know how, technických, ale i dramaturgických tipů a na jejím závěru shlédneme film Who’s Who in Mycology, na němž Petr pracoval více jak rok a jehož vedlejším produktem byl rovněž jeden díl Petrovy divočiny. Tento krátký, a poněkud nezvyklý hraný film získal prestižního studentského Oscara v Las Vegas.
Pokračujeme v živých přednáškách. Nicméně pozor! Došlo ke změně místa konání. Od začátku října jsme každý pátek (nejméně) do konce zimního semestru setkávat krátce před pátou v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

19.1.2024 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Dana Bárty na téma Úskalí výzkumu vážek v tropech

Když se entomolog a ekolog rozhodne udělat výzkum vážek v tropech, co všechno k tomu potřebuje? Jaké otázky si pokládá a jaké nalézá odpovědi? Co mu z jeho smělých plánů nakonec zbyde? Má to vůbec smysl?
Dan Bárta (* 1969), jedenáctinásobný držitel Ceny Anděl v kategoriích Zpěvák roku a Zpěvák čtvrtstoletí, se zapsal v devadesátých letech do širokého povědomí s kapelou Alice a účinkováním v muzikálu Jesus Christ Superstar. Stal se také neodmyslitelnou součástí kapely J.A.R. V roce 2000 překvapil fanoušky s vlastní skupinou Illustratosphere, se kterou v roce 2020 vydal páté řadové album Kráska a zvířený prach.
Za svou práci a přínos na české hudební scéně byl Dan Bárta Akademií populární hudby desetkrát oceněn Zpěvákem roku (1994, 1998, 1999, 2000, 2001, 2002, 2003, 2004, 2008, 2013) a v Cenách Anděl 2015 získal ocenění Zpěvák čtvrtstoletí.
V roce 2019 absolvoval bakalářské studium aplikované ekologie na Ostravské univerzitě, kde se během studia mimo jiné podílel na vývoji aplikace Lovec vážek.
Pokračujeme v živých přednáškách. Nicméně pozor! Dochází ke změně místa konání. Od začátku října se budeme každý pátek (nejméně) do konce zimního semestru setkávat krátce před pátou v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

3.11.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Martina Škorpíka na téma Vývoj krajiny Podyjí v postglaciálu

S rostoucím poznáním v oblasti paleoekologických disciplín, archeologie a mnoha dalších souvisejících oborů se dozvídáme stále více o vývoji přírody a lidského osídlení v minulých časech. Na příkladu jihozápadního cípu Moravy, který můžeme označit jako Podyjí, se podíváme na některé konkrétní souvislosti vývoje přírody a krajiny v minulosti.
Martin Škorpík – 1983-87 pracovník Výzkumného ústavu okrasného zahradnictví v Průhonicích, kde se podílel na výzkumu zeleně v zemědělské krajině. 1987-91: odborný referent pro zemědělství a zoologii na Správě CHKO Podyjí ve Znojmě. 1991-2003: náměstek ředitele Správy Národního parku Podyjí pro ochranu přírody, nyní vedoucí oddělení speciální ochrany přírody v téže organizaci. Zabývá se aplikovanou ekologií v oblasti biotopové a druhové péče a ochranářskou entomologií. Amatérsky se zabývá studiem brouků z čeledi krascovití.
Pokračujeme v živých přednáškách. Nicméně pozor! Dochází ke změně místa konání. Od začátku října se budeme každý pátek (nejméně) do konce zimního semestru setkávat krátce před pátou v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Událost na Facebooku: https://www.facebook.com/events/2116147315391617/
Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=V5W1dtZz-1Y
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/

6.10.2023 Pátečníci z Technecia uvádějí přednášku Zuzany Musilové na téma Uvidíme se ve tmě – jak (ne)vidí hlubokomořské ryby?

Jak pomocí genetických a molekulárních metod můžeme zkoumat smyslové soustavy u hlubokomořských živočichů? A jak probíhala evoluce v extrémním prostředí jako jsou hlubiny oceánu?
Zuzana Musilová (*1983) vystudovala Přírodovědeckou fakultu UK v Praze a v Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR v Liběchově. Absolvovala postdoktorskou stáž na Basilejské univerzitě ve Švýcarsku a v současné době působí na katedře zoologie PřF UK, kde se věnuje ichtyologii a výzkumu evoluce ryb. Její výzkumné projekty se momentálně zabývají genetikou smyslových soustav u ryb.
Pokračujeme v živých přednáškách. Nicméně pozor! Dochází ke změně místa konání. Od této přednášky se budeme každý pátek (nejméně) do konce zimního semestru setkávat krátce před pátou v budově Přírodovědecké fakulty na Benátské 2 v Krajinově posluchárně B14, která se nachází ve druhém mezipatře.
Přestože stále pořizujeme záznamy a zachováváme i streamování, budeme velmi rádi, když vás uvidíme osobně na přednášce v sále, popřípadě když se s námi po přednášce a diskuzi přesunete k neformální části akce do blízké restaurace.
Pokud se vám naše přednášky líbí, můžete nám pomoci s jejich přípravou a zveřejněním. Přispět na projekt můžete zde: https://www.startovac.cz/patron/vasi-patecnici/