Epistemologie ctností a neřestí je filozofický směr, který usiluje o identifikaci charakterových vlastností vedoucích k úspěchu či neúspěchu při formulaci zdůvodněných a pravdivých přesvědčení. Ve svém příspěvku se pokusím ukázat, že takový přístup je slibnější než předchozí pokusy o demarkaci pseudovědy a konspiračních teorií. Hlavními epistemickými neřestmi, které brání lidem v dosažení poznání, jsou lenost a sebepřeceňování. Tyto povahové rysy jsou naneštěstí všudypřítomné a je otázkou, nakolik je lze vůbec překonat.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=jzTLAS9SaM8

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=P2eGaw94h1s

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=5f3P749DYMc

Česká republika je od roku 2007 členem Evropské jižní observatoře (ESO). Díky tomu mohou čeští astronomové využívat nejmodernější dalekohledy světa, které se nacházejí v nejsušší poušti světa Atakamě. Jaké přístroje se nachází na Cerro Paranal, jak fungují a co objevují? Jak se žije astronomům, kteří s těmito přístroji pozorují a případně jak dostat práci v ESO? Na to se pokusíme odpovědět v tomto neformálním povídání.

Petr Kabáth (*1980) obhájil doktorát na Technische Universität v Berlíně, kde se zabýval detekcí exoplanet. Od roku 2009 do roku konce 2014 pracoval na Evropské jižní observatoři v Chile jako astronom a v roce 2015 se vrátil do ČR s prestižním Purkyně Fellowshipem na Akademii věd. V Astronomickém ústavu v Ondřejově vede skupinu výzkumu exoplanet.

Odkaz na Stream: https://www.youtube.com/watch?v=yv3rLl5ZX70

Mezinárodní kosmická stanice ISS (International Space Station) patří právem mezi nejznámější umělá kosmická tělesa, které lidstvo kdy vyslalo do kosmického prostoru. Jedná se zároveň o umělé kosmické těleso největší a nejhmotnější. V roce 2020 si Mezinárodní kosmická stanice připomněla jedno významné výročí – 2. listopadu uběhlo 20 let od zahájení trvalého osídlení ISS. Celkem stanici navštívilo 242 osob z 19 států světa, některé samozřejmě opakovaně. Za oněch více než 20 let jsme se již naučili obstojně žít v kosmickém prostoru se všemi jeho výhodami i nástrahami. V přednášce si proto přiblížíme některá specifika dlouhodobého pobytu na palubě Mezinárodní kosmické stanice včetně tak samozřejmých činností jako je spánek či stravování.

Stanice ISS je však především výkonnou vědeckou laboratoří, která se nachází v podmínkách, jež není možné nikde na Zemi navodit či nasimulovat. Dodnes se na uvnitř i vně stanice uskutečnilo téměř 3000 experimentů, do nichž byly zapojeny vědecké týmy ze 109 států světa včetně České republiky. Na palubu stanice bylo pouze pro potřeby experimentů dopraveno 85 tun materiálu a 27 tun výsledků bylo dopraveno zpět na Zemi. Aktuálně probíhá na Mezinárodní kosmické stanici okolo 350 experimentů. Některé jsou relativně jednoduché a rychlé, jiné komplikované a další si vyžádají i několik let, než jsou získána všechna vědci požadovaná data. Jak je vidět událo se a děje se toho ve vědě na ISS mnoho. Na některé z experimentů se v přednášce podíváme podrobněji, ale jak je z výše uvedené statistiky patrné, tak půjde pouze o drobné nahlédnutí.

Michal Václavík (*1985) studoval na Elektrotechnické fakultě ČVUT. Od roku 2007 spolupracuje s Fakultou strojní ČVUT na výuce předmětů Základy kosmonautiky, Kosmický prostor, Nosiče a družice a Kosmické systémy. V roce 2004 se stal zakládajícím členem Kosmo Klubu, který sdružuje profesionální i amatérské zájemce o kosmonautiku nejenom z České republiky. Od roku 2008 pracuje v České kosmické kanceláři a věnuje se oblastem výzkumu v podmínkách mikrogravitace, průzkumu sluneční soustavy a kosmické vědě. Od roku 2009 je českým zástupcem v tematických výborech Evropské kosmické agentury. Působil také jako poradce v OSN a podílí se na rozvoji iniciativy HSTI. V roce 2013 se stal členem Evropské asociace pro výzkum v podmínkách nízké gravitace (ELGRA).

Odkaz na Stream: https://www.youtube.com/watch?v=LzwbPXkc-f8

Odkaz na Stream: https://www.youtube.com/watch?v=revtLnt0-co

Studium plynných obalů těles v rámci naší sluneční soustavy i mimo ni je předmětem intenzivního výzkumu na pomezí fyziky atmosféry a astrofyziky. Přednáška představí souhrn současného stavu této problematiky, včetně poznatků o struktuře různých typů atmosfér a faktorech zodpovědných za jejich utváření a dlouhodobou evoluci. Pozornost bude věnována též vybraným klimatotvorným činitelům důležitým pro vznik atmosféry pozemského typu, jakož i možnostem výskytu a detekce jejích mimozemských analogů.

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=EtviDG0Iick

Vlci se vrací do české krajiny. Přímých setkání mezi lidmi a vlky přibývá. Je to důleslek častějšího výskytu vlka v české krajině nebo se mění i chování vlků? Hrozí lidem nebezpečí ze strany šelem? Zvyšuje se také množství útoků na hospodářská zvířata. Je možné je před útoky šelem ochránit? Jak šelmy ohrožuje pytláctví a fragmentace krajiny.

Miroslav Kutal vystudoval Systematickou biologii a ekologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a doktorské studium v oboru Ekologie lesa na Mendelově univerzitě v Brně, kde v současné době působí jako akademický pracovník. Tématu velkých šelem se věnuje od roku 2002, kdy začal koordinovat projekty ochrany a monitoringu velkých šelem v Hnutí DUHA Olomouc, kde nadále působí jako koordinátor pobočného spolku. Dále se věnuje přípravě odborných i popularizačních článků o velkých šelmách, spolu s dalšími odborníky napsal knihu Velké šelmy na Moravě a ve Slezsku. Také dohlíží na to, aby úřady při ochraně přírody rozhodovaly férově a věcně správně. Miroslav Kutal je českým zástupcem Large Carnivore Initiative for Europe (LCIE), expertní skupiny Mezinárodního svazu ochrany přírody (Species Survival Commission při IUCN).

Odkaz na Stream: https://www.youtube.com/watch?v=JCX3U8_sWlU

Proč se očkovat proti nemoci COVID-19? Jak účinné jsou covidové vakcíny? Jak ochránit co nejvíce lidí? A jsou vakcíny účinně proti novým variantám?

Odkaz na stream: https://www.youtube.com/watch?v=FIjOspZ57zA

Nedávno uplynulo 750 let od doby, kdy francouzský učenec Petrus Peregrinus ve svém dopise „Epistula de magnete“ poprvé popsal chování magnetické střelky. Od středověkých poznatků, přes rozvoj měření magnetické deklinace v období velkých objevitelských mořeplaveb a dále přes průkopnické teoretické i praktické příspěvky Gaussovy, se geomagnetismus rozvinul do dnešní podoby moderní a široké geofyzikální disciplíny. V přednášce se dotkneme několika vybraných kapitol: podíváme se, proč a kam putují geomagnetické póly, nahlédneme do nitra Země pomocí metody geomagnetické indukce a prozkoumáme, jaké elektromagnetické pole vzniká prouděním vody ve světových oceánech.

Odkaz na Stream: https://www.youtube.com/watch?v=8k7uEn5mUMs